Brainscape's Knowledge GenomeTM

Browse over 1 million classes created by top students, professors, publishers, and experts.


See full index

FILOZOFIE (VÍTKOVÁ) > Úvod do filozofie, Filozofické metody > Flashcards

Úvod do filozofie, Filozofické metody Flashcards

1
Q

Úvod do filozofie

Jaký je etymologický původ slova filozofie?

A
  • filein (milenci, milovníci)
  • sofia (moudrost)

obě slova jsou řeckého původu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Úvod do filozofie

Co to je moudrost?

A
  • je to vědění, jak žít - jak obstát v tomto světě
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Úvod do filozofie

Zkus definovat, co to je filozofie.

A
  • je to soustava kritického uvažování o problémech světa, kladení si otázek (týkajících se základu, smyslu porozumění) a vysvětlení světa jako celku a místa člověka v něm
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Úvod do filozofie

Co je předmětem filozofie?

A
  • umět si pokládat otázky, ptát se na věci, které se běžně neřeší, a nabízet na tyto věci nové pohledy
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Úvod do filozofie

Jsou pro filozofii důležitější otázky nebo odpovědi na ně? Proč?

A
  • otázky
  • protože ptají se ti, co ví, jelikož ti, co neví, netuší, na co se zeptají - ptají se tedy “chytří/moudří” lidé
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Úvod do filozofie

Jaké otázky řeší filozofie?

A
  • otázky týkající se existence, rozumu, poznání, hodnot, mysli a morálky
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Úvod do filozofie

Co je základní otázkou filozofie?

A
  • otázka světa a místa člověka v něm
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Filozofické disciplíny

Vyjmenuj základní filozofické disciplíny.

A

1) Ontologie (metafyzika)
2) Gnoseologie (noetika, epistemiologie)
3) Logika
4) Etika

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

1) Ontologie

Co to je ontologie?

A
  • je to filozofická disciplína, která se zabývá jsoucnem a bytím jako takovým
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

1) Ontologie

Vysvětli pojmy:
a) jsoucno.
b) bytí.
c) nejsoucno.

A

a) něco, co jest a schopno uchopit
b) celek všeho, co bylo, jest a bude
c) není, nemůže být myšleno ani uchopeno

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

1) Ontologie

Pravda x lež:
Jsoucno může vzniknout z nejsoucna, ale nemůže zaniknout v nejsoucno.

A
  • lež

Jsoucno NEMŮŽE vzniknout z nejsoucna, ani nemůže zaniknout v nejsoucno.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

1) Ontologie

Jaké otázky si pokládá ontologie?

A
  • Co bylo na začátku?
  • Byla na začátku jedna věc (prazáklad), dvě věci či více?
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

1) Ontologie

Jak dělíme ontologii podle počtu prazákladů?

A

a) monismus
b) dualismus
c) pluralismus

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

1) Ontologie - a) monisté

Co tvrdili monisté?

A
  • všechno veškerenstvo vychází z jednoho prazákladu (světa, bytí)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

1) Ontologie - a) monisté

Jak se dělí monisté?

A
  • na materialisty a idealisty
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

1) Ontologie - a) monisté

V co věří materialisté? Uveď jednoho představitele.

A
  • v to, že svět vychází z hmoty (voda, oheň, vzduch)
  • představitel: Paul H.D. von Holbach
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

1) Ontologie - a) monisté

V co věří idealisté?

A
  • věří, že svět vychází z vědomí - materiál je tedy na bázi duchovní
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

1) Ontologie - a) monisté

Jak se dále dělí idealisté? Popiš a uveď k nim jejich představitele.

A

1) Objektivní idealisté - věří, že svět není závislý na nositeli, materiál je na bázi duchovní
- představitel: Platón

2) Subjektivní idealisté - věří, že svět je fenoménem vědomí a potřebuje nositele
- představitel: George Berkeley

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

1) Ontologie - b) dualisté

Co tvrdili dualisté? Uveď i jejich představitele.

A
  • všechno “veškerenstvo” vychází ze dvou prazákladů
  • základem světa jsou dvě substance - materiální i duchovní
  • představitel: René Descartes
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

1) Ontologie - c) pluralisté

Co tvrdili pluralisté? Uveď i jejich představitele.

A
  • všechno “veškerenstvo” stojí na třech a více prazákladech - mnohotvárnost světa
  • představitel: Gottfried W. Leibniz
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

2) Gnoseologie

Co to je gnoseologie (epistemiologie, noetika)?

A
  • je to filozofická disciplína, která zkoumá záležitosti lidského poznání
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

2) Gnoseologie

Co je smyslem poznání? Vysvětli daný pojem.

A
  • hledat pravdu
  • pravda = něco, co je logicky bezrozporné, shoda rozumu a věci
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

2) Gnoseologie

Co to je intuice?

A
  • je to cítění bez rozumové a smyslové stránky
  • taktéž definována jako schopnost bezprostředního napojení se
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

2) Gnoseologie

Jaké otázky si pokládá gnoseologie?

A
  • Za jakých podmínek je možné poznání?
  • Jaký vztah má poznání k realitě?
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

2) Gnoseologie

Jak dělíme poznání? Vysvětli.

A
  • subjektivní (já mám představu o světě, jiné věci tam nepustím) x objektivní (poznání není závislé na mě jakožto subjektu, není zkresleno mým tělem a pohledem)
  • smyslové (co vidím a cítím, tak je prostě tak) x racionální (vždy dám přednost rozumu)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
26
Q

2) Gnoseologie

Jak se dělí gnoseologie podle druhů poznání? Ke každému druhu uveď i jeho představitele.

A

a) agnosticismus (David Hume)
b) empirismus (George Berkeley)
c) racionalismus (René Descartes)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
27
Q

2) Gnoseologie - a) agnosticismus

Vysvětli, co zastává agnosticismus.

A
  • tvrdí, že objektivní poznání není možné
  • domnívá se, že existence nadpřirozena se nedá potvrdit ani vyloučit

(David Hume)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
28
Q

2) Gnoseologie - b) empirismus

Vysvětli, co zastává empirismus.

A
  • pokládá (smyslovou i vnitřní) zkušenost za jediný zdroj poznatků

(George Berkeley)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
29
Q

2) Gnoseologie - c) racionalismus

Vysvětli, co zastává racionalismus.

A
  • tvrdí, že jediným zdrojem spolehlivých poznatků je rozum

(René Descartes)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
30
Q

2) Gnoseologie - Noetické směry

Jaké rozlišujeme noetické směry dle původu poznání?

A

a) empirismus
b) senzualismus
c) racionalismus

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
31
Q

2) Gnoseologie - Noetické směry

Co je zdrojem poznání pro:
a) empirismus?
b) senzualismus?
c) racionalismus?

A

a) (vnější (smyslové) i vnitřní (emoce, vzpomínky)) zkušenosti
b) počitky (vnitřní zkušenosti)
c) vrozené ideje nezávislé na zkušenosti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
32
Q

2) Gnoseologie

Jak rozlišuje gnoseologie tři přístupy k poznání? Vysvětli.

A

1) Naivní realista (věci jsou tak, jak se jeví)
2) Skeptik (jsou věci tak, jak se jeví?)
3) Agnostik (žijeme v bublině, nic není tak, jak se jeví)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
33
Q

3) Logika

Co je to logika?

A
  • je to filozofická disciplína, která se zabývá lidským myšlením, jeho správností a principy
34
Q

3) Logika

Co to je myšlení?

A
  • je to spojování soudu se soudem a vyvozování soudů nových ze soudů již známých
35
Q

3) Logika

Vysvětli pojmy:
a) pojem.
b) soud.
c) úsudek.

A

a) je to základní jednotka myšlení, kterou používání k popisu objektů či jevů v reálném světě
b) (premisa), je to spojení pojmů, tvrzení, které může být pravdivé nebo nepravdivé
c) je to spojení soudu se soudem, je to logický proces, kde dochází k závěrům na základě přemýšlení

36
Q

3) Logika

Jaké otázky si pokládá logika?

A
  • Co je logicky pravdivým?
  • Jaký je vztah mezi logickou pravdou a pravdou “běžnou”?
37
Q

3) Logika - Aristotelova logika

Podle čeho dělíme soudy?

A

a) podle kvality (kladné x záporné)
b) podle kvantity (obecné x částečné)
c) podle relace (kategorické x hypotetické x disjunktivní)

38
Q

3) Logika - Aristotelova logika

Jak dělíme soudy podle kvality? Uveď na příkladech.

A
  • kladné (Všichni tvorové dýchají.)
  • záporné (Žádný strom neroste do nebe.)
39
Q

3) Logika - Aristotelova logika

Jak dělíme soudy podle kvantity? Vysvětli.

A
  • obecné (všichni, žádný, nikdo)
  • částečné (někteří lidé)
40
Q

3) Logika - Aristotelova logika

Jak dělíme soudy podle relace (vztahu)? Vysvětli.

A
  • kategorické (platí vždy za všech podmínek a bez výjimky)
  • hypotetické (platí za určitých podmínek)
  • disjunktivní (vzniká spojením dvou premis, aspoň jedna MUSÍ být pravdivá - Buď je dnes slunečno, nebo prší.)
41
Q

3) Logika - Aristotelova logika

Jaké rozeznáváme druhy úsudků?

A

1) bezprostřední úsudek
2) sylogismus

42
Q

3) Logika - Aristotelova logika

Jaký je rozdíl mezi bezprostředním úsudkem (důsledkem) a sylogismem?

A
  • bezprostřední úsudek vyplývá z jedné premisy, sylogismus vychází z dvou a více premis
43
Q

3) Logika - Aristotelova logika

Jaký je důsledek premise?:
“Ženy nejsou andělé.”

A
  • důsledek: Andělé nejsou ženy.
44
Q

3) Logika - Aristotelova logika

Jaký je sylogismus těchto dvou premis?:
(p1) Každá nedbalost se vymstí.
(p2) Mít díru ve střeše je nedbalost.

A
  • sylogismus: Díra ve střeše je nedbalost.
45
Q

3) Logika - Aristotelova logika

Jaký je sylogismus těchto dvou premis?:
(p1) Prázdniny jsou od 1.7. do 31.8.
(p2) Během Vánoc máme prázdniny.

K jakému jevu dochází? Vysvětli.

A
  • sylogismus: Vánoce jsou od 1.7. do 31.8.
  • dochází k demagogii = i dva pravdivé soudy mohou dát dohromady nepravdu
46
Q

3) Logika - Aristotelova logika - logické zásady

Co to jsou logické zásady?

A
  • jsou to pravidla a základní principy, které určují správnost logického myšlení a argumentace
47
Q

3) Logika - Aristotelova logika - logické zásady

Vyjmenuj všechny logické zásady.

A

1. Zásada sporu
2. Zásada totožnosti
3. Zásada o vyloučeném třetím
4. Zásada dostatečného důvodu

48
Q

3) Logika - Aristotelova logika - logické zásady

Co tvrdí zásada sporu?

A
  • dva sporné soudy nemohou být oba pravdivé

(Jsi živý - jsi mrtvý.) - nelze být živý a mrtvý zároveň

49
Q

3) Logika - Aristotelova logika - logické zásady

Co tvrdí zásada totožnosti?

A
  • obsah používaných pojmů musí zůstat vždy a v každém spojení totožný

Prázdniny mohou být letní i zimní - nutno definovat, co to jsou prázdnin

50
Q

3) Logika - Aristotelova logika - logické zásady

Co tvrdí zásada o vyloučeném třetím?

A
  • každý výrok je buďto pravdivý, nebo nepravdivý, není třetí možnost

(Žena je buďto těhotná, nebo není.) - nelze být napůl těhotná

51
Q

3) Logika - Aristotelova logika - logické zásady

Co tvrdí zásada dostatečného důvodu?

A
  • každý soud by měl být podložen dostatečným důvodem
52
Q

4) Etika

Co to je etika?

A
  • je to filozofická disciplína, která zkoumá otázky týkající se morálního chování, jeho hodnot a správnosti nebo nesprávnosti
  • zabývá se tím, co je správné a co je špatné
  • snaží se porozumět morálním principům, které řídí lidské jednání
53
Q

4) Etika

Jaké otázky si pokládá etika?

A
  • Co je dobré a co je špatné?
  • Jak se rozhodovat v morálních dilematech?
54
Q

4) Etika

Pravda x lež:
Etika se vyvíjí v čase a společně “roste” s kulturou.

A
  • pravda
55
Q

4) Etika

Co to je morálka?

A
  • je to soubor zásad a hodnot, které určují, co je správné a co špatné
56
Q

4) Etika

Jak dělíme morálku? Vysvětli.

A

1) autonomní (mé vlastní hranice toho, co je dobré a co špatné)
2) heteronomní (hranice společnosti, společenské normy)

57
Q

4) Etika

Pravda x lež:
To, že je něco normální znamená, že je to taktéž správné.

A
  • lež
58
Q

4) Etika

Z čeho se skládá heteronomní morálka?

A
  • z autonomních

pokud chceme něco změnit, musíme začít u sebe

59
Q

4) Etika

Do jakých období rozdělujeme etiku?

A

a) Antická etika
b) Křesťanská etika
c) Novověká etika

60
Q

4) Etika - a) Antická etika

Uveď časoprostor “vzniku” antické etiky.

A
  • přibližně v 6. století př. n. l. v Řecku (Řím filozofoval výrazně později)
61
Q

4) Etika - a) Antická etika

Co je jádrem antické etiky?

A
  • jak žít šťastný, smyslupný a harmonický život
62
Q

4) Etika - a) Antická etika

Co to je ctnost?

A
  • z řeckého areté
  • je to dobrý charakterový rys, to nejlepší, čeho je člověk schopen
63
Q

4) Etika - a) Antická etika

Jaké lidské vlastnosti jsou dle antické etiky klíčem pro dosažení harmonickho života? Vysvětli.

A

1. spravedlnost (správnost a férovost ve vztazích s ostatními)
2. zbožnost (potřeba brát život se vší vážností)
3. statečnost (odvaha čelit nebezpečí nebo obtížím bez strachu)
4. rozumnost (schopnost správně rozpoznat, co je správné a co nesprávné)

4 antické ctnosti

64
Q

4) Etika - a) Antická etika

Cílem Řeků bylo dosáhnout blaženosti. Jaké podle této snahy vznikly filozofické školy? Vyjmenuj je.

A

a) hédonikové
b) stoikové
c) kýnikové
d) epikurejci

65
Q

4) Etika - a) Antická etika

Jak chtěli hédonikové dosáhnout stavu blaženosti? Co bylo jejich cílem?

A
  • stavu blaženosti chtěli dosáhnout skrze tělo a hmotné věci
  • cílem bylo dosáhnout co největšího množství příjemných zážitků (rozkoší) a minimalizovat bolest a nepříjemnosti
66
Q

4) Etika - a) Antická etika

Jak chtěli dosáhnout blaženosti stoikové? Co bylo jejich cílem?

A
  • stavu blaženosti chtěli dosáhnout v oblasti duchovní
  • cílem bylo dosáhnout duševní rovnováhy (vnitřního klidu a moudrosti) tím, že ovládají své emoce a bojují se svými vášněmi
67
Q

4) Etika - a) Antická etika

Jak chtěli stavu blaženosti dosáhnout kýnikové? Co bylo jejich cílem?

A
  • stavu blaženosti chtěli dosáhnout tím, že nic neměli (největší blažeností je nic nemít)
  • cílem bylo odmítání společenských norem a luxusu a naopak hledání přirozenosti v životě
68
Q

4) Etika - a) Antická etika

Jak chtěli stavu blaženosti dosáhnout epikurejci? Co bylo jejich cílem?

A
  • stavu blaženosti chtěli dosáhnout díky rozumnému využívání darů života
  • cílem bylo dosáhnout harmonického života prostřednictvím užívání umírněných potěšení a minimalizování bolestí a nepříjemností => největší slast je nemít strast
69
Q

4) Etika

Která etika je pro naše území zcela zásadní?

A
  • křesťanská etika
70
Q

4) Etika - b) Křesťanská etika

Co je hlavním pilířem křesťanské etiky?

A
  • láska k bližnímu, popřípadě k Bohu (záleží, jak na křesťanskou etiku pohlížíme)
71
Q

4) Etika - b) Křesťanská etika

Vyjmenuj Desatero.

A
  1. V jednoho Boha věřit budeš (věřit srdcem)
  2. Nevezmeš jména Božího nadarmo (je tady pro mě, nepotřebuji ho prosit)
  3. Pomni, abys den sváteční světil (není potřeba se hnát, den odpočinku)
  4. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na Zemi
  5. Nezabiješ (nemusíš druhé zašlapat a zničit, abys byl na vrcholu)
  6. Nesesmilníš
  7. Nepokradeš (co získáš na majetku, ztratíš na mysli)
  8. Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému (lež plodí nedůvěru)
  9. Nepožádáš o ruku manželky bliž. (nedívej se vedle, nevidíš vlastní štěstí)
  10. Aniž požádáš statku bližního svého (nedychti potom, co není tvé)
72
Q

4) Etika - b) Křesťanská etika

Vyjmenuj sedm smrtelných hříchů a uveď k nim i jejich “protiklady.”

A

1. lenost x činorodost
2. obžerství x střídmost
3. pýcha x pokora
4. hněv x mírumilovnost
5. lakomství x štědrost
6. závist x přejícnost
7. smilstvo x cudnost

73
Q

4) Etika - c) Novověká etika

Jaké znáš druhy novověké etiky?

A

1) Německé osvícenství
2) Altruistická etika
3) Utilitaristická etika
4) Perfekcionistická etika

74
Q

4) Etika - c) Novověká etika - 1) Německé osvícenství

Na co klade důraz osvícenství?

A
  • na rozum, vědecký pokrok a kritické myšlení
75
Q

4) Etika - c) Novověká etika - 1) Německé osvícenství

Kdo byl představitelem německého osvícenství? S jakým pojmem je spojen? Vysvětli.

A
  • Imanuel Kant
  • kategorický imperativ = je to zásada, podle níž bychom měli všichni jednat tak, aby se naše jednání mohlo stát obecným zákonem
76
Q

4) Etika - c) Novověká etika - 2) Altruistická etika

Kdo to je altruista?

A
  • je to člověk, který je rád, když je ostatním dobře (lehounce egoistické)
77
Q

4) Etika - c) Novověká etika - 2) Altruistická etika

Jak bychom se měli chovat dle altruistické etiky?

A
  • měli bychom jednat ve prospěch druhých lidí bez ohledu na vlastní prospěch
78
Q

4) Etika - c) Novověká etika - 3) Utilitaristická etika

Jak bychom se měli chovat dle utilitaristické etiky?

A
  • měli bychom jednat tak, abychom zajistili co nejlepší podmínky pro určitou skupinu (stát, rodinu)
79
Q

4) Etika - c) Novověká etika - 4) Perfekcionistická etika

Jak bychom se měli chovat dle perfekcionistické etiky?

A
  • měli bychom rozvíjet své silné stránky, abychom se měli všichni dobře
80
Q

Toť vše!

A

Přeji vám krásnou dobrou noc a hezké sny.

<3

FILOZOFIE (VÍTKOVÁ) (3 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2024 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions