myšlení, paměť, řeč, inteligence, učení Flashcards
Myšlení
= poznávání
kognitivní proces
proces řešení problémů
řeč
nástroj myšlení + forma dorozumívání
hloubka myšlení
jev je chopen do hloubky nebo jen povrchově
šířka myšlení
zaměření se na více oborů
pružnost myšlení
rychlost reakce na podnět
kritičnost
schopnost nestranně posuzovat
tvořivost
tvůrčí aktivita, originálnost, nezávislost
Vlastnosti myšlení
hloubka myšlení, šířka myšlení, pružnost myšlení, kritičnost, tvořivost
Základní formy myšlení
= slovní podoba, jíž člověk vyjadřuje výsledek svého myšlení
pojem, soud, úsudek
Pojem
nějaká základní charakteristika
Soud
vyjádření vztahu mezi dvěma pojmy
Úsudek
vyjádření vztahu mezi dvěma nebo více soudy
Druhy myšlení
praktické
konkrétně názorné
abstraktně teoretické
praktické myšlení
problém nebo úlohu řešíme bezprostředně praktickou činností
konkrétně názorné myšlení
problém řešíme využíváním názorných představ
abstraktně teoretické myšlení
problém je řešen s využitím abstraktních pojmů a představ
Podle směru, kterým se myšlení ubírá, rozlišujeme:
Konvergentní myšlení
Divergentní myšlenî
Konvergentní myšlení (sbíhavé)
myšlení jedním směrem, k jedinému řešení problému
Divergentní myšlení (rozbíhavé)
hledá všechny možná řešení a vybírá ty nejvhodnější
Myšlenkové operace
třídění (klasifikace)
analýza
syntéza
abstrakce
generalizace
indukce
dedukce
třídění (klasifikace),srovnávání, uspořádání
v případě, že se setkáme s něčím novým, srovnáváme to s něčím, co už známe
analýza
rozbor - rozčlenění celku na části
syntéza
skládání dohromady, spojení částí v celek
abstrakce
výbor nejdůležitějších informací
vyčleňujeme vlastnosti
generalizace
zobecňování
spojování spol. vlastností skupin
vydělování společných znaků jednotlivých jevů
indukce
vyvozování obecného tvrzení z jednotlivých případů
dedukce
opak indukce, aplikace obecných poznatků na konkrétní případ
Řeč
nástroj myšlení, umožňuje komunikaci mezi lidmi
složky řeči
receptivní
expresivní
receptivní složka řeči
porozumění
schopnost přijímat zvukové podněty
expresivní složka řeči
vyjadřování (artikulace,..)
druhy řeči
vnitřní
vnější
vnitřní řeč
řeč sama pro sebe
vnější řeč
komunikujeme s okolím (mluvená,psaná)
poruchy řeči
afázie
mutismus
koktavost
dyslalie
afázie
částečná či úplná ztráta schopnosti řeči
mutismus
oněmění - útlum schopnosti verbálně komunikovat (Č umí mluvit, ale odmítá to na základě negativního zážitku)
koktavost
porucha plynulosti řeči
dyslalie
dětská patlavost - porucha výslovnosti
př. s,c,z,č,ž,r,ř
Paměť
psychický proces, schopnost nervového systému uchovávat a používat minulé informace
/ soubor procesů, které umožňují osvojení informací, jejich uchovávání a vybavení
fáze paměti
zapamatování
uchovávání
vybavovánî
Zapamatování neboli vštípení (kódování)
vštěpování si něčeho do vědomí
vytvoří se paměťové stopy
druhy zapamatování
bězděčné
úmyslné
bezděčné zapamatování
spontánní - co nás zaujalo
úmyslné zapamatování
záměrné - např. ve škole
Uchovávání paměti (pamatování)
zapamatování - vybavení
Vybavování
znovu si uvědomujeme zapamatované zážitky
Druhy paměti podle uchovávání
krátkodobou
dlouhodobou
krátkodobá paměť
vybavitelnost informace po dobu několika vteřin či minut
dlouhodobá paměť
informace ne v paměti dlouhodobě zakódována, i když není vždy za všech okolností vědomě vybavitelná
Druhy paměti podle způsobu zapamatování
mechanická a logická
mechanická paměť
učení se nazpaměť (memorování)
logická paměť
učení se v pojmech, vyvozování souvislostí
Druhy paměti podle vnímání
zraková
sluchová
hmatová
pohybová
emocionální
slovně logická
pohybová pamět
zapamatování si různých pohybů př. tanec, sportovci
slovně logická paměť
vztahuje se k myšlení, úsudkům, soudůˇ
Poruchy paměti
amnézie
atrofie
hypomnézie
hypermnézie
amnézie
úplná ztráta paměti na určitou dobu
atrofie
dočasné vyhasínání dočasných spojů
hypomnézie
porucha, kdy si člověk špatně zapamatovává nové věci
hypermnézie
nadměrná výkonnost paměti
inteligence
schopnost jedince učit se ze zkušeností, přizpůsobovat se okolnímu prostředí a řešit problémy
složky inteligence
početní schopnosti
slovní plynulost
verbální myšlení
schopnost usuzovat a zvládat problémové situace
paměť
prostorová představivost
vjemová pohotovost
druhy inteligence
fluidní inteligence
vrozená, neměnná, nezávislá na učení
krystalická inteligence
založená na zkušenostech a vědomostech, v průběhu života roste
abstraktní inteligence
schopnost řešit přesně zadané teoretické problémy
praktická inteligence
schopnost řešit každodenní problémy
sociální inteligence
schopnost rozumět sociálním vztahům
Kdo začal testovat inteligenci?
F. Galton
F. Galtonjepw
začal testovat inteligenci
dílo Dědičný génius
inteligenci je možné zjišťovat na základě měření senzorických vlastností jedince
Alfred Binet s T. Simonem
- testy inteligence
soudil, že lidská inteligence je mnohem složitějš