Hospodaření s majetkem obce II

Question 1

Kromě “péče řádného hospodáře”, jaké další povinnosti má obec při hospodaření s majetkem?

Answer 1

a) povinnost pečovat o zachování a rozvoj majetku
b) chránit majetek před zničením, poškozením, odcizení, zneužitím
c) zákaz ručit za cizí závazky
d) chránit majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení
e) trvale sledovat zda dlužníci včas a řádně plní své závazky a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv

Question 2

Může obec prominout dluhy?

Answer 2

nelze to vyloučit, ale musí se jednat o výjimky (např. lze připustit prominutí FO, u které pro to existují objektivní sociální důvody | u PO také lze, ale velmi závažný důvod) - stejně tak lze “upustit od vymáhání” dluhu

Question 3

Může obec prominout dluh ex officio?

Answer 3

ne, předpokladem by vždy měla být ŽÁDOST dlužníka

Question 4

Může obec přijímat dary?

Answer 4

ano, ale opět pouze pokud to nebude k tíži obce (např. nebylo by žádoucí přijmout dar staré budovy - památky, pro kterou by obec neměla využití a náklady na její údržbu a provoz, případně opravy by byly neúměrně vysoké) - pokud zastupitelé předloží logickou úvahu, proč by bylo přijetí daru vhodné - potom ano

Question 5

Jak má obec zjistit “cenu obvyklou”?

Answer 5

např. znaleckým posudkem, nebo porovnáním nabídek realitních kanceláří, nebo konzultací s odborníkem

Question 6

Způsobuje “nezveřejnění záměru” při nakládání s majetkem obce absolutní neplatnost smlouvy?

Answer 6

ano (stejně tak, pokud by byl záměr zveřejněn na dobu kratší, než je uvedena v zákoně)

Question 7

Na jakou dobu je v praxi ideální “zveřejnit záměr” nakládání s majetkem obce (min zákonná doba je 15 dnů)

Answer 7

17 dní - včetně dne vyvěšení a sejmutí (je žádoucí, aby se obce v praxi PREVENTIVNĚ vyvarovaly situacím, kdy je záměr zveřejňován pouze po minimální nezbytnou dobu)

Question 8

V jakých případech nakládání s majetkem obce se musí “zveřejnit záměr”?

Answer 8

prodej, směna, darování, pronájem, pacht, vypůjčení, výprosa (stejně tak při smluvním zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví obce)

Question 9

Kdo schvaluje zveřejnění záměru?

Answer 9

Rada obce (spadá to do její “zbytkové pravomoci”) - v obcích, kde se Rada nevolí - starosta (ale v praxi si zastupitelstvo může vyhradit pravomoc rozhodovat o přijetí záměru, nebo tím může být pověřen i obecní úřad nebo starosta, a to i v obcích, kde se rada obce volí)

Question 10

V souladu s jakým zákonem se musí v “záměru” označit nemovité věci?

Answer 10

v souladu s katastrálním zákonem

Question 11

Co je obsahem “záměru”?

Answer 11

jakým způsobem a prostřednictvím jakého právního jednání má obec v úmyslu s majetkem disponovat

Question 12

Mohou se nabídky (např. ke koupi nebo nájmu pozemku) podávat pouze ve lhůtě po kterou musí být ze zákona záměr vyvěšen?

Answer 12

ne, účelem zveřejňování záměru není vymezit dobu, po kterou je možné podávat nabídky, ale umožnit osobám se i pouze k zamýšlené záležitosti vyjádřit (smyslem je transparentnost nakládání s obecným majetkem)

Question 13

Co musí předcházet uzavření smlouvy, případně realizaci jiného majetkoprávního jednání obce?

Answer 13

souhlas příslušného orgánu obce (jinak absolutní neplatnost)

Question 14

Je rozhodnutí příslušného orgánu obce o majetkové dispozici aktem uzavření smlouvy?

Answer 14

není, jsou to dva rozdílné kroky - rozhodnutí orgánu (schválení) musí předcházet aktu uzavření smlouvy obce (rozhodnutí je pouze interní vytvoření vůle oprávněnou osobou)

Question 15

Kdo zpravidla (jaká oprávněná osoba) uzavírá za obec smlouvu?

Answer 15

obvykle starosta (zastupuje obec navenek) - v době jeho zastupování místostarosta

Question 16

Kde musí být smlouvy obce zveřejněny?

Answer 16

v Registru smluv (všechny soukromoprávní smlouvy a smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci s předmětem plnění vyšším než 50 000 Kč - vztahuje se i na smlouvy bezúplatné, kdy např. hodnota daru je vyšší než 50 000 Kč) - taková smlouva nabývá ÚČINNOSTI nejdříve až dnem uveřejnění

Question 16

Co zakládá u listiny (smlouvy) obce presumpci správnosti právního jednání?

Answer 16

doložka (může být přímo součástí textu smlouvy, ale i přidána následně např. razítkem nebo zvláštní listinou)

Question 17

Vztahuje se povinnost zveřejňovat smlouvy v Registru smluv na všechny obce?

Answer 17

ne, pouze obce s rozšířenou působností

Question 18

Jaká je lhůta pro uveřejnění v registru smluv?

Answer 18

je nutné ji zaslat max do 30 dnů od uzavření smlouvy (pokud smlouva nebyla uveřejněna v registru ani do 3 měsíců ode dne uzavření, je zrušena)

Question 19

Kdo kontroluje hospodaření s majetkem obce?

Answer 19

1. vnitřní kontrola (finanční výbor, kontrolní výbor)
2. vnější kontrola (KÚ nebo zvoleným auditorem/auditorskou společností)

Question 20

Jaké jsou 2 prvky vnitřního kontrolního systému hospodaření s veřejnými prostředky obcí?

Answer 20

a) řídící kontrola (zahrnuje finanční kontrolu, vykonávají odpovědní vedoucí zaměstnanci při přípravě operací před jejich schválením)
b) interní audit (přezkoumává a vyhodnocuje přiměřenost a účinnost řídící kontroly při průběžném sledování uskutečňovaných operací až do jejich konečného vypořádání, vyúčtování a prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření)

Question 21

Vykonává Ministerstvo vnitra dozor nad hospodaření obcí s majetkem?

Answer 21

ano (vnější kontrola), dozorová pravomoc nad obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné působnosti (ale nedochází k přezkumu soukromoprávních jednání - smluv) - usnesení vztahující se k nakládání s majetkem (typicky usnesení o uzavření smlouvy) se posuzují pouze z hlediska zákonnosti

Question 22

Pokud má usnesení obce zákonné vady, co může Ministerstvo vnitra dělat?

Answer 22

vyzvat obec k nápravě -> pokud k ní nedojde, MV je oprávněno podat “návrh na zrušení usnesení” příslušnému správnímu soudu

Question 23

Jaké orgány má kraj?

Answer 23

zastupitelstvo, Rada, hejtman, krajský úřad, zvláštní orgány kraje

Question 24

Proč má Praha specifické postavení mezi obcemi a krajemi?

Answer 24

je zároveň obcí, krajem a hlavním městem

Question 24

S jakým souhlasem může jedna z městských částí nakládat s majetkem, pokud cena přesahuje určitou částku?

Answer 24

Městské části pokud chtějí nakládat s majetkem musí svůj záměr SDĚLIT hl. městu Praze, pokud cena přesahuje určitou částku. (magistrátu)

Question 24

Jak se dále hl. město Praha člení?

Answer 24

na městské části (57)

Question 24

Co je nejvyšším orgánem jak hl. města Prahy, tak jednotlivých městských částí?

Answer 24

zastupitlestvo

Question 24

Kdo je statutárním zástupcem hl. města?

Answer 24

primátor

Question 24

Kde je upraveno postavení městských částí a jejich vztah k hl. městu Praze?

Answer 24

Zákon o hl. městě Praze + Statut, který vydává hl. město ve formě obecně závazné vyhlášky (tam nalezneme i výčet jednotlivých městských částí, včetně IČO)

Question 24

Kdo volí Radu hl. města?

Answer 24

zastupitelstvo

Question 24

Kdo (a s jakým souhlasem) jmenuje ředitele Magistrátu hl. města Prahy?

Answer 24

jmenuje primátor po souhlasu Ministra vnitra

Question 25

Co patří mezi “zvláštní orgány” hl. města Prahy?

Answer 25

bezpečnostní rada, krizový štáb, městská policie

Question 26

Primátor má v rámci hl. města Prahy obdobné postavení jako kdo?

Answer 26

jako starosta městské části (to samé platí pro magistrát a úřad městské části)

Question 27

Vede úřední desku hl. město nebo pouze městské části?

Answer 27

jak hl. město, tak městské části

Question 28

Kdy musí být úřední deska přístupná?

Answer 28

neustále (ve dvojí podobě - elektronické a jako vývěska v budově úřadu

Question 29

Co se vyvěšuje na úřední desce?

Answer 29

obecně závazné vyhlášky, nařízení obce/kraje/hl. města, dokumenty ze správních řízení tzn. dokumenty, které se vyvěšují veřejnou vyhláškou, dále výběrová řízení, program plánovaného zasedání zastupitelstva a nakonec “záměr”

Question 30

Co je to “záměr”?

Answer 30

informace o zamýšlených právních jednáních jejichž platnost zákon podmiňuje právě vyvěšením záměru

Question 31

Jaké jsou výjimky, které se na úřední desce nezveřejňují?

Answer 31

pronájem bytu, hrobových míst, pakt, výpůjčka na dobu kratší než 30 dnů.

Question 32

Kdo jsou to povinné subjekty a jak souvisí s registrem smluv?

Answer 32

pokud je jednou ze smluvních stran “povinný subjekt” uvedený v Zákoně o registru smluv, musí být smlouva povinně zveřejněna v Registru smluv, aby byla platná

Question 33

Kdy nabyde účinnosti smlouva, která musí být zveřejněna v registru smluv?

Answer 33

tímto zveřejněním

Question 34

Kdy je smlouva, která má být zveřejněna v Registru smluv, absolutně neplatná?

Answer 34

pokud není takto zveřejněna do 3 měsíců od jejího uzavření (ale jsou výjimky)

Question 35

Jaké existují výjimky - smlouvy, kdy je jednou ze stran povinný subjekt, které nejsou zveřejňovány v Registru?

Answer 35

a) smlouvy, jejichž předmět má hodnotu 50 000 Kč a méně
b) smlouvu, která se týká činnosti zpravodajských služeb a GIBS nebo činnosti orgánů činných v trestním řízení při předcházení trestné činnosti, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti nebo stíhání trestných činů nebo činnosti Správy státních hmotných rezerv při pořizování a hospodaření se státními hmotnými rezervami nebo zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, včetně smlouvy, která se týká zajišťování obrany České republiky, uzavřené právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. k), ke které zakladatelskou funkci vykonává Ministerstvo obrany
c) smlouvu uzavřenou veřejnou vysokou školou v rámci doplňkové činnosti nebo veřejnou výzkumnou institucí v rámci jiné činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací,
d) smlouvu, jejímž předmětem je nakládání s výbušninou nebo zařízením či objektem určeným k její výrobě nebo skladování,

apod.