APLIKOVANÁ PSYCHOLOGIE - otázky z opor Flashcards

1
Q

Co je to PSYCHOHYGIENA?

A

Nauka či soubor pravidel a metod, které mají za úkol udržovat, prohlubovat či znovuzískat ztracené duševní zdraví

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Jaký je rozdíl mezi KLINICKOU a PORADENSKOU psychologií?

A

KLINICKÁ psychologie se věnuje pacientům, u kterých byla zjištěna duševní porucha. Kliničtí psychologové býbají pacientovi přiděleni lékažem nebo na doporučení soudu.

PORADENSKÁ psychologie je specializovaná oblast zdravotnictví, která zahrnuje poskytování psychologické terapie, zaměřené především na zdravé jedince, kteří mají velmi málo patologických duševních poruch.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Vyjmenujte alespoň čtyři oblasti, kterými se zabývá psychologie práce a organizace.

A
  • inženýrská psychologie
  • personální psychologie
  • psychologie organizace a řízení
  • psychologie pracovní přípravy
  • ekonomická psychologie
  • psychologie dopravy
    atd.
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Jak poznáte, že nějaký aplikovaný psychologický poznatek je „mýtus“ (chybný)?

A

Není výsledkem řízeného výzkumu, ale pouze všeobecně rozšířeným tvrzením.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Jaký psychologický „mýtus“ podle Vás ovlivňuje nejvíce vzdělávání vČesku?

A

např:

  1. Vysokoškolské vzdělání je nutné, aby každý mohl zbohatnout.
  2. Čím dříve dítě začne chodit do školy, tím lépe.
  3. Vzdělání v provinčních školách je horší než v hlavním městě.
  4. Klíčem k úspěchu je vynikající paměť.
  5. Rodiče nejlépe vědí, jaké povolání zvolit pro své dítě.
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Zamyslete se nad tím, jakým způsobem mohly některé psychologické „mýty“ ovlivnit Váš vlastní život, vaše rozhodování atp.

A

např.

rozšířený mýtus o efektivitě multitaskingu může vést k tomu, že nám v dlouhodobě poklesne pracovní produktivita a budeme se cítit přehlceně množstvím úkolů

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Vysvětlete pojem “učení”, jaké jsou ideální podmínky pro učení?

A

UČENÍ je proces získávání a předávání zkušeností, návyků, dovedností, znalostí a hodnot.

  • pochopení učební látky
  • učení se na vícero místech
  • dobrá organizace
  • využití učebních technik jako POMODORO metoda atd.
  • kontrolní otázky
  • vytvoření studijního plánu
  • průběžné testy
  • správná motivace
  • vnější podmínky (čerstvý vzduch, dostatečné osvětlení, pitný režim, pocit sytosti a pohodlí…)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Vysvětlete jednotlivé druhy učení.

A

a) habituace/navykání: pouze opakováním situace (reaguji hned při vzniku situace)
b) senzibilizace/zvyšování citlivosti: opak habituace - prostupné přivykání (reakce narůstá
c) vtiskávání: rychlé učení mláďat, souvisí s instinkty
d) asociování/podmiňování: 1) klasické: vytvoření podmíněného reflex pouhým opakováním podnětu; (Pavlov – světlo = žrádlo)
2) instrumentální/operativní: metoda pokus-omyl; nejen opakování, ale I účinek na chování (Thorndike – kočka v kleci, holub a zrní
e) vhledem: bez metody pokus – omyl dosáhneme cíle na základě vidění vztahů mezi podněty (gesstalt psychologie – opice a banán)
f) nápodobou: napodobování chování zkušenějších
_______________________________________________________(specificky lidské formy učení)
g) sociální: observační učení na vyšší úrovni; pozorování pozitivních i negativních modelů a identifikace (ztotožňování se vzorem)
h) senzomotorické: řetězec pohybových reakcí vytvářejících dynamický stereotyp (=senzomotorická dovednost)
i) kognitivní/poznávací: za účasti poznávacích procesů; vytváření kognitivních map/sítí -> použití myšlení může být verbální, na základě memorování a řešení situací

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Jaké existují druhy sociálního učení?

A
  1. OBSERVAČNÍ (pozorování modelů)
  2. NÁPODOBA (přebírání a šíření určitého jevu skrze soc. prostředí)
  3. IDENTIFIKACE (ztotožnění s idolem - přejímání chování)
  4. ANTICIPACE (učení pozitivní negativní motivací stran sociální skupiny)
  5. ASOCIACE (souvislost mezi pojmy)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Uveďte, jak se vytváří myšlenkové mapy a k čemu Vám mohou posloužit při studiu.

A

Myšlenková mapa (někdy také mentální mapa) je grafické uspořádání klíčových slov, doplněné obrázky vyznačující vzájemné vztahy a souvislosti. Může být využívána například k učení, plánování nebo řešení problémů.

  • zapisování dat
  • vytváření asociacímezi jednotlibými pojmy
  • organizace myšlenek
  • vypisování poznámek
  • plánování - výběr postupu
  • lepší zapamatování si
  • definování problému/tématu
  • orientace v informačních zdrojích
  • vyhledávání informací a formulace dotazů
  • analýza/syntéza a vyhodnocování zpětné vazby
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Vzpomenete si alespoň na 4 didaktické zásady? Dokážete je vysvětlit?

A
  1. SYSTEMATIČNOSTI - žáci lépe chápou a zapamatují si poznatky, které jsou logicky uspořádány
  2. UVĚDOMĚLOSTI - vyjadřuje žákovo porozumění smyslu svého učení a předmětu učení
  3. POSTUPNOSTI - od jednoduchého ke složitějšímu, od blízkého k vzdálenějšímu, od známého k neznámému, od konkrétního k abstraktnímu a obecného ke zvláštnímu apod.
  4. NÁZORNOSTI - podporování abstraktní představy praktickým modelem
  5. SPOJENÍ TEORIE S PRAXÍ - nejen teoretické znalosti, ale i na praktické dovednosti
  6. VĚDECKOSTI - učitel by měl neustále sledovat změny ve vědeckých disciplínách
  7. TRVALOSTI - osvojování učiva tak, aby byly osvojené trvale
  8. INDIVIVUÁLNÍHO PŘÍSTUPU K ŽÁKŮM - respektovat individuální znaky žáků, jejich zdravotní stav, rodinné zázemí, zájmy, vlastnosti, kulturní kontext, úroveň myšlení apod
  9. KOMPLENÍHO ROZVOJE ŽÁKOVY OSOBNOSTI - v rámci výuky rozvíjet všechny základní komponenty osobnosti žáka
  10. ZPĚTNÉ VAZVY A HODNOCENÍ - systematicky sledovat a zaznamenávat vývoj, procesy učení a vzdělávací pokrok každého dítěte a pravidelně jim poskytují srozumitelnou zpětnou vazbu k jejich práci
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Uveďte alespoň 4 formy vhodné pro vzdělávání dospělých, jaké jsou jejich výhody a nevýhody

A
  1. PREZENČNÍ (+ dostatek ćasu pro studium, prostor vstřebat látku; - omezené možnosti práce)
  2. KOMBINOVANÁ (+ studium podporou vyučujícího, neomezuje při práci; - potřeba dobrého osobního time-mangementu)
  3. VEČERNÍ (+ prezenční výuka bez omezení práce; - vyžaduje velkou časovou investici)
  4. DÁLKOVÁ (+ možnost rozložit i studium dle vlastního uvážení; - potřeba organizace, minimální podpora vyučujících, pouze skrze média)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

K čemu je ve vzdělávání hodnocení? Jakou může mít podobu? Jaká má úskalí?

A

Hodnocení poskytuje žákovi zpětnou vazbu, aby věděl, co se naučil, co zvládl, v čem se může zlepšit, jak dále postupovat, jaký si vytvořit plán dalšího vzdělávání.

formy: (známkami, slovní, vnitřní, sociálně normované, průběžné, závěrečné…)

úskalí:
např. kvantitativní hodnocení známkami nemusí poskytnou plnou zpětnou vazbu a nevypovídá o komplexních schopnostech žáka; naopak pouze slovní hodnocení neposkytuje prostor ke kvantittivnímu srovnání

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Co znamená “heuristika”? Jaké heuristické přístupy k řešení problémů znáte?

A

V psychologii představuje heuristika soubor jednoduchých efektivních pravidel, pevně zakódovaných evolučním procesem nebo učením, které určují, jak se lidé rozhodují, jakým způsobem přichází ke svému úsudku a jak řeší problémy, zvláště pokud jsou to problémy komplexní nebo k rozhodování chybí dostatek informací.

např.:

  • metoda “pokus-omyl”
  • medota “Monte Carlo” (zavřu oči a zabotnu prst)
  • reprezentativnosti (čím víc se podobám určitému typu lidí, tím lépe padám do dané kategorie)
  • použitelnosti/dostupnosti (založena na právě soatupných informacích - informaci kterou mám, vyhodnotím jako správnou a použiju ji
  • iluzorní (zdánlivá) korelace (věci které se vyskytnou společně patří k sobě)
  • efekt alešného konsensu (předpokládám, že jiní lidé přemýslí a chovají se stejně jako já)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Vysvětlete, jak byste provedli v nějaké skupině brainstorming, pro jaký typ problémů je vhodný?

A
  1. Zadejte jasné téma nebo problém.

V brainstormingu se skupina musí soustředit na hledání řešení jen jednoho problému.

  1. Určete toho, kdo bude nápady zapisovat.

Zpravidla je nejlepší, když skupina stojí před flipchartem. Jeden její člen je přitom určen jako zapisovatel, který bude rychle zaznamenávat všechny nápady, jež se během porady vynoří. Měl by to být někdo, kdo je zběhlý v jazyce, který se během porady používá.

  1. Nekritizujte ani nehodnoťte.

Každý návrh je zapsán bez jakékoliv diskuse o jeho hodnotě. Jakmile jste shromáždili všechny nápady, můžete pokračovat s fází jejich hodnocení.

  1. Soustřeďte se na generování co nejvíce nápadů.

Kvantita je v tomto okamžiku důležitější než kvalita.

  1. Snažte se o co nejšílenější nápady.

Facilitátor by měl skupinu povzbuzovat, aby předkládala nápady bláznivé i seriózní.

  1. Stavte na nápadech ostatních.

Pravidla 4 a 5 jsou důležitá, protože stimulují skupinu, aby vylepšila nápady jiných tím, že bude zajímavým a neobvyklým způsobem propojovat různé návrhy.

  1. Udržujte co nejrychlejší předkládání nápadů.

Facilitátor by se měl snažit o vyvolání pocitu naléhavosti, energičnosti, zábavy - a dokonce i jistého pocitu vzrušení. Skupina by měla být neustále povzbuzována, aby přicházela s dalšími a dalšími nápady. To pochopitelně klade nároky na osobu facilitátora.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Vysvětlete, co znamená pojem “funkční fixace”. Zkuste se zamyslet nad tím, jak ji můžeme překonat.

A

Funkční fixace je kognitivní zkreslení, které nám říká, že každý předmět má svou specifickou funkci, ke které slouží. Pojem jako první definoval roku 1945 psycholog Karl Duncker. K překonávání funkční fixace slouží kreativita. Koncept funkční fixace spadá do gestalt psychologie.

Tvořivost (kreativita) je proces produktivního myšlení. Abychom mohli produktivně myslet, často musíme funkční fixaci překonávat. Řešení překonávající funkční fixaci považujeme za zajímavá a neotřelá. Např. oblíbený seriál MacGyver definoval slangový výraz “zmacgyverovat problém” (v češtině nepoužíváme). Hlavní hrdina seriálu je proslulý tím, že přichází s novými řešeními krizových situací, např. použije čokoládovou tyčinku k zastavení proudu kyseliny, příp. deaktivuje bombu kancelářskou sponkou.

EXPERIMENT SE SVÍČKOU
Experiment se svíčkou patří k nejznámějším experimentům demonstrujícím funkční fixaci. Úkolem participantů je připevnit svíčku (nebo svíčky) na zeď, údajně kvůli realizaci zrakového experimentu. Mají k dispozici připínáčky, lepenkové krabičky, kancelářské sponky, svíčky a tužky. V experimentu jsou dvě podmínky:

  • Připínáčky jsou mimo lepenkové krabičky. V tomto případě se participanti rychle dovtípí, že lze připevnit lepenkové krabičky na zeď a svíčky umístit do nich.
  • Připínáčky jsou v lepenkových krabičkách. V tomto designu je úspěšnost pouze poloviční. Funkční fixací je v tomto případě přesvědčení, že krabičky slouží k uchovávání připínáčků.
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Popište tzv. „základní atribuční chybu“. Uveďte příklad zreálného života, kde tato chyba má vliv na lidské myšlení.

A

Atribuční chyba = obecné zkreslení procesů přisuzování; projevuje se tím, že při vysvětlování chování ostatních lidí má člověk sklon nahodnocovat osobní vlastnosti člověka a podceňovat úlohu situace prostředí.

Atribuční chyba je zvláště zřetelná tehdy, když porovnáváme vlastní chování s chováním druhých lidí. Když přemýšlíme o vlastním chování, máme tendenci usuzovat na situační příčiny - zohledňujeme tedy situaci, ve které se nacházíme, a to, jak ovlivňuje naše jednání. Pokud ale pozorujeme jednání druhých, vysvětlujeme si je spíše jejich vlastnostmi a názory, a to i tehdy, když jde o úplně stejnou událost.

příklady atribučních chyb

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Popište tzv. „základní atribuční chybu“. Uveďte příklad zreálného života, kde tato chyba má vliv na lidské myšlení.

A

Atribuční chyba = obecné zkreslení procesů přisuzování; projevuje se tím, že při vysvětlování chování ostatních lidí má člověk sklon nahodnocovat osobní vlastnosti člověka a podceňovat úlohu situace prostředí.

Atribuční chyba je zvláště zřetelná tehdy, když porovnáváme vlastní chování s chováním druhých lidí. Když přemýšlíme o vlastním chování, máme tendenci usuzovat na situační příčiny - zohledňujeme tedy situaci, ve které se nacházíme, a to, jak ovlivňuje naše jednání. Pokud ale pozorujeme jednání druhých, vysvětlujeme si je spíše jejich vlastnostmi a názory, a to i tehdy, když jde o úplně stejnou událost.

PŘÍKLADY ATRIBUČNÍCH CHYB:
1. Pokud do nás někdo vrazí v obchodě, automaticky usoudíme, že je neopatrný, zamšlený, nesousředěný, nedívá se kolem.

  1. Když někdo selže u zkoušky, kterou jsme my s přehledem zvládli, usoudíme ze je líný, nevěnoval se učení, nebo nemá doma dobré podnánky, aby se naučil.
  2. Lidi, kteří se ještě po třicítce neusadili, mají fóbii ze závazku.
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Co je podstatou tzv. „problému hřbitova“ nebo jinak „klamu přeživších“?

A

Klam přeživších (anglicky Survivorship bias) je logický klam, založený na vyšší viditelnosti těch, kteří “přežili” určitý proces. Například pokud bychom zjišťovali spokojenost se studiem na určité vysoké škole na absolventech konkrétního oboru, dopracovali bychom se pravděpodobně k jiným zjištěním, jako kdybychom zkoumali spokojenost se studiem mezi všemi studenty, tedy i těmi, kteří z nějakého důvodu studium nedokončili. Klam přeživších tedy může často vést k optimističtějším závěrům.

20
Q

Jak naše myšlení ovlivňuje „kotvení“ neboli „anchoring bias“?

A

Kotvení (anglicky Anchoring) popisuje skutečnost, kdy je přirozenou lidskou tendencí spoléhat se při rozhodovacím procesu na jednu informaci či fakt, byť nemusí být relevantní, úplná či pravdivá.

21
Q

Popište základní typy persvaze? Zkuste vymyslet příklad zreálného života, kde se tyto jednotlivé typy uplatní.

A
  1. Vlastní přesvědčování, ke kterému dochází pomocí argumentace a ta působí na
    myšlenkově aktivního posluchače.
  2. Propagace, při které se autoritativní tvůrce projevu snaží ovlivnit myšlení a jednání
    pasivního recipienta .
  3. Agitace, která směřuje k řešení časově a místně blízké situace a obrací se k posluchači, který je o správnosti svého jednání sám přesvědčen.
22
Q

Zkuste si vzpomenout na tři příklady (z osobního života, zpolitických debat atd.) použití argumentačního faulu.

A

Argumentační klam (též řečnický trik nebo argumentační faul) je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů.

Podstatou argumentačního klamu bývá nenápadné porušení pravidel logického důkazu, působení na emoce místo na rozum, případně obojí.

např.

  • Kdo (ne)volí XY, je vlastizrádce.
  • Jestli nepůjdeš na vysokou, skončíš na dlažbě.
  • Neexistuje žádný důkaz, který by dokazoval tvrzení P, tudíž tvrzení P není/je pravdivé.
  • Ve vesmíru není znám žádný mimozemský život, tudíž mimozemský život neexistuje.
  • Policii se nepodařilo najít žádné důkazy proti podezřelému, proto je bezpochyby nevinen.
  • Když povolíme volné pobíhání psů po parcích, lidé si je budou bez košíků brát i do autobusů a za chvíli i na palubu letadel, a od toho už je jen krůček k tomu, aby pokousali pilota a způsobili leteckou katastrofu.
23
Q

Vyjmenujte základní strategie vyjednávání a zkuste se zamyslet nad tím, vjakých situacích se uplatní.

A

1) TVRDÉ POZIČNÍ VYJEDNÁVÁNÍ
- vyjednávání, jehož cílem je výhra
- charakteristický je tvrdý přístup k jednání
- trvání na své pozici, použití nátlaku, požadavek jednostranných výhod, hledání jednoho řešení (výhodného pro nás)

2) MĚKKÉ POZIČNÍ VYJEDNÁVÁNÍ
- vyjednávání, jehož cílem je dohoda
- charakteristický je měkký přístup v jednání a úsilí o zachování dobrého vztahu (přátelského, kolegiálního či obchodního)
- snaha vyhnout se konfliktu, akceptování jednostranných ústupků směřujících k dohodě, neprosazování vlastní vůle za každou cenu, ustupování nátlaku

3) PRINCIPIÁLNÍ VYJEDNÁVÁNÍ
- vyjednávání, jehož cílem je dobré řešení (připojit odkaz na následující příspěvek)
- charakteristický je oddělený přístup – tvrdě na problém, měkce na lidi
- zkoumání zájmů svých i druhé strany, hledání konstruktivního řešení, snaha o dosažení reálného výsledku, používání věcných argumentů, schopnost ustoupit přesvědčivým argumentům

24
Q

Jaký je rozdíl mezi asertivitou, agresivitou a pasivitou? Které ztěchto komunikačních stylů jsou manipulativní a proč?

A

ASERTIVITA
Člověk, který jedná asertivně, zvládá jasně definovat své požadavky. Nejedná proti právům druhých lidí, umí naslouchat a je schopen přistoupit na kompromis.

AGRESIVITA
Souvisí s tvrdým prosazováním názoru. Agresivní lidé nerespektují názory ostatních. Při svém vyjednávání často ponižují druhé. Agresivita není chápána jen jako fyzický útok, ale také jako slovní (ironie, sarkasmus, vulgární nebo hlasitý projev).

PASIVITA
Pasivní člověk naopak nedokáže jasně formulovat a sdělit své požadavky, chybí mu sebedůvěra a jistota při jednání s druhými, proto se nedokáže dostatečně prosadit. Nedokáže čelit manipulativnímu chování.

25
Q

Zkuste si vzpomenout na tři příklady (z osobního života, zpolitických debat atd.) použití manipulačních technik.

A

TECHNIKA DISONANCE - vyvolávám nejistotu a vztek šťouchabými poznámkami:
„Když jsi byl na záchodě, zrovna nás tady kontroloval šéf. Ale snad si nemyslel nic špatného, když tě tu neviděl.“
“Jsi pečlivý a jsi tu dlouho, ale všimnul jsem si, že támhle Karel to umí dobře s vedoucím.”

TECHNIKA FIXACE - někoho veřejně tlačím do nepříjemné situace:
„Tady kolega se nabízí, že udělá systém v půjčování služebních aut. Na to už tady dlouho čekáme, to bude prima – moc ti děkujeme.“
„Času je málo, musíte to dodělat – Marku, ty jsi posledně skvěle zapracoval – že tady zůstaneš pár dní déle a mrkneš se na to? Všichni ti věříme.“

TECHNIKA DRBŮ - vymyslám drb. který pustím do světa:
“Mám o Petrovi zaručenou informaci, že doma mlátí manželku a kdysi obtěžoval malou školačku.”

atd…

26
Q

Které techniky manipulace jsou zVašeho pohledu ještě eticky přijatelné?

A

Technika CHARISMATU - pořiďte si charisma, okouzlete ostatní a ve své roli vytrvejte

Technika IMUNIZACE - když chcete, aby někdo nezměnil svůj určitý názor, proti změně ho očkujete
nenápadnými poznámkami nutíte druhého, aby o své názoru přemýšlel a upevňoval jej

Technika ATRAKTIVITY - buďte pro druhé lidi zajímaví, atraktivní a oni vám budou zobat z ruky

Technika AKTUALIZACE - pokud chcete, aby si vás někdo pamatoval, kupoval od vás, povýšil atp., musí vás mít v paměti

Technika ASOCIACE - vyjadřujete se takovými slovy, která vyvolávají určité emoce
např. když chcete situaci zdramatizovat, budete mluvit o „ničivé“ moci bank; když chcete někoho znervóznit, řeknete mu, že úkol, který dostal, je „nezvládnutelně těžký, lituju tě, z toho bych se zbláznil“

27
Q

Popište, jaké jsou důležité osobnostní vlastnosti, které zakládají úspěch při vedení lidí.

A
  • Oddanost. Vůdčí osobnost vynakládá veškerý potřebný čas i energii naplnění svých vizí. …
  • Otevřenost. Správný manažer by měl být ke svým zaměstnancům otevřený, především co se týče jejich nových nápadů a myšlenek. …
  • Integrita. …
  • Kreativita. …
  • Asertivita. …
  • Velkorysost. …
  • Skromnost.
  • Vize…
28
Q

Popište, jaké jsou důležité osobnostní vlastnosti, které zakládají úspěch při vedení lidí.

A
  • Oddanost. Vůdčí osobnost vynakládá veškerý potřebný čas i energii naplnění svých vizí. …
  • Otevřenost. Správný manažer by měl být ke svým zaměstnancům otevřený, především co se týče jejich nových nápadů a myšlenek. …
  • Integrita. …
  • Kreativita. …
  • Asertivita. …
  • Velkorysost. …
  • Skromnost.
  • Vize…
29
Q

Uveďte druhy manažerských kompetencí a pro každý druh specifikujte tři příklady.

A
  • Komunikační kompetence
  • Kompetence na řešení problémů a kreativitu
  • Výkonnostní kompetence
  • Kompetence k učení se
  • Kompetence k přijímání zodpovědnosti
  • Hodnotící kompetence
30
Q

Jaký je rozdíl mezi transformačním a transakčním vedením lidí?

A

TRANSAKČNÍ VEDENÍ:
Vzájemná výměna – pracovník poskytuje svůj talent, úsilí, výkony a vedoucí ho za to odměňuje. Toto vedení využívá dvou prostředků: podmíněné odměny a řízení výjimkou.

TRANSFORMAČNÍ VEDENÍ:
Tento styl vedení je založen na uspokojování vyšších potřeb pracovníků. Vede je k seberealizaci, seberegulaci, sebekontrole. Probouzí v nich potřeby, o kterých do té chvíle ani nevěděli.

31
Q

Vysvětlete, co to jsou skupinové normy. Dokážete uvést příklady takových norem?

A

Skupinové normy:
systém pravidel, která slaďují průběh společných činností (aktivit), usnadňují nekonfliktní fungování mezilidských vztahů a tak umožňují dosahování skupinových cílů.

normy:
svoboda projevu - konformismus
podpora (facilitace) - ztížení (inhibice) sebeprosazení
volnost či omezování ve vzájemných vztazích
přijetí (akceptace) - odmítání individuálních projevů a aktivit
citová rezonance - sociální chlad
důvěra - nedůvěra k sociálním aktivitám jedince
afiliace (přátelství) - hostilita (nepřátelství)

32
Q

Co znamená pojem “skupinová koheze”?

A

vnitřní soudržnost členů skupiny, integrace a pevnost, vztahy vzájemné důvěry, smysl pro tým, vzájemný respekt a porozumění, též týmová koheze

33
Q

Co znamená pojem “sociální facilitace” a jak souvisí s malými sociálními skupinami?

A

Pojem popisuje jev, který vede ke zlepšení výkonu jednotlivce za přítomnosti druhých lidí. Zlepšení výkonu platí pro jednoduché, známé a dobře zvládnuté úkoly. V takovém případě má pouhá přítomnost druhých pozitivní vliv na výkon - zvyšuje ho. Zlepšení výkonu neplatí pro úkoly obtížné nebo úkoly, které nemá člověk dobře zvládnuté.

  • síla - síla sociálního vlivu může být ovlivněna například vztahy, zda jsou v obecenstvu lidé, kteří jsou pro aktéra významní, nebo kteří pro něj představují zvláštní referenční skupinu
  • počet - celkové množství lidí, kteří jsou přítomní, neplatí, že čím více lidí, tím větší vliv, ale rychle to roste do 5 osob, pak už jen pomalu
  • blízkost - týká se kontaktu, úsudek někoho, kdo žije daleko, na nás bude mít větší vliv, pokud si budeme často volat, pokud si nevoláme, je vzdálenost bariérou, která vliv sníží-
34
Q

Zkuste vysvětlit pojem “motivace”, jaký je rozdíl mezi vnitřní a vnější motivací?

A

Motivace je vnitřní nebo vnější faktor nebo soubor faktorů vedoucí k energetizaci organismu. Motivace usměrňuje naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle. Vyjadřuje souhrn všech skutečností – radost, zvídavost, pozitivní pocity, radostné očekávání, které podporují nebo tlumí jedince, aby něco konal nebo nekonal.

  • vnitřní motivace - výsledek potřeb a zájmů člověka (potřeba poznávací, seberealizace, kulturní potřeby)
  • vnější motivace - je určena působením vnějších podnětů (hrozba trestu, možnost odměny)-
35
Q

Uveďte a popište alespoň jednu teorii motivace. Jak by se dala využít při motivování zaměstnanců?

A

Psychoanalytický přístup – pud Eros a pud Thanatos jako motivy.
Gestaltistický přístup – pregnance.
Behaviorismus – drive (pud).
Homeostatický přístup – motivem je snaha o obnovení homeostázy (rovnováhy) v organismu.
Incentivní (pobídkový) přístup – motivem jsou vnější podněty.
Kognitivní přístup – motivem je poznávání a z něj plynoucí anticipace (předjímání, očekávání).
Humanistický přístup – ryze lidská motivace.

36
Q

Uveďte alespoň čtyři body, které jsou důležité pro upevňování vlastní motivace.

A

(tohle nemám ověřené, našla jsem čloněk, který shrnuje různé výzkumy)

1) zrušit odměny za dobře vykonanou práci - vede k přepnutí orientace na odměnu namísto na cíl
2) poskytnout větší autonomii - lidi raději dělají věci, o kterých si myslí, že vyšly jejich vlkasní iniciativy
3) mít “vyššlí smysl” - pokud děláme něco, co nás přesahuje, konáme více (viz. historie náboženství)
4) zrušit tresty - strach z toho, že udělám chybu, je demotivující
5) pracovat s vizualizací - představuji si, že vykonávám určitou činnost. což mě namotivuje
6) uvědomění úspěchů a monitorování pokroků (např.srovnávací fotky při hubnutí)
7) pomoc ostatním - pocit sounáležitosti, vede k lepší motivaci (viz my při zkouškách)
8) nastavení dosažitelných cílů - pokud bude cíl příliš daleko, bude se jevit nedosažitelně
9) měnit prostředí - nové podněty stimulují možek a kreativitu a “vlévají čestvou krev do žil”

36
Q

Uveďte alespoň čtyři body, které jsou důležité pro upevňování vlastní motivace.

A

1) zrušit odměny za dobře vykonanou práci - vede k přepnutí orientace na odměnu namísto na cíl
2) poskytnout větší autonomii - lidi raději dělají věci, o kterých si myslí, že vyšly jejich vlkasní iniciativy
3) mít “vyššlí smysl” - pokud děláme něco, co nás přesahuje, konáme více (viz. historie náboženství)
4) zrušit tresty - strach z toho, že udělám chybu, je demotivující
5) pracovat s vizualizací - představuji si, že vykonávám určitou činnost. což mě namotivuje
6) uvědomění úspěchů a monitorování pokroků (např.srovnávací fotky při hubnutí)
7) pomoc ostatním - pocit sounáležitosti, vede k lepší motivaci (viz my při zkouškách)
8) nastavení dosažitelných cílů - pokud bude cíl příliš daleko, bude se jevit nedosažitelně
9) měnit prostředí - nové podněty stimulují možek a kreativitu a “vlévají čestvou krev do žil”

37
Q

Jaké faktory ovlivňují proces formování dojmu o druhém?

A

Na straně posuzované osoby (percipovaného) jsou to následující determinanty:

  • efekt primárnosti - rysy zaznamenávané jako první mají větší vliv na formování dojmu
  • efekt novosti - na formování dojmu mají větší vliv později získané informace (méně časté, opak efektu primárnosti)
  • efekt rozptýlení - vliv určitého chování je slabší v případě, že je informace podávána v kontextu dalších s ní nesouvisejících informací
  • haló efekt - efekt prvního dojmu, dle kterého posuzujeme další projevy
  • nápadnost chování a fyzická nápadnost extrémní chování upoutává větší pozornost a má silnější vliv na proces formování dojmu (problém zdánlivé korelace - tlustý velký muž, s hlubokým hlasem je automaticky hodnocen jako dominantní)-
38
Q

Vysvětlete, co to je “atribuční chyba”.

A

chyba v určování příčin určitého chování, např. podceňování obtížnosti situace u neúspěchu druhých osob, ale přeceňování obtížnosti situace u vlastního neúspěchu

39
Q

Co znamená sousloví “haló efekt”. Jak například může takový “haló efekt” vypadat? Popište příklad situace.

A

Haló efekt nebo také efekt prvního dojmu je kognitivní zkreslení, při kterém dochází k chybě ve vnímání a posuzování osob či věcí. Vzniká v době, kdy objekt nebo osobu vidíme poprvé či po delší době. Získané první dojmy na základě vnějších vlivů a povrchových kritérií pak ovlivňují dojmy pozdější.

např:

  • dítě, které nosí brýle, je učitelem považováno za chytré
  • v případě pracovního pohovoru je první dojem velmi důležitý, pět minut zpoždění nebo nevhodně zvolené oblečení může předem způsobit neúspěch nezávisle na podaném výkonu
40
Q

Popište, jaká by měla mít charakteristiky správně vedená efektivní pracovní porada?

A

Pracovní porady by měly být rychlé, stručné, jasné, efektivní. Jedná se o proces vzájemného sdělování mezi jednotlivci, nebo skupinami. Předmětem porad je hledání řešení problémů, vzájemná výměna informací nebo přijímání rozhodnutí. Pracovní setkání nabízí širokou škálu možností týmové kooperace všech zúčastněných.

41
Q

Zkuste popsat ideální průběh práce na úkolu v týmu.

A
  1. správně určit odpovědnosti
  2. určit množství práce, aby někdo neměl naloženo neuměrně více než jiný
  3. tracking - sledování návazností a termínů -> vzájemná podpora, pokud je třeba
  4. efektivní dospělá komunikace (efektivní jsou například ranní huddly, nebo ranní meeting oproti psaní přes messanger)
  5. správný management zdrojů - real time přehled teamu a jeho vytíženosti, snadná správa/kategorizace činností na základě odbornosti, odhady stavu dokončenosti, gantovy fiagramy, software..
  6. sledování nákladů a jejich návratnosti (v případě pracovních projektů)¨
  7. využít agilní přístup - přinést co nejrychlejí fungující minimální řešení, časté změny v zadáíní, průběžné práce, jednoduchost a úzká spolupráce, podmínky v týmu jsou nastaveny tak, aby se samoorganizoval a průběžně zefektivňoval
42
Q

Jak by se měl správný tým postavit, co vše při stavbě týmu bychom měli brát v potaz?

A

Jestliže má být tým úspěšný, je potřeba, aby v něm byla zastoupena celá řada nejrůznějších vlastností a schopností, tedy lidí majících potřebné vlastnosti a schopnosti, jako např.:

  • přicházet s novými nápady
  • účinně a přesně analyzovat problémy
  • dokončovat rozdělanou práci
  • dobře komunikovat – jak uvnitř týmu, tak i externě
  • projevovat vůdčí schopnosti
  • vyhodnocovat situace logickým způsobem
  • řídit a kontrolovat práci
  • dobře se vyjadřovat písemně/ústně
  • umět se rychle rozhodnout
  • být velmi přesvědčivý i vůči opozici
  • splňovat termíny, pracovat pod tlakem
43
Q

Charakterizujte dospělost, jaké specifické problémy člověk v období dospělosti řeší?

A
  • dilema mladé dospělosti – v rozporu potřeby svobody a nezávislosti s potřebou
    zkusit nové role, které přinášejí prestiž a nové podněty i zátěž (Vágnerová)
  • životní mezníky důležité pro stabilitu dospělého – získání stabilnější profesní
    postavení, uzavření manželství, rodičovství
  • intimita, generativita (rodičovství je projevem obojího)
  • Sheehyová – základní jednotka biodromálního zkoumání v dospělém věku není
    jedinec, ale pár
    1. rok – vrchol fyzických sil, tvořivosti, intelektuálních schopností
  • vývoj vs. involuce – po 25. roku začíná proces stárnutí (snižuje se citlivost pro
    vysoké tóny, zhoršení adaptace oka na tmu, vidění do blízka), po 30. roce klesá
    produkce testosteronu a klesá intenzita mužského pohlavního života, kůže ztrácí
    pružnost, vrásky jsou zřetelnější, mužům se prodlužuje čelo, ženám řídnou a
    slábnou vlasy, zmenšuje se pružnost kloubů, ztenčují se páteřní ploténky; ženy
    v této době stárnou rychleji než muži
  • niterná sebejistota, zralé sebevědomí kolem 30 let
  • lidé před 30. rokem obecně spokojenější než lidé po 30. roku
  • po 30. roce – období prvního bilancování (zhodnocení míry uspokojivosti
    vlastního života a naplnění získaných rolí), tendence ke změně; zároveň fáze
    stabilizace zodpovědnosti a zaměření na dlouhodobé cíle
  • krizová období – první roky manželství, doba po narození dítěte, doba po
    odchodu dítěte z domu (ale to spíše až v další fázi)
  • jednoznačné přijetí role muž / žena
  • sexualita – věrnost
44
Q

Jaký má stárnutí vliv na poznávací procesy?

A

Proces stárnutí je doprovázen změnami kognitivních funkcí, individuální průběh a intenzita těchto změn jsou různé.

  • zhoršení zraku, sluchu a snážení čichové, chuťové a hmatové schopnosti
  • úbytek receptorů, které pomáhají vnímat polohu a pohyb těla, pocit síly, tlaku tepla a chladu -> zhoršení schopnosti se pohybovat ve svém okolí
  • zhoršení schopnosti shromažďování relevantní informace o svém okolí - můževést až k vytvoření vlastního fantazijního světa
45
Q

Popište “krizi středního věku”.

A

Krize středního věku je označení pro psychologickou krizi, která přichází právě ve středním věku, obvykle mezi 45. a 65. rokem života, kdy se děje mnoho životních změn.

Jednotlivci prožívající krizi středního věku mohou pociťovat: hluboký pocit lítosti nad nenaplněnými cíli. strach z ponížení mezi úspěšnějšími kolegy. touhu dosáhnout pocitu mladistvosti.

V psychologii se pojem krize středního věku používá k popisu pocitu stavu pacienta, kdy se za každou cenu snaží zůstat mladý a vzepřít se času. Tento fenomén se stal zástupným symbolem všech iracionálních projevů lidí po dovršení 40 let. Snaha bojovat se smrtelností a strach z pomíjivosti lidského života.

46
Q

Popište “krizi středního věku”.

A

Krize středního věku je označení pro psychologickou krizi, která přichází právě ve středním věku, obvykle mezi 45. a 65. rokem života, kdy se děje mnoho životních změn.

Jednotlivci prožívající krizi středního věku mohou pociťovat: hluboký pocit lítosti nad nenaplněnými cíli. strach z ponížení mezi úspěšnějšími kolegy. touhu dosáhnout pocitu mladistvosti.

V psychologii se pojem krize středního věku používá k popisu pocitu stavu pacienta, kdy se za každou cenu snaží zůstat mladý a vzepřít se času. Tento fenomén se stal zástupným symbolem všech iracionálních projevů lidí po dovršení 40 let. Snaha bojovat se smrtelností a strach z pomíjivosti lidského života.