6. přednáška Flashcards
Inflace
= Vnější projev ekonomiky, kdy peníze ztrácejí svou hodnotu (znehodnocení peněz)
- roste cenová hladina a tím klesá kupní síla peněz ( za stejné peníze si koupím méně věcí)
vůči nakupovaných výrobkům a službám.
- zvýhodňuje dlužníky
desinflace
- zpomalení tempa růstu inflace
- (míra inflace je nižší než v předchozím období, nemusí však být záporná)
- Dejme tomu, že v dubnu máme velikost inflace 4,4 % a v květnu jen 4,0 %. V tomto případě ceny zboží a služeb stále rostou, nicméně rostou pomaleji, konkrétně o 0,4 % pomaleji než předchozí měsíc.
Deflace
opak inflace, snižování cen statků a služeb (peníze mají vyšší
hodnotu). Ceny statků a služeb klesají delší dobu. Nabývá záporných
hodnot.
- snižování cenové hladiny
- deflace by neměla být dlouhodobá - jinak bude mít negativní dopad na ekonomiku
K vyjádření velikosti inflace využíváme ….
cenové indexy
Jaké známe cenové indexy?
1) Index spotřebitelských cen (CPI)
2) Index cen výrobců (PPI)
3) Implicitní cenový deflátor (IPD)
Index spotřebitelských cen CPI (Consumer Price Index)
- Nejpoužívanější je index pro výpočet míry inflace
- Je zjišťován přímo v terénu na vybraných statcích a službách,
které souhrnně nazýváme spotřebitelský (tržní) koš, který se skládá cca ze 400 typických konečných peněžních výdajů domácností na potraviny,
oblečení, dopravu, nájemné, energie, kulturní služby, elektroniku, léky, vybavení pro domácnost, osobní služby aj.
počet cenových reprezentantů ve spotřebitelském koši pro rok 2025
428
Největší oddíl ve spotřebitelském koši:
- Bydlení, voda, energie, paliva - 258,4 (promile)
K čemu se míra inflace používá?
➢ valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů.
➢ u nájemních smluv se zakotvenou hodnotou plnění v závislosti na inflaci.
Nejčastěji jsou používány 4 uvedené míry inflace:
a) Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu
spotřebitelských cen (průměr 12 měsíců k předcházejícím 12 měsícům)
b) Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku (meziroční)
c) Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci (meziměsíční)
d) Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen
k základnímu období (rok 2015=100)
Index cen výrobců PPI ( Producer Price Index )
- první signál, že se bude v ekonomice zdražovat
- zjišťován na výběrovém souboru výrobních statků a komponent
- cca 4800 položek u Indexu cen průmyslových prací.
Index cen výrobců:
1) zemědělců
2) průmyslových výrobců
3) stavebních prací
4) tržních služeb
5) lesnictví
Implicitní cenový deflátor IPD ( Deflator GDP )
- úroveň cen v celé ekonomice
- zahrnuje vývoj cen všech zboží, je tedy objektivnější. Na druhou stranu má nevýhodu,
že jej můžeme vypočítat pouze zpětně, až máme údaje o vývoji HDP. - nepřesnější ze všech indexů
HICP – „Harmonised Index of Consumer Prices“ harmonizovaný index spotřebitelských cen
- využívá Eurostat pro měření úrovně cenové hladiny v celé EU
- HICP se počítá bez imputovaného nájemného - rozdíl od CPI
Poptávková inflace:
- příčina na straně agregátní poptávky
- Příčinou je expanzivní monetární a fiskální politika:
➢ Deficitní financování (odkup vládních dluhopisů domácnostmi aj.
subjekty)
➢ Růst vládních výdajů
➢ Nadměrné investice firem (levné úvěry)
➢ Poskytování levných úvěrů domácnostem nebo firmám (nadměrné investice)
➢ Pokles daní domácnostem nebo firmám
➢ Nárazové použití úspor (nedůvěra v ekonomiku)
Nákladová (nabídková) inflace:
Růst cen vstupů – náklady na práci, kapitál a přírodní zdroje:
➢ Růst cen základních surovin a energií (např. ropné šoky)
➢ Růst nominálních mezd (mzdová inflace) - růst cenové hladiny = nabídkový šok
➢ Růst nepřímých daní (daněmi tlačená inflace)
➢ Nedokonalá konkurence – firmy mají vliv na tržní ceny (monopol, oligopol) - tržní úspora daní
➢ Importovaná inflace (zdražení dovážených vstupů); devalvace
➢ Politické události – mohou vyvolat zdražení některých surovin (legislativa, nařízení)
➢ Klimatické podmínky, neúroda, živelné katastrofy
➢ Ekologická opatření
Zjevná (otevřená) inflace
- ekonomická nerovnováha spojená s růstem cenové hladiny
- nejběžnější jev - ceny rostou
Potlačená (blokovaná) inflace
- brzdění růstu cen administrativními
opatřeními, nejsou odstraněny příčiny inflace (vynucený růst úspor,
nedostatkového zboží, rozvoj černého trhu) - stát svými opatřeními brzdí nárůst určité komodity ( zastropování cen elektřiny, plynu)
Skrytá inflace
- v oficiálních statistikách nejsou zachyceny ceny výrobků
a služeb stínové ekonomiky, nemusí vybraný koš výrobků plně odpovídat
struktuře spotřeby domácností. Skrytá inflace obsahuje kvalitativní faktor – ceny výrobků mohou být stabilní, ale skrytě klesá kvalita. - u jiných položek než ve spotřebitelském koši
Očekávaná (anticipovaná) inflace
- domácnosti i firmy očekávají určitou výši inflace.
Někdy hovoříme o setrvačné inflaci, kdy trend vývoje cen setrvačností
pokračuje, aniž by k němu byl objektivní ekonomický důvod.
Mírná (plíživá) inflace
tempo růstu cen nepřekračuje tempo růstu výroby, roste
nominální i reálný produkt (do 10 %).
Pádivá (cválající) inflace
- tempo růstu výroby zaostává za tempem růstu cen, peníze
ztrácejí kupní sílu (nad 10 %). - ceny rostou rychleji, než je tempo v ekonomice (než produkce)
Hyperinflace
- extrémní případ inflace pádivé, peníze přestávají vykonávat
svoji funkci - zimbabwe a syrie momentálně mezi největší země z hyperinflací
Neanticipovaná inflace:
– chybně předvídaná část očekávané míry inflace
Neanticipovaná inflace = očekávaná míra inflace – skutečná míra inflace
Reálná úroková míra
Reálná úroková míra = nominální úroková míra – míra inflace
