Optika A Kvantová Fyzika Flashcards
index lomu prostředí
𝑛 = 𝑐/𝑣
c – konst. pro rychlost světla ve vakuu (= 3.108 m.s-1),
v – rychlost světla v daném prostředí
vlnová délka
𝜆 =𝑣/𝑓=𝑐/𝑓 m
v – rychlost světla (pokud ve vakuu, pak dosazujeme c), f – frekvence světla
Snellův zákon lomu světla
sin 𝛼/sin 𝛽=𝑣1/𝑣2=𝑛2/𝑛1
Alfa - úhel dopadu, Beta - úhel lomu, v1, n1 –rychlost světla a index lomu v prostředí, odkud paprsek přichází,
v2, n2 – kam se paprsek láme
mezní úhel totálního odrazu světla
aplikace Snellova zákona
sin 𝛼/sin 90°= sin 𝛼 /1=𝑣1/𝑣2=𝑛2/𝑛1
interference vlnění
platí zde stejné vztahy, jaké známe z mechanického vlnění
maximum: Δ𝑙 = 𝑘𝜆
minimum: Δ𝑙 = (2𝑘 + 1) *𝜆/2
kde 𝑘 ∈ {0, 1, 2, … }
Δ l – dráhový rozdíl dvou vln s určitou
totožnou 𝜆, které spolu tedy interferují
zobrazovací rovnice
pro kulová zrcadla i tenké čočky
1/𝑓 =1/𝑎+ 1/𝑎’
f – ohnisková vzdálenost, a – předmětová
vzdálenost, a´ - obrazová vzdálenost
příčné zvětšení
pro kulová zrcadla i tenké čočky
𝑍 = 𝑦’/𝑦 = −𝑎′/𝑎 = − (𝑎′−𝑓)/𝑓 = −𝑓/(𝑎−𝑓)
y – výška předmětu, y´ - výška obrazu,
a – předmětová vzdálenost, a´ - obrazová
vzdálenost
optická mohutnost
𝜑 =1/f D (dioptrie),m-1
𝑓– ohnisková vzdálenost (ne frekvence!)
ohnisková vzdálenost čočky
1/𝑓= ( 𝑛č/𝑛𝑝𝑟 − 1) . ( 1/𝑟1 + 1/𝑟2)
f – ohnisková vzdálenost, nč – index lomu
čočky, npr – i. l. prostředí, r1 a r2 – poloměry křivosti čočky
úhlové zvětšení lupy
𝛾 = 𝑑/𝑓
d – konvenční zraková vzd. (= 25 cm),
f – ohnisková vzdálenost čočky lupy
úhlové zvětšení mikroskopu
𝛾 =(Δ.𝑑) / (𝑓1.𝑓2)
Δ - optický interval mikroskopu (vzdálenost ohnisek okuláru a objektivu,
d – konvenční zraková vzdálenost (= 0,25 m),
f1 – ohnisková vzdálenost objektivu,
f2 – okuláru
úhlové zvětšení dalekohledu
𝛾 = 𝑓1/ 𝑓2
f1 – ohnisková vzdálenost objektivu,
f2 – okuláru
světelný tok
(zářivý tok – radiometrická vel.)
Φ = Δ𝐸𝑆 / Δ𝑡 lm (lumen)
Δ Es – světlená energie, která projde za čas Δ t
svítivost
základní veličina SI
(zářivost – radiometrická vel.)
𝐼 = ΔΦ/ΔΩ cd (candela)
ΔΦ - světelný tok vycházející ze zdroje světla do prostorového úhlu o velikosti ΔΩ [sr … steradián]
osvětlení
též intenzita osvětlení
(intenzita ozařování/vyzař. – radiometrická vel.)
𝐸 =ΔΦ / Δ𝑆 = (𝐼 / 𝑟2)* cos 𝛼 lx (lux)
1: světelný tok Φ dopadající na plochu S
2: I – svítivost zdroje, r – vzdálenost zdroje
a osvětlené plochy, 𝛼 - úhel, pod kterým
světlo dopadá na plochu
Stefanův-Boltzmannův zákon
𝑀𝐶 = 𝜎. 𝑇4 W.m-2
Mc – intenzita záření, 𝜎 - Stefanova-
Boltzmannova konst. (= 5,67.10-8 W.m-2.K-4), T – termodynamická teplota tělesa [K]!
energie fotonu
𝐸 = ℎ. 𝑓 = (ℎ.𝑐)/𝜆 J
h – Planckova konst. (= 6,625.10-34 J.s),
f – frekvence záření
Einsteinova rovnice pro vnější
fotoelektrický jev
ℎ. 𝑓 = 𝑊 𝑣 + 1/2𝑚𝑒𝑣2
h.f – kvantum energie záření (energie 1 fotonu, foton je totiž kvantum EM záření),
Wv – výstupní práce elektronu,
„½mev2“ –kinetická energie uvolněného elektronu
Comptonův jev
ℎ. 𝑓 1 = 𝑊 𝑣 + ℎ. 𝑓 2 +1/2 𝑚𝑒𝑣2
ekvivalence energie a hmotnosti
𝐸 = 𝑚. 𝑐2 J
hybnost fotonu
𝑝 = 𝑚. 𝑣 = 𝑚. 𝑐 = ℎ/𝑓 kg.m.s-1
De Broglieho vlnová délka
𝜆 = h/p =ℎ/(𝑚.𝑣) m