22. Zákonodárný proces Flashcards
Jak probíhá zákonodárný proces?
Jak probíhá zákonodárný proces?
Co dělá nejprve předseda sněmovny, když mu je předložen návrh zákona?
postoupí ho organizačnímu výboru a zároveň návrh rozešle všem poslancům a poslaneckým klubům
Co probíhá v prvním čtení návrhu zákona?
koná se obecná rozprava (vystupují poslanci s názory) - poté je možné návrh zákona zamítnout nebo vrátit navrhovateli k přepracování, pokud se ani jedna z těchto možností nestane, hlasuje PS o přikázání návrhu zákona k projednání příslušnému garančnímu výboru, který ho musí projednat do 60 dnů od jeho přikázání - zpráva o návrhu zákona -> rozprava ve výboru -> hlasování výboru o podaných pozměňovacích návrzích -> výbor vypracuje usnesení, kde uvede, se kterými pozměňovacími návrhy souhlasí a dále v něm doporučí schválení nebo zamítnutí návrhu zákona popř. vrácení navrhovateli
Jak se určuje, který výbor bude garanční a může se návrh přikázat více výborům?
vyplývá většinou z povahy navrhovaného zákona s přihlédnutím k praxi , ano, může se přikázat více výborům (ale jeden musí být vždy garanční) např. Zákon o zajišťování obrany - výbor pro obranu atd.
Kdy mají poslanci právo podávat pozměňovací návrhy k návrhu zákona?
při projednávání ve výborech a ve druhém čtení
Co probíhá ve druhém čtení návrhu zákona?
alespoň 24 hodin před zahájení druhého čtení musí předseda PS doručit usnesení výboru a případně oponentní zprávu všem poslancům, během druhého čtení uveden návrh zákona NAVRHOVATEL -> obecná rozprava, poté je možné návrh vrátit výboru k novému projednání - jinak se koná podrobná rozprava -> jednotlivý poslanci mohou podávat pozměňovací návrhy -> projednání nově podaných pozměňovacích návrhů v garančním výboru (pokud se PS neusnesla, že se toto projednání konat nebude)
Co probíhá ve třetím čtení?
rozprava (omezená) - teď už lze navrhnout jenom opravu legislativně technických a jiných drobných chyb např. gramatických -> hlasuje se o p.n. z druhého čtení (i pozměňovací návrhy schváleny ve výborech) -> hlasování o návrzích z třetího čtení -> závěr: hlasování o vyslovení souhlasu s návrhem zákona jako celkem -> souhlas: postoupení Senátu / nesouhlas: legislativní proces je definitivně ukončen (lze ale opět podat stejný návrh zákona)
Lze ve třetím čtení podat návrh na opakování druhého čtení?
ano
Co se stane pokud Senát vyjádří vůli nezabývat se návrhem zákona?
podle Ústavy je v takovém případě návrh zákona přijat ve znění schváleném PS
Co se stane, když sněmovna uplatní “právo veta”?
sněmovna trvá na svém návrhu zákona -> přehlasuje senát
Co se stane, pokud senát návrh zákona zamítne?
předseda PS ho předloží, aby o něm PS hlasovala znovu -> pokud vysloví souhlas nadpoloviční většina poslanců -> přehlasování (Senátu)
Co se stane, pokud senát vrátí návrh zákona PS s pozměňovacími návrhy?
předseda PS nejdříve rozešle takovýto pozměněný návrh všem poslancům -> po 10 dnech se může konat hlasování PS - zákon je přijat, pokud je PRO nadpoloviční většina poslanců
Pokud hlasováním poslanců není přijat návrh zákona, který byl pozměněn Senátem, co se děje?
hlasuje se o návrhu zákona ve znění, které původně schválila PS /předtím, než ho postoupila Senátu) - pokud je přijato nadpoloviční většinou všech poslanců -> tzv. přehlasování (senátu) a přijetí zákona
Kdo vypracovává a předkládá návrh zákona o státním rozpočtu?
vypracovává Ministerstvo financí ve spolupráci např. se státními fondy a územními samosprávnými celky atd. a PS ho předkládá vláda
Co projednává PS v prvním čtení při návrhu zákona o státním rozpočtu?
v obecné rozpravě - předkládají se odhady výše příjmů a výdajů, schodek a způsob vypořádání schodku rozpočtu (rozprava se soustředí na celková čísla) - poté, co jsou v prvním čtení schválena, nesmí být již ve druhém čtení měněna -> po ukončení rozpravy buď schválení těchto předložených údajů SCHVÁLIT nebo doporučit vládě ZMĚNY a stanovit termín nového předložení zákona