biofyzika Flashcards

1
Q

leptony

A
  • neinteragují s jadernou sílou
  • tvoří 3 generace
    • elektron - elektronové neutrino
    • mion - mionové neutrino
    • tauon - tauonové neutrino
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

kvarky

A
  • elektricky nabité částice
  • dělí se podle vůně
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

antičástice

A

= protějšek

  • ma stejnou
    • hmotnost
    • spin
  • ale opačné vlastnosti
    • např náboj
    • barva
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

kontakt částice a antičástice = anhilace

A

obě částice mizí !!

(přěmění se na energii v jiné formě)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

anhilace - příklad

A
  • anhilace elektronu s antielektronem = pozitron
    • uvolní se 2 fotony záření y (každý o energii E = m*c2
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

hadrony

A
  • částice složené z kvarků
  • mají
    • celočíselný náboj
    • bezbarvou barvu
  • např. mesony, baryony
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Mesony

A

= hadrony z 2 kvarků a celočíselným spinem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

baryony

A

= hadrony ze 3 kvarků různé barvy a neceločíselným spinem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

fermiony

A

= částice s neceločíselným spinem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

bosony

A

= částice s celočíselným spinem

(ve stejné elektronové úrovni se vyskytují neomezeně)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Všechny děje jsou kvantovány !!!

A

= energie není vyzářena náhodně ale v nějakých kvantech

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Hundovo pravidlo

A

= elektrony se vyskytují raději nespárované, s robnoběžnými spiny

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

spin

A

= magnetický moment částice způsobený její rotací

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

excitace

A
  • Dodáme atomu vnější energii, může se energie předat elektronu, který se přesouvá na vyšší energetickou hladinu
  • Atom který má obsazené vyšší energetické hladiny, ale alespoň jedna nižší energetická hladina obsazená není, je v excitovaném stavu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

atom v excitovaném stavu

A

= atom, který má obsazené vyšší eenergetické hladiny, ale alespoň jedna nižší
energetická hladina obsazená není

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

excitovaný stav

A
  • nestabilní
  • atom přebytečnou energie vyzáří jako foton
    • rychlý proces
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

fosforescence

A
  • typ luminiscence
    • pokračje déle než při fluorescenci
    • Příčinou je metastabilního stav
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

metastabilní stav

A

= elektrony po excitaci se dostávají do takových energetických hladin, z nichž se nemohou snadno vrátit na hladinu základní

(využíváno při konstrukci laserů !!!)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

ionizace

A
  • Dodáme-li množství energie, které postačuje k uvolnění elektronu z atomového obalu, dochází k ionizaci
  • velikost této E je rovna E stavu, ve kterém se nachází
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

ionizační energie - názvy

A
  • vazebná energie
  • výstupní práce
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

luminiscence

A
  • Záření nějakého tělesa převažuje nad jeho tepelným zářením
  • Podstatou je
    • návrat excitovaných elektronů na základní hladiny
    • vyzařování přebytečné energie ve formě fotonů
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

luminiscence - dělení

A
  • fluorescence
  • (zpožděná fluorescence)
  • fosforescence
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

fluorescence

A
  • k luminiscenci dochází jen při buzení (dodávání energie)
    • když neprobíhá luminiscence rychle ustává
    • návrat excitovaných elektronů na základní hladiny
  • dochází k vyzařování energie (kvant) v podobě fotonů
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

zpožděná fluorescence

A
  • excitovaný stav je metastabilní
  • ​přeměna do stavu nestabilního trvá déle než u fluorescence
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

fosforescence

A
  • probíhá uplatňuje-li se při emisi záření z excitovaného elektronového stavu metastabilní hladina
  • má podstatně delší dobu dohasínání než fluorescence
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
26
Q

potencionální bariéra

A

= energie potřebná, aby se kladně nabitá částice dostala tak blízko jádra, aby převládla přitažlivá síla nad odpudivou

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
27
Q

Vazba mezi atomy

A
  • vytváří se v případě, nastane-li spojením větší el. stabillita
    *
28
Q

Iontová vazba

A
  • vazba
    • i na větší vzdálenosti
    • kulovitě symetrická
    • nenasicená (neomezený počet vazeb)
29
Q

kovalentní vazba

A
  • vazba sdílením elektronů
    • na krátké vzdálenosti (ale nejsilnější!!)
    • závislá na el. spinech
    • nasycená
  • náboj není symetricky rozložen !! - vzniká dipól
30
Q

vazby mezi molekulami

A
  1. elektrostatické interakce
  2. vodíkové vazby
  3. van der Waalsovy síly
31
Q

elektrostatické interakce

A
  • síly při kterých se uplatňuje Coulombův zákon
  • velký dosah
32
Q

vodíkové vazby

A
  • dominuje elektrostatická interakce
  • reakce donor - akceptor
33
Q

Van der Waalsovy síly

A

= shrnují všechny typy přitažlivých sil mezi neutrálními molekulami

34
Q

Další vazebné interakce

A
  • Debyeovy síly – mezi permanentními dipóly
  • Keesomovy síly – mezi perm. dipólem a jím indukovaným dipólem
  • Londonovy síly – mezi neutr. částicemi
  • Hydrofobní interakce
    • podílí se na řadě biologických reakcí
35
Q

hmotnostní spektrometrie

A
  • slouží pro měření hmostnosti atomů
  • umožňuje určetní izotopového složení prvku
36
Q

spektrometrie princip

A
  • pustíme ionty do magnetického pole kolmo na siločáry
    • jejich dráha se zakřiví
    • dopadají na různá místa, v závislosti na své hmotnosti
37
Q

nukleární magnetická resonance

A
  • umožňuje určit
    • složení
    • strukturu
    • množství molekul zkoumané látky
38
Q

flemingovo pravidlo levé ruky

A
  • umožňuje určit směr síly, kterou působí magnetické pole na vodič
  • pokud prsty ukazují směr proudu a indukční čáry vstupují do dlaně, pak palec ukazuje směr síly, kterou působí magnetické pole na vodič s proudem
39
Q

magnetická indukce

A
  • vyjadřuje silové účinky magnetického pole na částice s nábojem
  • vektorová veličina
  • značí se B
  • jednotka - Tesla (T)
40
Q

magnetický indukční tok

A
  • slouží pro kvantitativní popis elektromagnetické indukce
  • Vyjadřuje úhrnný tok magnetické indukce procházející určitou plochou
  • jednotka Weber (Wb)
41
Q

plyny

A
  • molekuly
    • jsou rozloženy řídce
    • neustále mění směr
  • lze zanedbat objem a přitažlivost
42
Q

kapaliny

A
  • jen nepatrně stlačitelné
  • soudržné
  • menší objemová závislost na teplotě
43
Q

kapaliny - typy

A
  • izotropní
    • běžné kapaliny (stejné fyz. vlastnosti)
  • anizotropní
    • tekuté krystaly - mezomorfní stav
    • obsahují skupiny vzájemně orientovaných molekul
44
Q

kapaliny anizotropní - typy

A
  • smektické (mýdlové)
    • uspořádané do rovin, které po sobě mohou klouzat
  • nematické (vláknovité
    • orientované shluky
45
Q

tuhé látky

A
  • Atomy jsou navzájem spojeny do krystalické mřížky
    • iontová - stabební jednotky ionty (NaCl)
    • atomová
46
Q

plazma - složení

A
  • kladné těžké ionty
    • iontový plyn
  • záporné lehké elektrony
    • elektronový plyn
    • tvoří krystalickou strukturu kovů
47
Q

plazma - vznik

A
  • z plynného skupenství částečnou ionizací molekul
    • neostrý přechod
48
Q

typy plazmy

A
  • neizotermická
    • mísí se plasma s ionty vysoce zahřátými a ionty s pokojovou teplotou
  • degenerovaná plazma
    • vzniká důsledkem vysokého tlaku
    • dochází k zhroucení elektronových obalů
    • např. v nitru hvězd
49
Q

druhy páry

A
  • nasycená (sytá)
    • je v termodynamické rovnováze s kapalinou o stejnéteplotě a tlaku
    • vypařená látka přesně nahrazena zkondenzovanou
  • přesycená (přehřátá) pára
    • má nižší tlak a hustotu, než sytá pára téže teploty
    • vzniká zahříváním syté páry bez přítomnosti kapaliny
50
Q

disperzní systém

A
  • soustava se 2 a více fázemi nebo složkami
    • 1 fáze / složka je více či méně rozptýlena ve 2.
51
Q

disperzní systém - typy

A
  • heterogenní
    • 2 fáze mezi nimiž je hranice
  • homogenní
    • 2 složky + 1 fáze
    • složka rozptýlena v disperzním prostředí
    • např cukr ve vodě
52
Q

Gibbsův zákon fází

A
  • udává vzájemný vztah mezi počtem složek, fází a stupňů volnosti heterogenní soustavy
    • definují rovnovážný stav
53
Q

trojný bod

A

= všechny tři fáze vody v rovnováze

54
Q

fázová energie

A

= energie potřebná k převedení z jednoho do jiného skupenství

55
Q

homogenní směs

A
  • nerozeznáme jednotlivé složky
  • roztoky a slitiny
  • např. sůl ve vodě
56
Q

heterogenní směs

A
  • lze identifikovat jednotlivé látky
  • např. žula, písek
57
Q

koloidní směsi

A
  • roztoky, jejichž vlastnosti jsou mezi homogenními a heterogenními
  • složeny z velmi malých částic
  • např. mléko, krev
58
Q

elektrické vlastnosti koloidů

A
  • elektrická dvojvrstva
    • ​vzniká iontovou adsorpcí
  • elektrokinetický potenciál
    • velikost je rozhodující pro pohyb částice v el. poli
59
Q

elektroforéza

A
  • separační metoda izolující molekuly o rozdílné hmotnosti
    • využívá jejich odlišnou pohyblivost
  • typy
    • volná elektroforéza
    • elektroforéza na nosičích
60
Q

volná elektroforéza

A
  • probýhá ve vodných roztocích (elektrolytech)
  • částice putují k elektrodě s opačnou polaritou
  • separaci může narušit vliv konvenčních proudů
61
Q

Elektroforéza na nosičích

A
  • probýhá na pórovitých nosičích
    • chovají se jako síto
    • např neklížený papír, celulóza
62
Q

vizkozita

A

= tekutost (vnitřní tření)

” jak dobře teče při nalévání “

63
Q

viskozimetry - typy

A
  • kapilární
    • měří dobu, za kterou proteče určitý objem kapaliny
  • tělískové
    • založeny na platnosti Stokesova vztahu
64
Q

difúze

A
  • samovolné pronikání molekul do řidšího prostředí
    • snaha o dosažení rovnoměrné koncentrace
  • po koncentračním spádu
  • umožňuje látkovou výměnu
65
Q

povrchové napětí

A
  • kapalina se snaží dosáhnout co nejhladšího stavu s minimální plochou
    • stav s nejmenší energií
  • Čím větší je povrchové napětí, tím „kulatější“ je kapička této kapaliny
66
Q
A