OBECNÁ PSYCHOLOGIE - otázky z opor

Question 1

Čemu se věnuje obecná psychologie?

Answer 1

Obecná psychologie se zabývá studiem základních psychických procesů, funkcí a jejich zákonitostí u duševně zdravých jedinců.

Question 2

Jakými změnami prošla psychologie jako vědní disciplína od počátku svého vzniku až po současnost?

Answer 2

Zejména změnami zaměření - od asociativismu, přes gestaltismus a behaviorismus přes hlubinou psychologii po humanistickou

• otevřenější exaktnější příštup
• změny k přístupům v experimentech
• vymezení pojmů atd.

Question 3

Vyjmenujte alespoň čtyři významné psychologické směry (školy) 20. století.

Answer 3

1. gestaltismus
2. behaviorismus
3. hlubinná psycho.
4. humanistická psycho.

Question 4

Co přesně zkoumá obecná psychologie (respektive psychologie poznávacích procesů) a jak se odlišuje od jiných psychologických disciplín?

Answer 4

Obecná psychologie zkoumá obecně platné zákonitosti psychického dění, studuje lidské poznávání, motivace a emoce. Jejím úkolem je vymezit, čím se má Ψ zabývat, její poznatky pronikají k mnoha dalším disciplínám.

Psychologie je věda o chování a prožívání vědomého i nevědomého (zpočátku vědomého.

Question 5

Proč je dle Vás důležité znát pojmy obecné psychologie, jak můžete znalosti využít ve Vaší budoucí praxi?

Answer 5

• lepší schopnost chápat motivy ostatních
• zlepšení efektivity, práce v týmu
• všeobecný přehled
• schopnost empatie
• nadhled
• schopnost oprostit se od předsudků
• management očekávání

Question 6

Jak byste charakterizovali vědomí a nevědomí? Kam byste zařadili spánek?

Answer 6

VĚDOMÍ = na kolik jsem v daném okamžiku „při smyslech“, jak kvalitně vnímám podněty kolem sebe v daném okamžiku

NEVĚDOMÍ = prožitky, které si nelze uvědomit, nebo byly vědomé, ale zapomínáním, či obranným mechanismem byly vytlačeny

SPÁNEK bych zařadila do nevědomí, protože si v tu chvíli neuvědomuji sama sebe a své okolí

Question 7

Kam lze zařadit psychologii v systému věd?

Answer 7

Psychologie se řadí mezi sociální vědy, svým rozsahem se však pohybuje na plynulém rozmezí a zahrnuje výzkum z věd přírodních (týkající se např. zákonů lidského vnímání a percepce), sociálních i humanitních věd až po filozofii.

Question 8

Jaké znáte členění psychologických disciplín?

Answer 8

1. ZÁKLADNÍ:

a) obecná Ψ = zkoumá psychické jevy tak, jak obecně fungují (př. učení, paměť motivace…)
b) vývojová (ontogenetická) Ψ = zkoumá vývoj Ψ jedince od početí po smrt
c) sociální Ψ = zkoumá sociální jevy a podmíněnost lidské psychiky
d) Ψ osobnosti = zkoumá různé koncepce/model osbnosti a osobnostní zvláštnosti konkrétní lidské psychiky
e) patopsychologie = zabývá se nemocnou nebo narušenou Ψ
f) srovnávací Ψ = srovnává různé psychologické jevy v kulturním kontextu
g) biologická Ψ = zkoumá vztahy mezi psychickým a fyzickým děním

2. APLIKOVANÉ:

a) klinická Ψ = diagnostika, léčení a společenské přizpůsobení osob s Ψ obtížemi a poruchami
b) Ψ zdraví = zkoumá jak se typické způsoby chování a myšlené vztahují k tělesné a psychické kondici
c) poradenská Ψ = radí v oblastech rodinných, pracovních, studijních a jiných; pomáhají s konfliktem
d) pedagogická Ψ = zkoumá a zdokonaluje učební procesy a metody
e) Ψ práce = zkoumá podmínky práce a jejich vliv na výkon
f) forenzní (soudní) Ψ = studium zločinnosti, pachatelů, posuzování spolehlivosti svědeckých výpovědí
g) Ψ sportu = zlepšování sportovních výkonů pomocí psychologických prostředků
h) psycholingvistika Ψ = zkoumá způsoby osvojování a užívání jazyku
i) psychometrie Ψ = nauka o měření duševních jevů
j) psychodiagnostika Ψ = rozpoznává a posuzuje Ψ stavy klinickými metodami
k) další (stavební, inženýrská, umění, reklamy…)

Question 9

Jaké metody se užívají v psychologii? (Stručně popište jejich jednotlivé charakteristiky.)

Answer 9

1. POZOROVÁNÍ
   Základní metoda používaná jak v psychologii, tak v pedagogice. Je založená na sledování něčeho (pedagogický jev) nebo někoho (jedinec). Má jasně stanovený plán. Pozorování je cílevědomé a plánované. Kvalita pozorování he ovlivněna postoji a soustředěním pozorovatele -> čím vice je pozorovatelů, tím je pozorování kvalitnější.
2. EXPERIMENT
   Experiment/pokus je metoda zkoumající záměrně navozené jevy v předem připraveném a kontrolovaném prostředí. U této metody musí být možnost jejího zopakování a ověření. Nejčastěji probíhá ve dvou paralelních skupinách: 1. experimentální skupina a 2. kontrolní skupina.
3. ROZHOVOR
   Rozhovor je tzv. explorační/zjišťovací metoda, jejímž cílem je poznat názory, postoje, prožitky a vědomosti jedince. Probíhá prostřednictvím otázek – vedou k dynamičnosti rozhovoru, podněcují ho, udržují kontakt a lze se díky nim dobrat k jádru tématu.
4. DOTAZNÍK
   Tato metoda je řazena mezi explorační/zjišťovací metody. Jedná se o řadu písemně formulovaných výroků. Obvykle výběr odpovědí z více možností. Dotazník se vyhodnocuje pomocí klíče. Méně spolehlivá metoda – závisí na ochotě spolupracovat a důvěře. Spolehlivost dotazníku lze zvýšit kontrolními otázkami (jinak formulovaná předchozí otázka) a vícero odpověďmi. Využívá otevřených i uzavřených otázek.
5. PSYCHOLOGICKÉ TESTY
   Jedná se o zkoušky obsahující tytéž úkoly pro všechny zkoumané osoby. Hodnocení probíhá na základě přesně vymezených kritérií, která jsou přesně definována a zjištěna na základě reprezentativního vzorku populace. Vyhodnocení probíhá srovnáním kritérií s výsledkem zkoumané osoby.
6. ANALÝZA VÝSLEDKU ČINNOSTI
   Rozbor probíhající formou analýzy produktu činnosti. Hodnoceny jsou písemné, ústní a výtvarné projevy, herní aktivity, úprava apod. Jejím cílem je hledání postojí, motivů, názorů, požitků a hodnot, které jsou promítnuty/projektovány do produktu činnosti jedince. Náročná doplňková metoda.
7. KAZUISTIKA
   Tzv. případová studie. Jedná se o soupis všech informací a průběhu vývoje jedince – využívá více zdrojů a metod. Výhodou této metody je, že nabízí možnost srovnání podobných případů.
8. ANAMNÉZA
   Metoda využívající retrospektivního přístupu. Zjišťuje chování a jednání jedince v souvislosti s jeho vývojem. Hledá okolnosti, které y mohly jeho jednání ovlivňovat, je třeba porovnávat s různými zdroji a ověřovat.
9. SOCIOMETRIE
   Pozorování chování jedinců v rámci skupiny.

Question 10

Uveďte, jaké jsou rozdíly mezi kvalitativním a kvantitativním přístupem v psychologickém výzkumu.

Answer 10

Kvantitativní výzkum je založen na deduktivním přístupu – z teorie jsou vyvozovány hypotézy, které jsou poté prostřednictvím sebraných dat testovány.

Kvalitativní typ výzkumu je založen na induktivní logice, kdy na počátku výzkumného procesu je sběr dat.

Question 11

Jaký je rozdíl mezi exteroreceptory a interoreceptory? Uveďte příklady extero a interoreceptorů.

Answer 11

• exteroreceptory pro vnímání vnějších podnětů (hmatové receptory, sluchové receptory, receptory vnímání světla apod.)
• interoreceptory pro vnímání vnitřních podnětů (mechanoreceptory vnitřních orgánů pulmonárního napětí, napětí v orgánech trávicí soustavy, napětí ve stěně močového měchýře, senzory tlaku (baroreceptory) v oběhové soustavě apod.; vnitřní chemoreceptory - např. hladiny kyslíku a CO2 v mozku; receptory vnitřní bolesti apod.)

Question 12

Zkuste vysvětlit Weber-Fechnerův zákon.

Answer 12

Weber-Fechnerův zákon charakterizuje vztah mezi fyzikální intenzitou podnětu působícího na receptor a subjektivním vjemem intenzity (počitkem), které toto působení vyvolá.

Weber-Fechnerův zákon = vzrůstá-li intenzita podnětu řadou geometrickou, roste intenzita počitku řadou aritmetickou

Question 13

Popište, co znamenají úsloví “dolní podnětový práh” a “rozdílový podnětový práh”.

Answer 13

1) DOLNÍ (absolutní) práh = nejnižší intenzita podnětu, která vede ke vzniku příslušného smyslového počitku
2) ROZDÍLOVÝ PRÁH = nejmenší rozdíl mezi dvěma podněty různé intenzity, který vede ke vzniku dvou počitků či vjemů

Question 14

Vyjmenujte tři principy uspořádání prvků v zorném poli dle gestalt psychologie.

Answer 14

• podobnosti
• blízkosti
• známosti nebo smysluplnosti
• společného směru
• symetrie
• návaznosti
• uzavření
• popředí a pozadí

Question 15

Co jsou to pareidolie?

Answer 15

optický klam, zrakové vnímání, kdy je vjem dotvářen v neskutečné podobě

Question 16

Jaké druhy pozornosti znáte?

Answer 16

a) bezděčná (spontánní): vyvolána podněty, které jsou samy o sobě zajímavé (např. zatímco se učím se vedle mě posadí kočka a líže se – má pozornost se spontánně upře na kočku)
b) záměrná: zaměřená na základě předchozího rozhodnutí; spojena s vůlí (např. učení na zkoušky)

Question 17

Jak byste charakterizovali pozornostní proces?

Answer 17

= funkce vědomí, která zaměřuje určitým směrem – eliminuje tak jiné potenciální obsahy; psychický stav

Question 18

Vysvětlete tzv. koktejl party fenomén.

Answer 18

Fenomén koktejlové party je psychologické označení selektivní pozornosti ve společnosti dalších osob. Popisuje dva příbuzné jevy: v prvé řadě člověk, zapojený do rozhovoru, hodnotí tuto diskuzi jako hlasitější ve srovnání s jinými okolními zvuky, než odpovídá její reálné hlasitosti.

Question 19

Co si myslíte o schopnosti multitaskingu?

Answer 19

Já?! Vůbec nic dobrýho. Je to neefektivní bullshit. A nejrychlejí cesta k branám prokrastinace.

Question 20

Děti s diagnózou ADHD mají jaké potíže v oblasti pozornosti?

Answer 20

ADHD - porucha pozornosti s hyperaktivitou

• dítě má potíže začít se soustředit
• je snadněji vyrušitelné
• po vyrušení mu může delší dobu trvat, než se vrátí k původní činnosti
• zapomnětlivost (častěji než ostatní něco ztrácí, hledá, kam si co založilo nebo zapomene, že mělo něco udělat)

Question 21

Popište klasický model paměti.

Answer 21

Podle předpokládané doby uchování paměťového záznamu paměť rozdělili Richardové Atkinson a Shiffrin a to na senzorickou, krátkodobou a dlouhodobou

Předpokládali, že každá z těchto pamětí má svůj ,,sklad´´, tím nemysleli, že by se v mozku opravdu nacházelo jakési úložiště, jde spíše o hypotetické konstrukty. Informace tedy vstupuje skrze senzory do senzorické paměti, kde pokud je jí věnována pozornost, má možnost prostoupit do krátkodobé paměti, pokud se jí pozornost nevěnuje, pak se informace rozpadá. Ve skladu krátkodobé paměti dochází k dalším procesům, informace se může opakovat a tak přejít do dlouhodobé paměti, nebo může být nahrazena. V dlouhodobé paměti pak zůstává zachována, popřípadě interferuje s ostatními informacemi.

Question 22

Jaký je rozdíl mezi deklarativní a nedeklarativní pamětí (jaký druh informací se ukládá do deklarativní paměti a jaký do nedeklarativní?)

Answer 22

DEKLARATIVNÍ – údaje sem musí projít vědomím, uchováváme zde životní události a znalosti o světě, obsahy lze verbálně popsat
epizodická – uchovává události z našeho života, různé formy representace
sémantická – obsahuje fakta, poznatky o světě, ale i schémata (rámce) (Bartlett) = soubory propojených informací podle kterých interpretujeme neúplné informace a scénáře (Schank, Abelson) = zobecněné osobní zážitky – epizody (např. postup činností při obědě v restauraci)

PROCEDURÁLNÍ– ukládání probíhá bez účasti vědomí, údaje jsou obtížně verbalizovatelné, většinou senzomotorické dovednosti
subsystémy implicitní paměti:
senzibilace – „priming“ = zcitlivění vůči relativně novým podnětům,
procedurální paměť – zajišťuje formování dovedností a návyků,
jednoduché klasické podmiňování – emoční a pohybové,
neasociativní učení = aktivace reflexních drah

Question 23

Kdo byl Ebbinghaus a jak přispěl k výzkumu paměti a zapomínání?

Answer 23

HERMAN EBBINGHAUS (1850 - 1909) 
•	německý filosof a psycholog, patřící mezi průkopníky ve výzkumu paměti. 
•	doktorát z filosofie získal roku 1873 na univerzitě v Bonnu

Ebbinghausova křivka zapomínání ilustruje zjištění, že nejvíce zapomínáme několik hodin po naučení se dané informace.
Jeho další zjištění nazýváme Ebbinghausův zákon. Týká se rozsahu verbálního učení: Počet opakování nestoupá úměrně množství látky, ale nepoměrně rychleji. Zjistil rovněž, že kapacita krátkodobé paměti je 7 prvků, protože soubor do sedmi slabik se byl schopen naučit na jedno opakování.

Question 23

Kdo byl Ebbinghaus a jak přispěl k výzkumu paměti a zapomínání?

Answer 23

HERMAN EBBINGHAUS (1850 - 1909) 
•	německý filosof a psycholog, patřící mezi průkopníky ve výzkumu paměti. 
•	doktorát z filosofie získal roku 1873 na univerzitě v Bonnu

Ebbinghausova křivka zapomínání ilustruje zjištění, že nejvíce zapomínáme několik hodin po naučení se dané informace.
Jeho další zjištění nazýváme Ebbinghausův zákon. Týká se rozsahu verbálního učení: Počet opakování nestoupá úměrně množství látky, ale nepoměrně rychleji. Zjistil rovněž, že kapacita krátkodobé paměti je 7 prvků, protože soubor do sedmi slabik se byl schopen naučit na jedno opakování.

Question 24

Zkuste argumentovat, co je vhodnější používat v procesuučení(resp. výchovy) a při jakých situacích: odměnu vs. trest? Co jsou výhody a nevýhody jednoho vůči druhému?

Answer 24

Výchova založená na odměnách – má lepší výsledky než výchova s tresty;
odměny podporují učení, mají motivační náboj;
účinky trestů lze někdy obtížně předvídat – stejný trest u dětí – různé reakce (poslušnost x vnitřní nesouhlas x zjevná agrese).

Trest má různé účinky v závislosti na:
zkušenostech,
osobnosti,
vztahu mezi dospělým a dítětem,
klimatu situace,
souhře mnoha podmínek.

-> pravidlo 5:1; tzn. 5 odměn na jeden trest

Question 25

Prostudujte si poruchyučenía zkuste popsat dyslexii, dysgrafii a dyskalkulii.

Answer 25

Dyslexie je specifická porucha rychlosti, správnosti a pochopení čteného textu.

Dysgrafie znamená obtíže s písemnou formou projevu, kdy dítě píše velice ztěžka, neobratně, má problém si zapamatovat tvar písmen a jeho písmo je velice nečitelné a neuspořádané.

Dyskalkulie je specifická porucha počítání a práce s matematickými symboly.

Question 26

Jaký je rozdíl mezi klasickým a operantním podmiňováním?

Answer 26

Klasické podmiňování, kde dochází k učení na bázi spojení dvou podnětů, z nichž jeden získává tímto spojením nový význam. Např. určitý zvuk signalizuje telefonní hovor, obrázek určitého jídla navozuje libé pocity apod.

Operantní podmiňování, v němž jde o spojení určité reakce s jejími důsledky. V tomto případě jde o učení následkům vlastního reagování, spojení určitého způsobu chování s dosažením uspokojení či neuspokojení.

Question 27

Jaké druhyinteligenceznáte?

Answer 27

1. Jazykově-verbální inteligence
2. Logicko-matematická inteligence
3. Zvukově-hudební inteligence
4. Tělesně-pohybová inteligence
5. Vizuálně-prostorová inteligence
6. Vnitřní neboli intrapersonální inteligence
7. Společenská neboli interpersonální inteligence

nebo jiné dělení na

a) tekutou (vrozená, IQ, potenciál)
b) krystalická (získané vědomosti - AZ kvíz, schopnosti - vyřezávání dřevěných figurek, hra na klavír…)

Question 28

Jak byste definovali inteligenci?

Answer 28

Inteligence je dispozice pro myšlení, učení a adaptaci a projevuje se intelektovým výkonem

Question 29

Popište rozloženíinteligencev populaci.

Answer 29

Protože inteligence má přibližně normální rozdělení:

asi 70 % lidí má hodnotu IQ 85–115,

IQ 115–130 má přibližně 13 % populace

a nad 130 už jen necelé 2 % obyvatel Země.

Question 30

Jaký je rozdíl mezi představivostí a fantazií?

Answer 30

Představivost úzce souvisí s fantazií.

PŘEDSTAVIVOST => PŘEDSTAVA
FANTAZIE => VJEM

Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že vjemy jsou pokládány za neskutečné, kdežto představy za skutečné.

Tedy - když tvořím představy operuju s reálnými věcmi (např. kam pojedu na výlet, co bych si mohla koupit na svačinu…)
Když operuju s vjemy, využívám fantazii a tvořím obrazy, které se nezakládají na realitě (např. kdybych na výletě potkala jednorožce, pojmenovala bych ho Alfréd a otevřeli bychom si stánek, ve kterém by kadil točenou zmrzlinu)

Question 31

V jakém vývojovém období a proč jsou fantazijní představy pro člověka obzvlášť důležité?

Answer 31

U dětí předškolního věku.

Question 32

Kdo popsal metodu tzv. aktivní imaginace?

Answer 32

Aktivní imaginace je metoda využívaná při snaze o pochopení nevědomých obsahů mysli.

Autorem je C.G. Jung

Question 33

Jaký proces usuzování je indukce a jaký dedukce? Co se při nich děje a kdy?

Answer 33

indukce (vyvození dílčího příkladu z pravidla)

dedukce (aplikace obecného pravidla na konkrétní cvičení)

_______________________
Dedukce - vyvození závěrů pro konkrétní případ z obecných pravidel - z obecného usuzuji na jednotlivé. Příklad: Sokrates je člověk - člověk je smrtelný - Sokrates je smrtelný. Dedukce nikdy nepřináší žádné nové informace.

Indukce - jde opačnou cestou než dedukce - od jednotlivého k obecnému. Stanovujeme obecná pravidla na základě konkrétních případů. Petr má auto - Karel má auto - všichni muži mají auto… (to ovšem platí, dokud nezjistíme, že Standa auto nemá). Induktivní úsudky platí vždy pouze s určitou pravděpodobností, nikdy ne na 100%. Na induktivním usuzování stojí veškeré vědecké teorie.

Question 34

Jaký druhmyšleníse podle Vás využívá při kreativním procesu řešení problémů častěji, divergentní, nebo konvergentní?

Answer 34

DIVERGENTNÍ

Konvergentní - hledáme jedno správné řešení.

Divergentní - vyhledáváme všechny možné alternativy řešení.

Často se uplatňují oba druhy - nejprve aplikujeme divergentní myšlení a následně konvergentní.

Question 35

Popište fáze řešení problému.

Answer 35

1. identifikace problému
2. definice a reprezentace problému
3. formulování strategie
4. organizace informací
5. rozdělení zdrojů
6. monitorování (průběžná kontrola)
7. zhodnocení

Question 36

Co je denotát a co konotát? Vysvětlete tyto pojmy.

Answer 36

Denotace (z lat. denotare, označovat) znaku, slova nebo věty označuje jeho základní význam, jak odpovídá například slovníkové definici slova. To, co výraz přímo označuje, je denotát.

Konotací se rozumí vágní (tj. mlhavé, rozmazané, neurčité), subjektivně a emocionálně zabarvené přiřazení významu dané jazykové konstrukci (např. slovu, větě) použitého sdělovacího jazyka příjemcem zprávy – adresátem.

Question 37

Popište vývoj řečové produkce z pohledu vývojové psychologie (jaké jsou fáze vývoje produkce řeči u dětí?)

Answer 37

• křik
• předřečové odobí (zvuky a broukání)
• rozumění
• první slova
• rozvoj slovní zásoby
• slovní spojení
• tvorba vět
• rozvoj řeci

Question 38

Vyjmenujte dvě teorie kategorizace pojmů (dle čeho pojmy kategorizujeme).

Answer 38

1) Klasická - DEFINIČNÍ TEORIE
Určování příslušnosti ke kategoriím je jedna ze základních situací, kdy využíváme pojmy. Můžeme se snažit určit, zda je zvíře v dálce pes nebo jelen, obecně jde o určení, zda je daný objekt zástupcem určité kategorie. Většina pojmů je definována svými atributy. Například pes je kategorizovaný pomocí atributů čtyřnohý, štěkající, čenichající.

2) TEORIE PROTOTYPŮ
Některé objektové pojmy představují kategorii typičtěji než jiné - může tak být popsána škála typičnosti. Podle škály typičnosti je drozd lepším představitelem ptáků než pštros.

3) TEORIE EXEMPLÁŘŮ
Poznatky jsou reprezentovány v podobě hierarchicky uspořádané sémantické sítě. Ta je tvořena vzájemně propojenými prvky - uzly reprezentující pojmy a vazby mezi jednotlivými uzly jsou označeny jako vztahy.
např.: “Drozd je pták” a “Drozd je živočich”.

Question 39

Jaký je rozdíl mezi afektem a náladou?

Answer 39

Nálada je citový (emocionální) a afektivní stav mysli člověka, trvající určitou dobu. Základní životní nálada (např. optimistická nebo pesimistická) přitom má dlouhodobější ráz.

Afekt je náhlá bouře emocí. Prudká a rychlá změna emocí, která má velmi konkrétní zaměření a objevuje se na základě provokace určitým podnětem. V reakci na podnět, který nás vydráždí k uvolnění silného emočního napětí.

Question 40

Jak reaguje lidské tělo v situaci akutního stresu? Jaké jsou typické reakce organismu při vysoce zátěžové situaci (například potkáte v lese medvěda)?

Answer 40

a) vytěsnění
b) racionalizace
c) projekce
d) regrese
e) intelektualizace
f) popření
h) sublimace
i) somatizace

Question 41

Co znamená slovo seberegulace (samozřejmě v kontextu emocí)?

Answer 41

Z emočního hlediska jde o schopnost zklidnit se a rozveselit se, když vám není dobře. Pokud je pro vás (stejně jako pro většinu lidí) seberegulace schopnost, ve které byste se mohli zlepšit, má cenu o to usilovat. Pomůže vám k tomu porozumět emocím a pocitům jako takovým.

Question 42

Jaké jsou základní emoce a který výzkumník se jimi zabýval?

Answer 42

PAUL EKMAN

1. strach
2. hněv
3. radost
4. smutek a agonie
5. opovržení
6. převapení
7. znechucení/odpor