ŽAHAVCI (cnidaria) Flashcards
Do jaké skupiny řadíme žahavce?
- diblastika
Co je pro diblastika charakteristické?
- mají 2 zárodečné listy - ektoderm a endoderm, mezi kterými se nachází rosolovitá hmota mezoglea
Jaké tělní typy se nacházejí u žahavců? Jsou přisedlé, nebo pohyblivé?
- medúza = pohyblivá
- polyp = přisedlý
Vyjmenuj části těla medúzy.
- ektoderm
- endoderm
- mezoglea
- ZVON
- ústní & vyvrhovací otvor
- chapadla (ramena)
- láčka
Vyjmenuj části těla polypa.
- ektoderm
- endoderm
- mezoglea
- NOŽNÍ TERČ
- ústní & vyvrhovací otvor
- chapadla
- láčka
Co je to láčka a jakou má funkci?
- gastrovaskulární dutina (trávicí soustava a cévní soustava)
- tráví potravu a rozvádí ji
Co je to mezoglea a jaká je její funkce?
- rosolovitá hmota ležící mezi zárodečnými listy
- funkce: opora
U kterého tělního typu se vyskytuje nožní terč a jaká je jeho funkce?
- u polypu
- polyp jím přisedá k povrchu
Co je to gastrodermis?
- první vrstva buněk, která tvoří láčku
Jaké další části těla se vyskytují u medúzy?
- tentakule (primární a sekundární)
- manumbrium
- velum (plachetka)
Charakterizuj:
a) tentakule
b) manumbrium
c) velum
a) četná chapadla podobná vláskům, mají velké množství žahavých buněk
b) chobovitý výběžek kolem ústního otvoru
c) blanitá plachetka pomáhající medúzám v pohybu
Popiš stavbu žahavé buňky a charakterizuj jednotlivé části.
- cnidocyt (mladý cnidoblast): žahavá buňka váčkovitého tvaru, je uzavřená víčkem, stočené vlákno v dutině
- cnidocil: citlivý výběžek regaující na podráždění → otevře se víčko a vlákno vyskočí ven
- operculum: víčko
Jaké známe typy žahavých buněk + jejich strategie?
- penetranty = propichují povrch útočníka
- volventy = vlákno obtočí drobného útočníka jako laso
- glutinanty = vlákno se přilepí na útočníka
Co nalezneme v ektodermu?
- epitetální buňky
- smyslové buňky
- nervové buňky
- žahavé buňky
- pohlavní buňky
- intersticiální buňky (vmezeřené)
EKTODERM: Jakou funkci mají epitetální buňky?
- vytváří epitetální svalovinu, stažitelné výběžky zakotvené ve vrstvě mezogley, na povrchu těla vylučují sliz
EKTODERM: Charakteristika smyslových buněk?
- jsou roztroušeny mezi epitetálními buňkami a mají bičík
- spojeny s nervovými buňkami
- dotyk a receptory
EKTODERM: Jaká se zde nachází nervová soustava?
- difuzní nervová soustava
Co nalezneme v endodermu?
- žláznaté buňky
- trávicí buňky
ENDODERM: Jaký typ trávení mají na starost žláznaté buňky a jaký trávicí buňky?
- žláznaté buňky = extracelulární (mimotělní) trávení
- trávicí buňky = intracelulární (uvnitř buněk) trávení
Charakterizuj svalovou soustavu žahavců.
- nejvíce vyvinutá u medúz (pohyblivé stádium)
Charakterizuj dýchací soustavu žahavců.
- dýchají celým povrchem těla
Charakterizuj trávící soustavu žahavců.
- extracelulární i intracelulární
- láčka - zejména u medúz - gastrovaskulární soustava
Jak probíhá mimotělní trávení?
- vnější buňky žahavců vyloučí enzymy, ty potravu rozloží a poté je potrava pomocí fagocytózy vtažena do těla
Jak se jinak říká diblastikům?
- láčkovci
Charakterizuj cévní soustavu žahavců.
- není vyvinuta, pouze gastrovaskulární soustava
Charakterizuj nervovou soustavu žahavců.
- reakce na podmět je všesměrná
NS: Co je to difuzní nervová soustava?
- nenachází se zde žádný centrální mozek
- shluky nervových buněk propojené sítí přes celé tělo, reaguje celé tělo
NS: Jaké jsou u žahavců SMS (smyslové orgány)?
- ropalia = shluky smyslových orgánů na okraji zvonu, smyslové orgány jsou spojeny s nervovými buňkami
- u polypa - hmat, chemoreceptory
Charakterizuj pohlavní soustavu u žahavců.
- rozmnožování pohlavní, nepohlavní i rodozměna
SYSTÉM:
Jaké jsou třídy a podtřídy žahavců?
- KORÁLNATCI (osmičetní a šestičetní)
- POLYPOVCI (nezmaři, hydromedúzy, trubýši)
- MEDÚZOVCI
KORÁLNATCI: Charakterizuj korálnatce.
- převažují teplovodní - symbiotické organismy, symbióza s řasami (fotosyntéza)
- přisedlí, stádium polypa
- vyztuženi koralinem
- nepohlavní i pohlavní rozmnožování (larvám může trvat týdny, než najdou substrát)
KORÁLNATCI: Charakterizuj teplovodní korálnatce.
- mělčí vody
- potřebují k životu teplo a světlo (ve tmě by jim symbiotické řasy byly k ničemu)
KORÁLNATCI: Ve kterých částech světa se vyskytují teplovodní a ve kterých studenovodní korálnatci?
- teplovodní: Polynésie, část Karibiku, západní Indický oceán, Rudé moře, Velký bariérový útes, Mikronésie, jihovýchodní Asie, západní Austrálie…
- studenovodní: část Karibiku, pobřeží Floridy, Nový Zéland, severní Evropa
KORÁLNATCI: Z jakého důvodu nenalezneme teplovodní korály v hloubce větší než 50 m?
- žijí v symbióze s řasami, které potřebují k fotosyntéze sluneční světlo, které se nedostane hlouběji než 50 m, ve větších hloubkách je také zima a teplovodní koráli by zde nepřežili
KORÁLNATCI: Proč nemají studenovodní korálnatci symbiotické řasy? A jak ovlivňuje nepřítomnost řas jejich život?
- ve velkých hloubkách, kde se studenovodní korálnatci vyskytují, není pro řasy dostatek tepla a světla, které ke svému přežití vyskytují
- ovlivnění: pomalejší růst a regenerace
KORÁLNATCI: Jak ovlivňuje teplovodní korálnatce změna teploty?
- koráli blednou (bělení korálů)
- pokud se voda otepluje, korálnatci vyhánějí řasy produkující toxiny, pokud však řasu nemají dlouho, uhynou a sníží se tak jejich množství
KORÁLNATCI: Jakému riziku se vystavuje planula, když ji dlouho trvá, než přisedne?
- něco ji sežere
- bouře ji může odnést do nepříznivých podmínek
KORÁLNATCI: Jaké další jevy mají negativní dopady na korálnatce a způsobují jejich úhyn?
- znečištění vod - mikroplasty (ranky v korálnatcích - infekce)
- změna pH vod (okyselení spalováním fosilních paliv → kyselé deště) - klesá množství CaCO3, korálnatci by měli mít lehce zásadité pH
- těžba ropy
- nadměrný rybolov - silony
- hypoxie
KORÁLNATCI: Co je to hypoxie a která organizace zkoumá její dopady?
- hypoxie = nedostatek kyslíku u korálnatců → stres a uhynutí
- National Centers for Coastal Ocean Science (organizace zkoumá dopady hypoxie na korály a snaží se je zachránit, hledají nová místa na vysázení korálů - tzv. korálové školky)
KORÁLNATCI: Jak říkáme korálovým útesům?
- atoly (kolonie korálnatců), deštné pralesy moře
KORÁLNATCI: Jaká je funkce atolů?
- útočiště pro živočichy (potrava i rozmnožování)
- zabránění povodním a bouřím
- potravní řetězec živočichů
- rybolov, cestovní ruch
KORÁLNATCI: Do jakých dvou skupin se korálnatci rozdělují a podle čeho?
- osmičetní a šestičetní
- podle přepážek v láčce a počtu chapadel (osmičelí - osm chapadel a osm přepážek v láčce, šestičetní - chapadla v násobku šesti, minimálně 12)
KORÁLNATCI: Jmenuj zástupce osmičetných a charakterizuj.
KORÁL ČERVENÝ
- výroba šperků, výroba homeopatik (farmacie)
PÉROVNÍK ČERVENÝ
- červená kolonie ve tvaru ptačího pera
- schopnost bioluminiscence (zelená barva)
KORÁLNATCI: Jmenuj zástupce šestičetných a charakterizuj.
- sasanky (netvoří kosterní útvary) a větevníci (vápencovitý exosklelet)
SASANKA PLÁŠŤOVÁ
- žije na schránce mořského plže, kterou obývá mořský krab poustevník
- získává mobilní základnu a přístup ke zbytkům potravy, korýš získává ochranu před predátory
SASANKA KOŇSKÁ
- typická silným nožním terčem
SASANKA CIZOPASNÁ
- okupuje schránky plžů - surmovka vlnitá a krunýře krabů poustevníků
VĚTEVNÍK (ÚTESOVNÍK) MOZKOVÝ
- povrch vypadá jako gyrifikovaný mozek (záhyby a zvrásnění, větší objem na menším povrchu)
POLYPOVCI: Jsou polypovci sladkovodní, nebo mořští?
- oboje dvoje
POLYPOVCI: Jaké zde převládá stádium?
- stádium polypa
POLYPOVCI: Charakterizuj jednu z podtříd - nezmary.
- schopnost regenerace
- ramena
- přisedlí, žijí v čistých vodách
- rozmnožuj se pučením
- živí se planktonem
- pohyb přemety
- hermafrodité (varlata, vaječníky - pohlavní žlázy, pohlavní buňky se vylučují do vody)
POLYPOVCI: Jmenuj zástupce nezmarů.
NEZMAR HNĚDÝ
NEZMAR ZELENÝ
POLYPOVCI: Jaké stádium převládá u podtřídy hydromedúzy?
- stádium hydromedúzy
POLYPOVCI: Jmenuj zástupce hydromedúz a charakterizuj.
MEDÚZKA SLADKOVODNÍ
- zavlečena z Ameriky, najdeme i ve Vltavě a přehradách
- cca 2 cm
- průsvitná
POLYPOVCI: Kde a jak žijí podtřída trubýši?
- jako plovoucí kolonie v teplých mořích
POLYPOVCI: Čím jsou propojeni jedinci trubýšů?
- jsou propojeni stvolem, kterým prostupuje láčka
POLYPOVCI: Jak se liší jedinci trubýšů v kolonii?
- stavbou a funkcí
POLYPOVCI: Vysvětli tyto pojmy (jejich funkci) týkající se stavby trubýšů.
a) pneumatofor
b) medúzomy
c) daktylozoid
d) gonozoid
e) gasterozoid
a) vzdušný vak - nadnáší trubýše
b) silná vrstva svaloviny - aktivní pohyb
c) žahavé buňky - chytání potravy a obrana (ramena)
d) buňky sloužící k pohlavnímu rozmnožování
e) buňky sloužící k trávení potravy
POLYPOVCI: Jaké známe zástupce trubýšů?
MĚCHÝŘOVKA VZNÁŠIVÁ
MĚCHÝŘOVKA PORTUGALSKÁ
MEDÚZOVCI: Charakterizuj medúzovce: Pohybliví x přisedlí? Kolik mají zárodečných listů? Životní strategie? Základní údaje o tělesné stavbě?
- pohyblivá i přisedlá forma
- 2 zárodečné listy
- strategie: plavat a žahat
- mají ramena, žahavé buňky a tělo tvořeno z 97 % vodou
MEDÚZOVCI: Jak ošetříme žahnutí medúzou?
- opláchneme mořskou vodou či octem (potřebujeme denaturovat toxiny produkované medúzou)
MEDÚZOVCI: Jak probíhá rozmnožovací cyklus medúzovců?
- pohlavní a nepohlavní část: na strobile (dospělém polypu) se vytvoří nový jedinec efyra → efyra se odškrtí (strobiluje) → doroste do formy medúzy (dospělá medúza - skyfomedúza) → medúza vypustí ústním otvorem do vody pohlavní buňky (vajíčka nebo spermie) → k oplození (vajíčka + spermie = zygota) dojde ve vodě → vznikne nejdříve blastula a poté obrvená larva planula → planula přisedne a vyroste nový polyp
MEDÚZOVCI: Která část rozmnožování je pohlavní a která nepohlavní?
POHLAVNÍ: splynutí pohlavních buněk ve vodě
(vznik přisedlé formy)
NEPOHLAVNÍ: strobilace (odštěpení)
(vznik pohyblivé formy)
MEDÚZOVCI: Definuj pojmy týkající se rodozměny:
a) planula
b) skyfomedúza
c) strobilace
d) efyra
a) obrvená volně plující larva, mění se poté na přisedlý polyp
b) dospělá medúza
c) odškrcení (typ pučení)
d) mladá medúza, neprodukuje pohlavní buňky (vznik odškrcením)
MEDÚZOVCI: Jmenuj zástupce medúzovců a jejich charakteristiku.
TALÍŘOVKA UŠATÁ
- průměr zvonu až 40 cm
- kosmopolitní
- pohlavní žlázy ve tvaru uší
TALÍŘOVKA OBROVSKÁ
- největší medúza
- průměr zvonu až 2 m, rozpětí chapadel až 40 m
- indikátor znečištění
KOŘENOÚSTKA PLICNATÁ
- srostlá ústní ramena (mimotělní trávení)
