pletiva Flashcards
co jsou to pletiva
pletiva jsou soubory morfologicky a fyziologicky stejnych bunek u rostlin
co tvori pletivaa
tvoti jednotlive organy - z nich je rostlinny organismus
podle ceho se deli
podle funkce, tloustky bunecne steny, delive aktivity
rozdeleni podle tloustky bunecne steny
parenchym, sklerenchym, kolenchym, aerenchym
bunecna stena
drzi tvar bunky, jsou v ni organicke latky- chytin, anorganicke latky - oxid kremicity, ulicitan vapenaty, impregnace, inkrustace
impregnace
organicke latky
inkrustace
anorganicke latky
parenchym
tenka bunecna stena – velke mezibunecne prostory, v lostech
sklerenchym
silna bunecna stena – male mezibunecne prostory, v stene ulozene ruzne latky - chytin, oxid kremicity, v hruskach tzv sklereidy - v duzine
kolenchym
nerovnomerne tlusta bunecna stena, slabsi tam kde bunka potrebje komunikovat s okolnim prostredim
aerenchym
pletivo vodnich rostlin tvorene bunkami vyplnenymi vzduchem, bunka maji tvar ,,hvezdicek,, — velke mezibunecne prostory a v nih vzduch
rozdeleni podle funkce
pletiva kryci, pletiva vodiva a zpevnovaci
pletiva kryci
epidermis , rhizodermis, tvoreno vetsinou jednou vrstvou bunke - tvar desticek, tanka stena nebo ztloustla smerem k povrchu nebo cela ztloustla, bunky ruzne tvray, v nich ulozene ruzne latky
epidermis
pokozka na povrchu rostlin
rhizodermis
pokozka na povrchu korene
bunky plativa kryciho
sveraci, vicebunecne kryci trichomi
druhy trichomu
zlaznate, zahave, tentakule
pletiva kryci - sveraci
kdyz ma rostlina nedostatek vody tak se neuplne sevrou - zpomali se fotosynteza , jsou ze spoda listu , u rostlin na hladine vody - nahore
pletiva kryci - vicebunecne kryci trichomi
jednobunecne nebo mnohobunecne, mezi trichomy se drzi vzdusna vlhkost —- rostlina usetri vodu, drzi teplo
vicebunecne kryci trichomi deleni podle tvrau
vhlup rozvetvene
priklad vicebunecnych krycich trichomu
hluchavka, tykev, divizna
zlaznate trichomi
na konci na hore nadrzka s latkou , rymovnik
zahave trichomi
koprivy, nadrzka dole, nahore kulicka ktera se odlomi
tentakule
zlaznate emergence, prilepi zovocicha postupne ho rozlozi - travici enzymy
pletiva vodiva a zpevnovaci
nejznatelnejsi v listech - žilky, bunecne steny vystuzne
floem co vede
vede ze zelenych casti rostlin do korene, ktere vyrobi pri fotosynteze nebo uklada,
hromadi se v zasobnich organech - koren- mrkev, cibule- tulipany, narcis
typy vodiveho a zpevnovaciho pletiva
floem, xylem
xylem co vede
vede z korenu vodu do badzemnich casti rostlin tam se odparuje pomoci pruduchhu
floem
lukova cast
xylem
drevni cast;
cevy ve floemu
= vodive elementy floemu, sitkovice
cevy v xylemu
cevice
druhy usporadani cevnich svazku
kolateralni, bikolateralni, koncentricke, radialni
kolateralni
bocne
bikolateralni
dvoubocne
koncentricke
soustredne
radialni
paprscite
zesileni cev
kruhovite, sroubovite, schodovite
trvala zakladni pletiva
maji specificke funkce, vyplnuji prostory mezi krycimi a vodnimi pletivy
typy trvalich krscich pletiv
asimilacni, zasobmi, vodni, aerenchym, vymesovaci, hydatody
asimilacni pletiva
podileji se na fotosynteze tedy vyrobe organickych latek, v listech
zasobni pletiva
slouzi k ukladani ruznych latek, napriklad v koreench, hlizach, semenech, skrob
vodni pletiva
k ukladani vody, casto u rostlin v suchem prostredi, kaktusy, baobaby
aerenchym plativa
u rostlin ketre rostou ve vode nebo vlhkym podminkach, = vzdusne pletivo
vemesovaci pletivo
= sekrecni, podileji se na vylucovani latek napriklad silic, pryskyrice nebo jine, ochrana pred zvirat ktere ji pozivaji
hydatody
vylucuji ve forme kapek = gutace, na okrajich listu a obsahuji kanalky, hydatody pomahaji regulovat vodni bilanci rostlin
inděj u hydatod
ochranny obal ktery kryje vylucovaci otvory
deliva akivita
trvala pleti va nebo meristemy
trvala pletiva
ztraceji schopnost deleni
meristemy
neztraceji schopnost deleni
delive pletiv a
=meristemy,=meristematicke bunky
typy meristemu
puvodni meristem, prvotni = primarn,i, druhotny = sekundarnri, utajen=latentni,
puvodni meristem
= protomeristem, vzrostny vrchol stonku a korene , rustove zony listu, zarodky
prvotni meristem
=primatrni, vznika dlenim bunek iniciály, vzniks z prootomeristemu, dcerine bunky postupne ztraceji delivou schopnist a diferencuji se v bunky trvalych pletiv
iniciály
ve vrcholových catsech stonku ( konec vetve, okraje stonku, spiska korene) - bunky ketre se neustale deli a tim zpusobuji rust koncovych casti, vytvari primarni meristem
druhorny
=sekundarni, vznika obnovenim delive funkce trvaleho pletiva, př. felogen a kambium, prestali se dleit pote delivou schopnost obnovilyu
tajený
=latentní, bunky jsou mezi bunkami trvalych pletiv achovavaji se delivou schopnost, napriklad pericykl, perikambium
kambium
vytvari letokruhy, oddeluje drevni cast do stredu a lykovou ven , diky nemu tloustne stonek soucasti zakladnich pletiv i cevnich svazku
felogen
nachazi se pod krycim pletivem, zaplnuje trhliny ve stonku, vytvrai smerem fo stredu zelenou kuru ven korkove pletivo
korkove pletivo
popropustne por vodu a vzduch, lenticley - diry
lenticely
=dirky, umoznuji komunikaci stonku s vnejsim okolim
borka
odloupla kura stromu
korkovy dub
silne korkove pletivo, vyuziti : korkove zatky, izolantc
o vede asimilacni proud a jakou catsi cevniho svazku
organicke latky floem
letokruhy
vznikaji cinnosti kambia, vypovidaji o stari rostliny, vytvari se u drevin
co vymesuje latex
trbicove utvary - mlecnice vymesuji latex
jakou casti cevniho svazku je vedem transpiracni proud
= voda a mineralni latky, korenem, stonekem, xylem
