trávicí soustava Flashcards
1
Q
čím začíná a končí
A
dutinou ústní a konečníkem
2
Q
rozdíl mezi trávením a vstřebáváním
A
trávení je mechanické, pomocí zubů, jazyku a žaludku nebo chemické - působení enzymů TS
vstřebávání je přecházení malých molekul vzniklých trávením stěnou střeva do krve a lymfy
3
Q
kde působí již první trávicí enzymy + příklad
A
v dutině ústní
ptyalin
4
Q
až do které části TS působí trávicí enzymy (i latinsky)
A
až do konečné části tenkého střeva - ilium
5
Q
kde se podílí mikroflóra na rozkladných procesech
A
v tlustém střevě
6
Q
kde se vstřebávají voda a ionty
A
v tenkém i tlustém střevě
7
Q
kde se vstřebávají živiny z potravy a kde je větší intenzita - i lat.
A
v tenkém střevě
v proximálních částech tenkého střeva - duodenum, jejunum
8
Q
co se vstřebává v duodenu
A
ionty Ca, Fe, kys. listová
9
Q
co se vstřebává v ileu
A
žlučové kyseliny a B12
10
Q
cavum oris
- popis (co ji ohraničuje)
- funkce
- co tvoří spodinu cavum oris
A
dutina ústní
ohraničena rty, patrem a tvářemi
příjem potravy, promísení se slinami, mechanické zpracování, zaháje ní procesu trávení pomocí ptyalinu
- jazyk
11
Q
zuby - latinsky
- na čem se podílejí v cavum oris
A
dens
- na mechanickém zpracování
12
Q
řezáky
A
dentes incisivi
13
Q
špičáky
A
dentes canini
14
Q
třenové
A
dentes premolares
15
Q
stoličky
A
dentes molares
16
Q
obecný popis zubu -
-složení a popis
A
korunka - vyšnívá z dásně
kořeny - zasazení do čelisti
krček - přecho kor x koř
zubní sklovina - na povrchu korunky
obsahuje fluorové anionty
obklopuje zubovinu
chemicky kost
zubní cement - na povrchu kořene, není tvrdý ani odolný
dřen - uvnitř, cévy a nervy
17
Q
sklovina
A
18
Q
jaká je nejtvrdší tkáň lidského těla
A
sklovina
19
Q
zubovina
A
dentin
20
Q
dřeň
A
pulpa
21
Q
kde jsou uloženy zuby
A
v zubních jamkách , alveolech
22
Q
co je ozubice + latinsky a funkce
A
zuby jsou přepaženy tímto tuhým vazivem
periodontium
vyplnuje prostor mezi kořenem a zubní jamkou
23
Q
kolik zubů má mléčný chrup a kdy začíná a končí prořezávání
A
20
v 6. měsíci do 2. roku
24
Q
kolik zubů má dospělá chrup
A
32 + stoličky
25
jak častá má být zubní prohlídka
2x ročně
26
ja;k vzniká kaz
p§sobením mikroorganismů pokrývající povrch zubní skloviny
27
co způsobuje kaz
rozklad sacharidů na organické kyseliny => odvápňují sklovinu
28
proč zub bolí kvůli kazu
protože dojde k poškození skloviny a zuboviny => působením tlaku, chladu a tepla dochází k podráždění nervových vláken
29
kdy vzniká zánět zubu
kdy bakterie proniknou do dřeně
30
co způsobuje fluoridizace
zvyšuje odolnost skloviny proti působení kyselin
31
co obsahuje zubní plak
bakterie a organické kyseliny
32
co je zubní kámen
mineralizovaný zubní plak - solemi CA2+
33
co je paradontopatie
- projevy
prevence
onemocnění tkání, které obklopují zuba zpevňují ho
z počátku dochází k zánětu dásní
krvácení z dásní, bolestivost a viklavost
předčasná ztráta zubů
prevencí je důkladná hygiena
34
zánět dásní lat
gingitivita
34
malé slinné žlázy lat
buccales, palatinaw, labiales
35
velké slinnné žlázy - počet a názvy i latinsky
jsou párové - 3 páry
1. příušní = glandula parotis
2. podčelistní = glandulae submandibular
3. podjazykové - glandulae sublingualis
36
složení slin a funkce jednotlivých složek
99% voda
soli a bílkoviny (enzym slinná amylása = ptyalin - štěpí glykosidickou vazbu
mucin - tvoří v trkatu hlen
(glykoprotein)
37
co je salivace , popis a čím je podmíněn
refleční proces vylučování slin
přítomnost potravy
reflex (vidím dort, myslím na něj, čich, vůně, zvuk)
38
pohyb potravy
- postupně (co vzniká v puse)
- žvýkání pomocí zubů + smíšení se slinami = vzniká sousto
- polknutím sousto putuje do hltanu
= polknutím se sousto posune do zadní části dutiny ústní - reflexní polknutí vzniklé podrážděním smyslového receptoru v hltanu
- hrtan se zvedne - hltanová příklopka zabrání vstupu potravy do hrtanu = zastavení dýchání - z hltanu do jícnu
- z jícnu peristaltickými pohyby do žaludku
39
jaké je řídicí centrum mají smyslové receptory v hltanu
prodlouženou míchu
40
jícen latinsky
oesophagus
41
jak dlouhý je jícen
23-28cm
42
co spojuje jícen
hltan a žaludek
43
co tvoří stěnu jícnu + rozložení typu tkáně
svalovina
v první třetině příčně pruhovaná
dále k žaludku hladká
44
žaludek - latinské názvy
ventriculus, gaster, stomachos řecky
45
v co se mění potrava v žaludku a kam dále putuje
v tráveninu a přesunuta do duodena
46
co je duodenum
první část tenkého střeva
47
jaký objem potravy normálně zvládně žaludek a jaké je úplné maximum?
2-3l, max 5
48
jak se potrava v žaludku zpracovává
pomocí pohybů žaludešnch stěn - obsah se hněte a promíchává s žaludeční kyselinou - vniká trávenina
49
trávenina lat
chymus
50
jak dlouho zůstává potrava v žaludku
sacharidy 2
bílkoviny 4
tuky 6 hodin
51
žaludeční enzym
- chemické složení
funkce
v jaké formě je vylučován a díky čemu se stává aktivní?
kde je aktivní či neaktivní a proč
pepsin
- jedná se o proteázu
- štěpí proteiny na kratší polypeptidy či peptidy
- vylučován ve formě neaktivního pepsinogenu
- díky hcl se aktivuje v žaludku
- ve dvanáctníku je inaktivován alkalickými pankreatickými šťávami (protože je aktivní pouze v kyselém prostředí)
52
jaký objem žaludečních šťav se vyloučí za den a co obsahuje
2,5 l
obsahuje HCL (1,5 pH)
53
jaký je účinek HCL (2 + příklady)
aktivace pepsinu
usnadnění trávicích procesů - bobtnání vaziva, desinfekční bakteriocidní
54
před čím je chráněna ýaludeční stěna před účinkem HCL
vrstvou hlenu
55
co produkuje hlen
buňky žaludeční sliznice
56
co aktivuje vylučování žaludeční šťávy
agresivita, rozhořčení
bálkoviny s nízkou molekulovou hmotností
parasympatikus - činnost nervus vagus (vjemy)
57
co potlačuje vylučování žaludečních šťáv
strach a deprese
58
vyprazdňování žaludku
- pomocí čeho
- trvání
pomocí žaludečního svalstva
pomalé a postupné
59
tenké střevo - lat
- funkce
- délka a šířka
- složení (i lat)
intestinum tenue
- hlavní místo trávení a vstřebávání
d = 3-5m
š = 3-3,5 cm
složení:
12ník = duodenum
lačník = jejunum
kyčelník = ileum
60
stěna tenkého střeva
- popis
velké množství záhybů - tvoří výběžky = klky
61
buňky klků lat + popis
enterocyty
mají na povrchu malé výběžky = mikroklky
62
funkce klků a mikroklků
zvětšují plochu střeva až 600x na 300 m čtverečních
63
jak se pohybuje trávenina ve tenkém střevě
peristaltickými pohyby
64
jaké jsou hlavní pohyby střev
segmentační = začkrcovací
65
co je to motilita
pohyb gastrointestinálního traktu = GIT
66
od čeho je odvozen název 12níku
od 1ě palců = 20-25 cm
67
kam se stáčí duodenum
mezi játra a slinivku dolů a doleva
68
v co přechází duodenum
v lačník
69
co umožňuje to, že do duodena ústí jak slinivka a žlušník, tak i žaludek?
vatteriho papila
70
co ústí 2cm nad vatteriho papilou
ductus pancreaticus accesorius (santorini)
71
jaká je pankreatická šťává z hlediska ph
co obsahuje (chemicky)
funkce
jaké enzymy obsahuje
zásaditá
HCO3- a Na+ ionty
neutralizuje kyselou žaludeční šťávu
trávicí enzymy
72
kde jsou nejhustší klky
v stěne duodena
73
jakou funkci mají Brunnerovy žlázky a kde se nachází
- složení
produkují hlen zásadité povahy = chrání stěnu duodena před kyselými žaludečními šťávami
- v duodenu
- ze submucosy
74
lačník
- na co navazuje a v co přechází
- jakou část délky tenkého střeva tvoří
- co zde chybí narozdíl od duodenu
- funkce
na dvanáctník a přechází v ileum v levé slabině
- 2/5
- brunnerovy žlázy
intenzivní resorpce iontů (Fe)
75
kyčelník
- v co přechází a do čeho ústí
- podíl na délce
- změna oproti ostatním částem tenkého střeva
- funkce
- co zde chybí oproti duodenu
jakým směrem se oplošťují klky
přechází na pravou stranu břišní dutiny, ústí do slépeho střeva
3/5
snižuje se výška klků - dohcází k resorpci vitamínu B12 a žlučových kyselin
- chybí brunnerovy žlázy
- směrem k tlustému střevu
76
tlusté střevo lat
- funkce (2)
- co se tvoří
- délka a šířka
intestinum crassum
- zahušťování nestrávených zbytků a posun ven z těla
- vstřebává se z něj voda a ionty
- stolice
- d= 1,5m
- š = 5-7 cm
77
co se podílí na tvorbě stolice - jmenuj konkrétně + funkce
střevní bakterie - symbiotické
escherichia colli - tvoří vitamin B12 a K
78
slepé střevo lat
- nejširší část uložení + funkce
- co je připojeno na dolní části
caecum
- v pravé jámě kyšelní pod iliocaekálním vyústěním (frenlum)
- umožňuje posun z liea do caeka
- červovitý výběžek
79
jakou žlázou je apendix vermiformis
břišní mmandlí = tonsilla abdominalis
80
co jsou to tračníky a kolik jich máme i názvy + lat
další části tlustého střeva
1. vzestupný = colon ascendens
2. příčný = colon transversum
3. sestupný = colon descendens
4. esovitá klička = solon sigmoideum
81
jak probíhají jednotlivé tračníky
1. vzestupný od slepého po pravé straně pod játra
2. příčný zprava doleva pod játry, žaludkem a slezinou
3. sestupný po levé straně dutiny břišní od sleziny do levé jámy kyšelní
4. esovitá klička od konce sestupného tračníku do středu malé pánve
82
konečník + lat
- popis
- čím vyúsťuje
- délka a šířka
- složení a délky
rectum
poslední úsek střeva v malé pánvi,
anusem
délka 12-16cm, š= 4cm
1. ampula rectum 10-12cm
2. canalis analis - 2,5 - 3,8cm
83
anus
jaké svaly a typ svaloviny
1. musculus sphincter ani internus = zesílená hladká cirkulární svalovina anaálního kanálu
2. musculus sphincter ani externus
= svěrač z příčně pruhované
84
2 velké žlázy trávicí soustavy
játra a slinivka břišní
85
játra lat
- specifikum
funkce 4
speciální funkce během embryonálního stádia vývoje
hepar
největší exokrinní žláza lidského těla
1. metabolické centrum organismu (zpracování živin, metabolické a detox xentrum, zásobovácí centrum glykogenu, bílkovin a lipidů)
2. exokrinní = tvorba žluči
- krrvetvorba
86
anatomie heparu
- tvar
- útvary
- hmotnost
- průtok krve
trojúhelníkový tvar
- horní část pod bránicí
- trojúhelník směřuje do pravé dolní části břicha
- facies diphragmatica = k bránici
facies visceralis = přiléhá na vnitřní orgány
1,5 kg
1,5 l/min
87
co vytváří na játrech lesklý povlak
peritoneum
88
složení jater + lat
4 laloky
1. lobus dexter
2. lobus sinister
3. lobus quadratus = čtverhranný
4. lobus caudatus = oválný
89
co je porta hepatis a co obsahuje
rýhy ve tvaru H
- arteria hepatica propria
- vena portae = vrátnicová
- ductus hepatixus dexter et sinister
90
jaterní buňka lat
- počet jader
- vlastnosti
. co je na povrchu
- kde se syntetizují bílkoviny krevního séra
- charakteristika
hepatocyt
1-2
vysoká metabolická aktivita
mikroklky . zvětšují plochu
v drsném ER
vysoký počet mitochondrií a sekrece žluči
91
jmenuj bílkoviny krevního séra 4
albuminy
protrombiny
fibrinogeny
lipoproteiny
92
jak jsou hepatocety uspořádány v jaterním parenchymu
do trámců
93
co přivádí do heparu:
živiny
okysličenou krev
co sbírá odkysličenou krev
větve vena portae
arteria hepatica propria
vena cava inferior
94
co se stane pokud dojde ke ztrátě části jaterní tkáně
zdravé buňky dokáží vydat pokyn k obnově ztrát = zvýšená proliferace
95
co se stává při opakovaném poškození jater
je vydán pokyn k tvorbě vaziva é nevratné poškození jaterní tkáně
96
žlučník lat
- poloha
- čím je částečně kryt
- epitek
- funkce
vesica felea
- na spodní straně jater
peritoneem
- jednovstevný cylindrický
sběrná = žluč se tam skladuje a koncentruje až 12x
97
stavba žlučníku
1. dno = fundus vesicae biliaris
2. tělo = corpus
3. krček = collum
4. vývod = ductus cysticus
98
jak dlouhý je vývod žlučníku
co se nachází uvnitř + funkce
na co navazuje a co tvoří
2-3cm
řasa plica spiralis - umožňuje průtok žluži oběma směry
spojení s ductus heapticus communis = tvoří ductus choledochus
99
jak se mění ph žluči při její koncentraci
z 8,2 na 6,5
100
kolik žluši se za den vytvoří
0,5-0,7 litru
101
složen žluči
žlučové kyseliny = soli
žlučová barviva = bilirubin, biliverdin
cholesterol
mastné kysleiny tuky
102
žlušové cesty funkce
dělení a rozdělení funkce
transport žluši do duodena z jater
1: intrahepatální - sbírají žluč od hepatocytů do segmentových a lalokových vývodů = ductus hepaticus decter et sinister
2. extrahepatální
103
v co vyúsŤují ductus hepaticus decter et sinister
v porta hepatis
104
kde navazují extrahepatální cesty na intra
v co se spojují (délka tohoto útvaru)
v porta hepatis
v ductus hepaticus communis (3-5cm)
105
jak nazýváme vyústění s vývodem ze žlušníku
ductus cysticus
106
v co pokračuje po spojení ductus cysticus
jako ductus choledochus (6-9cm)
107
kde ústí ductus choledochus a kam
do duodena v papila duodeni major
108
co se vlévá o ductus choledochus před ústím
pankreatický vývod
109
co se stane pokud se žluš dostane do pankreatu
poškození - nekróza
110
papila duodeni minor
- co zde ústí
- kam ústí a jak
ductus pancreatixus accesorius = vedlejší vývoj pankreatu
- do duodena 2cm kraniálně od papila duodeni major = nevede žluč
111
slivinka lat
- uložení
- směr
- délka a hmotnost
- co to je za orgán
- typy sekrece
pancreas
- za žaludkem
od duodena doleva ke slezině
12-16 cm
60-90g
žláza s dvojí sekrecí: exo a endokrinní
112
co produkuje exokrinní sekrece pankreatu
pankreatickou žlázu s enzymy
113
co obsahuje aprodukuje endokrinní sekrece pankreatu
1 mil Langerhansových ostrůvků - produkce hormonů do cévního systému
114
anatomie pancreatu
hlava = capus - ohbí duodena
tělo = corpus - užší, doleva přes břišní aortu až k levé ledvině
ohon = cauda - protažený výběžek těla doleva ke slezině
115
v jakém místě e největšá koncentrace Langerhansových ostrůvků
v cauda pancreati
116
hlavní vývod pankreatu
od do
místo, kde vyúsťuje společným vývodem pankreat se žlučovými cestami
ductus pancreaticus
od cuda po capu pancreatis
papila duodeni major
117
co se nachází v papile
svěrač = musc. sphincter ductus pancreatici - hladká
118
odkud se sbíhá ductus pancreaticus accesorius a jako co vyúsťuje
z oblasti caput pancreati
papila duodeni minor -
119
které buňky obsahuje langerhansovvy ostrůvky a jejich funkce
A-buňky - produkce glukagonu
B - buňky - produkce inzulinu
120
onemocnění jícnu 3
pálení žáhy = pyróza
refluxní oesofagitida
barretův jícen
121
pálení žáhy
- příčina
- projevy
- léčba
překyselení žaludku - nadbytek šťávy se dostávalo do dolní části jícnu (nekryta mucinem) - podráždění nervových vláken jícnu a poleptání
podáním antacida (pálená magnézie s hydroxidem hlinitým) nebo jedlá soda
122
refluční oesofagitida
co to je projevy
- diagnostika
- komplikace
pronikání žaludečního obsahu do jícnu až do dutiny ústní
zánětlivé procesy v jícnu
- endoskopické vyšetření jícnu - hodnotí se makro a mikro změny, pH metrie jícnu
stenóza = zůžení a Barretův jícen, vřed jícnu
123
Barretův jícen
projevy
příčina
riziko
změny ve sliznici jícnu
refluxní esofagitida
díky poleptání dochází k přestavbě epitelu z dlaždicového na cylindricky s pohárkovými buňkami - prekancerózu = zvášené riziko adenokarcinomu jícnu
124
onemocnění žaludku
gastritis
vředová choroba gastroduodena
125
gastritis
co to je
příčina
příznaky
zánět žaludeční výstelky
nadměrný alkohol, kouření, léky potlačující záněty a stres
nebo Helicobacter pylori
nevolnost, bolest v horní části břicha a špatné trávení
126
vředová choroba gastroduodena
charakteristika
příčina
přítomn ost 1 nebo více vředů v žaludku/duodenu
žaludeční -helicobacter pylori
duodenální -překyselení žaludku
127
alkoholové postižení jateeer
- rozklad ethanolu
- proces vstřebání
ethanol => acetaldehyd
infiltrovány kapénkami tuku - zvětšení jater => zjizvení jaterní tkáně a hepatocyty nahrazeny vazivem => cirhóza (ztvrdnutí jater)
128
příznaky cirhózy jater
nevolnost, ztráta chuti a váhy, otoky a bolesti břicha, abnormální srážlivost, dilatace kapilář v kůži
129
virová hepatitida
- co vyvolává
- co způsobuje neléčení
typy a jejich léčba
- typy viru
chronické záněty
cirhóza
A.B - očkování
C - není očkování
A = RNA = picornaviry
B = DNa
C = RNA
130
žlučové kameny
- nositel
- jak se tvoří
- co můžou způsobit
ženy středního věku
sloužením cholesterolu se žlučovými barvivy
pokud kámen blokuje vývod - akutní zánět= cholecystitis
káměn ve společném vývodu zabklokuje pankreatický vývod - pankretitida nebo nekróza
131
crohnova nemoc
- kde se může objevit
- přičiny
- faktory výskytu
projevy
kdekoli v GIT ( přechod tenké a tlusté)¨
autoimunitní systém
průmyslové oblasti
bolesti břicha
průjmy, krev ve stolici
132
hemoroidy
dělení a projevy, příčiny
vnitřní = bezbolestné krvácení z konečníku
vnější = otok v konečníku
nejsou známy (možná nitrobřišní tlak, častá zácpa)
