kultura, masová kultura, masová komunikace, xenofobie, rasismus, sociálně patologické jevy (teorie, projevy) Flashcards

1
Q

kultura

A

složitý společenský jev (kultura vdaném okamžiku) a proces (kultura je proměnlivá), který probíhá vurčitém prostoru,
čase, předávána zgenerace na generaci

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

– kultura 2

A

výtvorem Č, tvoří hodnoty, k nimž se lidé hlásí, normy, které dodržují a hmotné statky, které vytvářejí
– spjata se společností, vše, co lidé dělají, říkají, co si myslí
– vše, co umožňuje člověku orientovat se ve světě a společně svět utvářet
– vnitřně provázaný systém, který tvoří tzv. kulturní vzorec

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

hodnoty

A

= abstraktní ideály, názory na to, co je správné, dobré (př. zabíjet, monogamie)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

normy

A

= konkrétní principy a zásady, o kterých se očekává, že se jimi lidé budou řídit (“příkazy” a “zákazy” společenského života), soubor obecných pravidel, hodnot, které uznává společnost, závazný požadavek

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

materiální kultura

A

prostředky výroby (nástroje, stroje), způsoby užívání (technologie), produkty, osobní spotřeba,
hmotné prostředí (stavby, sídliště, silnice = přetváření krajiny)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

duchovní kultura

A

vše, co souvisí s uspokojováním duchovních a sociálních potřeb Č – umění, věda, právo, náboženství,
zvyky, symboly, ideje, předměty (obrazy, sochy, knihy), soubor idejí a zvyků, názorů a představ
+ umění, filosofie, právo, morálka

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

kulturní difúze

A

přenos kulturních prvků mezi společnostmi, národy, vzájemné ovlivňování kultur

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

akulturace

A

přijetí a osvojení kulturních prvků jiných společenství a jejich začleňování do vlastní kultury

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

enkulturace

A

začleňování jedinců do určité společnosti, osvojování si norem a hodnot určité kultury př. romská asimilace

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

regulativní funkce kultury

A

reguluje chování, co můžeme a nemůžeme

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

identitní funkce kultury

A

pocit sounáležitosti surčitou skupinou

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

orientační funkce kultury

A

jak se máme chovat, mohu předvídat

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Subkultury:

A

lidské kultury se vyznačují neobyčejnou rozmanitostí – rozdílné hodnoty a normy (př. nejíme kočky a psy, jinde na světě
pochoutka), židé nejedí vepřové, hinduisté hovězí
= celá řada kulturních rozdílů
– existence subkultury = vnitřní rozmanitost jedné kultury, tvoří se uvnitř společnosti
= kultura dílčí skupiny, která se více či méně odlišuje od převládající většinové , "oficiální" kultury
– při zkoumání životního stylu skupin mládeže, určité sociální či etnické vrstvy, protestních hnutí
– je to kultura menší skupiny lidí, kteří se odlišují od větších skupin
– kultura dílčí skupiny, která se více nebo méně odlišuje od převládající kultury (většinové a kultury „oficiální“)
– příslušníci se odlišují sociálním postavením, věkem, povoláním, regionem (venkov X metropole)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

etnocentrismus

A

posuzování jiných kultur podle měřítek naší vlastní kultury (sociolog musí, co nejvíce omezit)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Masová kultura

A

kultura pro masy, dostupná a určená pro co nejširší okruh lidí
– tím, kdo vytváří masovou kulturu, je kulturní průmysl, často určuje náš vkus
– je typickým jevem moderní společnosti
– vznik je spjat s modernizací, industrializací, růstem měst a rozvojem komunikace v 18. a 19. století (technický pokrok,
vznik služeb, rozvoj tržní ekonomiky + politické změny, urbanizace, městský způsob života, krize rodiny, anonymní vztahy,
racionalizace)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

základní znaky masové kultury:

A

– masovost, standardizace (stejnost)
– srozumitelnost a přitažlivost pro široké vrstvy (reflektovat jejich úroveň vzdělání a vkusu) = hrozí celková kulturní
stagnace
– oddechová, intelektuálně nenáročná – odvádí člověka do fiktivního světa (pasivní konzum)
– násilí – útočiště před složitým a odcizeným světem
– mnoho informací – založena na masové komunikaci (velké množství neověřených informací, „informační hluchota“
= ztráta orientace v informacích), pozor na manipulaci

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

–působení masové kultury na společnost klady

A

rychlý zdroj informací, odpočinek, srozumitelnost, snadná dostupnost, finanční nenáročnost

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

působení masové kultury na společnost zápory:

A

pasivita diváků, manipulace sdiváky, nízký vkus, vulgarizace obsahu a kýčovitost, citové otupění
– nebezpečí stádnosti – následování kultury, likvidace individuality Č, likvidace tradičních kultur, manipuluje sČ,
odvádí Č do fiktivního světa, otupuje emoce Č
– celkově ovlivňuje celkovou kulturní úroveň populace

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Konzumní společnost

A

společnost, vníž je většina aktivit a úsilí lidí zaměřena na hromadění, ale zejména spotřebu (i) materiálních statků

– symbolem (měřítkem) lidského štěstí se stal majetek a materiální věci
– hodnota (kvalita) čehokoli se začíná odvíjet od image, od prvního dojmu, designu, od okamžitého efektu
– konzumní společnost je společností orientovanou na věci – bytí (existence) konzumního člověka je odvozeno od
vlastnictví věci (od míti). Člověk je tu pro majetek, pro vrstvení zážitků, pro hromadění apod. Po určité době totiž
on není tím, kdo vlastní věci, ale jsou to věci, které vlastní jeho.
– konzumentarismus = PET kultura
– kdo není vmédiích, jako by neexistoval a naopak
– média vytvářejí vkus – spoluvytvářejí masovou kulturu
– typickým znakem je reklama = nejúčinnější nástroj na povzbuzování poptávky, letáky, sleva

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Masová komunikace

A

komunikace směřující od "jednoho k mnohým" = asynchronní komunikace, živá obousměrná komunikace existuje zřídka
– média = nástroje komunikace sloužící k reprezentaci nějakého obsahu, jsou nedílnou součástí našeho života – jejich
prostřednictvím poznáváme svět a jsme sním vkontaktu
– mezi média masové komunikace patří: rozhlas, TV, film, fotografie, noviny, časopisy, knihy, internet
– vynález knihtisku v15. století umožnil novou formu masové komunikace, při níž lze získat informace bez fyzické
přítomnosti osoby komunikátora
– 1. vlna zmasovění po 1. světové válce vsouvislosti srozšířením rozhlasu a filmu, 2. vlna po 2. světové válce
srozšířením televize
– prudký rozvoj této komunikace je založen na výpočetní technice (především možnosti internetu) vede ke globalizaci
médii
– prostřednictvím masové komunikace se sdělují informace určené pro širokou veřejnost, přičemž tok informací je
většinou jednosměrný

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Co nám média nabízí?

A

Důležité i nepodstatné informace, témata ke konverzaci, zábavu, uvolnění, napětí; mobilizují a organizují naše
snažení, ovlivňují naše rozhodování, vzdělávají, manipulují snámi, plánují a strukturují nám den apod.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Sociologická analýza médií:

A

Důležité otázky:
KDO – kdo je tím komunikátorem? př. instituce, vlastník – určuje obsah a rozsah mediálního působení
CO – jaký typ informací, jaký obsah informací

– sociolog Keller hovoří o technicko-instrumentálních informacích např. počasí, časové znamení, dopravní
informace, které mají obecně kognitivní obsahy (zprostředkovávají „obecné vzorce“ jednání v obec. situacích) a
obecně normativní (co máme a nemáme dělat, co si máme myslet), např. reklama, politický komentář
KOMU – kdo je ta cílová skupina, komu jsou informace předávány např. děti, mládež, muži, vzdělanostní kategorie, zaměstnání
JAK – jak jsou informace podávány, jakými cestami např. tisk, rozhlas, televize – má své okruhy lidí, na které může zapůsobit, jakými
konkrétními postupy bude usměrňovat názory, mínění
EFEKT – jaký je konečný efekt působení, důsledky chování

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

rasismus

A

teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče
Rasismus jako politická ideologie se snaží legitimizovat společenské nerovnosti na základě předpokládaných biologických, tzv. rasových rozdílů mezi lidmi.[1] Jeho moderní forma vznikla v době romantismu jako reakce na osvícenské teorie o občanské rovnosti. Tehdejší rasismus souvisel s rozvojem etnického nacionalismu a později s využitím evoluční teorie a s tzv. sociálním darwinismem.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Klíčové sociálně patologické jevy:

A

bezdomovectví
prostituce
drogová závislost
gambling
alkoholismus
vandalismus

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

Sociální deviace a patologické jevy

A
  • problém s vymezením, co je „normální“, kde začíná deviace apod.
  • co jedna kultura považuje za normální, pro jinou se může jednat o abnormalitu (př. násilí na manželkách)
26
Q

Deviace

A

chování lišící se od společensky přijatých norem, odchylka od pravidel vytvořených společností a
osvojených během socializace
– velmi široký pojem, je neutrální – nehodnotí odchylku jako pozitivní nebo negativní
– pojem emocionálně indiferentní – neříká, zda je to dobré nebo špatné
– způsoby chování, které nejsou konformní (= shodný, odpovídající) vůči normám či hodnotám
zastávaným většinou členů určité skupiny nebo společnosti
– hodnocení toho, co je deviantní, bývá velice různé, protože se normy a hodnoty v různých kulturách a
subkulturách výrazně liší
– co se v určité kultuře považuje za normální, v jiné kultuře je vnímáno jako deviantní (např. kouřit marihuanu je v britské kultuře činností deviantní, zatímco pití alkoholu ne)

27
Q

Sociální deviace

A

synonymum pro společensky nežádoucí chování porušení
- označení pro vědeckou disciplínu – zabývá se jednotlivými projevy chování, jež jsou ve společnosti
hodnoceny jako deviantní např. kriminalita, vandalismus, korupce
- popis, hodnocení, rozbor příčin sociálně deviantního/patologické jednání

28
Q

Problém deviace:

A

1) od jakých norem se chování odlišuje (zvyky, obyčeje, zákony)
2) v jaké míře – zda se jedná o trvalý, nebo výjimečný jev (nedodržování zákonů)
3) jaké jsou sankce (pozitivní a negativní, čím důležitější norma pro společnost, tím roste rozsah sankcí)

29
Q

Negativní sociální jevy

A

– nežádoucí sociální procesy – př. rozvodovost

30
Q

Sociálně patologické jevy

A

– nejnebezpečnější jevy ve společnosti, negativní sankce
př. nezaměstnanost, bezdomovectví, xenofobie, antisemitismus, násilí, šikanování, prostituce, alkoholismus,
tabakismus, drogy, gamblerství, sebevražednost, deviantní subkultury atd.

31
Q

Sociální kontrola

A

mechanismy, které nutí členy společnosti dodržovat takové chování, které je považováno za

žádoucí
– vnitřní kontrola = normy (mé vlastní normy, hodnoty)
– vnější = zákony, právní řád ČR

  • pozitivní kontrola - odměna za dodržování norem (např. pochvala)
  • negativní kontrola – sankce, trest (př. vězení)
32
Q

biologická teorie původu deviace

A

– historicky nejstarší
o spojitost určitých fyziologických typů s určitým druhem kriminality
o nelze vyloučit, že existuje souvislost mezi biologickými faktory a určitými typy zločinů

33
Q

psychologická teorie (Freud)

A

o kriminalita spojená s určitým typem osobnosti, psychoanalýza – zjišťuje předpoklady deviantního
chování ze zkušeností z dob dětství a dospívání
o vzniká psychopatická osobnost – nejsou pouze kriminální typy, ale dobrodruzi, odvážliví revolucionáři
(není jasné, zda psychopatické rysy nutně predisponují k zločinu)
* podle podílu sociálních faktorů výchovy, socializace, vlivů prostředí sociologické teorie

2

o povaha kriminality je sociologická, protože společnost určuje, co je kriminální čin a jaké sankce za
něj budou (co bude považováno za zločin, rozhodují společenské instituce např. policie, soudy,
nápravná zařízení)
o rozdíl v subkulturách – platné normy v jedné kultuře považovány ve většinové kultuře za deviantní
(u Romů násilné tresty za nevěru)

34
Q

diferencované přičlenění

A

o lidé nejsou kriminální z důvodu nedostatku přizpůsobivosti, ale protože společnost je složena
z mnoha subkultur, jejichž chování je z pohledu celé společnosti kriminální
o sociální patologie diferencována rozdílnostmi mezi jednotlivými vrstvami – krádeže u nižších vrstev,
korupce a daňové úniky u vyšších vrstev
o člověk tyto normy přejímá, aby přežil v dané kultuře
o typické pro vrstevnické skupiny

35
Q

teorie anomie (Merton)

A

– rozvinul Durkheim při studiu sebevražednosti

o jedná se o stav bezmocnosti, rozklad norem, zhroucení norem, hodnot a kultury = dezintegrace
(chaos ve společnosti)
o znak moderní společnosti, meze zdrženlivosti a morální bariéry lidských tužeb odstraňovány v honbě
za ziskem, prestiží a mocí; pocit prázdnosti a ztráty životních hodnot vede k sebevraždě

36
Q

teorie etiketizace (labelling)

A

o etiketa = nálepka – za každý čin dostáváme pomyslně nálepku, která nás v životě usměrňuje
o při stejném deliktu u chlapce z průměrné rodiny se jedná o klukovinu, u chlapce z kriminální rodiny
opovržení („roste pro kriminál“)
o člověk se začne chovat tak, k čemu jej společnost předurčila (deviace se začíná opakovat)

37
Q

xenofobie

A

projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství ke všemu cizímu. Vedle lidských jedinců je pozorována i u dalších živočichů. Je to forma strachu ze všeho neznámého, především z cizinců a všeho cizího (tedy z projevů odlišných kultur, zemí, náboženství, apod.), respektive všeho, co přichází z ciziny, případně co je (co pochází) mimo vlastní sociální útvar (skupinu, podnik, kmen, národ, stát apod)

38
Q

Bezdomovectví

A

Bezdomovectví
* bezdomovec (člověk bez domova) = někdo, kdo nemá domov, nebo je dlouhodobě bez možnosti využívat
přístřeší, = způsob života této osoby a existence
* nejvíce patrné ve velkých městech
o chudší a odlehlejší části
o sociální izolovanost a psychické a fyzické problémy

39
Q

zjevné bezdomovectví

A

▪ na lidech je zřetelné, že žijí mimo standartní hranice soc. norem
▪ ulice, nádraží, lidé v noclehárnách, azylové domy

40
Q

skryté (latentní) bezdomovectví

A

▪ bezdomovci vypadají jako „normální“ lidé
▪ neobracejí se na charitativní služby, aby nalezli nocleh
▪ squat, sklepy, domy určené k demolici, kontejnery…

41
Q

potenciální bezdomovectví

A

▪ lidé, kterým hrozí bezdomovectví
▪ osoby, žijící v nejistých podmínkách – nájemní byty, domy určené k asanaci/demolici,
provizorní byty, holobyty
▪ osoby, čekající na propuštění z různých ústavů, vězení, na opuštění dětského domova

42
Q

příčiny bez

A

o nezaměstnanost
o neochota pracovat
o hospodářská krize
o dluhy
o absence finančně dostupného bydlení

43
Q

prostituce

A

= poskytování sexuálních služeb
* většinou za úplatu nebo jinou protihodnotu

3
* prostituce bývá označována za nejstarší řemeslo lidstva
* manuální stimulace, pohlavní styk, anální nebo orální sex
* může organizovat kuplíř (“pasák”)
* většinu tvoří ženy
* pouliční služby, bary, noční podniky, escort servis

44
Q

přístup státu k prostituci

A

o reglementace - ve snaze o kontrolu se stát stává spoluorganizátorem
▪ menší prostor pro kuplířské mafie
o abolice - instituce se zaměřují na průvodní jevy - obchod se ženami, kuplířství
▪ prostituce neřešena
o represe - prostituce je ilegální a nežádoucí

45
Q

Drogová závislost

A
  • označována také jako látková závislost, narkomanie, toxikomanie
  • = nemoc => chronické onemocnění centrální nervové soustavy
  • = abnormální až chorobný stav vyvolaný častým užíváním drog
  • začíná častým užíváním drog
  • vede ke snížení schopnosti přirozeně reagovat na běžné stimuly
  • ve vážnějších stádiích vede k narušení i základních společenských a životních činností
  • vede k selhání funkcí tělesných orgánů po jejich trvalém poškození
46
Q

vznik drog. záv.

A

o geny - až z poloviny
o prostředí - kde se pohybujeme a kde vyrůstáme
o dvojí diagnóza - s různými duševními poruchami (deprese, schizofrenie)
o věk - v dospívání => duševní poruchy
o typ drogy - tvrdé (kokain, pervitin) měkké (cigarety, alkohol)
o způsob použití - nitrožilně nebo vdechované - mají větší riziko
o ale většinou prvním motivem je experimentovat a zkoušet “nové věci”

47
Q

příznaky a důsledky užívání drog

A

příznaky následují v řádech minut po užití drogy
▪ euforie, extrémní výdrž, halucinace
o důsledky:
▪ = negativní dopady na zdraví, vztahy, práci jedince
▪ projevují se až od 2. fáze závislosti
▪ sociální – ztráta zájmů, přátel, domova, zaměstnání → sklon k nelegální činnosti
▪ zdravotní – nespavost, poruchy ledvin, jater, mozku, sluchu či vidění, vyčerpanost, fobie apod.

48
Q

gambling

A
  • = patologické hráčství – chorobná závislost na hraní hazardních her
  • = behaviorální závislost
  • patří sem například automaty, ruleta, karetní hry (zejména poker), loterie či sázkové tikety
  • gambler má nekontrolovatelné puzení ke hře, není schopen sám sebe ovládat → hráčství dominuje v životě
    postiženého
  • v hraní pokračuje i přes nepříznivé důsledky = dluhy, ztráta zaměstnání, narušení vztahů atd.
  • bývá spojováno s jinými závislostmi – př. drogy, alkohol
  • zvyšování počtu závislých → jednoduchost, přístupnost (v barech, klubech, hospodách), pocit soukromí
  • hrací automaty – samostatné, tmavé místnosti, hráči mají pocit svobody a nebojí se kritiky
  • v poslední době lze sledovat masivní přechod gamblingu do online
49
Q

příznaky gamblertsví

A

o hra = životní náplň, výhra = maximální úspěch →dojde ke chvilkovému uspokojení → další hra → kruh
nekončí
o touha po okamžité výhře v případě prohry → velké finanční ztráty
o žádný strop – vede k finančním problémům, problémy se spánkem, ztráta pojmu o čase
o přemýšlení o hazardu v průběhu dne
o rostoucí potřeba výhry

50
Q

Alkoholismus

A
  • chronické recidivující onemocnění postihující celou osobnost postiženého jedince po stránce psychické a fyzické
  • ohrožuje i jeho blízké, zvláště pak rodinné příslušníky
  • nejzávažnější a nejrozšířenější formy závislosti
51
Q

Jelínkova typologie

A

typ alfa, beta, gama, delta, epsilon

52
Q

typ alfa:

A

alkohol jako sebemedikace, odstranění špatné nálady, úzkosti či deprese, pro typ alfa je
charakteristické, že většinou pijí o samotě

53
Q

typ beta:

A

příležitostní požívání alkoholu, výrazné ovlivnění sociokulturně, tj. častým pitím ve
společnosti, tito lidé mají často tělesné poškození

54
Q

typ gama:

A

také označován jako anglosaský typ, typický preferencí piva a destilátů, závislost na alkoholu,
postupně roste tolerance k vypitému množství

55
Q

typ delta:

A

také označován jako románský typ, typický preferencí vína. Je to trvalé udržování hladiny
alkoholu v krvi, bez výraznějších projevů opilosti či ztráty kontroly

56
Q

typ epsilon:

A

epizodické zneužívání alkoholu, období nadměrné konzumace, střídané abstinencí. Tento
typ není příliš častý.

57
Q
  • příznaky alkoholismu
A

o nutkání napít se, neschopnost v dané chvíli regulovat množství konzumovaného alkoholu
o potřeba vypít větší objem alkoholu k dosažení požadovaného účinku
o fyzické abstinenční příznaky (nutkání ke zvracení, pocení, povrchní dýchání a třes) projevující se při
nemožnosti se napít
o potřeba pít jen proto, aby se konzument cítil dobře nebo normálně
o ztráta zájmu o jiné činnosti, koníčky nebo vztahy
o výpadky paměti - zapomínání na to, co se stalo v době opilosti
o pití o samotě nebo snaha skrývat pití před ostatními7

  • léčba – naprostá abstinence
58
Q

Vandalismus

A

= svévolné poškozování a ničení veřejného i soukromého majetku
* pachateli nepřináší žádné materiální obohacení a pro které pachatel zpravidla nemá žádný motiv
* koná jen pro vlastní potěšení či pro potřebu odreagovat se
* často pod vlivem alkoholu nebo jiných drog
* nejčastější projevy
o graffiti na veřejných plochách a dopravních prostředcích
o demolování veřejných objektů či městského mobiliáře (např. ničení laviček, telefonních automatů,
rozbíjení zastávek či výloh, ničení soch, náhrobků, značek apod.)
o poškozování soukromého majetku (zvonků, poštovních schránek, oken, plotů apod.), veřejné zeleně
* může být i úmyslné narušování nočního klidu, agresivní chování na veřejnosti…

59
Q

Prevence patologických jevů

A
  • prevence je považována za nejefektivnější formu boje proti sociálně patologickým jevům, podílí se na ní lékaři,
    psychologové, pedagogové, sociologové a organizátoři veřejného života
60
Q

primární prevence

A

o soustředí se na celou společnost a jejím cílem je předcházet sociálně patologickému chování a vést
ke zdravému životnímu stylu
o dělí se na specifickou, zaměřující se přímo na určitý sociálně patologický jev, a nespecifickou, která
obecně podporuje zdravý životný styl a zdravé sociální chování (např. důležité zájmové, sportovní
aktivity ve volném čase nebo například přednášky a besedy)

61
Q

sekundární prevence

A

o je určena ohroženým jedincům či funguje jako včasná intervence
o pod sekundární prevenci spadají především linky důvěry, krizová centra či psychologické poradny,
tyto instituce mají poskytnout psychologickou péči, poradenství či krizovou intervenci

62
Q

terciární prevence

A

o jedinci, u kterých se již sociálně patologický jev rozšířil, a má předejít dalším škodám, popřípadě
opakovanému propuknutí jevu
o terciární prevenci sociální patologie poskytují psychiatrické ústavy nebo léčebny závislostí
o práce v terénu – street work – např. rozdávání čistých stříkaček