Austin Harrington

Question 1

Co je to sociální teorie?

Answer 1

= studium vědeckých způsobů myšlení o společenském životě
o Jak se společnost mění, vyvíjí
o Metody vysvětlující sociální chování
o Moc, sociální struktura
o Gender, etnicita
o Modernita, civilizace
o Revoluce, utopie

Question 2

Co je to tradice a modernita? Popiš rozdíly

Answer 2

Tradice
o Přejímané a samozřejmé způsoby myšlení a jednání
o Považováno za zaostalé
• Modernita
o = styl naší doby – platí teď a tady
o Období od cca 18. st. (někteří autoři uvádí i dříve) -> modernita = osobitý postoj k času -> kritická reflexe na minulost a kritický odstup od ní
o Protiklad k tradici
Rozdíl dle Parsonse
• Tradiční struktury založeny na předurčení – při narození jedinec dostává své postavení, kde setrvá celý svůj život
• Moderní na úspěchu – bez ohledu na stav po narození jedinec dosáhne výhod – sociální mobilita

Question 3

Jaké jsou 3 rysy procesu modernizace?

Answer 3

o Kulturní (intelektuální)
Spojeno s vzestupem přírodních věd a znovuobjevením M v 17. st.
Zavržen teologický základ a nahrazen mechanistickým -> rys západní modernity: středem vesmíru racionálně myslící já, ego = subjekt
Vytvoření představy autonomně myslících jedinců
Sekularizace = úpadek moci náboženských institucí (důležitý mezník Darwin a evoluce)

o Politický
Do popředí stát, zejména národní stát
Představy o nejvyšší svrchovanosti státu a udržování zákona a řádu; omezení moci monarchie -> revoluce -> osvícenství (zdůraznění rozumového zkoumání)

o Společensko-ekonomický
Využití techniky ve vědě
Šíření vědy i do světských sfér
Vznik kapitalistického hospodářství

Question 4

Čím se zabývá Adam Smith? Co jakého století se řadí?

Answer 4

19. století
    o Moderní ekonomická analýza – Pojednání o podstatě a původu bohatství národů
    o Zákony sociálního chování – např.: ceny zboží rostou, pokud je poptávka, a klesají, pokud je nabídka
    o Egoistické chování v soukromí působí pozitivně na veřejnost
    o Neviditelná ruka trhu – řídí soukromou činnost jedinců skrze kolektivní mechanismus rozdělování bohatství

Question 5

Čím se zabýval Jeremy Bentham a do jakého století a k jaké teorii ho řadíme?

Answer 5

19. století, utilitarismus
    o Filozofické spekulace musí být nahrazeny užitečností (a vědou)
    o Účelem státu je zajistit největší štěstí pro co nejvíce lidí
    o Racionální společnost = maximalizuje blaho členů společnosti tak, že se skupina nejbohatších obejde bez zbytečného luxusu a takto získané úspory se použijí k uspokojení materiálních potřeb většiny členů společnosti
    o Stát by neměl trestat, ale převychovávat -> koncepce moderního vězení Panopticon

Question 6

Co říkal J. Stuart Mill a k jakému proudu ho řadíme?

Answer 6

Liberalismus
O svobodě
Svoboda jako ochrana práva každého jednat podle svého uvážení
Vláda „omezená“ a měla zastupovat zájmy společnosti -> stát služebníkem občanské společnosti

Občanská společnost
o Poprvé se pojem objevil v politické ekonomii = instituce ve společnosti, které byly prostředníkem mezi zákony a soukromou sférou
o Dle liberalismu:
Zahrnuje ty, kteří vlastní majetek, podílí se na bohatství státu a mají právo volit = činnost střední třídy
Společnost měšťanů neboli buržoazie (jejich bohatství se odvíjí od obchodu a průmyslu)
Zahrnuje také Židy (často dělali bankovnictví – získali různá občanská práva)

Question 7

O čem psal Tocqueville a k jakému proudu ho řadíme?

Answer 7

o Demokracie v Americe, Starý režim a revoluce
Co přispělo k sociální stabilitě USA (ve srovnání s E)
Volání po revoluce ve francouzské společnosti -> vedlo k diktatuře = násilné zavedení demokracie -> srovnával to s USA
Solidarita v USA byla způsobena existencí dobrovolných sdružení, kde si lidé důvěřovali a spolupracovali na společných zájmech

Question 8

O čem psal Comte a k jakému myšlenkovému proudu se řadí?

Answer 8

Pozitivismus
o Autor výrazu SOC, zakladatel pozitivismu
o Kurz pozitivní filozofie
o Skutečné poznání pouze pomocí empirického pozorování zbaveného zkreslujících metafyzických předsudků všechny vědy se tímto měly řídit
o Zákon tří stádií
Těmito stádii prochází lidské myšlení, ontogenetický jednotlivec, všechny obory lidského vědění i dějiny lidstva

Question 9

Kdo hovoří o zákonu tří stadií? Popiš jednotlivá stádia

Answer 9

Comte
teologické stádium
 Lidská mysl usiluje o abstraktní vědění, odhalení neměnné povahy bytí a první a poslední příčiny všeho vědění (počátek a účel)
 Všechny jevy produktem nadpřirozené bytosti (člověk nedokáže použít empirické poznání)
 Cíl společnosti: neustálý výboj, vztahy mají podobu vojenských vazeb
 Základní instituce: otroctví
 Duchovní vůdci: kněží; světští vůdci: vojevůdci
 Základní jednotka: rodina
 Základem integrace: kontakty mezi skupinami a duchovním náboženstvím
2. metafyzické stádium
 Abstraktní síly produkují veškeré jevy
 Příčiny dění jsou ve věcech samých
 Boha nahrazuje příroda, převládá představivost nad pozorováním
 Duchovní vůdci: kněží, filozofové; světští vůdci: právníci
 Základní jednotka: stát
 Základem integrace: kontrola ze strany státu prostřednictvím armády a práv
3. pozitivní stádium
 Mysl se věnuje studiu zákonů – člověk se vzdá absolutního vědění a upřednostňuje postupné, nikdy nekončící přibližování se pravdě
 Pozorování přísně vědeckou metodou
 Duchovní vůdci: vědci; světští: průmyslníci
 Základní jednotka: průmysl
 Základ integrace vzájemná závislost
 Základní aktivita: výroba

Question 10

O čem psal Spencer a k jakému myšlenkovému proudu se řadí?

Answer 10

Pozitivismus
o Evoluce
 Organické i soc. systémy jsou charakterizovány nárůstem velikosti v čase – vzrůstá i komplexita jejich struktury a současně i integrovanost a vzájemná závislost jednotlivých částí systému
 = proces rostoucí diferenciace struktur a funkcí
 Komplexita systému vyžaduje funkční subsystémy, které by koordinovaly činnost diferencovaných částí
 Dochází k ní kvůli tomu, že homogenní masa (jako počáteční stádium) je vnitřně nestabilní -> segmentuje se do odlišných prostředí, části se na různá prostředí adaptují -> diferenciace -> vzájemná závislost drží celek v rovnováze -> síla zeslábne -> rozpad struktur
 Lidská společnost sleduje zákony evoluce – úkol SOC zkoumat faktory, které ovlivňují směr, rychlost a povahu změn v systému

Question 11

Jakou teorii vyvinuli Gaetano Mosca a Vilfredo Pareto? O čem tato teorie hovoří?

Answer 11

 Snaží se ukázat, že společnost není možná bez rozdělení na vládnoucí a ovládané  pokus o odstranění hierarchií končí vytvořením nové hierarchie
 Boj mezi starými a novými elitami probíhá od nepaměti
 Elita
• V širší smyslu: lidi, kteří vynikají v jakékoliv oblasti
• V užším smyslu: elita vládnoucí (důležitější vymezení)

Question 12

O čem hovoří Pareto?

Answer 12

o Veškeré lidské chování podléhá základní dynamice = rezidua a derivace
 Rezidua
• = to, co zůstává v myšlení, když odečteme logickou složku
• = pozorovatelné manifestace sentimentů, které jsou hluboko v lidské povaze a zůstávají vědě nepřístupné
o Nejsou to sentimenty, ale jejich pozorovatelný vnější výraz  rezidua = prostředníci mezi sentimenty, které nedokážeme sledovat přímo, a mezi derivacemi
• = predispozice k určitému chování a myšlení, které jsou všem společné

 Derivace
• = vysvětlení svého jednání jako logického (přestože logické třeba není)
• Nejsou projevem logiky a racionální úvahy, ale odvozeny ze skrytých sentimentů  lidé tak zakrývají své pohnutky
• Totéž reziduum může být vyjádřeno v různých derivacích

Question 13

Pomocí jakých šesti reziduí popisuje Pareto lidskou povahu?

Answer 13

o Kombinační instinkt
 Schopnost člověk sestavovat prvky do nových sestav, vymýšlet dosud neznámá uspřádání, hrát si s věcmi, objevovat v nich nové možnosti
 Těkavost, zvědavost, přechodnost, neusazenost
 Díky tomuto instinktu je člověk člověkem – je schopen vlastního jednání
 Stojí u intelektuálního vývoje lidstva a civilizace
o Trvalost agregátů
 Protiklad kombinačního
 Tendence k odmítání změny  díky němu nejsou všechny vytvořené kombinace přechodné a nestálé
 Umožnuje existenci rodiny, příbuzenských skupin  udržování trvalého vztahu k druhým
 Vliv na koloběh elit: pokud tato třída reziduí převládá, ovládaní se nebouří a jsou poddajní
o Potřeba manifestace sentimentů jednání
 Lidská potřeba aktivně se projevovat, vyjadřovat své pocity a myšlenky směrem k druhým
 Příbuznost s kombinačním
 Aktivisté politických stran, náboženské kulty
o Residua sociability
 Mají vztah k sociálnímu životu, k disciplinovanosti
 Podporuje vznik pospolité společnosti: snaha přizpůsobovat svoje jednání druhým, obětavost, potřeba soucitu, respekt k hierarchii, krutost k těm, co si nezaslouží soucit
o Integrita individua
 Doplnění předchozího
 Objevuje se, když pospolitosti hrozí rozpad
 Mechanismy, které působí proti narušení rovnovážného stavu = pud sebezáchovy, obrana vlastní identity, v kolektivní podobě: nižší vrstvy se dovolávají rovnosti
o Sexuální reziduum
 Znázorňuje charakter reziduí obecně: neměnná, trvale působící síla, nad níž má člověk jen malou kontrolu
 Racionalizováno např. potlačením v podobě asketismu, sexuálními zákazy, sexuálním moralizováním

Question 14

V jakých děrovacích může být vyjádřeno totéž reziduum? Kdo o nich hovoří?

Answer 14

Pareto
o Kategorická tvrzení
 Dáno našimi osobními sentimenty – ale tváří jako všelidské, nadčasové pravdy
o Výroky podepřené autoritou
 Jakmile je někdo kompetentní v jedné věcí, je brán jako kompetentní i v ostatních  bezvýhradně mu věří
 Autorita v tomto případě osoba, ale i obec, stát, nebo odvozená z tradice a zvyku
o Výroky podepřené souhlasem s nějakým obecným principem
 Shoda s nejobecnějšími zásadami morálky, náboženství či práva
 Odvolávají se na všeobecný zájem, se kterým jsou hlásané výroky v souladu
• Zpravidla zájmy vládnoucích vrstev – ztotožňují své vlastní zájmy se zájmy lidu
o Nejasné slovní důkazy
 Klamavé, dvojznačné, pochybné, zavádějící
 V této rovině většina poltického života

Question 15

O čem hovoří Tönnies?

Answer 15

o V době industrializace, urbanizace a šíření diferencovaného kapitalistického hospodářství společenství (pospolné vztahy) nahrazováno společností (společenské vztahy)
o Společenské pojivo bylo narušeno příchodem moderního industrialismu
o Společenství (Gemeinschaft)
 = pospolné vztahy – mezi jedinci v hospodářské soustavě (zemědělství)
 Malé populační jednotky tvořeny širokými rodinami, členy rodu, kteří žijí v těsné blízkosti
 Výroba v malém měřítku, směna formou protislužeb (málokdy prostřednictvím peněz)
 Vztah k autoritě osobní charakter – tradičně definované role
 Vše předáváno ústně, z generace na generaci a s příkladem  nepřerušená souvislost mezi generacemi
o Společnost (Geselschaft)
 = společenské vztahy – všichni splývají v masu žijící na jednom místě
 Vztahy veřejné pracovní a soukromé osobní (zprostředkovány neosobními a anonymními předměty, zákony a institucemi)
 Komerční směna zboží a služeb, vše směňováno za peníze  vše formalizováno námezdní smlouvou
 Společenské změny se odehrávají rychle a nejsou souvislé

Question 16

Jaké jsou hlavní body Marxovy teorie?

Answer 16

Dialektika
Historické materialismus
Základna a nadstavba
Společensko-ekonomické formace
Výrobní síly a vztahy
Kritika politické ekonomie
Problém odcizení
Náboženství jako opium lidstva

Question 17

Jaké jsou dle Marxe stupně odcizení?

Answer 17

o Od výsledku práce – vkládá do předmětu život, který už nepatří jemu, ale předmětu
o Od práce – práce je nucená
o Od rodové podstaty člověka – od vlastního já
o Od druhých – pohlíží na ostatní v souladu se situací, v níž se nachází

Question 18

Co Marx myslí tím, že je náboženství opium lidstva? Na koho navazuje?

Answer 18

• Návaznost na Feuerbacha
• Forma odcizeného, falešného vědomí (Bohové = produkty odcizeného člověka) – vázané na společenské a ekonomické podmínky, které odcizují člověka jemu samému -> náboženství = příznak lidské odcizenosti
• Útěcha ve stavu bídy a současně překážka pro jeho odstranění -> proto opium lidstva
• K osvobození nestačí odstranit náboženství, ale i podmínky, ve kterých vzniká -> transformace ekonomického základu společnosti

Question 19

Jak Durkheim hovoří o sociologii?

Answer 19

o Snaha o ustavení SOC jako samostatné vědní disciplíny -> univerzální disciplína, která se věnuje studiu člověka ve společnosti -> považován za zakladatele vědecké SOC
o Vliv osvícení a konzervativní tradice a německé SOC
o Předmět: studium sociálních faktů
o Sleduje povahy nadindividuálních příčin lidského jednání -> realita sociálních zkušeností je zcela nezávislá na projevech probíhajících na úrovni individuálního vědomí
o Chápe ji jako „pozitivní vědu“ = poskytuje nestranné a obecné vědění o sociálním světě
o Zabýval se sociologickou metodologií

Question 20

Co jsou to sociální fakta a kdo o nich hovoří?

Answer 20

Durkheim
o = věci a jako takové jsou studovány
 Liší se od fyzikálních, ale nejsou o nic méně skutečné
 Stojí mimo jedince a působí na něj přesvědčivou silou (i proti jeho vůli) -> nadindividuální povaha
o = vše v lidské spol., co existuje nezávisle na každém jedinci – např. jazyk, peníze, móda, profesní znalosti
o = vyjadřují vlastnosti sociálních jevů a vztahů mezi nimi
o Charakter:
 Donucující – projevuje se při socializaci dítěte: vnucován určitý způsob vidění světa, způsob chov.
 Společenský, systémový – vznikají ve společnosti, působí zevnějšku

Question 21

Co Durkheim píše o sebevražednosti?

Answer 21

o Nejedná se o čistě individuální záležitost – vliv kolektivních faktorů, které vytvářejí sociální realitu
o Objevuje se s nástupem civilizací
 Nejvíce u lidí se svobodným povoláním a u mužů
 Rostoucí počet sebevražd je možné pozorovat všude – vliv obecného stavu sociálního prostředí
 míra sebevražednosti je nepřímo úměrná stupni integrace sociálních skupin
o Každou společností probíhají suicidogenní proudy, které ovlivňují, jak sebevražednost variuje -> individuum je zbaveno vlastní vůle, stává se nástrojem, skrze který společnost jedná
 Motivy jako osamělosti, zoufalství, hanba = racionalizace -> skutečné důvody: míra desintegrace a deregulace spol.
o Sebevražda není nástroj pro popis chování, ale pomůcka k analýze skutečného stavu společnosti

Question 22

Jaké dva typy solidarity Drukheim rozlišuje?

Answer 22

o MS = sociální protoplasma
 Nediferencovaná společnost – jedinci jsou si vzájemně podobní (v pocitech, hodnotách, postojích, praktikují stejné rituály, uznávají stejné svátosti)
 Vysoká homogenita a koherence
 Členové integrováni přímo do sociálního celku
 Nesledují své vlastní zájmy – podřízeni zájmům společnosti
 Nevytvořili si vlastní osobnost, protože zcela náleží celku -> kolektivní bytosti
 Postupně slábne a je nahrazovaná OS -> tento přechod je výsledkem rostoucí dělby práce
 Drží ji pohromadě kolektivní vědomí
o OS
 Podobnost s organismem (vzájemně závislé systémy, každý svoji funkci, která je ale nezbytná pro celek, jednotlivé složky nejsou stejné)
 Různá individua, proběhla diferenciace společnosti -> menší diferenciace se společností
 Každý člen má svoji funkci a je nepostradatelný pro celek
 Integrace do celku skrze specifické (každému členu vlastní) činnosti -> vzájemná ekonomická závislost (rozvinutý systém dělby práce a proces profesní specializace)
 Autentický stav moderní společnosti
o Kvůli rychlým změnám a vývoji hrozí, že mechanická zmizí dříve, než ji nahradí dostatečně rozvinutá organická -> může vést k anomii

Question 23

Jaké funkce má dle Durkheima každé náboženství?

Answer 23

 Disciplinace – učí sebedisciplině
 Udržování koheze – potvrzuje společenská pouta a posiluje společenskou solidaritu
 Vitalizující funkce – pomáhá přenášet trvalé hodnoty budoucím generacím
 Euforická funkce – pomáhá překonávat pocity frustrace

Question 24

Do jakých dvou oblastí dělí náboženství svět dle Durkheima?

Answer 24

• Světská
o Běžné každodenní užívání
• Posvátná
o Různé víry, dogmata, legendy jsou reprezentacemi, které vyjadřují povahu posvátných věcí, ctností a sil
o Nevšední uctívání
o Povýšení některých aspektů života na posvátné není dostačující  musí se vytvořit systém víry, soubor rituálů
o Totem se stává posvátným

Question 25

Jak by dle Webera měla vypadat sociologie?

Answer 25

o Zkoumání:
 Oblasti přírody metodami přírodních věd – skrze kauzální vztahy
 Oblast lidskou (oblast smyslů) možno zkoumat i metodou Verstehen
o Verstehen = součást kauzálního zkoumání – v obecné rovině mezi Verstehen a metodou přírodních věd rozdíl není
o Rozdíl mezi sociálními a přírodními vědami je v zájmu, který motivuje zkoumání = porozumění smyslu jednotlivých fenoménů
o Sociologické porozumění
 Rekonstrukce subjektivně míněného smyslu sociálního jednání – jak jednající vnímá svou situaci, jaké úmysly a jaká přesvědčení se svými jednáními spojuje
 Výklad samotného průběhu jednání – srovnání analyzovaného jednání s ideálně typickými možnostmi jednání vůbec, aby se odhalily alternativy, mezi nimiž se jednající rozhodoval
 Sledování působení a následků zvoleného jednání – možný rozpor se zamýšlenými cíli jednání
• Úloha hodnot
o Rozpor mezi rolí vědce a člověka vyznávajícího určité hodnoty (co je = fakty x co má být = hodnoty)
o Pronikání hodnot do činnosti badatele -> hodnotově neutrální věda

Question 26

Jaké jsou dle Webera typy jednání?

Answer 26

 Účelově racionální
• Vybírání prostředků podle jejich účinnosti v kontextu cíle
• Kalkulace nákladů, které z použití těchto prostředků plynou
 Hodnotově racionální
• Důraz na cíle
• Určité hodnoty jsou natolik významné, že je jedno, jak velké jsou náklady
 Orientované na tradici
• Rutinní jednání na základě osvědčených postupů
• Neuvažuje se o cílech a ni o prostředcích – vše je předem dané
 Afektivní
• Vyplývá z emočního stavu – na racionalitu se nehledí

Question 27

O čem Weber píše ve své knize Protestantská etika a duch kapitalismu?

Answer 27

 Účelově racionální
• Vybírání prostředků podle jejich účinnosti v kontextu cíle
• Kalkulace nákladů, které z použití těchto prostředků plynou
 Hodnotově racionální
• Důraz na cíle
• Určité hodnoty jsou natolik významné, že je jedno, jak velké jsou náklady
 Orientované na tradici
• Rutinní jednání na základě osvědčených postupů
• Neuvažuje se o cílech a ni o prostředcích – vše je předem dané
 Afektivní
• Vyplývá z emočního stavu – na racionalitu se nehledí

Question 28

Co je to protestantská etika, kdo o ní hovoří a v jakém díle o ní píše?

Answer 28

Weber - Protestantská etika a duch kapitalismu
 Práce jako vnitrosvětská askeze v každodenním životě všech  vede k všudypřítomné kontrole a plánování veškerého života, kde ani okamžik nesměl být promarněn
 Lidé jsou od Boha předurčeni k tomu, aby konali usilovnou práci – predestinace
 Řeší rozpor mezi bezmezným hromaděním majetku a rizikem pokušení – bohatství už neslouží zahálce a hříchu, ale je službou vyšším povinnostem

Question 29

Co je to duch kapitalismu, kdo o něm hovoří a v jakém díle o něm píše?

Answer 29

Weber - Protestantská etika a duch kapitalismu
 = každou minutu třeba věnovat získávání peněz, omezování zbytečných výdajů a u druhých získávat důvěru a výhodný finanční kredit  zesvětštělý a zautomatizovaný projev etiky povolání
 = výsledek vlivu reformace
 Rozvíjí se dříve, než začne země prosperovat

Question 30

Co je to dle Webera panství a jak se dělí?

Answer 30

= vztahy mezi pánem a ovládaným, což je zprostředkováno správním a vojenským aparátem
o Typologie – podle toho, co je obsahem víry (legitimitou moci):
 Legální
• Založeno na racionalitě
• Základem jsou neosobní pravidla (zákony)
• Oporou byrokratický aparát, který aplikuje normy – ideálně jmenovaní úředníci (nikoliv voleni) – postavení v úřední hierarchii dáno podle stavu
 Tradiční
• Založeno na tradici
• Autorita odedávna uznávaná – tradicí posvěceno
• Tradice udává poslušnost nikoli vůči normám, ale vůči panovníkovi jako konkrétní osobě
• Správní aparát osobní služebníci, sluhové – vztah k panovníkovi na pocitu úcty
o Pán kontroluje správní aparát stejně jako ostatní poddané
o Pokud se poddaní emancipují (přivlastní si pravomoci, získají ekonomická práva), vzniká panství stavovské
o Může se vyvinout směrem k feudalismu (odstraní se pevná fixace vzájemných práv a povinností)
 Charismatické
• Založeno na emočních poutech
• Vůdce uznáván pro mimořádnost svých výkonů – náboženské, válečnické, léčitelské…
• V čisté formě funguje jen ve stavu svého zrodu (revoluce), kdy vystupuje do protikladu k neustálým pořádkům
• Správní aparát úřednici (vybíraní na základě charisma)

Question 31

Které tři faktory ovlivňují dle Webera postavení člověka ve společnosti?

Answer 31

 Třídní pozice
• = příslušnost k určité třídě – dána postavením na trhu (jeho ekonomickými zájmy)
• Třídy se liší vztahem k výrobě a přivlastňování statků
• Do popředí v období společenských zvratů
 Stavovská pozice
• = daná velikostí prestiže (velikost majetku, životní styl)
• Stavy se liší přístupem ke konzumaci statků
• Upevňuje se v momentě, kdy došlo ke vzniku nových mocenských poměrů
 Politické strany
• = záměrně ustavené skupiny sledující stanovený cíl
• Formují se ve společnostech, kde existuje racionální a abstraktní řád a aparát osob, který řád prosazuje

Question 32

O čem Weber hovoří, když říká, že dochází k odkouzlení světa?

Answer 32

o Odkouzlení vztaženo ke konceptu racionalizace – ta je ambivalentním procesem -> zvýšení efektivity všech činností, odstranění všeho, co tomu brání, souběžně sekularizuje život -> svět se stává odkouzleným -> nastupuje rutinní kalkulace zisků a nákladů (nulová kreativita)

Question 33

Jaké je Simmelovo pojetí sociologie?

Answer 33

o Vychází z filozofie – úzké propojení
o Schopnost zachytit obecné skrze všední a konkrétní -> klíčové je slovo OBECNÝ
o Trojí význam SOC:
 Obecná SOC – co je na společnosti společenské – co plyne z toho, že život probíhá v interakci s druhými
 Formální (čistá) SOC – předpoklad, že člověk je skupinová bytost -> zaměření na stabilní formy vzájemného lidského ovlivňování
 Filozofická SOC – zabývá se teorií poznání, metafyzickými otázkami (např. Má společnost nějaký smysl a účel?)
o Předmět SOC: formy zespolečenštění
o Společnost tvořena vzájemným působením individuí, která jsou v pravidelné a trvalém kontaktu
 Vznikají tak kvality, které nejsou obsaženy v žádném z aktérů -> dává to SOC její specifický předmět

Question 34

Co Simmel myslí tím, když hovoří o sociální geometrii?

Answer 34

o Metafora: SOC by měla postupovat od konkrétních obsahů, jimiž jsou základní společenské formy naplněny – stejně tak geometrie abstraktuje od konkrétního, když mapuje prostorové uspořádání
o Zkoumání interakce mezi 2 a 3 osobami – jejich interakce = čistá forma zespolečenštění

Question 35

O čem Simmel hovoří v souvislosti s penězmi?

Answer 35

o = nejčistší symbol moderní společnosti
o = zprostředkovatel vztahů mezi stále více různými jedinci a ve stále diferencovanější společnosti -> technický prostředek
o Většina mezilidských interakcí = směna (konverzace = směna info, láska = city, hry = zábava …) = reciproční povaha mezilidských vztahů
 peníze umožnují průběh směn
o Vznikly a reprodukují se jedině skrze mezilidské interakce, zároveň jim dávají řád, který existuje nad každou z nich a mimo ně
o Představují sociologickou kategorii – v případě omezení na individuum by ztratily smysl
o Vlastnosti:
 Nemají hodnotu sami o sobě – je jim přisouzena
 Prostředek ke získání odlišných hodnot
 Cennější než cokoli, co si za ně můžeme koupit, protože umožnují volbu
 Je možné je použít ihned, ale není to nutné
 Hluboká ambivalentnost
• Spoustu věcí umožnují, dodávají svobodu
• Něco silně deformují (vztahy) a přináší odcizení
• Na úrovni společnosti:
o Usnadňují rychlou směnu, rozšiřují sít sociálních vztahů, prodlužují je, vzniká pouta důvěry
o Pokud směna není podložena důvěrou, nefungovala by, pokud je založena na důvěře, může vést k zvyšování stability centrální autority
o Podporují rozvoj individuality – umožnují vstup do velkého množství vzt. a v každém z nich se angažovat

Question 36

O čem Simmel hovoří v souvislosti s velkoměstem a jeho duchem?

Answer 36

o Dochází zde ke střetu individualismu kvůli snaze zachovat si autonomii
o Tlak systémových požadavků = dle Simmela nejhlubší problém moderního života
o Působí zde nejkoncentrovaněji peníze a rozvinutá peněžní ekonomika a s ní spojené velké množství podnětů – každý si odmalička vytváří strategie, jak těmto podnětům čelit (viz blazeovanost)
o Rysy:
 Odlidštěný prostor – neznají se, vůči sobě cizinci
 Nutnost koordinovat činnosti osob, aby se komplexní struktura nezhroutila – faktory, které činnosti ovlivňují, jsou velmi neosobní, zároveň produkují velmi osobní subjektivitu
 Čím abstraktnější jsou formy zespolečenštění ve velkoměstě, tím více je podporován individualismus (x v malých skupinách se individualita nemůže rozvinout)

Question 37

Co Simmel ukazuje na fenoménu cizince?

Answer 37

o Rozvoj psychologie vztahu k cizímu, neznámému člověku
o Postava cizince sociálně utvářena
o Věnuje se postavení Židů v západní společnosti jakožto cizinců na okraji společnosti -> obecnější postřehy:
 Člověk, který přichází dnes a zůstává zítra
 Ztělesňuje dvě protichůdné tendence: usazení na jednom místě a přesouvání jinam (platí fyzicky, ale i ve vztahu k původním obyvatelům)
 Usiluje o omezené přijetí, udržuje si odstup
 Reakce původních:
• Šance se něco nového přiučit od cizince – zvědavost
• Nepřátelství – negativní pocit

Question 38

Co Simmel říká o módě?

Answer 38

o Vyjadřuje dvě protikladné a doplňující se potřeby jedince:
 Dává najevo svůj záměr odlišit se, zdůraznit svoji individualitu
 Přidružování se k ostatním podobným jedincům, vyjadřuje tak potřebu společenské sounáležitosti
o Produkt třídního rozdělení – taženo nejvyššími stavy, kteří zavrhují tu módu, kterou si osvojí stavy nejnižší
o Základ v tendenci napodobení
o Proměnlivý charakter módy – dříve trvala a nepochybná přesvědčení ztrácí moc, místo pro pomíjivost

Question 39

Jak se dívají na společnost funkcionalisté a které autory mezi ně řadíme?

Answer 39

• Společnost chápána jako systém vzájemně závislých částí
• Existují zvláštní požadavky (funkční předpoklady), které musí být splněny v každém sociálním systému
• Konflikt kapitalismu ztratil smysl – třídní boj je zastaralý
Malinowski
Radcliffe-Brown
Merton
Parsons

Question 40

O čem psal Malinowski?

Answer 40

• Vychází z předpokladu, že sociální jednání nemá být vysvětlováno bezprostředním významem pro jednotlivé aktéry -> vysvětlení funkcí, kterou má v rámci širší sociální skupiny
• Kolektivní praktiky vysvětlovány dle jejich funkcí, které mají pro společnost jako celek
• Různé prvky sociálního života na sobě závisejí a plní funkce, které přispívají k udržení sociálního pořádku
• Kmen Hopi
• Veškeré sociální chování plní jisté funkce a musí se vyrovnat univerzálním funkcionálním předpokladům (např. sexuální reprodukce, ekonomické samozásobitelství, sociální kontrola)
• Vysvětlení existence jevu či jednání skrze jeho nepřímé účinky na prostředí, nikoliv jeho přímými příčinami -> je proti tradiční logice: příčina předchází následek (funkcionální vs. kauzální vysvětlení)
• Problém funkcionalistů: funkce jevu může být mylně považována za jeho smysl nebo cíl

Question 41

O čem psal Alfred Radcliffe-Brown?

Answer 41

• Odlišil analýzu diachronní (analýza změn v systému) a synchronní (analýza interakce mezi částmi systému)
o Primárním cílem funkcionalismu je synchronní analýza
• Každý společenský systém, pokud má přežít, musí odpovídat univerzálním podmínkám – pokud definujeme jednu takovou podmínku (že jí odpovídají všechny lidské společnosti), dospějeme k sociologickému zákonu
• Instituce má sociologický a historický původ -> úkolem SOC je objevit sociologický původ, neměli by spekulovat o významu historického

Question 42

O čem psal Merton? K jakému směru ho řadíme?

Answer 42

Funkcionalismus
• Manifestní a latentní funkce:
o Základ funkcionální analýzy
o MF = vědomé záměry aktérů
o LF = objektivní důsledky jednání, nezamýšlené
o Problém stávajícího funkcionalismu: spojení manifestních a latentních funkcí do jedné kategorie – nedokázali to rozeznat a využít to při vysvětlení jednání aktérů v minulosti
o Chtěl odlišit vědeckou podstatu funkcionalismu od jeho historických počátků v antropologii

Question 43

O čem je teorie sociálního jednání, kterou rozvinul Parsons?

Answer 43

o Viděl, že se střetává tradice pozitivismu (vysvětlování jednání pomocí objektivních vlivů) a idealismu (subjektivní vlivy) – rozvíjí se ve vzájemném rozporu -> nutné překročit eklekticismus a zajímat se o specifické vzájemné vztahy -> vytvořit „most“ mezi oběma tendencemi
o Spojení objektivních a subjektivních prvků do jednoho schématu = voluntaristická teorie jednání
 Důraz na referenční rámec jednání – v rámci se soustředí na jednotku jednání – nevztahuje se k ničemu konkrétnímu (slouží pouze k uspořádání dat) = součást širšího (abstraktního) schématu
o Jednání = záměrné chování orientované na uskutečnění cílů
 Závislé na okolnostech, které při uskutečňování cílů musíme zohledňovat -> úspěšné jednání = přizpůsobené podmínkám (zahrnují i prostředky) okolí
 Normy určují cíle a výběr prostředků vedoucích k jejich uskutečnění -> racionální jednání = přiměřené znalostem potřebným k uskutečnění cílů -> vnitřní racionalita vztahu mezi prostř. a cíli

Question 44

Jaké jsou úrovně analýzy sociálních systémů?

Answer 44

• Úroveň osobnosti
o = jednotlivý aktér – chápán jako systém
o Obsahuje vědomou motivaci a nevědomou motivaci (= dispozice potřeb – důležité pro pochopení, jak fungují sankce)
• Úr. kultury
o = symboly a významy, které aktéři požívají ve svých osobních projektech
o Tři základní vlastnosti:
 Přenáší se – tvoří dědictví a sociální tradici
 Je naučená
 Je sdílená
o Je to produkt, ale i určující prvek lidské interakce
• Úr. sociálního systému
o = interakce mezi více aktéry
o = soubor postavení a rolí organizovaný normovaným očekáváním a udržovaný pomocí sankcí

Question 45

Jaké jsou dle Parsonse 4 základní funkcionální předpoklady nezbytné pro vznik a působení systému jednání?

Answer 45

• Adaptace = vztah systému k vnějšímu prostředí (ekonomika)
• Dosažení cíle (goal attainment) = směřování systému ke kolektivnímu cíli (politické zřízení)
• Integrace = udržování koordinovaných vztahů mezi částmi systému (normy, společenská kontrola)
• Latence = udržování vzorů = symbolický řád v podobě zevšeobecnělé soustavy (kulturní a motivační závazky)

Question 46

Které tři školy kritizují funkcionalismus a proč?

Answer 46

Teorie konfliktu:
• Parsonova teorie příliš jednostranná: měl by klást větší důraz na nezávislost a rozpory (než závislost a integraci) a moc (než hodnoty a normy)
• Darenhof: v teorii zcela chybí konflikt a změna -> utopické ->SOC by takto zkoumala pouze formy dokonalé spolupráce -> nutnost přesměrovat pozornost na konflikt

Marxistická kritika:
• Homans: pojmové schéma, které se užívá ve funkcionalismu – není totéž, co teorie -> chybí ověřitelné výroky o světě: ve funkcionalismu pouze analýza z hlediska rolí a norem, ale neřeší se, jak tyto normy existují -> vše by se mělo odvíjet od konkrétních činů
• Coleman (teorie racionálního aktéra): sociální systém jako celek nelze pozorovat -> výzkum se zaměřuje na vysvětlení individuálního chování

Neofunkcionalisté:
• Strukturální systém jako daný, empirické okolnosti zahrnuty – ve funkcionalismu nikoliv

Question 47

Čím se zabývá interpretativismus?

Answer 47

• = důraz na subjektivní význam jednání
• Jaké to je být sociálním aktérem? Jak chápou tito sociální aktéři svoji sociální situaci? -> porozumění zevnitř

Question 48

O čem psal Schutz?

Answer 48

• Navázal na Webera a jeho ideální typy: byly aplikovány na jevy, ale spíše bylo třeba je zakotvit v typizacích obyčejných lidí -> sociolog by měl vytvářet typizace druhého řádu, které jsou založené na pojmech obyčejných lidí, kteří jednají v každodenním životě – sociolog tyto pojmy rekonstruuje
• Každodenní život jako přirozený svět
o Fenomenologie (Husserl) = zaměřeno na to, jak vnímáme věci, ale neřeší, zda jsou skutečné, nebo optické iluze -> přirozený svět = svět počitků zdravého rozumu
o Dle Schutze a jeho užití fenomenologické terminologie: přirozený svět = sociální svět, který interpretujeme a dáváme mu smysl prostřednictvím našich typizací (do pokoje vstoupit člověk v policejní uniformě – myslíme si, že je policista x může to být jen kostým)
• Balík příručního vědění = pomáhá nám při orientaci ve světě – nezpochybňujeme to

Question 49

Co říká pragmatismus a kdo je jeho představitelem?

Answer 49

Mead
• Pragmatismus - otázky vědění by neměly být odtrženy od praktického kontextu – od aktivního spojení lidí se světem a od jejich úsilí porozumět světu  jak rozvíjíme a testujeme své vědění o věcech tohoto světa

Question 50

Popiš symbolický interakcionismus. Kdo zavedl tento pojem?

Answer 50

• Termín zavedl v roce 1937 chicagský sociolog Herbert Blumer
o chicagští sociologové začali provádět etnografické studie místních sociálních problémů a vytvářeli obraz sociologie jako vědy, která se zabývá pozorováním “pouličního života”
o svůj vztah k jiným lidem a věcem vytváříme na základě našich interpretací; na výhružné gesto reagujeme ještě dříve, než se změní ve skutečnou hrozbu; stejně tak reagujeme na přátelský přístup naznačený letmým úsměvem

Question 51

O čem psal Goffman? K jakému proudu patří?

Answer 51

Symbolický interakcionismus
• Všichni hrajeme divadlo, Frame Analysis, Asylums
• Model dramaturgického jednání:
o Vystupování v sociálních rolích – pohybujeme se na jevišti našeho každodenního života, přecházíme mezi podiem a zákulisím, oblékáme se, abychom udělali dojem, a sledujeme, jakým dojmem působíme
o Stálé zapojení do interakčních rituálů
• Situace utvářeny různými perspektivami – využíváme rámcová vodítka a rámcové konvence, abychom poznali, zda druhý mluví vážně, žertuje … -> vybíráme mezi alternativními hledisky
• Totální instituce
o = místo, kde bydlí a pracuje větší počet jedinců v podobné situaci: odříznuti od ostatní společnosti, společný formální a uzavřený život – např. nemocnice, vězení, klášter
o Každá instituce má pohlcující tendence = totální povahu – u některých se projevuje více, u některých méně
 Tato povaha symbolizována bariérami, které brání setkávání s vnějším světem a znemožňují odchod

Question 52

Na co se zaměřuje etnometodologie? Kdo je její představitelem?

Answer 52

Garfinkel
• Etnometodologie = zkoumání každodenního života a zdůvodňování v něm – zaměření na časoprostorovou souvislost – užívání výrazů já, vy, tady, teď v konverzacích
o Nutné prozkoumat sociálně standardizované, viděné, ale nepovšimnuté, očekáváné znaky stojící v pozadí každodenních výjevů – používáno jako schéma intepretace -> člověk je vnímá, ale nedokáže je vysvětlit

Question 53

Kdo je hlavní představitelem fenomenologické školy a o čem hovoří?

Answer 53

o Veškeré vědění by mělo být chápáno ve vztahu k sociálním skupinám, které je vytvořily a podporují – neznamená to pro něj relativismus mezi různými perspektivami různých tříd, generací a kultur  relacionismus
o Relacionismus
 Přístup, který chápe vědění ve vztahu k sociálním skupinám
 Směřuje k objektivnímu vědění skrze uvědomění sociální a historické relativity nebo konkrétního následku
 Existuje vztah mezi idejemi, širším systémem idejí, jehož jsou součástí, a sociálním systémem, v němž se nacházejí
o Geneze výroku má vliv na jeho platnost – nelze oddělovat od kontextu
o Ideologie a utopie
 I = vládnoucí skupiny svázány svými zájmy, že nedokážou vidět určité skutečnosti, které by mohly jejich vládnoucí vědomí narušit
 U = spojeno se skupinami bez moci (vládnoucími jsou tak označení všichni, kdo žádají revoluci ve společnosti)  potlačované skupiny velmi intelektuálně zapojeny do destrukce a transformace stavu společnosti, že vidí jen ty prvky, které mají sklon situaci zrušit nebo potlačit
o Sociálně nezakotvená inteligence = intelektuálové
 Myslel si, že si někteří lidé (intelektuálové) díky své nestrannosti vůči konkrétním rolím a hlediskům dokáží osvojit objektivní vědění o sociálních vztazích

Question 54

O čem hovoří tři hlavní představitelé sociálního konstruktivismu?

Answer 54

• Popper: teorie falzifikace
o Dobré vědecké teorie nemohou být prohlášeny za pravdivé, pouze za dosud nevyvrácené či nefalzifikované  dobré teorie nutné prověřovat až k jejich rozpadu, hledat protichůdné důkazy a pouze podmíněně jim důvěřovat
o Při velikém množství pravdivých výroků stačí jeden jediný výrok k vyvrácení celé teorie
• Kuhn: vědci spjati společně sdílenými konvencemi = paradigma
o Struktura vědeckých revolucí
o Rozvoj přírodních věd utvářen sociálními vlivy
o Na rozdíl od Popperovy představy vědců a vědy je Kuhn radikálnější: vědci více konzervativní a kolektivní, Popper více idealistický
 Dle Kuhna se vědci věnují pouze jednomu paradigmatu a jsou neochotni zpochybnit jeho základy (pouze když jsou nedostatky opravdu zřejmé a existuje alternativa)
o Vědění také souvisí se světonázory a institucionální mocí a autoritou
• Latour: teorie aktér-síť
o Sociální poznatky sociálně vytvářeny řadou různých aktérů (včetně samotných objektů výzkumu)
o Zpochybňuje dlouhodobé metafyzické rozdíly mezi lidskými aktéry, kteří patří ke kultuře, a nevědomými fyzikálními objekty nebo silami, které patří k přírodě -> dle Latoura mohou být všichni aktéry

Question 55

Na co se zaměřuje historická sociální teorie?

Answer 55

• Zaměřeno na dlouhodobé sociální procesy a na rozdíly a podobnosti mezi společnostmi v růžné historické době
• Co drželo pohromadě různé typy společností? Jak byly rozdělovány odlišnými formami vlády, kulturou, náboženstvím, etnickou skladbou…?

Question 56

O čem píše Smelser a k jaké škole patří?

Answer 56

Americká historická sociologie v polovině 20. století - Parsonsovská škola
o Důležité pro pochopení sociálních změn je strukturální diferenciace = rostoucí počet subsystémů ve společnosti a posun k větší komplexitě vztahů mezi těmito subsystémy
o Strukturální diferenciace nastala jako důsledek dvou podmínek:
• Schopnost společnost zajišťovat potřebné zdroje a komodity nebyla dostačující
• Klíčové společenské hybné síly viděly v takto vytvořené nerovnováze prostor pro změnu společenského uspořádání

Question 57

Čím se zabývala Frankfurtská škola? Kdo ji vedl?

Answer 57

• Frankfurtská škola – práce členů Ústavu pro sociální výzkum ve Frankfurtu
o Empirický a historický výzkum pracujících tříd
o Významná skupina pod vedením Horkheimera + Fromm, Marcuse, Adorno
• Kritická teorie (popsal Horkheimer v eseji Kritická a tradiční teorie)
o Odnož marxismu
o Veškeré lidské vztahy v kapitalismu, veřejné i soukromé, jsou ovládány směnnou hodnotou a zbožními formami
o Teorie “totálně řízené společnosti” = rostoucí moc kapitalismu a byrokracie nade všemi aspekty sociálního života
o Kritika nových forem kontroly - vzrůstající vliv technologií, velkých korporací a také masové komunikace při úpadku demokracie
o Cíl: transformace sociálních podmínek – zaměřeno na budoucí společnosti = společenství svobodných lidí
Teorie kulturního průmyslu:
o = proces industrializace kultury a komerční imperativy masové produkce a spotřeby, které ji určovaly
o Analýza všech kulturních artefaktů v kontextu industriální organizace, které vykazují stejné rysy jako ostatní produkty masové výroby: komodifikace, standardizaci a zmasovění
o Specifická funkce:
 Zajištění ideologické legitimizace kapitalistické společnosti
 Integrace jedinců do ní
o Centrum trávení volného času = masová kultura a komunikace – nástroje socializace, zprostředkovatelé politické reality
o Ovlivňuje třídy? Jak působí při stabilizaci kapitalismu? -> hledali nové modely a činitele, které to vysvětlovaly

Question 58

O čem píše Habermas? K jaké škole patří?

Answer 58

K Frankfurtské
o Vzestup veřejné sféry
 Veřejná sféra stála mezi občanskou společností a státem – jako prostředník mezi soukromými a veřejnými zájmy
 Střední třídy mohli utvářet veřejné mínění, vyjadřovat své potřeby a zájmy a ovlivňovat politickou praxi x buržoazní veřejná sféra umožnila vznik demokratické diskuze a mínění, které odporovalo státní moci
 Přechod od liberální veřejné sféry k veřejné sféře, která ovládá média
 Stále větší úloha médií v politice – cílem prosadit jejich zájmy
o Krize legitimity
 Přerozdělování bohatství nemůže být v kapitalistické ekonomice opodstatněno
 S politikou volného trhu problém legitimity ve veřejném zájmu

Question 59

Čím se zabýval Freud v souvislosti se sociologií?

Answer 59

• Zájem o jedince v kontextu sociálních vztahů a širších kulturních procesů
• Východisko: individuální psyché, pudové impulzy, libidinózní touhy, které utvářejí lidskou představivost
• Psyché
o Já rozštěpeno mezi vědomou identitu a potlačené nevědomí
o Tři činitelé já:
 Id = touhy, pudy – skrytá oblast já, nezná realitu, logiku rozpory – nevědomé
 Ego = produkt nevědomí – řídí se principem reality
 Superego = morální uvědomění – smysl pro povinnost, sebekázeň – vychází z ega a svévolných hnutí id
• Úvahy o lidské osobnosti
o Vztahy mezi já a společností: lidé žijí pod vlivem ničivé síly pudu smrti, který je založen na přísném kulturním zákazu sexuální touhy a radosti
o Vztah jedince k sobě i ostatním je ambivalentní
 Stejně jako ego se snaží řídit rušivé nevědomí, tak i kultura tlačí princip slasti do principu reality -> nutné pro reprodukci sociálního života
 Rozvoj civilizace a sociálních vazeb závisí na sebeovládání -> rozpolcenost mezi přáním jedince a sociální nutností -> kultura olupuje jedince o pudové potěšení
• Omezení a potlačení -> oidipovský komplex
• Civilizace
o Je represivní (potlačující) – společnost klade psychické požadavky s cílem dosáhnout kulturní konformity -> osobní trápení, neurotické strádání
o Pud smrti jako prostředek systému represe – zakotven v kultuře

Question 60

O co usiluje strukturalismus?

Answer 60

• = snaha o vytvoření jednotné metody
• Široká definice strukturalismu = pokus opatřit sociálním vědám jednotnou metodu pomocí rozpracování metodologie, která čerpá ze strukturální lingvistiky Ferdinanda de Saussura
o souhrnný název jak pro vědeckou metodu, tak pro směr dovolávající se této metody nebo jí blízký či jí inspirovaný
o strukturalismus usiluje o uchopení předmětu zkoumání společenských věd nikoli jen jako jednotlivého faktu nebo pojmu, nýbrž jako totality, jež má smysl sama o sobě, zatímco části, které ji tvoří, nabývají smysl jen ve vztahu k sobě navzájem a ve vztahu k celku
o strukturalismus jako metoda se tedy nesoustřeďuje na části, z níž je složen daný celek, nýbrž zkoumá vazbu mezi jeho částmi a řád (sled), v jakém se tato vazba odvíjí

Question 61

Který autor rozvíjel strukturální lingvistiku? Co o ní říká?

Answer 61

• Jazyk (langue)
o = systém znaků – nezávislý a objektivní
 Znaky
• Skládají se z označujícího (zvuk, obraz) a označovaného (pojem, význam)
• Dány arbitrárně (ne přirozeně) – např. slova s podobným významem v různých jazycích nejsou vnitřním vztahem spojena
o Arbitrárnost neznamená, že si jedinec může vybrat jakýkoliv výraz se mu zlíbí – musí se řídit řádem znaků, který je zaveden v lingvistické společnosti
o = soustava vnitřních rozdílů -> proto studovat jako systém vztahů (synchronně, ne diachronně) – odhaluje pouze strukturující činnosti mysli
o Existuje soubor nevyřčených pravidel, které umožnují jeho existenci
• Slova
o Význam slova vzniká jako rozdíl mezi tímto výrazem a jiným
 Slova se nevztahují přímo k objektům na základě podobnosti, ale prostřednictvím vnitřních rozdílů
o Různé společnosti užívají slova, aby různým způsobem rozdělily svět (např. Eskymáci mají mnoho výrazů pro sníh, ale Evropanům stačí jeden)
• Celek a jeho části
o Celek nadřazený jeho částem
o Model jazyka: nepřítomná celistvost
 = sama o sobě neexistuje v prostoru ani čase
 Dokládá ji řeč a psaní x ale je rozeznatelná i mimo ně

Question 62

O čem psal Lévi-Strauss? K jakému proudu patří?

Answer 62

Ke strukturalismu
• Šířil pojem strukturalismus a zavedl Sausserovy úvahy do sociálních věd
o Strukturální lingvistika je „koperníkovská revoluce“ pro sociální vědy:
 Přesouvá se od studia vědomého k nevědomému
 Nezachází s výrazy jako s nezávislými, ale uvědomuje si vztahy mezi nimi
 Usiluje o objevení obecných zákonů
• O příbuzenských systémech
o Stojí na zákonech směny
o Všechny společnosti dodržují omezení, která se týkají volby sexuálního partnera – tato omezení se liší a liší se i způsoby jejich prosazování
o Manželství
 Jako individualizovaný vztah mezi dvěma osobami nepochopeno  spíše forma směny, která zakládá lidskou družnost = základní forma směny pro L-S
• Studium mýtu
o Má dějovou linii – syntagmatický rozměr
o Pokud chceme mýtu porozumět, musíme zkoumat strukturální protiklady, které mýtus ztělesňují (např. protiklad mezi kulturou a přírodou, mezi časem a prostorem)

Question 63

O čem hovoří feministická sociální teorie? Jak je na ženy nahlíženo v klasické sociální teorii?

Answer 63

• Odklonila se od ideálů osvícenství spojeného s univerzalistickými hodnotami racionality, rozumu a rovnosti -> post-osvícenství (myšlenky rozdílnosti, specifičnosti, partikularismu) -> v tomto smyslu zpochybňuje ideály KST (zejména Marxe, Webera, Durkheima a Simmela)
• Upřednostňování M v popisu moderních podmínek a vyloučení Ž ze zkušeností a vjemů modernity – od rychlého rozvoje měst přes námezdní práci po odcizení vše spojováno s M
o Vyloučení Ž kvůli spojení se vztahy, které jsou vně moderních institucí a zkušeností: iracionalita, tradice, soukromá sféra -> nebyly chápány jako přímá součást světa racionality, industrialismu, veřejné sféry
• Ž stavěny do protikladného vztahu k modernímu – mimo předmět sociální teorie (mimo sociálno)
• Sociální jednání jako nadvláda mysli nad tělem x za ideální subjekt modernity považován odtělesněný a abstraktní racionální subjekt -> genderově zabarvené: spojuje tělo převážně s Ž -> neschopnost Ž překročit tělesnost

Question 64

Jaký je podle Butlerové rozdíl mezi pohlavím a genderem?

Answer 64

o Pohlaví
 = regulační ideál, který vytváří tělo, jemuž vládne -> diskurzivní výtvor
 Má produktivní moc: vytvářet, omezovat, šířit, rozlišovat
 Není mu vnucen gender
 Konstrukt pohlaví může být stejně sociálně podmíněn jako gender – Mají obě pohlaví své dějiny? Existují dějiny vytváření duality pohlaví? -> rozdíl mezi P a G by tak vůbec nemusel být
o Gender
 = konstrukt -> nános kulturního významu na předem dané pohlaví – kulturní prostředek, přes který je pohlaví ustaveno jako přirozené

Question 65

Kdo patří mezi předchůdce postmodernismus? Co tvrdili?

Answer 65

• Označováni teoretici, kteří vykazovali kritický přístup k západní metafyzice – Nietzsche a Heidegger
o Zpochybnění myšlenky univerzálních dějin a základů rozumu, vědění a pravdy
• Náznaky i u Webera, Simmela a Adorna
o Pohlížejí skepticky na úspěchy modernity jako racionality
• I v literatuře: postmod označení pro španělskou a latinskou poezii na poč. 20. st.

Question 66

Kdo zavedl pojem postmodernita a co o postmodernitě říká?

Answer 66

Lyotard
o Zavedl pojem postmoderna, aby popsal stav vědění ve vysoce rozvinutých společnostech
o Stav vědění se mění, když společnosti vstupují do postindustriálního věku a kultury vstupují do postmoderního věku
o Legitimizace vědeckého poznávání – důležitý posun -> dříve spojeno s konkrétními metadiskurzy, dnes s performativitou = legitimizace prostřednictvím performativity
 = kontrola nad kontextem info – zejména nad realitou pod záštitou vědy a technologie

Question 67

O čem psal Habermas?

Answer 67

• Odmítá postmod představu, že mod dosáhla svých limitů -> modernita = progresivní emancipační projekt
o Odmítá postmod a tím ukazuje neustálou potřebu kritiky mod
o Mod obsahuje normativní přísliby, které mají být teprve naplněny -> mod = nedokončený projekt
• Teorie komunikativního jednání
o Demokratická transformace se může uskutečnit skrze komunikativní jednání -> v mod zápas dvou typů racionalit: komunikativní a instrumentální
o Jazyk
 = klíčové normativní médium sociální interakce – komunikace podstatná součást sociálních vztahů
o Komunikace
 = intersubjektivní dialog směřovaný k hledání řešení problémů
 Schopnost komunikace: rozvíjet rozumnější společnost
o Navrhuje radikální konsensuální teorii pravdy
 Založeno na myšlence ideální řečové situace
 Pravda není to, na čem se shodne většina lidí, ale to, na čem by se měli shodnout všichni, kdyby měli rovnou a svobodnou příležitost zasahovat do konverzace – bez manipulace, donucení
o Kritika systematicky zkreslené komunikace
 Pokud se všichni mohou zapojit, nebude docházet k nespravedlivému využití moci

Question 68

O čem hovoří Luhmannova systémová teorie modernity?

Answer 68

• Cíl: dokázat, že společnost funguje skrze diferenciaci (nikoliv integraci, jak tvrdil Habermas)
• Komunikace odtržená od jazyka a sociálního jednání -> komunikují systémy, nikoliv sociální aktéři
• Ideu společnosti nahrazuje ideou komunikačních systémů
• Systémová integrace je užitečnější než sociální -> místo integrace zdůrazňuje diferenciaci
• Systém je operacionálně uzavřený
o Pro to, aby fungoval, nemusí mít smysl -> společnost jako taková neexistuje -> existuje jen komunikace mezi sociálními systémy
• Klíčový je pojem rozdíl
o Zahrnuje systematickou sociální reprodukci odlišností

Question 69

Co je to reflexivní modernizace a kdo o ní hovoří?

Answer 69

Beck
• Reflexivita = působení něčeho na sebe -> reflexivní SOC = sama na sebe používá kritický přístup
• Zpochybnění pozice badatele ve vztahu k výzkumnému procesu

Question 70

Co je to globalizace?

Answer 70

• Autoři se s definicí rozchází -> zastřešující výraz pro mnoho různých sociálních změn
• = série vyvíjejících se procesů, vztahů a institucí, které nejsou omezeny hranicemi národních států a obsahují významné nadnárodní prvky
• = nový typ sociální změny, která vytváří nové identity a formy sociální organizace – je hnacím motorem trh?
• Další možností definice je ekonomická interpretace – propojení světa skrze globální distribuci zboží, moc nadnárodních korporací, nové IT technologie, globální deregulaci
• Slouží ve prospěch bohatých, nebo představuje příležitost pro překročení hranic?
• V KST globalizace spojena s mezinárodními aktivitami (obchodem, impériem, válkou) -> překonání metodologického nacionalismu = národní stát základní jednotka sociální organizace