Povídky malostranské Flashcards
Literární druh, Literární žánr, Literární forma, Literární směr, Kompozice, Doba a místo děje, Forma vyprávění
Literární druh: epika
Literární žánr: soubor 13 povídek (sjednocených prostředím Malé Strany
v Praze)
Literární forma: próza
Literární směr: hnutí mladé generace Májovci – český realismus, 2.polovina 19. století
Kompozice: chronologická
Doba a místo děje: Malá Strana v Praze, polovina 19. století
Forma vyprávění: er-forma (10 povídek), ich-forma (3 povídky – Večerní
šplechty; Svatováclavská mše
Téma, Myšlenka, Motivy, Zajímavost
Téma: život obyčejných lidí na Malé Straně v Praze
Myšlenka: člověk se dokáže přizpůsobit každé situaci
Motivy: městské prostředí, maloměšťáctví, vystižení mezilidských vztahů, povahových typu
Zajímavost: náměty k povídkám autor čerpal ze vzpomínek na léta svého dětství a dospívání strávená životem na Malé Straně
Charakteristika postav
Týden v tichém domě
Rozděleno do 15 kapitol. Odehrává se, jak název napovídá, v rámci jednoho týdne. Vyskytuje se v něm velký počet hlavních i vedlejších postav. Ústřední roli zde hraje rodina Bavorových
– syn Václav má zobrazovat mladého Nerudu, jeho matka si musí přivydělávat praním u domácích, ale i tak nemá syn na studia. Pracuje proto prozatím v úřadě u pana domácího. K dalším nájemníkům patří slečna Žanynka (umře na začátku povídky) a slečna Jozefínka, o kterou má zájem pan Loukota, avšak jeho láska k ní není opětována. Václav má být později propuštěn z úřadu a vzájemné vztahy jednotlivých postav se postupně zamotávají. Určité rozuzlení přichází na konci, když paní Bavorová vyhraje loterii, čímž její rodina stoupne v očích ostatních lidí z ulice a Václav může dostudovat.
Povídka nemá jedno hlavní téma, autor prostě popisuje všední život na Malé Straně.
Pan Ryšánek a pan Šlégl
Kratší povídka, zápletka se odvíjí od dlouholetého nepřátelství pánů Ryšánka a Šlégla. Oba kdysi měli zájem o stejnou ženu, s níž se nakonec oženil pan Šlégl. Bývalí sokové spolu nyní nepromluví ani slovo, ačkoli každý večer navštěvují stejný hostinec. Když jednou Ryšánek
onemocní, uvědomí si pan Šlégl, že si na něj po těch letech již vlastně zvykl. Poté, co se Ryšánek uzdraví, mu Šlégl nabídne tabák a začnou spolu opět hovořit.
Povídka naráží na malichernost některých lidských rozepří a na neochotu tyto antipatie
překonávat. Vypravěč (autor) zde vystupuje pouze jako nejmenovaný host, jedná se proto o
ich-formu, ačkoli to není v některých částech povídky zcela zjevné. Kompozičně je rozdělena
na dvě části – první část rozebírá zápletku, druhá postupně směřuje k rozuzlení.
Jazyk
pásmo řeči vypravěče je psáno spisovným, ale ne výhradně knižním jazykem (tak něco přes dvacet let stará zní velmi hovorově)
ze současného pohledu obsahuje mnoho anachronismů (kalmuček; krupař) a archaismů (dvéře), často se vyskytuje inverze slovosledu (svítila se moučka; o hodině osmé; příznak svůj zvláštní)
vypravěčem je vždy sám autor, v některých povídkách se stylizuje do hlavní postavy – ich-forma, jinak er-forma
Kompozice
soubor třinácti krátkých i delších povídek řazených podle doby vzniku
kompoziční postupy jednotlivých povídek se liší, obvykle je dodržována
chronologická výstavba, čtenář je do děje postupně uveden
Jan Neruda
největší literární osobnost 2. pol. 19. stol., realistický básník, prozaik, dramatik
zakladatel fejetonu (podčárník), napsal jich asi 2000
dětství a mládí strávil na Malé Straně – toto prostředí
se objevuje i v jeho díle
studoval práva, potom filozofii
žil u své matky, nikdy se neoženil, po smrti matky žil
stranou, trápily ho různé nemoci
Názvy autorových děl Jan Neruda
fejetony: Žerty hravé i dravé, Menší cesty, Obrazy z ciziny
básnické dílo:
Hřbitovní kvítí
Knihy veršů
Písně kosmické
Balady a romance
próza:
Povídky malostranské
Arabesky
Zařazení autora do uměleckého směru
Hnutí mladé generace Májovci
generace let 60.
májovci byla výrazná literární skupina českých básníků a prozaiků druhé poloviny 19. st. (Karla Hynka Máchy, K. H. Borovského a K. J. Erbena)
program májovců:
1) zaváděli do literatury nové realistické postupy
2) náměty jsou sociální a národnostní
3) snažili se vyrovnat tehdejší evropské literatuře
Autoři stejného uměleckého směru
Karolína Světlá
Vítězslav Hálek
Jakub Arbes
Veršová výstavba
není
Časoprostor
Prostor - Malá strana, Praha
Čas - 2. pol. 19. st.
Lyrický subjekt
er-forma (9 povídek), ich-forma (4 povídky – U Tří lilií, Svatováclavská mše; Jak to přišlo, že dne 20.
srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno, Figurky)
Další díla
Knihy veršů
Písně kosmické
Prosté motivy
literární / obečně kulturní kontext
májovci – český realismus
májovci:
Karolína Světlá (1830–1899)
- vl. jménem Johanna Rottová
- 1853 jí zemřela dcera, odjela do rodiště manžela Světlé v Podještědí (odtud pseudonym)
- zakladatelka českého vesnického románu
ještědské romány: Kříž u potoka, Vesnický román, Frantina
