kultura, masová kultura, masová komunikace, xenofobie, rasismus, sociálně patologické jevy (teorie, projevy) Flashcards
kultura
složitý společenský jev (kultura vdaném okamžiku) a proces (kultura je proměnlivá), který probíhá vurčitém prostoru,
čase, předávána zgenerace na generaci
– kultura 2
výtvorem Č, tvoří hodnoty, k nimž se lidé hlásí, normy, které dodržují a hmotné statky, které vytvářejí
– spjata se společností, vše, co lidé dělají, říkají, co si myslí
– vše, co umožňuje člověku orientovat se ve světě a společně svět utvářet
– vnitřně provázaný systém, který tvoří tzv. kulturní vzorec
hodnoty
= abstraktní ideály, názory na to, co je správné, dobré (př. zabíjet, monogamie)
normy
= konkrétní principy a zásady, o kterých se očekává, že se jimi lidé budou řídit (“příkazy” a “zákazy” společenského života), soubor obecných pravidel, hodnot, které uznává společnost, závazný požadavek
materiální kultura
prostředky výroby (nástroje, stroje), způsoby užívání (technologie), produkty, osobní spotřeba,
hmotné prostředí (stavby, sídliště, silnice = přetváření krajiny)
duchovní kultura
vše, co souvisí s uspokojováním duchovních a sociálních potřeb Č – umění, věda, právo, náboženství,
zvyky, symboly, ideje, předměty (obrazy, sochy, knihy), soubor idejí a zvyků, názorů a představ
+ umění, filosofie, právo, morálka
kulturní difúze
přenos kulturních prvků mezi společnostmi, národy, vzájemné ovlivňování kultur
akulturace
přijetí a osvojení kulturních prvků jiných společenství a jejich začleňování do vlastní kultury
enkulturace
začleňování jedinců do určité společnosti, osvojování si norem a hodnot určité kultury př. romská asimilace
regulativní funkce kultury
reguluje chování, co můžeme a nemůžeme
identitní funkce kultury
pocit sounáležitosti surčitou skupinou
orientační funkce kultury
jak se máme chovat, mohu předvídat
Subkultury:
lidské kultury se vyznačují neobyčejnou rozmanitostí – rozdílné hodnoty a normy (př. nejíme kočky a psy, jinde na světě
pochoutka), židé nejedí vepřové, hinduisté hovězí
= celá řada kulturních rozdílů
– existence subkultury = vnitřní rozmanitost jedné kultury, tvoří se uvnitř společnosti
= kultura dílčí skupiny, která se více či méně odlišuje od převládající většinové , "oficiální" kultury
– při zkoumání životního stylu skupin mládeže, určité sociální či etnické vrstvy, protestních hnutí
– je to kultura menší skupiny lidí, kteří se odlišují od větších skupin
– kultura dílčí skupiny, která se více nebo méně odlišuje od převládající kultury (většinové a kultury „oficiální“)
– příslušníci se odlišují sociálním postavením, věkem, povoláním, regionem (venkov X metropole)
etnocentrismus
posuzování jiných kultur podle měřítek naší vlastní kultury (sociolog musí, co nejvíce omezit)
Masová kultura
kultura pro masy, dostupná a určená pro co nejširší okruh lidí
– tím, kdo vytváří masovou kulturu, je kulturní průmysl, často určuje náš vkus
– je typickým jevem moderní společnosti
– vznik je spjat s modernizací, industrializací, růstem měst a rozvojem komunikace v 18. a 19. století (technický pokrok,
vznik služeb, rozvoj tržní ekonomiky + politické změny, urbanizace, městský způsob života, krize rodiny, anonymní vztahy,
racionalizace)
základní znaky masové kultury:
– masovost, standardizace (stejnost)
– srozumitelnost a přitažlivost pro široké vrstvy (reflektovat jejich úroveň vzdělání a vkusu) = hrozí celková kulturní
stagnace
– oddechová, intelektuálně nenáročná – odvádí člověka do fiktivního světa (pasivní konzum)
– násilí – útočiště před složitým a odcizeným světem
– mnoho informací – založena na masové komunikaci (velké množství neověřených informací, „informační hluchota“
= ztráta orientace v informacích), pozor na manipulaci
–působení masové kultury na společnost klady
rychlý zdroj informací, odpočinek, srozumitelnost, snadná dostupnost, finanční nenáročnost
působení masové kultury na společnost zápory:
pasivita diváků, manipulace sdiváky, nízký vkus, vulgarizace obsahu a kýčovitost, citové otupění
– nebezpečí stádnosti – následování kultury, likvidace individuality Č, likvidace tradičních kultur, manipuluje sČ,
odvádí Č do fiktivního světa, otupuje emoce Č
– celkově ovlivňuje celkovou kulturní úroveň populace
Konzumní společnost
společnost, vníž je většina aktivit a úsilí lidí zaměřena na hromadění, ale zejména spotřebu (i) materiálních statků
– symbolem (měřítkem) lidského štěstí se stal majetek a materiální věci
– hodnota (kvalita) čehokoli se začíná odvíjet od image, od prvního dojmu, designu, od okamžitého efektu
– konzumní společnost je společností orientovanou na věci – bytí (existence) konzumního člověka je odvozeno od
vlastnictví věci (od míti). Člověk je tu pro majetek, pro vrstvení zážitků, pro hromadění apod. Po určité době totiž
on není tím, kdo vlastní věci, ale jsou to věci, které vlastní jeho.
– konzumentarismus = PET kultura
– kdo není vmédiích, jako by neexistoval a naopak
– média vytvářejí vkus – spoluvytvářejí masovou kulturu
– typickým znakem je reklama = nejúčinnější nástroj na povzbuzování poptávky, letáky, sleva
Masová komunikace
komunikace směřující od "jednoho k mnohým" = asynchronní komunikace, živá obousměrná komunikace existuje zřídka
– média = nástroje komunikace sloužící k reprezentaci nějakého obsahu, jsou nedílnou součástí našeho života – jejich
prostřednictvím poznáváme svět a jsme sním vkontaktu
– mezi média masové komunikace patří: rozhlas, TV, film, fotografie, noviny, časopisy, knihy, internet
– vynález knihtisku v15. století umožnil novou formu masové komunikace, při níž lze získat informace bez fyzické
přítomnosti osoby komunikátora
– 1. vlna zmasovění po 1. světové válce vsouvislosti srozšířením rozhlasu a filmu, 2. vlna po 2. světové válce
srozšířením televize
– prudký rozvoj této komunikace je založen na výpočetní technice (především možnosti internetu) vede ke globalizaci
médii
– prostřednictvím masové komunikace se sdělují informace určené pro širokou veřejnost, přičemž tok informací je
většinou jednosměrný
Co nám média nabízí?
Důležité i nepodstatné informace, témata ke konverzaci, zábavu, uvolnění, napětí; mobilizují a organizují naše
snažení, ovlivňují naše rozhodování, vzdělávají, manipulují snámi, plánují a strukturují nám den apod.
Sociologická analýza médií:
Důležité otázky:
KDO – kdo je tím komunikátorem? př. instituce, vlastník – určuje obsah a rozsah mediálního působení
CO – jaký typ informací, jaký obsah informací
– sociolog Keller hovoří o technicko-instrumentálních informacích např. počasí, časové znamení, dopravní
informace, které mají obecně kognitivní obsahy (zprostředkovávají „obecné vzorce“ jednání v obec. situacích) a
obecně normativní (co máme a nemáme dělat, co si máme myslet), např. reklama, politický komentář
KOMU – kdo je ta cílová skupina, komu jsou informace předávány např. děti, mládež, muži, vzdělanostní kategorie, zaměstnání
JAK – jak jsou informace podávány, jakými cestami např. tisk, rozhlas, televize – má své okruhy lidí, na které může zapůsobit, jakými
konkrétními postupy bude usměrňovat názory, mínění
EFEKT – jaký je konečný efekt působení, důsledky chování
rasismus
teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče
Rasismus jako politická ideologie se snaží legitimizovat společenské nerovnosti na základě předpokládaných biologických, tzv. rasových rozdílů mezi lidmi.[1] Jeho moderní forma vznikla v době romantismu jako reakce na osvícenské teorie o občanské rovnosti. Tehdejší rasismus souvisel s rozvojem etnického nacionalismu a později s využitím evoluční teorie a s tzv. sociálním darwinismem.
Klíčové sociálně patologické jevy:
bezdomovectví
prostituce
drogová závislost
gambling
alkoholismus
vandalismus