Nakládání s majetkem státu II (nabývání, převod) + účast státu v obchodních společnostech

Question 1

Když se mluví o “nabývání” majetku státem, co se tím myslí?

Answer 1

nabýváním se myslí pouze od NESTÁTNÍ právnické nebo fyzické osoby (o nabývání se nejedná, pokud se majetek pohybuje mezi OS navzájem)

Question 2

Jakými pěti způsoby může stát nabývat majetek?

Answer 2

1. úplatné smluvní nabývání
2. bezúplatné smluvní nabývání
3. ze zákona
4. na základě zákona
5. na základě mezinárodní smlouvy

Question 3

Jaký majetek státu se může nabývat “úplatně smlouvou”?

Answer 3

pouze ten, který stát využívá k plnění svých funkcí (smlouva povinně písemná a podpisy všechny na jedné smlouvě)

Question 4

Příklad bezúplatného smluvního nabývání?

Answer 4

darovací smlouva (darování), vždy písemná

Question 4

Pokud by stát nabýval nemovitý majetek bezúplatně, jaký dokument se k takové smlouvě vyžaduje (bez něj nemůže být uzavřena)?

Answer 4

schválení Ministerstva financí (“schvalovací doložka”) - protože ne vždy je bezúplatné nabývání majetku pro stát výhodné např. nemovitost může být náročná na údržbu, je kulturní památkou, její provoz a oprava by byla finančně náročná

Question 4

Příklad nabývání majetku státem “na základě zákona”?

Answer 4

vydržení, nabytí věci ztracené, dědění ze závěti, rozhodnutím příslušného orgánu o vyvlastnění

Question 5

Jakými dvěma způsoby může stát PŘEVÁDĚT majetek?

Answer 5

a) úplatně
b) bezúplatně

Question 6

Pokud jde o úplatný převod majetku státem, jak se sjednává cena?

Answer 6

cena se sjednává nejméně ve výši, která je v daném místě a čase OBVYKLÁ (pomocí posudku, znalce)

Question 7

V jakých případech může stát převádět majetek BEZÚPLATNĚ?

Answer 7

pouze za předpokladu prokázání VEŘEJNÉHO ZÁJMU, nebo pokud je bezúplatný převod hospodárnější, než jiný způsob nakládání s věcí

Question 8

V případech bezúplatného převodu majetku státem pro veřejný zájem musí být splněna jaká podmínka?

Answer 8

v rámci smlouvy se sjednávají pro nabyvatele omezující podmínky - aby způsob využití (stát ho výslovně určí) byl garantován po delší dobu (např. 10 let nebude majetek moct být komerčně využíván ani převáděn za úplatek)

Question 8

Z jakého důvodu stát v rámci smlouvy o bezúplatném převodu svého majetku sjedná omezující podmínky pro nabyvatele?

Answer 8

aby nedocházelo k hospodářským machinacím s majetkem

Question 9

Proč obecně platí, že by měl být majetek státu převáděn za úplatu?

Answer 9

protože Zákon o majetku státu není zákonem, který by měl sloužit k majetkové pomoci nestátním subjektům -> k tomu slouží jiné zákony

Question 10

Převody majetku státu o nemovité věci (včetně smlouvy o převodu bytu) podléhají schválení od koho?

Answer 10

Ministerstva financí, případně jiného ministerstva (kultury, životního prostředí apod.) - “Tato smlouva nabývá platnosti dnem schválení Ministerstvem …”

Question 10

Co patří mezi “úplatné” formy převodu majetku státu?

Answer 10

a) výběrové řízení
b) veřejná dražba
c) prodej předem určenému subjektu

Question 10

Umožňuje Zákon o majetku ČR uzavřít “smlouvu o úplatném užívání věci” spojenou s následným převodem vlastnictvím k věci?

Answer 10

neumožňuje

Question 11

Jakým prostřednictvím musí být vždy nabízen nepotřebný majetek státu?

Answer 11

webové stránky ÚZSVM

Question 12

Lze věc, která je majetkem státu zatížit smluvně zástavním právem?

Answer 12

ne (bylo by to proti principu hospodárnosti a došlo by k omezení nakládání s věcí)

Question 13

Lze uzavřít smlouvu o leasingu s majetkem státu?

Answer 13

nelze

Question 14

Může stát “dočasně nepotřebný majetek” pronajmout?

Answer 14

ano může, například z důvodu efektivity (protože by nebylo účelné se majetku zbavit), ale maximálně na dobu 8 let

Question 16

Může být uzavřena smlouva o pronájmu majetku státu na dobu delší než 8 let?

Answer 16

ne, po uplynutí 8 let může být ale uzavřena smlouva nová - NIKOLIV DODATKY ke smlouvě staré (opět uzavřena max na 8 let) = lhůta 8 let může být takto opakována

Question 17

Může stát pronajmout majetek i na dobu kratší než 8 let?

Answer 17

ano

Question 18

Pokud stát pronajímá majetek úplatně (např. byt), jak se určí výše nájemného?

Answer 18

nájemné musí být sjednáno NEJMÉNĚ ve výši nájemného v čase a místě obvyklého (nelze povolit výjimky ke sjednání nižšího nájemného)

Question 19

Lze sjednat bezúplatný pronájem majetku státu?

Answer 19

jen v případech zákonem stanovených

Question 20

Kdo může povolit výjimku ke lhůtě 8 let pronájmu? (delší lhůtu)

Answer 20

Ministerstvo financí, ale musí jít o konkrétní smlouvu

Question 21

Může být stát účastníkem v obchodní společnosti?

Answer 21

ano, pouze akciové společnosti -> prostřednictvím příslušného ministerstva může založit nebo se zúčastnit založení AKCIOVÉ společnosti nebo koupit akcie jiné a.s.

Question 22

Jaká je podmínka pro účast státu v akciové společnosti (nebo pro koupi akcií)?

Answer 22

předchozí souhlas vlády

Question 23

Jaké PO může stát založit nebo se účastnit na založení?

Answer 23

ústav, nadaci, nadační fond (u všech opět předchozí souhlas vlády)

Question 23

Kdo stanoví, kdo bude vykonávat funkci “zakladatele” a.s. nebo jiné PO, kterou stát založí?

Answer 23

vláda

Question 24

Může stát založit spolek nebo zájmové sdružení, nebo být jejich členem?

Answer 24

pouze pokud se jejich prostřednictvím zapojí do činnosti mezinárodních a nadnárodních nevládních organizací

Question 25

Může se stát účastnit založení družstva nebo občanského sdružení?

Answer 25

ne (zákon zakazuje)

Question 26

V jakém zákone najdeme problematiku “nakládání s pohledávkami, jinými právy, cennými papíry a ostatními majetkovými hodnotami”?

Answer 26

§ 31 - 37 Zákona o majetku státu

Question 27

Jaké jsou možnosti postupu při nakládání s pohledávkami státem?

Answer 27

1) plnění ve splátkách
2) dohodnutí splátek u dluhu již splatného
3) postoupení pohledávky
4) dohoda o prominutí dluhu
5) jednostranné upuštění od vymáhání pohledávky

Question 28

Je plnění dlužníkem ve splátkách obvyklou možností při nakládání s pohledávkami státem?

Answer 28

není, lze sjednat pouze výjimečně (pokud dlužník prokáže schopnost svůj dluh včas splnit)

Question 29

V jaké situaci lze dohodnout s dlužníkem splátky i u již “splatného” dluhu?

Answer 29

ze závažných důvodů (dlužník musí dluh písemně uznat co do výše i důvodu, popřípadě musí být dluh přiznán pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného SO)

Question 30

Lze postoupit pohledávku PO nebo FO bezúplatně?

Answer 30

nelze, zásadně jen za úplatu

Question 31

Za jakých podmínek se může pohledávka postoupit FO nebo PO bezúplatně?

Answer 31

se schválením zřizovatele organizační složky státu (pokud nemá OSS zřizovatele, tak se schválením věcně příslušného ústředního správního úřadu) - pokud neexistuje v dané věci věcně příslušný ústřední SÚ, tak se schválením Ministerstva financí

Question 32

Komu lze prominout dluh zcela nebo zčásti?

Answer 32

fyzické osobě v tíživých sociálních poměrech, která o prominutí požádá

Question 33

Jaký dluh například nelze prominout?

Answer 33

dluh, který vznikl v souvislosti s trestnou činností dlužníka

Question 34

Může dojít k prominutí dluhu na základě ústní dohody?

Answer 34

ne, musí být písemné

Question 35

V jakých případech lze jednostranně upustit od vymáhání pohledávky?

Answer 35

a) smrt dlužníka a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na jeho dědicích
b) dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit a pohledávka se promlčela, nebo nelze prokázat že stále trvá, nebo nelze prokázat její výši
c) ze všech okolností je zřejmé, že další vymáhání pohledávky by bylo neúspěšné
d) hodnota pohledávky nepřesahuje 1000 Kč, dlužník odmítá splnit a náklady na vymáhání by výrazně převýšily předpokládaný příjem z této pohledávky

Question 36

Musí být upuštění od vymáhání pohledávky písemné a musí o tom být dlužník vyrozuměn?

Answer 36

ano, nemusí

Question 37

Lze k pohledávce státu smlouvou zřídit zástavní právo?

Answer 37

nelze

Question 37

Zaniká pohledávka “upuštěním od jejího vymáhání”?

Answer 37

nezaniká

Question 38

Uplatní se princip hospodárnosti při nakládání státu s pohledávkami?

Answer 38

ano (např. upuštění od vymáhání, když by se ukázalo, že se finančně státu nevyplatí)

Question 39

Jaké jednotlivé smluvní typy se mohou využívat při nakládání s majetkem státu?

Answer 39

1) smlouva kupní
2) smlouva směnná
3) smlouva darovací
4) smlouva o nájmu
5) smlouva o výpůjčce

Question 40

Jaký majetek může stát nabývat kupní smlouvou (respektive za úplatu)?

Answer 40

majetek, který využije k plnění svých funkcí, v souvislosti s plněním těchto funkcí nebo zajišťování veřejně prospěšných činností

Question 41

Musí být smlouva, kterou stát nabývá majetek (kupní, darovací apod.) písemná?

Answer 41

ano

Question 42

Pokud stát nabývá BEZÚPLATNĚ hmotnou nemovitou věc, která je evidována v katastru nemovitostí nebo nabývá právo stavby, majetkové účasti apod., čí schválení taková smlouva vyžaduje?

Answer 42

Ministerstva financí (schvalovací doložka)

Question 43

Co se děje s majetkem, který stát nabývá např. propadnutím v rámci trestního řízení a nepotřebuje ho?

Answer 43

majetek posoudí znalec (znalecký posudek) a následně ho stát vydraží ve veřejné dražbě

Question 44

V jaké maximální výši lze sjednat kupní cenu při úplatném nabývání majetku?

Answer 44

max ve výši stanovené dle “cenového předpisu” - provede se znalecký posudek o ceně administrativní

Question 45

Může být překročena výše “ceny administrativní” stanovené podle cenového předpisu?

Answer 45

MF může dát předchozí souhlas ke sjednání ceny vyšší (musí být ve veřejném zájmu a žadatel musí zdůvodnit) - smlouva bez takovéhoto předchozího souhlasu je neplatná v rozsahu rozdílu, o který sjednaná cena přípustnou výši překročila

Question 46

V jakých případech (výjimky) by stát při koupi zaplatil cenu vyšší než obvyklou?

Answer 46

účelnost

Question 47

Co znamená zkratka CRAB?

Answer 47

Centrální registr administrativních budov (neveřejný informační systém pro OSS a státní organizace v působnosti ZMS)

Question 49

K čemu má sloužit CRAB?

Answer 49

k účelnému a hospodárnému využívání budov = nemovitých věcí, včetně těch, které nejsou v majetku státu, ale stát je pouze jejich UŽIVATELEM (nájemcem)

Question 50

K čemu má sloužit CRAB?

Answer 50

k efektivnímu řešení dislokačních potřeb v rámci státu

Question 51

Kdo je správcem CRABu a kdo ho provozuje?

Answer 51

správcem = MF, provozovatelem: ÚZSVM

Question 52

Státní pozemkový úřad: charakteristika

Answer 52

je OSS a účetní jednotkou, je správním úřadem a je podřízen Ministerstvu zemědělství, sídlo: Praha

Question 52

Z jakého důvodu by se určitý majetek nezařadil do CRABu?

Answer 52

z důvodu bezpečnosti (vybraná vedoucí OSS mohou z tohoto důvodu rozhodnout o nezařazení) např. Policie ČR, Armáda

Question 53

K jakým úkonům je SPÚ příslušný?

Answer 53

hospodařit s nemovitostmi, které byly ve správě pozemkového fondu ČR (jeho právním nástupcem = pokračuje v prodeji státní půdy, vypořádává restituční nároky, organizuje bezúplatné převody a směny pozemků)

Question 54

Jsou v Zákoně o SPÚ řešeny převody zemědělských a lesních pozemků?

Answer 54

ano

Question 55

V jaké problematice je SPÚ povinným subjektem?

Answer 55

podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými organizacemi - k vydání zemědělského majetku původně patřícímu vybraným církevním společnostem