anatomie - pojmy Flashcards
proteoglykan
= heteropolysacharid připojený k proteinu
glykoprotein
= protein obsahující sacharidovou skupinu
tomografie
= strukturní zobrazování stavby bez narušení celku
cytologie
věda o buňkách
histologie
věda o tkáních
histochemie
metoda lokalizace chemických látek v buňkách
plastická anatomie studuje
proporce a vzhled těla
Buněčná membrána - složení
z mozaiky globul a micel
(fosfolipidový základ s vázanou vrstvou bílkovin)
protoplasma
= živná hmota buňky
(složená z cytoplazmy a organel)
paraplasma
= produkty metabolismu nebo pohlcené částice
tkáň =
soubor buněk stejného
- tvaru
- původu
- funkce
diferenciace
= děj, kdy se původně nerozlišené buňky speializují v buňky určitých tkání
epithely
= tkáně složené z buněk
- pevně spojených
- těsně přilehlých
typy jednovrstevných plošných epithelů
- plochý
- krychlový (kubický)
- válcový cylindrický
- víceřadý cylindrický
Epithel jednovrstevný plochý
buňky hladké nebo do sebe zapadají
(výstelka ušního labyrintu)
Epithel jednovrstevný krychlový (kubický)
(folikuly štítné žlázy)
buňky tvaru vícebokých hranolů (čtverců na řezu)
Epithel jednovrstevný válcový, cylindrický
štíhlé, vysoké buňky tvaru vícebokého hranolu
- povrch specializován !!! - řasinky
(výstelka střeva)
Epithel víceřadý cylindrický
- různě vysoké buňky
- jádra v řadách za sebou
(výstelka dýchacích cest)
Epithel mnohovrstevný dlaždicový
vysoké spodní buňky
(pokožka)
Epithel vícevrstevný cylindrický
(klenba oční spojivky)
vysoké horní (cylindrické) buňky
Epithel přechodní
- tvořen polygonálními buňkami
- tvoří výstelku odvodných močových cest
Epitel trámčitý
buňky v trámcích prostorově různě sestavené
(jaterní lalůčky)
Epithel retikulární
buňky se rozestupují v prostorovou síť
(brzlík)
Druhy epithelů podle funkce
- krycí (výstelkový)
- řasinkový - řasinkami posunuje hlen
- žlázový - vytváří žlázy (pohárkové buňky)
inkrety
produkty endokryních žláz
epithel resorpční
složen z buněk
- schopných vstřebávat látky
- opatřených na povrchu žíhaným lemem
žíhaný lem
= množství pravidelných mikroklků vyrůstajících z povrchu buněk
(u tenkého střeva)
respirační epithel
= tenká výstelka plicních sklípků
- umožňuje výměnu plynů mezi vzduchem sklípků a krví
epithel svalový
obsahuje smrštitelná vlákna !!!
(oční duhovka)
epithel smyslový
tvořen buňkami vnímavými ke specifickým podnětům
(chuťové pohárky)
pojivo
= tkáň skládající se z buněk a mezibuněčné hmoty
- téměř výhradně derivát mezodermu
hlavní typy pojiv
- vazivo
- chrupavka (pevná, pružná)
- kost (pevná, tvrdá)
Vazivo - charakteristika
- první pojivo, které se vytváří
- měkké
- obsah H20
typy buněk ve vazivu
- fixní
- bloudivé
buňky fixní (vazivo) - typy
- fybroblasty
- fibrocyty
- retikulární buňky
- pigmentové buňky
- tukové buňky
fibroblasty
- vznikají z mesenchymu
- aktviní
- vylučují prekursory
- syntetizují extracelulární matrix
- protáhlého tvaru s výběžky
prekursor
= výchozí látka z níž chemickou reakcí vzniká produkt
fibrocyt
= fybroblast, který přestal secernovat
retikulární buňky
- součást retikulárního vaziva
- větvené, tvoří síť
Pigmentové buňky (melanocity)
obsahují pigment - melanin
tukové buňky (adipocyty)
- hromadí v sobě tukové kapénky
- vytlačují jádro buňky na obvod
Bloudivé buňky - charakteristika
- do vaziva vcestovaly až druhotně
- uloženy volně
- některé mají schopnost pohybu
- původem většinou krevní buňky
bloudivé buňky - typy
- makrofágy
- žírné buňky
- plasmatické buňky
- krevní elementy
Makrofágy (histiocyty)
- usedlé po podráždění se uvolňují
- schopnost
- amébovitého pohybu
- fagocytozy
Žírné buňky
- oválné buňky
- nacházející se v řídkém vazivu
plasmatické buňky
- produkují imunoglobuliny (protilátky)
mezibuněčná hmota - složení
- hmota základní (protein-polysacharidový komplex)
- vláknitá složka (tvořena proteinovými fibrilami)
Amorfní složka mezibuněčné hmoty - složení
- glykoproteiny
- proteoglykany
Vláknitá složka mezibuněčné hmoty - druhy vláken (fybril)
- kolagenní
- elastické
- retikulární
kolagenní fibrily
- pevné a ohebné
- zhluklé ve zvazky
- složené z kolagenu
klih
= hmota vzniklá rozvařením kolagenních fibril
fybrily elastické
- nestejně silné
- složené z elastinu
elastin
= protein
výskyt u elastických fibril !!
fibrily retikulární
- tenké, větví se
- složené z proteinu retiikulinu
Druhy chrupavky
- buněčná
- hyalinní
- elastická
- vazivová
chrupavka buněčná
- má minimální množství mezibuněčné hmoty
- složená z měchýřkovitých buněk
- hustě nahromaděné
canaliculi
ossium
drobné kanálky do kterých vstupují výběžky osteocytů
atrofie
= regresivní změna postihující normálně vyvinutý orgán nebo tkáň
typy neuroglií
- ependym
- makroglie
- oligodendroglie
- mikroglie
ependym
výstelka dutin centrálního nervstva
makroglie
- neuroektodermového původu
- obsahuje astrocyty
- paprskovitě rozvětvené buňky
- zajišťuje transport látek
oligodendroglie
- neuroektodermového původu
- má malý počet výběžků
- tvoří myelinovou pochvu
mikroglie
- mezenchymatického původu
- obsahuje malé buňky
- schopné fagocytozy
periferní glie - funkce
(Schwannovy buňky)
tvoří obaly periferních nervů
rýhování
dělení vajíčka
rýhování typy
(podle množství žloutkových hmot)
- totální
- ekvální (vznikají stejně velké buňky)
- adekvální (téměř)
- inekvální
- diskodiální
rýhování totální, ekvální
u savců (kromě vejcorodých)
rýhování totální, inekvální
u obojživelníků
- A animání pól
- B vegetativní pól
rýhování diskoidální
u vajíčka s velkým žloutkem a zárodečným terčíkem
morula
= kulovitý shluk buněk
blastula
= dutý jednovrstevný váček
gastrula - vrstvy
- ektoderm
- entoderm
gastrulace invaginací
- vchlípení úseků blastuly
- typické pro kopinatce
archenteron
= prvostřevo
Blastoporus
= otvor do dutiny gastruly, který zbývá po invaginaci entodermu
delaminace
= oddělení ektodermu odštěpením z povrchové vrstvy buněk
(vzniká zárodečný terčík)
primitivní jamka
= místo vstupu chordomesodermového materiálu u plazů
primitivní proužek
- val na raném zárodku ptáků a savců
- definuje osu hlava-ocas
- dává vzniknout primitivní brázdě
primitivní brázda
umožňuje migraci buňky budoucího zárodečného mezodermu a entodermu
(podstatou gastrulace)
somatopleura
= zárodečný list přiložený k ektodermu
splanchnopleura
= zárodečný list přiložený k entodermu
coelom
= dutina mezi somatopleurou a splanchnopleurou
žloutkový váček je tvořen
- entoderm
- splanchnopleura
zárodečné obaly
- chorion
- amnion
allantois
= vakovitá výchlipka entodermu střeva
allantochorion
= obal vzniklý rozšířením allantois
(jeho vnější vrstva splývá s choriem)
trofoblast
obal dutiny v morule
embryoblast
vnitří buňky přisedlé k trofoblastu
nidace
= proces zanoření blastocysty do sliznice dělohy
(ovlivněna působením proteolytických enzymů)
plodové vejce
vyvýjející se zárodek s obaly u savců
amniový váček vznik
- rozestoupením buněk embryoblastu
- vznikem tekutiny v dutině
zárodečný terčík
= okrsek ve kterém se stýkají buňky amniového a žloutkového váčku
vrstvy zárodečného terčíku
- epiblast
- hypoblast
zárodečný stvol
= zbytek původního spojení trofoblastu s embryoblastem
(je základem pro pupečník)
prechordiální ploténka
- vzniká v 18. den vývoje
- organizátor vývoje hlavové části embrya
- připojena k faryngové membráně
anterior a posterior
otvory v nervové trubici
neurální lišta
- základ buněčného pruhu
- zdroj mnoha buněk a ganglií
- buněk periferní glie
- spinálních ganglií
mesoderm - části
- paraaxiání mesoderm (při hřbetní struně)
- laterní ploténka
Paraaxiální mesoderm vytváří
-
somity
- váčky odštěpené z coelomu
sklerotom
= buňky semitových úseků přilehlých k chordě a k neurální trubici
(vytvářejí mesenchym)
dermatom
zádový úsek somitů
buňky zádového úseku somitů - funkce
- dávají vznik
- vazivu škáry kůže
- podkožnímu vazivu
- zdroj myogenních buněk
dermomyotom
= pruh buněk mezi dermatomem a sklerotomem
latelární ploténka mesodermu se štěpí na
- somatopleuru (přiložená k ektodermu)
- splanchnopleuru (přiložená k entodermu)
mesothel
= coelomový epithel
(výstelka coelomové dutiny)
místa, kde se ektoderm zárodku stýká s entodermem
- faryngová membrána (odděluje ústní vkleslinu)
- kloaková membrána (odděluje řitní vkleslinu)
jak se zvětšují končetiny?
- množením mesenchymového materiálu
- vcestováním buněk ze somitů
epigenetické faktory vývoje
= signály z buněčných interakcí zvenčí do buňky
- ovlivňují genovou expresi buňky
signální molekuly
- přenáší signály mezi buňkami
- váží se na specifické receptory
- např. cytokiny, hormony, neurotransmitery
embrionální indukce
= proces, kdy 1 oblast embrya ovlivňuje chování 2.
(zprostředkována signálními molekulami)
protein Sonic hedgehog
- signální molekula
- vázán
- na povrch buněk
- na okolí
protein Sonic hedgehog - funkce
- podmiňuje
- ventralizaci neurální tubice
- vývoj končetin
kostní morfogenetický protein
- signální molekula
- v základech orgánů
- uplatňuje se jako signál při jejich vývoji
růstové faktory
- stimulují buněčnou
- proliferaci (množení)
- diferenciaci
- přežívání
Transkripční faktory
- iniciují transkripci genů
- schopné vázat se na sekvence DNA
- promotory
- enhancery
Homeotické geny - funkce
- kódují transkripční faktory
- regulují expresy podřízených genů
- řídí stavbu těla
změna homeosis
= změna jednoho článku segmentálně se opakujícího uspořádání v jiný
homeobox
= specifická sekvence nukleotidů
geny Pax
- řídí vývoj organismu
- exprimovány v různých typech buněk
- nejsou omezeny na určité segmenty
dělení buněk ovlivňuje
- komunikace mezi buňkami
- difuzibilní signály
kmenové buňky
- nediferencované buňky
- mohou se
- dělit
- diferencovat
embryonální kmenové buňky
- mají neomezený diferenciační potenciál
(v průběhu vývoje schopnost redukována)
typy buněčné smrti
- apoptóza
- nekróza
sekulární akcelerace
= urychlení
- tělesného růstu
- pohlavního dospívání
- psychického vývoje
variace
= způsobeny odchylkami ve výsledcích morfogenetických dějů z ontogeneze
(neovlivňují normální funkci organismu)
anomálie
větší odchylky od normy
variace typy
- somatické
- odchylky stavby těla a orgánů
- geneticky podmíněné
- mutace
malformace =
vada
teratologie
zabívá se vrozenými malformacemi (vadami)
typy rovin
- mediánní (svislá)
- sagitální
- frontální
- trasversální
osteologie
= nauka o kostech
arthrologie
zabývá se spoji kostí
- klouby
- vazy
dlouhé kosti
- duté tělo
- uvnitř spongiosní kost (trámečky)
- konce tvořeny tenčí vrstvou kompaktní kosti
krátké kosti
- na povrchu tenká vrstvička
- uvnitř spongiosa
ploché kosti
- na zevním a vnitřním povrchu vrstva kompakty
- uvnitř spongiosa (zde diploe)
kostní dřeň
- vyplňuje
- dřeňovou dutinu
- prostory mezi trámečky spongiosy
červená kostní dřeň
- orgán krvetvorby
- obsahuje kmenové buňky
- skládá se ze sítě retikulárního vaziva
žlutá kostní dřeň
- vzniká z dřeně červené
- ve 20 letech ve všech dlouhých kostí
šedá kostní dřeň
- průsvitná
- vzniká ze žluté dřeně ztrátou tuku
periosteum - okostice
- fixován Sharpeyovími vlákny
- většinou lze preparačně odloupnout
okostice - vrstvy
- zevní - fibrostní
- z hustšího vaziva
- hlubší - kambiová
- více vazivových buněk a cév
- neuspořádaná
Volkmannovy kanálky
= cesty průniku cév do kosti
Endosteum
= vazivová vrstva mezi kostní tkání a dření
- podobný periostu
typy kostí podle vzniku
- primární (krycí) kosti
- sekundární (náhradní) kosti
primární kosti
vznik desmogenní osifikací (z vaziva)
sekundární kosti
- vznik chondrogenní osifikací (z chrupavky)
- dvojí typ
- perichondrální (povrchová)
- enchondrální (vnitřní)
osteoblasty
zajišťují přirůstání kosti do tloušťky
- produkují prekursory
- polymarací se mění v osteroid
- tvoří fybrily
- polymarací se mění v osteroid
v nich se mění osteoblasty na osteocyty
kostní trámečky
- tvořeny osteoblasty
- přibývají aposicí
osteoklasty
buňky jež odbourávají kost
(nahrazována novou)
Desmogenní osifikace - průběh
- probíhá novotvorbou kostních trámečků ve vazivu (endesmálně)
Osifikace dlouhých kostí
- začíná uprostřed délky kosti
- nejdříve osifikace perichondrální
- poté enchondrální
osifikační jádro
- tvoří osifikační základ uvnitř chrupavky
- šíří osifikaci do stran
- tvoří diafysu
osifikace konců dlouhých kostí
- osifikují se ze samostatných osif. jader
- vytváří se enchondrálně z perichondria
- tvoří epifysu
růstové chrupavky
- jen v nich přirůstá kost do délky
- vytváří novou hmotu
růst kosti do tloušťky
- machanismem apozice a resorpce
- z periostu
- někdy z endostu
růstové chrupavky - typy
- proximální
- distální
- při růstu je 1 vždy aktivnější
apofysy
= části kosti se samostatnými osifikačními jádry
- vyvíjí se v místech vystavených tlaku
Osifikace krátkých kostí
- probíhá výhradně enchondrálně
- až na konci se tvoří perichondrální plášťové lamely
Kosti pneumatizované
- některé lebeční kosti
- vznikají vchlípením sliznice dutiny nosní
zdroje tepenného zásobení dlouhých kostí
a) diafysy
- arteria nutricia
- periostální cévy
- arteriae metaphysariae
Arteria nutricia
- silná
- vzniká z cévy, která vnikla do nitra kosti při začátku osifikace diafysy
- vyživuje kostní dřeň
Periostální cévy
- z periostu vstupují do kosti Volkmannvými kanálky
- napojují se na cévy v Haversových kanálcích
- spojeny s kostní dření
Arteriae metaphysariae
- silnější cévy vystupující z cévních sítí na kloubních pouzdrech
- vstupují do konců diafysy (metafysy)
- vyživují kostní
- tkáň
- dřeň
metafysa
= konec diafysy, kde se tělo kosti rozšiřuje směrem k epifysám
zdroje tepenného zásobení dlouhých kostí
a) epifysy
- do epifys vstupují samostatné cévy (arteriae epiphysariae)
- větve menších cév
Krevní zásobení krátkých kostí
- podobné jako u dlouhých kostí
- cévy vstupují na plochách přivrácených ke
- kloubům
- pouzdrům
- vazům
Krevní zásobení plochých kostí
- mají větší arteria nutriciae
- (+ řadu drobných tepének)
žíly kostí
odvádějí krev
- podél tepének
- samostatnými kanály
Nervy v kosti - kde?
- hojně v okostici
3 formy lamelosní kosti
- Haversovy lamely
- intersticiální (vmezeřené) lamely
- povchové lamely
Haversovy lamely
- základní struktury kompakty
- obklápějí Haversovy kanálky
Osteony
- koncentrické
- mnohovrstevné
sloupečky kolem cév
(v kompaktě lidských kostí vzácné)
Intersticiální (vmezeřené) lamely
- vznikají přestavbou lamelosní kosti
- zbytky později rozrušených Haversových lamel
Povrchové (plášťové) lamely
- lemují kost rovnoběžně se zevním i vnitřním povrchem
- vznikají apozicí
Spongiosní tkáň
- tvořena sítí lamel kostních trámečků
- ploché, tenké
- počet se liší podle tloušťky
kostní trajektorie
= systémy kostních trámečků probíhající v určitých směrech
Architektonika spongiosní kosti
- zajišťuje pevnost
- trámce
- nezatížené se ztenčují
- vystavené namáhání mohutní
juncturae
= místa
- vzájemných spojení kostí
- při nichž kosti dorůstají
spojení kosti - typy
- plynulé (pojivem)
- kloubní (dotykem)
- pojivem spojené pouze po obvodu styčných ploch
3 typy pojiva
- vazivo
- chrupavka
- kost
vazivové spojení kostí - typy
- syndesmosis
- sutura
- gomphosis
Syndesmosis
- vazivové spojení mimo lebku
- někdy převaha kolagenního vaziva
ligamentum = vaz
= druh vaziva spojující kosti
ligamenta žlutá
= obsahují převahu elastických vláken
sutura = šev
- vazivové spojení plochých kostí lebečních
- místo růstu kostí
typy švů podle tvaru
- sutura serrata (šev pilovitý)
- sutura squamosa (šev šupinový)
- sutura plana (šev hladký)
sutura serrata (šev pilovitý)
- okraje sousedních kostí do sebe vsazeny pilovitými výběžky
- zvýšena pevnost
Sutura squamosa - šev šipunový
- ztenčený okraj 1. kosti se klade přes okraj 2.
- např. šupina spánkové kosti s kostí temenní
Sutura plana - šev hladký
- spojení hladkých okrajů sousedních kostí
- např u drobných kostí lebečních
- Gomphosis
= vsazení kořenu zubu do jamky v čelisti
(zprostředkováno vazivem ozubicí)
