DIABLASTIKA - VLOČKOVCI, HOUBOVCI Flashcards

1
Q

Čím jsou charakteristické organismy, které řadíme do diablastik?

A
  • mají dva zárodečné listy = ektoderm a endoderm
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

VLOČKOVCI: Zástupce vločkovců?

A
  • Trichoplax adhaerens
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

VLOČKOVCI: Co víš o stavbě těla Trichoplax adhaerens?

A
  • má dorsální a ventrální stranu
  • mnoho typů buněk:
    • vláknité
    • tukové
    • epidermální - hřbetní (pokožka) i břišní
    • žláznaté - vylučují enzymy (vločkovci tráví mimotělně, rozloženou potravu pak vstřebají povrchem těla)
    • krystalické (anorganické látky)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

VLOČKOVCI: Jak vypadá Trichoplax?

A
  • plochý, průhledný, proměnlivý tvar

- tvar jako vločka

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

VLOČKOVCI: Kolik vrstev buněk má Trichoplax?

A
  • 2 vrstvy buněk
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

VLOČKOVCI: Co je to dorsální a ventrální strana? Jak vypadají?

A
  • dorsální = hřbetní strana, ploché buňky s bičíky

- ventrální = břišní strana, válcovité buňky, bičíkaté i žláznaté, slouží k pohybu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

VLOČKOVCI: Co se nachází mezi vnitřním a vnějším epitelem?

A
  • rosolovitá vrstva propojených vláknitých buněk s velkými mezibuněčnými prostory
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

VLOČKOVCI: Jak velký je Trichoplax, od kdy je znám a kde žije?

A
  • velký cca 2 - 3 mm
  • je znám od 19. století (považován za larvu žahavce)
  • žije v teplých mořích - pobřežní pásmo Rudého moře
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

VLOČKOVCI: Jak se Trichoplax rozmnožuje?

A
  • nepohlavně - dělením
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

VLOČKOVCI: Jaká je potravní a životní strategie Trichoplax?

A
  • žije na dně podkladu
  • pohybuje se jako měňavka
  • žere prvoky
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

HOUBOVCI: Jaký mají původ?

A
  • trubénky (sladkovodní i mořské)
  • odvozován od koloniálních trubének (Choanozoa) - předzvěst mnohobuněčnosti
  • přítomnost morfologicky téměř totožných buněk s jedinci trubének
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

HOUBOVCI: Jaké buňky mají morfologicky téměř totožné s trubénkami a k čemu slouží?

A
  • choanocyty - límečkové buňky

- příjem potravy (potrava se zachytává na límečcích)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

HOUBOVCI: Jakou životní strategii zaujímají?

A
  • žijí ve vodě
  • pospolu
  • přisedlí
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

HOUBOVCI: Kde nalezneme zárodečné listy a co je mezi nimi?

A
  • ektoderm - na povrchu
  • entoderm - vevnitř, modré límečkové buňky
  • mezi nimi se nachází mezoglea
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

HOUBOVCI: Co je to mezoglea?

A
  • rosolovitá mezibuněčná hmota
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

HOUBOVCI: Co se nachází vevnitř houbovce?

A
  • centrální dutina = spongocoel
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

HOUBOVCI: Co vystýlá centrální dutinu?

A
  • límečkové buňky
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

HOUBOVCI: Charakterizuj oskulum

A
  • otvor na vrcholu houbovce, vypouští vodu a nestrávené zbytky (bez strávené potravy)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

HOUBOVCI: Charakterizuj ostie

A
  • otvory po stranách těla, přijímají vodu a potravu
20
Q

HOUBOVCI: Jaké další buňky se nacházejí u houbovců?

A
  • pinakocyty (epitetální buňky)
  • porocyty
  • sklerocyty
  • spongocyty
  • kolenocyty
  • archeocyty = amoebocyty
21
Q

HOUBOVCI: K čemu slouží pinakocyty (epitetální buňky)?

A
  • krycí buňky, tvoří povrch těla = ektoderm
22
Q

HOUBOVCI: K čemu slouží porocyty?

A
  • vystýlají ostie
23
Q

HOUBOVCI: K čemu slouží sklerocyty?

A
  • vytváří jehlice (sklery)
  • tvořeny z anorganických látek (Ca, Si)
  • v mezoglee
24
Q

HOUBOVCI: K čemu slouží spongocyty?

A
  • vylučují spongie, organická podpora

- součást mezoglei

25
Q

HOUBOVCI: K čemu slouží kolenocyty?

A
  • vytváří síť v mezoglei

- kolagen - vyztužení

26
Q

HOUBOVCI: K čemu slouží archeocyty (amoebocyty)?

A
  • dávají vznik všem ostatním buňkám (kmenové buňky)
  • když archeocyty zestárnou → amoebocyty (amorfní tvar)
  • potrava přijatá choanocyty putuje na amoebocyty, ty z ní vytáhnou živiny a pomáhají s trávením a roznášením potravy po těle (nachází se v mezoglei)
27
Q

HOUBOVCI: Se kterým typem buněk spolupracují choanocyty?

A
  • s amoebocyty
28
Q

HOUBOVCI: Na základě čeho rozlišujeme tělní typy a jaké jsou to typy?

A
  • na základě rozložení límečkových buněk
  • 3 typy:
    ASKON
    SYKON
    LEUKON
29
Q

HOUBOVCI: Charakterizuj askon

A
  • nejjednodušší tělní typ
  • choanocyty vystýlají centrální dutinu (vnitřek)
  • kanálky nasává vodu
30
Q

HOUBOVCI: Charakterizuj sykon

A
  • vychlípeniny směrem do mezoglei obsahují choanocyty

- do vychlípenin vedou kanálky s vodou

31
Q

HOUBOVCI: Charakterizuj leukon

A
  • velice široká mezoglea
  • nacházejí se zde kulovité komůrky vystlané choanocyty s ostiemi přijímající vodu a potravu
  • choanocyty si vezmou potravu, voda jde do centrální dutiny a pak ven
32
Q

HOUBOVCI: Popiš pohlavní rozmnožování

A
  • spermie se oskulem dostávají ven → jiná houba je ostiemi nasaje → spermie splyne s vajíčkem → vzniká zygota (rýhování do stádia blastuly) → vznik obrvených plovoucích larev, které po vytvoření gastruly přisedají k podkladu a dorůstají v dospělého jedince
33
Q

HOUBOVCI: Z jakého typu buněk vznikají gamety?

A
  • z archeocytů
34
Q

HOUBOVCI: Jaké jsou dva typy larev? Jak jsou obrveny a z čeho vzniká gastrula?

A
  • parenchymula - plně obrvená - vnik gastruly imigrací

- amfiblastula - obrvená z poloviny - vznik gastruly invaginací

35
Q

HOUBOVCI: Jaké jsou dva typy nepohlavního rozmnožování?

A
  • vnitřní pučení - gemulace

- vnější pučení

36
Q

HOUBOVCI: Jaká je podstata vnitřního pučení - gemulace?

A
  • vznikají vnitřní pupeny gemule
37
Q

HOUBOVCI: Charakterizuj vzhled gemulí

A
  • kulovité shluky archeocytů
  • tepelně chráněné dvojitým spongiovým obalem, který se tvoří na podzim a na jaře se rozpouští
  • zpevněné křemičitými jehlicemi - amfidisky nebo mikroskléry
38
Q

HOUBOVCI: Proč se gemule vytváří převážně na podzim?

A
  • aby houbu chránily před nepříznivými podmínkami (aby neuhynula zimou)
39
Q

HOUBOVCI: Jaká je podstata vnějšího pučení?

A
  • vychlípením povrchových buněk vznikají vnější pupeny
40
Q

HOUBOVCI: Jak probíhá vnější pučení?

A
  • do vytvořených vnějších pupenů vnikají všechny vrstvy těla i centrální dutina → pupen se zvětšuje → protržením konce pupenu vznikne nový vyvrhovací otvor → pupen se může od mateřského jedince oddělit a žít samostatně, většinou s ním však zůstává spojen → vznik kolonií
41
Q

HOUBOVCI: Jaké máme třídy houbovců? Charakterizuj

A

· HOUBY VÁPENATÉ
- mořské druhy, jehlice z CaCO3 (uhličitan vápenatý)

· HOUBY KŘEMITÉ
- jehlice z SiO2 stmelené spongiem, teplá moře

· HOUBY ROHOVITÉ
- sponginová vlákna

42
Q

HOUBOVCI: Vyjmenuj zástupce (+ info k nim) hub vápenatých

A

· houba (houbatka) voštinatá

  • Atlantský oceán, Středozemní moře
  • tělní typ sycon, osculum lemované límečkem dlouhých jehlic, jehlice jsou i na povrchu těla
43
Q

HOUBOVCI: Vyjmenuj zástupce hub křemitých (+ info k nim)

A

· houba (křemitka) pletená

  • dlouhý útvar v podobě zahnutého košíku (Venušin koš)
  • tělo této houby vytváří křemíkové jehlice → po shluknutí vytváří přírodní sklo (významné v oblasti vývoje optických vláken)
  • v Japonsku se kostry hub dávají jako svatební dar - v nich je pár krevet, ty houby růstem nemůžou opustit a společně umřou
44
Q

HOUBOVCI: Vyjmenuj zástupce hub rohovitých (+ info k něm)

A

· houba pohárová (Poterion neptuni - Neptunův pohár)
- Tichý oceán, pohárovitý tvar - až 1 m, muzea

· houba (houbovec) rybniční

  • stojaté a pomalu tekoucí vody
  • přisedlé na vodních rostlinách, kamenech atd.
  • obvyklá podoba s keřovitými trsy
  • při dobrých světelných podmínkách zbarveny do zelena díky zel. řasám, obvykle žlutavé až hnědošedé

· houba (houbovec) říční

  • tenké povlaky na kamenech, ponořených kořenech
  • různé typy stojatých vod (slepá ramena řek, klidné úseky řek atd.)
  • zbarvení většinou žlotohnědé až šedohnědé, v létě zelenavé díky řasám

· houba mycí

  • kostra z čistého sponginu
  • obsahuje jód
  • vysoká schopnost nasát vodu k mytí či malování
  • pěstování - metoda ke snižování org. znečištění (na rybích farmách)

· houba koňská

  • Středozemní moře
  • spongiová kostra má zrnka písku
  • častější x menší nasáklivost a kvalita
  • tmavá barva

· houba komínová

  • Středozemní moře
  • sírově žluté sloupkovité kolonie
  • na vzduchu žlutá barva oxiduje na modrozelený až černý odstín a celá kolonie se rozpadá
45
Q

HOUBOVCI: Jaký mají význam?

A
  • mohutná filtrační činnost přispívá k samočistícím pochodům (odstraňování drobných organismů a částic vody spolu se škodlivými látkami)
  • působení technologických potíží při využívání vody k různým účelům
  • žije v nich celé společenstvo živočichů (prvoci, nezmaři, naidky, larvy pakomárů)
  • hospodářský význam rohovitých hub již od starověku - mytí a čištění (výrazná schopnost nasávat tekutiny)
  • farmaceutický a kosmetický průmysl