WWII Flashcards

1
Q

Převaha agresivní politiky ve 30. letech

A

Jak křehká a deklaratorní jsou ujednání a protokoly se ukázalo ve 30. letech
Interakce ekonomiky, vnitřní politiky a mezinárodních vztahů: ve zkratce lze říci, že hospodářský propad vedl k proměně politického směřování směrem k autoritativním a totalitním. Ideologie těchto režimů byly v oblasti zahraniční politiky mimořádně agresivní, přičemž teritoriální expanze byla ospravedlňována také ekonomickými potřebami (a často na prvním místě)
Japonsko chtělo svou námořní i pozemskou expanzí zajistit zdroje pro svou ekonomiku
Německo obživu národa (Hitlerův Mein Kampf) agresí do východní Evropy, především do SSSR
Také Itálie expanzi do Habeše zdůvodňovala mocensko-ekonomickou argumentací (Achille Starace a jeho odkaz na britskou koloniální expanzi)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Na cestě k válce: postoje velmoci

A

Vůdčí světové mocnosti:
Ovládány appeasementem se všemi jeho důsledky
Někdy ovládány také izolacionismem (USA)
Nebo se nacházely v táboře agresorů (Německo, Itálie a Japonsko)
Přes nepřekonatelné ideologické postoje nebyl sice očekáván, ale nikoliv vyloučen jejich budoucí spojenecký vztah (Německo a SSSR)
Velká hospodářská krize stále působila na bojeschopnost protihitlerovské koalice

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Hlavní aspekty appeasementu*

A

Appeasement bezprostředně souvisí s nástupem agresivní mezinárodní politiky ze strany Itálie a Německa
Hlavní aktéři:
Japonsko, Německo a Itálie jako diplomatičtí a posléze praktičtí agresoři
Velká Británie, Francie a USA jako ustupující mocnosti
Třetí země - střední a východní Evropa, Čína, Habeš: oběti appeasementu
Appeasement jako politika usmiřování
tato interpretace byla populární zvláště v období realizace appeasementu
Appeasement jako politika jednostranného vypořádání na účet třetí strany
výklad tehdejších kritiků a většiny historiků
Počátky appeasementu souvisí z mezinárodního hlediska s habešskou krizí a následně španělskou občanskou válkou (nečinnost VB, FR i USA)
K rozšíření přispěla také americká politika izolacionismu:
1935 zákon o neutralitě (V srpnu roku 1935 byl přijat zákon o embargu, který zakazoval vývoz válečného materiálu bojujícím stranám. Nezapovídal ovšem obchod s dalšími produkty. To podle některých výkladů zvýhodňovalo útočníka, který mohl civilní materiál použít pro svou pozici)
Vnitroamerická politika, kdy po druhém volebním vítězství FD Roosevelta (listopad 1936) musel president čelit větší republikánské opozici

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Hlavní momenty na cestě k válce - Asie

A

Japonsko se rozhodlo přejít k praktické expanzi na počátku 30. let, kdy po tzv. Mukdenském incidentu fakticky ovládlo Mandžusko prostřednictvím loutkového státu Mandžukuo (1932)
Číně (stižené povodněmi a občanskou válkou) nebylo nic platné, že Lyttonova komise pečlivé popsala agresi
Byl to ovšem jen předstupeň k agresi z roku 1937. V této tzv. Druhé čínsko-japonské válce (de facto součást druhé světové války) byly k JP násilím připojeny všechna strategická města a přístavy
Charakter války (např. Nankingský masakr) ukazoval aktualizovanou povahu vojenského konfliktu, který se výrazně zaměřuje na civilní populaci

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Hlavní momenty na cestě k válce - Německo

A

Evropa a svět měli k dispozici řadu indicií, že Německo pod Adolfem Hitlerem směřuje k válce. Např.:
Vstup do Porýní v březnu 1936
Alianční politika s dalšími agresivními a totalitními systémy (OSA B-Ř-T)
Konfrontační diplomacie směřující k revizi hranic
přičemž revizí nebyly míněny kosmetické úpravy, ale zcela zásadní expanzionistické tendence!
Itálie: zásadní změny ve Středomoří, na Balkáně a v Africe
Německo: pohlcení východní Evropy
Japonsko: ovládnutí jihovýchodní Asie a Pacifiku
Masivní zbrojení a podřízování ekonomického mechanismu válečným účelům

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Na cestě k válce: Anšlus a Československo

A

K rozpoutání války vedlo také to, že Hitler byl schopen vytvořit pro Německo na diplomatické a vojenské vartě velmi výhodné podmínky
Appeasement představoval neochotu VB a Francie válčit a hrozbou války si Hitler vymohl připojení Rakouska a Sudet. Tyto kroky nebyly konány proti vůli většinového obyvatelstva, naopak.
Již anšlus vedl k tomu, že obranyschopnost Československa. Pevnostní systém, budovaný zvláště intenzivně od roku 1937, totiž pokrýval především severní hranici. Záborem Sudet byla jakákoliv obrana nemožná.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Hlavní momenty na cestq k válce: Polsko

A

Po Rakousku a ČS bylo dalším terčem expanze. Díky versailleskému uspořádání získalo nejvíce území z vilémovského Německa na východě.
Polsko si bylo dlouhodobě vědomo obklíčení z východu i západu. Proto uzavřelo dva pakty o neútočení se SSSR (1932) i Německem (1934). K jejich naplnění ovšem nedošlo
Mělo sice vojenského ducha, ale nebylo technologicky připraveno na válku. Situace v jeho sousedství de facto vylučovala úspěšnou obranu:
Rostoucí agresivita Německa na západě
Byla po obsazení Sudet rozšířena o hrozbu z jihu
SSSR - nevyzpytatelný a nepřátelský soused

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Na prahu války

A

Obsazení zbytku Čech a Moravy bylo posledním nebojovým ziskem třetí říše
Velká Británie dává záruky Polsku a Rumunsku, které měly ovšem bez domluvy se SSSR takřka nulovou hodnotu, protože ani Británie, ba ani Francie neměly vypracovány plány, jak tyto záruky zajistit
V letech 1938-1939 sice jednala VB se SSSR o možném spojenectví. Neúspěch jednání naopak přivedl SSSR ke dočasné spolupráci s Německem.
Přechod od politiky kolektivní bezpečnosti k aliančním úvahám signalizovala na jaře 1939 změna na postu komisaře pro zahraniční záležitosti: Litvinov-Molotov (gut)
Výsledkem byl známy pakt Ribbentrop-Molotov z 23. srpna 1939, která obsahovala tajný dodatek o území dělbě východní Evropy

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Coda meziválečného míru: pakt Ribbentrop-Molotov

A

V případě války němely smluvní státy poskytnout pomoc třetí straně. Neměly se účastnit nových paktů, které by ohrožovaly druhého partnera. Spory měly řešit arbitráže
Tajný dodatek - sféry vlivu:
SSSR: Finsko, Estonsko a Lotyšsko
Německo: Litva
Polsko nebylo ještě rozhodnuto
V jihovýchodní Evropě mělo SSSR zájem o Besarábii
Po likvidaci Polska:
28. 9. - Německo-sovětská smlouva o hranicích a přátelství. Tajný dodatek převedl Litvu do sovětské zóny a naopak oblasti Varšavy a Lublinu do německých rukou. Stalin opustil myšlenku “zbytkového polského státu”

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Druhá světová válka: napadení Polska

A

Již od versailleské konference velký problém pro německou zahraniční politiku
Polský koridor a Gdaňsk
V roce 1934 byl podepsán pakt o neútočení mezi Německém a Polskem, ale nebezpečí konfliktu si uvědomovalo Polsko stále intenzivněji
Po obsazení Čech a Moravy v břznu 1939 západní mocnosti (VB a FR) daly garance Polsku a zároveň se pokusily vyjednávat s SSSR
Pro útok na Polsko, kterému krátce předtím předcházela jednání Ribbentrop-Molotov použila německá armáda taktiku Bleskové války
Tuto taktiku vymyslel Hans von Seeckt ještě ve výmarské éře a měla vyvažovat početní nedostatečnost útočníka. Později byla propracována mozkem tankových operací Wehrmachtu: Heinzem Guderianem
Největšího využití se jí dostalo přávě v Polsku, v útoku na západní frontu v roce 1940 a v počáteční fázi plánu Barbarossa
Jako záminka k útoku byla použita provokace proti vysílačce v Gliwicích
Polsko nebylo dostatečně vyzbrojeno k obraně proti útoku vedenému těžkou technikou a za podpory Luftwaffe
3. září vyhlašuje Francie a Velká Británie válku Německu, ale nenásleduje žádná akce
Dva dny na to vyhlašuje Roosevelt sice národní pohotovost, ale zároveň deklaruje neutralitu USA

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Zimní válka

A

Po napadení Polska Německem a SSSR a vnucení “přátelských” smluv pobaltským státům došlo na Finsko
SSSR bez vyhlášení války svého souseda napadlo
SSSR uspěl až na jaře 1940, kdy byl podepsán tzv. Moskevský protokol, kterým Finsko ztrácí Karelskou šíji, Vyborg a další území v celkovém rozsahu 40 000 km2 a asi 450 000 Finů se ocitá v rukou Sovětů

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Proč západní mocnosti nereagovaly aktivně na 1. září 1939?

A

Vyhlásily sice formálně válku (3. září) ale stále ve skrytu duše doufaly, že Hitler se proti západu nevrhne (Válka v sedě - Sitzkrieg - Podivná válka)
Polsko mělo velmi nevýhodnou geografickou pozici
zejména z pohledu případné přímé francouzské vojenské asistence
Francie měla zastaralý systém mobilizace
Západ se zčásti oddával naději, že se Německou dostane dříve do konfliktu s SSSR

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Útok na západě - Norsko

A

Nastal po fázi tzv. Podivné války
První útok vedl směrem do skandinávského prostoru na Norsko
Byl veden obavou, aby Norsko dříve neobsadila VB, která skutečně o podobném kroku uvažovala
Invaze do Norska byla zahájena 9. dubna 1940
Od téhož dne začala okupace Dánska

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q
  1. květen - Útok na Francii a Benelux
A

Od rychlé porážky Francie si Hitler sliboval snadnější pozici pro vyjednávání s VB o mírové dohodě
Útok se odehrál podle ztv. Mansteinova plánu
Mansteinův plán spojence zásadně překvapil
V 1. fázi bylo dobyto Nizozemí a Belgie
kapitulovaly 15. a 28. května
V 2. fázi (5. - 24. června) byla poražena Francie

Paříž padla 14. června 14. června 1940
Němci likvidují francouzské loďstvo, aby nepadlo do rukou spojenců

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Následky bleskové války na západě

A

Severní část Francie je okupovaná (ovšem s pásem území až do Španělska) a jižní se mění ve Vichistický režim
Správa Nizozemí je svěřena Seyss-Inquartovi, podporujícího nacionalistu Adriana Musserta
V Belgii je internován král Leopold II. a fašisticky orientovaní “Rexisté” Leona Degrella spolupracují s nacisty

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Letecká bitva o Anglii 1940-1941

A

Letecká kampaň měla předcházet plánu na vylodění (tzv. operace - Lvoun)
pro útok na Anglii se Hitler rozhodl, když se nový britsk premiér (od května 1940) odmítl vzdát
Říšský velitel Luftwaffe Hermann Göring ujišťoval Hitlera, že jeho letadla zničí Anglii velice rychle
První vlna útoků byla zahájena 13. srpna
Luftwaffe měla větší lidské ztráty, než RAF, což si spolu s materiálními úbytky vyžádalo přerušení a změnu taktiky v noční nálety na Londýn
Válka na Balkáně a především útok na SSSR vedly k přerušení a následně ukončení bitvy o Anglii

17
Q

Balkán a severní Afrika

A

V roce 1940 vyhlašuje Itálie válku Francii a Velké Británii v Africe
V září toho roku je z Libye podniknuta ofenzíva do Egypta (masivní boje se vedly o Kyrenaiku)
V roce 1941 vzniká Rommelův Afrikakorps
Rozhodující obrat nastává po botvě u El-Alameinu na sklonku června 1942, kdy jsou německo-italská vojska postupně vytlačováná z Afriky
Byl to důležitý moment v postupném přesunu válečné konfrontace zpět na evropskou půdu, což se definitivně potvrdilo v roce 1943
Balkán je tradiční sféra italského zájmu
V roce 1940 se Mussolini vrhnul z Albánie na Řecko
Na Balkán se ovšem tlačila také Třetí říše
Již 2. vídeňská arbitráž vedla k úravě tohoto prostoru ve prospěch Hitlerových spojenců
Hitler se obával spojenectví některých balkánských zemí se SSSR a rozhodl se pro Balkánské tažení, které začalo 6. dubna 1941
Jugoslávie padla během dvou týdnů a na konci dubna kapitulovalo také Řecko, Němci obsadili i Krétu
Vzniká nové uspořádání Balkánu
Srbsko - loutkový stát pod německou správou
Chorvatsko - autoritativní režim Ante Paveliče
Řecko okupováno třemi státy (Německem, Itálií a Bulharskem)

18
Q

Německý útok na SSSR

A

K tomuto tématu se Hitler obrací již v roce 1940, plány hotovy na počátku roku 1941
začátek 22. června 1941 (plán Barbarossa)
V prvních týdnech postupovala vojska Wehrmachtu velice rychle
Byla použita taktika spálené země
Sověti byli s to doplňovat nové divize velice rychle
Do konce roku 1941 se sice Němci dostali k Moskvě, ale za cenu velkých ztrát
V zimě 1941-1942 se Rudá armáda pokusila o úspěšnou protiofenzívu, ale německá vojska byla vrhnuta jen částečně zpět
Následovala reorientace německých plánů na jihovýchod, kde bylo v Hitlerově plánu dobytí:
Kavkazu
Stalingradu
Stalingradská bitva (17. 8. 1942 - 3. 2. 1943) představuje obrat
zdecimování Wehrmachtu
Rudá armáda utrpěla rovněž ztráty, ale lidský potenciál sovětských sil byl ve srovnání s německým takřka nevyčerpatelný
Faktický obrat ve válce

19
Q

Kursk: Neůspěch Citadely a potvrzení obratu

A

Původně německá operace Citadela: pokus o průlom fronty masivní tankovou ofenzívou (cca 2000 tanků na německé straně)
Díky zdlouhavému plánování a informacím od partyzánů byli Sověti na útok připraveni
Němci postoupili až o 35 km, ale 12. 7. 1943 bylo zřejmé, že Sověti vyhráli

20
Q

Vylodění na Sicílii a pád Mussoliniho

A

K neúspěchu Citadely přispělo i to, že došlo k vylodění Spojenců na Sicílii a bylo nutno stáhnout část sil z východní fronty
Na Sicílii se vylodily především britské jednotky (10. 7. - 17. 8. 1943)
Tato záležitost byla domluvena mezi Winstonem a Rooseveltem v Cassablance (leden 1943)
Velká fašistická rada předala vrchní velení králi
novou vládu bez fašistů sestavil Pietro Badoglio a Mussolini byl zatčen ale v září 1943 byl ovšem duce osvobozen Němci a vytvořil republiku di Salo
Nutnost angažmá v Itálii představovala pro Wehrmacht značnou komplikaci na východní frontě!

21
Q

Situace na východní frontě

A

Po Kursku pokračoval postup Rudé armády na východní frontě
Wehrmacht a především jednotky SS dále aplikovaly metodu spálené země
Od roku 1943 se objevuje ovšem řada kontroverzí, spojených se Sověty
Katyň
později reakce na varšavské povstání (srpen 1944)
Sovětský postup ve východní Evropě staví základy studené války

22
Q

Teheránská konference (28. 11. - 1. 12. 1943)

A

uspořádání poválečné Evropy
postoj vůči poraženému Německu
definitivní uspořádání nebylo uzavřeno do konce války, ani bezprostředně po ní
postup Spojenců v Tichomoří
rozhodnutí o posunu Polska směrem na západ
Churchill a Roosevelt přislíbili Stalinovi otevření druhé fronty v severní Francii v květnu roku 1944
Právě načasování a lokalizace druhé fronty sehrály důležitou roli v sovětizaci východní Evropy. Alternativní Churchillův plán otevřít druhou frontu z jihu již v roce 1943 by zhoršil strategické vyhlídky a vliv SSSR na východ kontinentu
Operace Overlord byla nakonec zahájena 6. 6. 1944

23
Q

Vylodění v Normandii

A

Úspěch pomohl zajistit Hitler, kterého britská kontrašpionáž úspěšně předsvědčila, že k vylodění dojde u Calais
K průlomu do francouzského území došlo až 1. 8. 1944
Overlord byl mimořádně krvavou operací. Němci ztratili 114 000, Spojenci 122 000 vojáků
11. 9. 1944 dosáhli spojenci poprvé říšských hranic

24
Q

Jaltská konference (4. - 11. 2. 1945)

A

uzavření éry ústupků USA a VB vůči SSSR, které měly garantovat dlouhodobou spolupráci tří velmocí
Klíčová témata:
1. postoje k osvobozeným územím s ústředním ohledem na Německo, Francii a Polsko
2. Vznik OSN
3. Vstup SSSR do války proti Japonsku
Německo: nemělo být rozděleno na pás nezávislých států, ale uspořádáno do okupačních zón pod správou Kontrolní komise z řad spojeneckých mocností. VB prosadila, aby se mezi okupační mocnosti zařadila také Francie
Polsko: byl potvrzen posun hranic na západ a VB a USA ustoupily ve věci složení Lublinské (komunistické) vlády -> důležité znamení postupující sovětizace východní Evropy!
SSSR naopak projevil taktický souhlas:
s představou o poválečné úpravě politických poměrů v osvobozených zemí (Deklarace o osvobozené Evropě -> volby)
opuštěním konceptu, že v OSN budou zastoupeny všechny svazkové republiky SSSR
Stalin rovněž přislíbil, že do tří měsíců od ukončení války v Evropě vstoupí do bojů v Asii
Konec války přinesl řadu důležitých kamenů pro zahájení studené války
postup SSSR dále do středu Evropy
příchod Harryho S. Trumana a projekt Manhattan
vstup SSSR do asijské války vytvořil předpolí pro sovětské zájmy i tam (Korea)

25
Q

Druhá světová válka: Asie

A

Zatímco druhá světová válka v Evropě je nevyhnutelně spojena s nástupem nacismu 1933 (přes velké ambice Mussoliniho Itálie nepředstavovala zdroj rozsáhlého konfliktu), tak v Asii se připravovala půda již dříve
Memorandum generála (1927-1929) Tanaky, které definovalo japonskou politiku jako expanzivní s cílem ovládnout Asii
Podobně jako v Evropě hraje klíčovou roli jedna hlavní agresivní země: Japonsko
Na rozdíl od Evropy, kde musí Třetí říše alespoň dočasně registrovla zájmy SSSR (což vyůstí v Pakt Ribbentrop-Molotov) je Japonsko v Asii jediný masivní agresor:
Koloniální expanze je za zenitem
Čína, dřívější mocenský faktor č. 1, je zcela oslabena sérií vnitro/zahraničně politických pohrom (naposledy občanská válka od 1927)
Japonsko bylo silně postiženo hospodářskou krizí, velmi intenzivně militarizovalo
rostoucí převaha vojenského vedení nad politickým (nikoliv nepodobná německé situaci za první světové války a těsně před ní)
Japonsko se domnívalo, že má právo aktivně využít zdroje okolních zemí
Takřka nulová politická kontrola vedla k tomu, že klíčovými faktory japonské zahraniční politiky se stala ministerstva války a námořnictva, která stála za Mukdenským incidentem:
vojenské ovládnutí Mandžuska (1931)
vytvoření loutkového státu Mandžukuo (1932)
další teritoriální postup Japonska v Mandžusku (1933)
jako přetvoření na císařství (1934)
pokus Japonska o intenzivnější administrativní kontrolu Mančukua (1935)
Absence konkurenční mocnosti nebo rovnováhy prostřednictvím širší organizace se ukázala poro celý region jako zničující (jistá paralela s čínským unilateralismem ČLR pod vedením Si Ťin-pchinga) Dva faktory, které mohly mít vliv:
Společnost národů nebyla schopna roli takové organizace plnit (de facto se zmohla jen na popis japonského ovládnutí Mandžuska)
Jedinou teoreticky vyvažovací mocností té doby byla Čína, kde se však ve 30. letech prohloubila občanská válka a někdejší říše středu byla ve stavu anarchie (centrální vláda v podstatě nebyla schopna kontrolovat rozsáhlá území státu)
To otevřelo cestu k agresi z roku 1937. V této tzv. Druhé čínsko-japonské válce Japonsko získalo během tří let získalo rozsáhlý pás území, včetně strategických měst
Součástí války se stala také genocida (Nankingský masakr, později Jednotka 731) založená na podobné úvaze jako nacistická idea dominance (Velká východoasijská sféra vzájemné prosperity)

26
Q

Alianční svazky a diplomatické okolnosti

A

Japonsko odešlo ze Společnosti národů v roce 1933 - krize mezinárodní bezpečnosti
Pakt proti Kominterně měl zajistit spolupráci Německa a Japonska (1937 též Itálie) proti komunismu (SSSR)
Útok Japonska z roku 1937 nevyvolal změnu v postoji dalších velmocí:
USA neukončily éru izolacionismu
VB pokračovala v politice appeasementu i v roce 1939 a podepsala dohodu
VB odmítla žádosti Čankajška na spojenectví ve snaze zachovat co nejdéle neutralitu Japonska vůči svým državám v Asii za situace, kdy se radikálně zhoršovala situace v Evropě
Obavy ze sovětského nebezpečí Pakt proti kominterně neredukoval a příhraniční střety (prohry) se sověty (1938-1939 Chasan a Chalchyn Gol) ukázaly, že japonský postup severozápadním směrem (na Sibiř) by byl problematický a došlo k důležitému rozhodnutí směřovat expanzia na jih a se SSSR uzavřít smlouvu o neútočení (duben 1941)

27
Q

Extenze japonské agrese na jih

A

Proti severozápadní cestě hovořilo nejen nebezpečí střetu se SSSR, ale bohatost zdrojů a strategických sílů na jihu. Navíc i cesta na jih perspektivně umožňovala zlomení čínského odporu
Japonsko žádalo Brity, aby uzavřeli tzv. Barmskou cestu, které byla po obsazení Haiphongu (odříznutí Číny odpřístavu i železnice) jedinou zásobovací cestou pro Čankajška, což Britové akceptovali
Pro Japonce to byla zásadní ukázka slabosti západních velmocí (UA se zmohla jen na vypovězení obchodní dohody - 1939; Francie akceptovala okupaci severní Indočíny - 1940) a motivovala je k bezbřehé expanzi!
Perspektivně byla ohrožena celá oblast Indočíny, Barmy, Thajska a dokonce i Singapuru -> což se potvrdí v letech 1941-42
Pakt Tří (1940, Německo, Japonsko a Itálie - rozdělení světa) sebevědomí Japonců dále utvrdil ve víře v úspěch masivní agrese

28
Q

Vrchol agrese 1941-1942 a počátek obratu

A

Vrchol agrese nastal v prosinci 1941 a směřoval do tří oblastí
Západní (Barma, Singapur - perspektivně Indie)
Jižní (Filipíny a Indonésie - Nizozemská východní Indie)
Oceánie
Právě prosincový útok na americkou základnu Pearl Harbour vedl ke vstupu USA do války
Během krátké doby (do jara 1942) dosáhlo Japonsko extrémních územních zisků a surovinové soběstačnosti, což byl jedne z cílů tokijského vedení.
Obsazená území: Nizozemská východní Indie, Singapur, Barma, Indočína, teritorium v Pacifiku. Ohrožena byla Britská Indie nebo Austrálie
Byly to symptomy přílišného sebevědomí a nemoci vítězství, které vedly k obratu ve válce již v polovině roku 1942 v rámci bitev v Korálovém moři (květen) a zejména u Midway (červen)
Americké síly byly během útoku na Pearl Harbour poníženy, ale nedošlo k zásadnímu omezení jejich bojeschopnosti

29
Q

Eliminace Japonska v letech 1943-1945

A
Spojenecké síly (ze západu zásadním způsoben asistovaly britské ale i nizozemské jednotky, které chtěly rekonstituovat koloniální kontrolu) postupně zatlačovaly japonské jednotky zpět k domovskému souostroví
	Také proto v roce 1943 příchází Tokio s Velkou východoasijskou sférou vzájemné prosperity, což byla však pouze deklarace spolupráce Japonska a dalších asijských zemí, které měla ve skutečnosti povahu loutkového režimu či byla zcela podrobena
	Řadu námořních a vyloďovacích operací od druhé poloviny roku 1942 doplňoval Strategic Bombing Operations, které nabyly naprosté pravidelnosti na podzim 1944, kdy bylo permanentně útočeno na japonské území
		Vrchol přišel z 9.-10- března 1945, kdy došlo k bombardování Tokia (vedle materiální devastace cca 100 000 obětí)
		Tyto operace (dolet, zátěž, navigace, ...) měly zásadní vliv pro plánování jaderného útoku v srpnu 1945
30
Q

Porážka Japonska

A

Hlavní tíhu operací nesly USA avšak klíčovou otázkou na jaře 1945 byl způsob porážky militaristické velmoci
Terestriální operace znamenala značný počet obětí na straně USA (odhad až 1 milion mrtvých) proto se po úspěšné zkoušce atomové bomby v nevadské poušti začalo počítat s touto extrémní zbraní
Zkušenosti s atomovou zbraní v Japonsku budou mít zcela zásadní strategický dopad na studenou válku
Zároveň se spojenci dohodli na vstupu SSSR do konfliktu, což se odehrálo dva dny po útoku na Hirošimu
Přesun dominantní kontroly Pacifiku a severo- a jihovýchodní Asie do rukou USA a vstup SSSR do konfliktu bude mít zcela zásadní vliv na rozložení sil v této oblasti po WWII