Antická filosofie Flashcards
Dělení antické filosofie
Antická filosofie je převážně řeckou záležitostí, římská na ni navazuje. Řeckou filosofii dělíme do tří hlavních období:
1. Předsokratovská (6. – 4. stol. př. n. l.)
2. Klasická (5. – 4. stol. př. n. l.)
3. Helenistická (4. stol. př. n. l. – 6. stol. n. l.)
Vysvětlete: arché, zlomky
Předsokratovská filosofie se postupně dostávala zvlivu mýtů, zkoumá vznik a uspořádání světa.Většina myslitelů předpokládá jako základ (arché) všeho bytí nějaký princip blízký přírodnímu živlu (vzduch, oheň, voda…).
zlomky se vztahují k neúplným částem textů raných řeckých myslitelů, které se dochovaly jen v útržcích nebo citacích v dílech pozdějších autorů.
Vysvětlete: ontologická diference, hýlozoisté
Ontologická diference označuje rozdíl mezi bytím jako takovým a jednotlivými bytostmi (konkrétními věcmi).
Hýlozoisté jsou filosofové, kteří věří, že veškerá hmota je oživená a má určitou formu života. Různili se v názorech na to, co je pralátkou, ale shodli se vtom, že není pasivní mrtvou
hmotou, viděli ji jako zdroj pohybu a vývoje, tzv.hýlozoisté (hýlé=hmota, zoe=život).
Thalés a jeho arché. Zdůvodněte.
Jak Thalés vysvětloval zemětřesení a který mýtus tím vlastně nahradil?
Učil, že základem všeho je voda, která se mění v páru a led, vše má mokrou podstatu.Země je plochá deska na hladině světového oceánu a vdůsledku vlnobití vzniká zemětřesení. Přes toto naivní
vysvětlení je pokrokem to, že se pokusil vysvětlit fyzikální jevy zpřírody samé.
Ze kterých znalostí Thalés vycházel při předpovědi zatmění Slunce či bohaté úrody oliv?
Založil starořeckou matematiku a astronomii
Thalés při předpovědi zatmění Slunce pravděpodobně čerpal z astronomických znalostí, které získal v Babylónii, kde sledovali cykly nebeských těles. Předpověď bohaté úrody oliv byla založena na jeho pozorování přírodních cyklů a počasí, což mu umožnilo úspěšně odhadnout podmínky pro dobré zemědělství.
Proč můžeme říci, že byl Anaximandros nejvýznamnějším myslitelem Mílétské školy? Co vlastně byl apeiron?
Jeho spis O přírodě byl považován za první filosofický spis vdějinách.
Zavedl pojem apeiron, neomezené, je to jakási látka, která je
nevyčerpatelným zdrojem pro vznik všeho, odtud se vyvíjejí protikladné prvky jako chladné a teplé, vlhké a suché, z jejich vzájemného působení se uspořádal svět.
Jak si Anaximandros představoval Zemi? Popište jeho evoluční teorii.
Je autorem první primitivní evoluční teorie, neboť podle něj byla Země původně vlhká, postupně
vysýchala a v bahnitém dnu vznikal život (živočichové vznikli ve vlhku, měli ostnatou kůru, aby přežili,
přecházejí na pevninu, přicházejí o kůru…).
Anaximénes – určete u něj arché a jak se proměňuje?
za počátek všeho považoval vzduch. Vše je utvořeno ze
vzduchu, liší se jen v hustotě, autor uvádí dva procesy: zhušťování (v oblaka, ve vodu, vkámen) a zřeďování (v oheň). Zemi viděl jako desku podepřenou vzduchem.
Proč se uvádí Anaximénes jako předchůdce moderní přírodovědy? Uveďte příklad s hvězdami.
Uvádí se jako předchůdce moderní přírodovědy, neboť nepopisoval pouze původ věcí, ale také procesy vzniku (např.hvězdy vznikaly zvlhkých výparů Země, srostoucí vzdáleností se uvolnily a proměnily v oheň.
Kdo byl Pythagorás? Orfikové.
Filosof, matematik, astronom. Narodil se nedaleko Mílétu, zpolitických důvodů opustil vlast, cestoval (Babylónie, Egypt), nakonec se usadil vjižní Itálii, vKrotonu. Zde přišel do styku sorfismem (věřili ve stěhování duší, v nesmrtelnost duše, nejedli maso) a založil náboženský spolek spřísnými regulemi.
Vysvětlete u Pythagora vznik Jednoho a jak se může zmnožovat? Určete jeho arché a ideální číslo.
Podle autora se vše ve světě a svět sám skládá ze dvou prvků, z Neomezeného (přímého) a Omezeného (nepřímého). Z obou pak vznikne Jedno (není ani přímé ani nepřímé), toto Jedno se
může zmnožovat, tím vznikají body (mají svá čísla), zbodů pak čáry, zčar pak plošné tvary, ztěch pak prostorová tělesa. Dokonalým číslem je desítka: rovnostranný trojúhelník, součet 1+2+3+4.
Nad čím se eleaté zamýšleli jako první? Xenofanés.
začali se zamýšlet nad otázkami podstaty a jevu, podstaty a pohybu, jako první zvažovali rozdíl mezi poznáním smyslovým a rozumovým.
Xenofanes (6.-5.stol.př.n.l.)
Jakýsi předchůdce eleatů. Kritik náboženství:,,Ne bozi jsou velcí, ale lidé.“ ,,Znalosti nám nedali bozi,ale my sami jsme si je dobyli postupnou prací.“ Podle autora by měl být jeden bůh a působit
svým myšlením.
Parmenidovský způsob života. Jak řešili eleaté bytí a nebytí?
Eleaté zastávali názor, že bytí je jediné, neměnné a věčné, zatímco nebytí je nemožné, protože o nebytí nelze uvažovat ani mluvit.
existuje pouze bytí, kdyby existovalo nebytí, existoval by prázdný
prostor, do kterého by se bytí mohlo přelévat. Tento prázdný prostor není, není tedy ani pohyb.
Aporie (autor, uvést jen příklady aporií)
Aporie jsou paradoxní situace, které vyplývají z rozporů ve filozofických úvahách a nemají jednoznačné řešení. Příklady zahrnují “Achilla a želvu,” kde Achilles nikdy nedohoní želvu, a “paradox lži,” kdy prohlášení “toto prohlášení je nepravdivé” vyvolává otázku pravdivosti.
Zenón (5.stol.př.n.l.)
Parmenidův žák, obhajoval jeho učení pohybovými úlohami, tzv. aporiemi.
Kdo byl Herakleitos? Jeho arché, vysvětlete logos.
Herakleitos byl starověký řecký filozof z Efesu, známý svým důrazem na změnu jako základní prvek reality. Jeho arché, nebo základní princip, bylo oheň, symbolizující neustálý pohyb a proměnu, a koncept “logos” představoval univerzální rozum nebo řád, který řídí svět a spojuje všechny změny do jednoho celku.
