Kosterní svaly + energetické krytí Flashcards
Myofibrily
= funkční podstata svalového vlákna
= základní kontraktilní jednotky
- tenká vlákna složená ze 2 typů bílkovin (tenká aktinová, tlustá myozinová)
Svalová kontrakce
1) Excitace
akční potenciál -> tubuly propustné pro Ca2+ -> vyšší koncentrace Ca2+ -> navázání troponinu -> Ca2+ zpět do tubulů
2) Konrakce
vznik A-M komplexu -> ATP -> ADP + P -> díky P myozinové hlavy do 50 stupňů – díky ADP do 45
(nedostatek ATP a Ca2+ -> rigor mortis)
3) Relaxace
uvolnění Ca2+ za přítomnosti ATP -> uvolnění myozinu -> návrat hlav do 90 stupňů
Odstupňování svalové síly z hlediska svalového vlákna je dosaženo:
1) rozdílným náborem
- počtem zapojených motorických jednotek
2) změnou frekvence akčních potenciálů
Typy kontrakce + popiš
1) Izometrická
- není vykonáván pohyb
- vzdálenost začátků a úponů svalu se nemění
2) Dynamická
koncentrická - zkrácení svalu
excentrická - prodloužení svalu
Typy svalových vláken + popiš
1) Typ I SO
= slow oxidative = pomalá oxidativní červená vlákna
- vysoký obsah myoglobinu
- méně intenzivní a dlouho trvající aktivity (pomalá unavitelnost)
- např. vytrvalostní běh
2) Typ II A - FOG
= fast oxidative glycolytic = rychlá oxidatvní glykolytická vlákna
- střední oxidační kapacita a vysoká glykolytická kapacita
- středně rychlá unavitelnost
- střední až submaximální intenzity
- aerobní i anaerobní způsob úhrady energie
3) Typ II B - FG
= fast glycolytic = rychlá glykolytická vlákna
= bílá
- nejvyšší glykolytická kapacita
- rychlé kontrakce
- rychlá unavitelnost
- silové a rychlostní aktivity s maximální intenzitou
- anaerobní energetický systém
Zdroje energie svalové kontrakce
vždy ATP!
- makroergní sloučenina
- využívána téměř ve všech typech buněčných pochodů
- sarkoplazma obsahuje množství ATP které vydrží cca na 1 sekundu intenzivní svalové práce
- zásoby jsou minimální -> nutná resyntéza
- intracelulární koncetrace ATP je převážně konstantní i během zátěže
Z jakých zdrojů je doplňováno ATP?
1) kreatinfosfát
2) svalový glykogen
3) živiny z cirkulace (glukóza, MK, ketolátky)
4) AMK
4 typy pochodů resyntézy ATP
1) kreatinkinázová reakce
- tvorba ATP z CP
2) myokinázová reakce
- tvorba ATP ze 2 molekul ADP
3) tvorbou při anaerobní glykolýze
- glycidů (glykogen, glukóza) -> konečný produktem je laktát
4) Tvorbou v aerobním cyklu kyseliny citrónové
=> uplatňují se ve vzájemné souhře, podíl zapojení závisí na druhu, intenzitě a objemu PA
Kreatinkinázová reakce + funkce a kreatinfosfát
Kreatinkinázová reakce
CP + ADP -> ATP + Cr (kreatin)
- vzestup koncetrace ADP stimuluje využití zásob CP a je předpokladem pro aktivaci glykolýzy
2 hlavní funkce:
1) snížení gradientu ATP a ADP v buňce
2) energetický pufr
Kreatinfosfát
= makroergní fosfát - bezprostřední zdroj energie
7s svalové činnosti o vysoké intenzitě
anaerobní typ
Myokinázová reakce + funkce
2 ADP <-> AMP + ATP
- nastává v případě, že je koncentrace CP nulová nebo je bržděna kreatinkinázová reakce
3 hlavní funkce:
1) umožňuje syntézu ATP z vysokoenergetického fosfátu obsaženého v ADP
2) umožňuje obnovení vyčerpané energie v AMP
3) umožňuje zvýšení hladiny AMP za situace, kdy dochází k vyčerpání ATP a slouží jako signál pro zvýšení rychlosti katabolických reakcí, které vedou k vyšší produkci ATP
Glykolýza
- hlavní metabolická dráha pro utilizaci (využití) glukózy
- může využívat kyslík ale také fungovat bez O2
- reakce jsou stejné v přítomnosti i nepřítomnosti O2 ALE různý rozsah a různé koncové produkty
Zásoby energie v glukóze
Glykogen
krevní glukóza
svalový glykogen
jaterní glykogen
Souběh metabolických procesů
ATP-CP a Glykolýza od počátku s převahou ATP-CP
následně převaha glykolýzy ve chvíli kdy se přidá i aerobní fosforylace
-> později převaha aerobní fosforylace
Energetické využití laktátu
- spalování ve svalové buňce
- v myokardu
- v dýchacích svalech
- v neaktivních svalových skupinách
- cca 40% produkce LA resyntézováno na glukózu a glykogen
Anaerobní (glykolytický) způsob resyntézy ATP
Charakteristika + dělení
- výhradně se anaerobní produkce ATP uplatňuje za vysoké intenzity do cca 60s práce
- vyplavení adrenalinu aktivuje enzym glykogenfosforylázu -> start štěpení glykogenu
- štěpení sacharidů probíhá v cytoplazmě buňky
- funguje ve chvíli kdy je nutná rychlá mobilizace a organismus není schopen dodat dostatek energie skrze aerobní krytí
dělení:
anaerobně alaktátový - ATP-CP
anaerobně laktátovy - anaerobní glykolýza s tvorbou laktátu
