2. Systémové programové vybavení: typy OS, jádro, zavaděč, ovladače, systémové programy, architektury OS, vývojové trendy Flashcards
Systémové programové vybavení
zahrnuje všechny programy a nástroje, které jsou součástí OS a umožňují správu a řízení hardwaru počítače
Typy operačních systémů (6)
1, Desktopové operační systémy
- Jsou navrženy pro běžné uživatele a běžně jsou nainstalovány na osobní počítače
- MS Windows, Apple macOS a Linux
2, Serverové operační systémy
- Jsou navrženy pro běh serverových aplikací a jsou optimalizovány pro vysokou výkonost a spolehlivost
- MS Windows Server, Ubuntu Server
3, Mobilní operační systémy
- Tyto operační systémy jsou určeny pro mobilní zařízení, jako jsou chytré telefony a tablety
- Google Android a Apple iOS
4, Vestavěné operační systémy
- spotřebiče a průmyslová zařízení
- FreeRTOS a Embedded Linux
5, Real-time operační systémy
- aplikace, které vyžadují přesný časový řád a rychlou odezvu
6, Cloudové operační systémy
- navrženy pro běh v cloudu a poskytují virtuální stroje, které umožňují běh aplikací v prostředí cloudu
- Amazon Web Services a MS Azure
Jádro
- je zodpovědné za správu hardware a umožňuje běh aplikací
1, Monolitické jádro obsahuje všechny služby, které operační systém poskytuje, jako jsou správa souborů, síťové služby a ovladače
2, Mikrojádro obsahuje pouze nezbytné služby jako jsou správa procesů a komunikace mezi nimi. Všechny další služby jsou poskytovány jako externí moduly
Zavaděč
Zavaděč je program, který se spouští při startu počítače a je zodpovědný za načtení operačního systému do paměti, detekci HW a jeho inicializaci pro správný běh OS
1, BIOS – starší typ zavaděče používaný v PC s architekturou x86. BIOS se spouští jako první
2, UEFI – modernější typ zavaděče, který nahrazuje starší BIOS. UEFI se liší v tom, že podporuje 64bitové procesory, může pracovat s GPT diskovými oddíly a podporuje bezpečnostní funkce
3, GRUB – zavaděč, který se používá v operačních systémech založených na Linuxu
4, Network Bootloader – tento druh zavaděče se používá pro vzdálené zavádění operačního systému přes síť
Ovladače
Ovladače jsou programy, které umožňují operačnímu systému komunikovat s hardwarovými zařízeními.
Například tiskárny, skenery, grafické karty, zvukové karty a další zařízení
Systémové programy
Systémové programy poskytují různé služby operačního systému, jako jsou správa souborů, správa paměti, správa procesů, síťové služby a další
1, Správce souborů – umožňuje uživatelům práci se soubory a adresáři, včetně vytváření, kopírování, přesunu, mazání a přejmenovávání souborů
2, Správce procesů – zajišťuje řízení běhu procesů na počítači, včetně spouštění nových procesů, ukončování běžících procesů a řízení jejich priority
3, Správce paměti – zajišťuje alokaci a uvolňování paměti pro běh procesů a aplikací
4, Správce sítě – zajišťuje správu sítě a umožňuje připojení k internetu, konfiguraci sítě a správu síťových protokolů
5, Správce ovladačů – zajišťuje správu ovladačů pro hardware, jako jsou například grafické, zvukové a síťové karty
6, Systémové služby – poskytují speciální funkce, které jsou běžně potřebné pro správu a běh operačního systému, jako jsou např. časovače, plánovače úloh nebo zabezpečení
Architektura operačních systémů
1, Monolitická architektura
- všechny funkce operačního systému implementovány v jádře. To znamená, že jádro má přístup ke všem zdrojům počítače, což vede k vysokému výkonu a efektivitě. Nevýhodou ale je, že chyby v jádře mohou mít vliv na celý systém
2, Mikrojádrová architektura
- jádro a základní systémové služby jsou odděleny do samostatných modulů. To umožňuje lepší izolaci chyb a snížení vlivu chyb v jádře na celý systém. Výhodou této architektury je také snadná rozšiřitelnost a údržba OS
3, Hybridní architektura
- Tato architektura kombinuje prvky monolitické a mikrojádrové architektury. Základní funkce operačního systému jsou implementovány v jádře, ale některé funkce, jako jsou ovladače, jsou odděleny a běží v uživatelském režimu
4, Virtualizovaná architektura
- V této architektuře jsou operační systémy virtualizovány a běží jako instance na hostitelském operačním systému. Tento typ architektury umožňuje běh více operačních systémů na jednom fyzickém počítači