MO2 a MO3 (vazby, reakce) Flashcards
co je molekula
spojení 2 nebo více atomů, stejné nebo jiné prvky
podmínka vzniku chem. vazby
dostatečně přiblížení atomů, dostatečná energie, správná prostorová orientace
jak se mění délka vazby s rostoucím počtem elektronů podílejících se na její tvorbě
čím více elektronů, tím kratší vazba
vazebná energie a disociační energie, vztah mezi nimi
vazebná energie -uvolní se při vzniku vazby
disociační energie - energie nutná dodat, aby se vazba rozštěpila
stejná velikost jako vazebná energie, opačné znaménko
délka vazby
vzdálenost při které molekula nejnižší potenciální energie
typy kovalentních vazeb (překryvy)
sigma a pí
koordinačně kovalentní vazba (donor-akceptorová)
princip, co je donor a akceptor
vazba mezi donorem elektronů (ligand) a akceptorem (centrální atom), sdílení el. páru
donor vždy alespoň 1 volný elektronový pár
akceptor alespoň 1 volný orbital
rozmezí nepolární, polární a iontové vazby (rozdíly elektronegativity)
nepolární 0-0,4; polární 0,4-1,7; iontová >1,7
k čemu slouží teorie VSEPR (valence-shell electron-pair repulsion)
k předvídání geometrie molekul na základě odpuzování
vazebné i nevazebné elektrony se odpuzují, co nejdále od sebe
typy van der Waalsových sil
coulombické, indukční a disperzní
coulombické síly (orientační)
čistě elektrostatické, mezi molekulami s permanentními dipóly, v kapalinách neustále narušováno, pevné látky fixovány
indukční síly
částice s permanentním dipólem působení na jiné částice (polární i nepolární), ovlivňují jejich el. obal a polarizují je
vzájemné ovlivňování se, indukovaný dipól (polární zpolarizuje nepolární)
disperzní síly
oscilace el. obalu, těžiště elektronů a protonů nesplývají vždy, vznik dočasných dipólů, ovlivňují ty kolem sebe
působí jimi na sebe molekuly všech látek
nejvýznamnější složka van der Waalsových sil
nejvýznamnější složka van der Waalsových sil
disperzní síly
podmínky vodíkových můstků
volný elektronový pár na atomu v molekule (akceptor vodíkového můstku)
vodík vázaný s malým atomem s vysokou elektronegativitou (N, O, F)
vodíkové můstky
nejsilnější z nevazebných interakcí, výrazné ovlivnění fyz. vlastností, N, O, F
co je chem. reakce
děj, při kterém se jedna či více látek mění na jiné, přeuspořádání vazeb doprovází změna energie
reaktanty a produkty
chem. reakce podle vnějších změn
syntéza (skladná reakce)
rozkladná reakce - opak syntézy
substituce (vytěsňovací reakce)
podvojná záměna (konverze) - výměna atomů či celých skupin mezi složitějšími molekulami, např. neutralizace, srážecí reakce
srážecí reakce
reakce kationtů a aniontů v roztoku, kombinace za vzniku málo rozpustné sloučeniny (sraženiny), ta vyloučena z roztoku
chem. reakce podle reakčního mechanismu
adice, eliminace, substituce, izomerace
chem. reakce podle zániku vazeb
homolytické - vznik radikálů
heterolytické - vznik iontů
chem. reakce podle toku energie
exotermické, endotermické (např. fotosyntéza)
chem. reakce podle reagujících častic
komplexotvorné (koordinační), acidobazické, redoxní
Brønsted-Lowryho teorie kyselin a zásad, co je kyselina a zásada
konjugované páry
kyselina odštěpit proton, zásada přijmout proton
konjugované páry - liší se o H+, z kyseliny po odštěpení protonu její konjugovaná zásada a naopak