Mediální teorie 3+ Flashcards

Question 1

Q

Proč je podle Komise pro svobodu tisku svoboda tisku v ohrožení?

Answer

A

1) Význam tisku vzrostl s tím, jak se z něj stalo masové médium. Zároveň se ale dramaticky zúžil okruh lidí, kteří v něm jsou slyšet, a kteří jej mohou ovlivnit —> vysoká institucionalizace. 2) Hrstka vyvolených řeší hlavně své zájmy, ne zájmy veřejnosti. 3) Ti, kteří mašinérii tisku řídí, jsou tu a tam zapojeni v aktivitách, které společnost odsuzuje a které – pokud by pokračovaly – nevyhnutelně podřídí regulaci či kontrole.

Question 2

Q

Jak si Komise pro svobodu tisku představuje ideál?

Answer

A

Naše společnost dnes potřebuje zaprvé pravdivý, úplný a poučený přehled o denních událostech v kontextu, který vysvětluje jejich význam; zadruhé fórum pro výměnu komentářů a kritiky; zatřetí prostředky, které umožňují jednotlivým společenským skupinám před- stavit si navzájem své názory a postoje; začtvrté způsob, jak představit a vyjasnit společenské cíle a hodnoty; a zapáté způsob, jak zasáhnout každého člena společnosti toky informací, myšlenek a postojů, jež tisk nabízí“

Ideální je tržiště nápadů. Členové komise při editování závěrečné zprávy sice ani jednou nepoužili slovo veřejná sféra, zato často sáhli po souvisejícím veřejném zájmu, sice zůstali u tržiště, respektive práva spotřebitele, ale přímo konstatovali dilema ve stylu právo proti právu a vyplývající možnost (státní) intervence. „Tato situace přináší dilema. Tisk musí zůstat soukromý a svobodný, tedy lidský a omylný; tisk si ale nemůže nadále dovolit být shovívavý k chybám, musí naplňovat veřejnou potřebu. Opět zde neexistuje ideální řešení.

Question 3

Q

Proč se o médiích hovoří jako o čtvrtém stavu/čtvrté síle?

Answer

A

Tisk by měl naší společnosti pomoci jako čtvrtá síla, která má moc advokovat a rámcovat politické problémy. Před médii se svět skládal ze tří sil – klerikální (církev), privilegované šlechty a státní moci a poddaných, obyčejných lidí. Média, v té době tisk by měla vytvořit čtvrtý stav. Burke tohle říkal v roce 1787, takže dávno. Oscar Wild na něj pak reaguje tím, že čtvrtá síla už požrala všechny ostatní – politická moc v rukou tisku.

Question 4

Q

Jak si fungování médií představuje Anderson? 3 oblasti

Answer

A

– svobodu médií, pluralitu vlastnictví, rozmanitost informací, názorů a obsahu (vztah ke struktuře mediálního systému) 
– podpora udržování veřejného pořádku, bezpečnost, demokratických procesů, zprostředkování kultury atd. (služby) 
– dodržování práv jednotlivců, vyvarování se újmy společnosti a jednotlivce (varovné signály, čeho se lidé obávají ze strany médií)

Question 5

Q

Kdo mluví o Globální typologizaci a k čemu se to váže?

Answer

A

Blumer a McLeod – jde jim o to, že každý normativní model nutně vede ke zjednodušení

Question 6

Q

Jaké 4 normativní představy o médiích má McQuail?

Answer

A

Liberálně pluralitický model – zdůrazňuje roli svobodného trhu myšlenek. Veřejný zájem je to, co veřejnost zajímá. Svoboda tisku = svoboda vlastnit vydavatelství bez zásahů státu.

Model společenské odpovědnosti/veřejného zájmu – Právo na svobodné uveřejnění informace by mělo být v souladu s veřejným zájmem, který přesahuje soukromé zájmy. Veřejnoprávní média – společenský smysl.

Profesní model – sami novináři a tisk si střeží své standardy. Proč by to tak mohlo být? Autonomie žurnalistiky je nejlepší způsob, jak zajistit kontrolu těch u moci – nemůžou si to nijak ohýbat. Zároveň novináři naplňují potřebu veřejnosti diskutovat a nesou výsledky boje za svobodu.

Alternativní model – komunitní média, média zespoda, subkultury. Legitimní opozice proti síle státu a big money. Univerzální racionalita nefunguje pro všechny.

Question 7

Q

Kdo se jako první systematicky věnoval účinkům médií?

Answer

A

Paynův fond a výzkum dopadu filmů na chování dětí a dospívajících. Přelom 20. a 30. let. Kritika za použití špatných metod a málo vědeckých postupů, ale byl to první pokus se poctivě věnovat studiím médií. Také se ten výzkum stal důležitou argumentací pro protlačení Haysova kodexu. Třeba Melvin DeFleur výzkum kritizoval zpětně za to, že nepracoval s kontrolními skupinami a podobně.
V podstatě potvrdil negativní účinky, kterých se veřejnost bála.

Question 8

Q

Jaké éry mediálních účinků rozděluje McQuail?

Answer

A

1) Všemocná média
2) Omezené účinky médií – teorie všemocných médií vystavena zkoušce
3) Znovuobjevení mocných médií
4) Dohodnutý vliv médií

Question 9

Q

Jaké koncepty spadají do teorie pasivního publika?

Answer

A

1) Závislostní teorie (Melvin DeFleur, Sandra Ball-Rokeach)

2) Kultivační teorie (George Gerbner)

Question 10

Q

Vysvětli závislostní teorii, kdo za ní stojí

Answer

A

Mluv! Sandra Ball-Roaches a Melvin DeFleur

Question 11

Q

Vysvětli kultivační teorii, kdo za ní stojí

Answer

A

Mluv! George Gerbner

Question 12

Q

Jaké koncepty spadají do teorie aktivního publika?

Answer

A

1) Teorie užití a uspokojení (víc lidí)

2) Teorie zakódování a dekodování (Stuart Hall)

Question 13

Q

Proč používáme média podle Alana Rubina?

Answer

A

rituální typ – eskapismus, habituální konzumace mediálních obsahů s cílem uniknout od reality, příjemce je danému médiu víc odevzdaný 

instrumentální typ –intencionálně orientované chování mediálních konzumentů směřující k vyšší informovanosti, záměrné vystavení specifickému obsahu za účelem získání informací

Kniha: Media Effects Auses and gratifications perspective

Question 14

Q

Proč média používáme podle McQuaila, Blumera a Browna?

Answer

A

1) poskytují rozptýlení, únik od každodenní rutiny 
2) posilují každodenní reálnou komunikaci, podporují osobní vztahy 
3) podporují vědomí vlastní totožnosti, slouží jako prostředek pro formování identity 
4) poskytují informace o blízkých i vzdálených událostech a uspokojují tak potřebu “být informovaný”

Question 15

Q

Jakých 5 typů aktivit publika definuje Frank Biocca?

Answer

A

selektivita – publikum si vybírá, čemu bude věnovat svoji pozornost a jaká bude míra této pozornosti

utilitarismus – publikum se řídí zkušeností a potřebou (teorie užití a uspokojení, kdy mediální spotřeba představuje více či méně uvědomělou snahu uspokojit nějaké potřeby)

intencionalita – publikum jedná záměrně (S. Hall: teorie kódování a dekódování, podle které si lidé interpretují nabízená sdělení tak, aby odpovídala jejich představě o světě)

odolnost vůči ovlivnění – S. Hall svojí teorií také naznačil, že publikum je svým způsobem nepoddajné, že se dokáže ubránit nechtěnému ovlivnění tím, že v procesu dekódování snahu o ovlivnění odhalí, čímž se dokáže účinně bránit nabízené či vnucované interpretaci

kritika a interakce – lidé dokážou mediovaná sdělení kriticky vyhodnotit, samostatně je doplnit jinými sděleními a vyvodit tak vlastní závěry

Question 16

Q

Jaké dvě složky má znak podle F. Saussura?

Answer

A

Formální a obsahovou.

Formální = text kráva
Obsahová = co pojmem kráva myslím

Question 17

Q

Jaké 3 vlastnosti má znak podle Saussura?

Answer

A

Arbitrárnost – nahodilost, vymyšlenost – nelze se nijak logicky dobrat k tomu, proč zrovna zvíře na louce označujeme jako krávu.

Konvenčnost – Abychom si rozuměli, tak musí platit společenská konvenčnost, že kráva je kráva, ne třeba strom.

Asociativnost – formální a obsahová složka jsou vzájemně propojené – když koukám na krávu, tak si v hlavě vybavím pojem kráva, a když koukám na písmenka vybavím si zvíře.

Question 18

Q

Co je to polysémie a kdo o ní mluví?

Answer

A

texty tvoří znaky, které mohou teoreticky nabývat mnoha různých významů (Valentin Vološinov)

Question 19

Q

Jak se liší strukturalismus od lingvistiky?

Answer

A

Je to širší pojem – lingvistika zkoumá jenom systém jazyka. Strukturalismus zkoumá systémy obecně.

Question 20

Q

Co je to sémiotická funkce?

Answer

A

Schopnost člověka pracovat se znaky – bez toho bychom nebyli schopni bavit se o abstraktních a asi ani žádných jiných věcech. Televizní obraz nebo film bychom vnímali jenom jako změť nesouvisejících barev.
Schopnost člověka zpřítomňovat nepřítomné předměty tím, že je zastoupím znaky – těžké dveře + Hollar

Question 21

Q

Kdo kouká na znak unilaterálně?

Answer

A

Ch. W. Morris nebo Charles Peirce

Question 22

Q

Na jaké 3 typy dělí znaky Peirce?

Answer

A

Ikon – znak, který se svému objektu nějak podobá (fotografie, portrét, zvukové efekty)

Index – Znak, který je se svým objektem spojen (fyzicky nebo kauzálně) – když někdo mluví o kouři, víme, že tam hořelo - když máme otisky prstů, někdo se musel dotknout

Symbol – znak, který je ke svému objektu v čistě arbitrárním vztahu. Je dán jen lidskou dohodou a konvencí – vlajky, slova, světla na semaforu.

Question 23

Q

Na jaké 2 typy dělí kódy Graeme Burton?

Answer

A

primární kód – je vrámci dané kultury univerzální (např. přirozený jazyk, kód zobrazování) 

sekundární kód – znaky a způsoby užití primárních kódů typické pro určité typy komunikace (kód novinového zpravodajství, kód zpravodajské fotografie nebo kód časopisu pro ženy, motoristy…) → jak číst mediální text, jak číst umělecký text atd. 

Question 24

Q

Čím je pro semiotiku významný Morris?

Answer

A

vymyslel 3 disciplíny semiotiky: syntax (znak plus znak), sémantika (znak plus okolní prostředí) a pragmatika (znak plus použití)

Question 25

Q

Trojúhelník Charlese Pierce

Answer

A

objekt (na co v realitě odkazujeme), representamen (znak, to čím odkazujeme, samo o sobě bezvýznamné) a interpretant (není to osoba, co interpretuje, ale mentální obsah, který si ale každý můžeme interpretovat jinak - když se řekne “škola”, někdo si vybaví Hollar, někdo základní školu > to dává volnost tomu, kdo interpretuje, podle Morrise není význam definován slovníkem, ale tím, kdo znak čte, ta volnost ale není nekonečná, většinou nás svazují společenské konvence - červenou na semaforu čteme jako “stát”)

Question 26

Q

Kdo na znak kouká bilaternálně?

Answer

A

Saussure, Barthes

Question 27

Q

Barthesovo pojetí znaku

Answer

A

proces signifikace - denotace (doslovný význam), konotace (cikán vs. Rom), mýtus (cikáni kradou . obecně zažité soudy)

Question 28

Q

Význam mýtu pro Barthese a jak se mýtus tvoří?

Answer

A

tvoří se konotačním řetězcem (znak se může stát komplexním znakem, který na sebe navazujícími konotacemi dá vzniknout mýtu)
> mýtus je podle Barthese součástí dnešní společnosti (reklamy, sport, film) > mýtus je negativní, nabořit ho může LOGOS, racionální přemýšlení, mýtus posiluje zvykovost, zabíjí racionálno

Question 29

Q

Semiotický systém podle Barhtese?

Answer

A

prvním systémem jazyk, druhým mýtus > jazykovým znakům je dodán jiný význam

Question 30

Q

Co je to kód a jak jej dělíme?

Answer

A

= systematická organizace znaků a vztahů mezi nimi, které slouží přenosu informace mezi komunikátorem a adresátem
> verbální (přirozený jazyk a umělé j.), neverbální (synsematické, autosemantické)
>digitální, analog
> primární sekundární
> reprezantační a prezentační

Question 31

Q

Co je to intertextualita a jak to, že jí rozumíme? Uveď příklad intertextuality v médiích.

Answer

A

význam se konkretizuje také na základě KONTEXTU > ten jsme jako lidské bytosti chápat na základě našich předchozích zkušeností (spol. kontext, kulturní kontext, situační kontext)
> citace, parodie, film odkazuje na knihu (překračování hranic jednotlivých médií!), krimi příběhy, hypertextualita síťtových médií, televizní soutěže

Question 32

Q

3 stupně intertextuality

Answer

A

text - text (motto)
text - médium (simulakra, ideologie)
text - zážitek z mediální sféry (recenze)

Question 33

Q

Co je kulturní průmysl a v jakém díle ho v rámci Frankrut. školy najdeme hlavně?

Answer

A

v Dialektika osvícenství (1947) od Adorna a Horkheimera
propojení průmyslu a kultury > kultura se komodifikuje, kapitalismus z ní dělá zboží, spojené se vznikem masmédií
> Adorna hlavně krizituje jednoduchost konzumace masové kultury, instrumentalizovaný rozum vytvořil kulturní průmysl, kterým se otupuje kritické myšlení
> odkaz na auru umění - Walter Benjamin: Um. dílo ve věku své tech. reprod.

Question 34

Q

Vysvětli Mít nebo být

Answer

A

Erich Fromm, eko. problémy, dva mody - konzumovat a vlastnit a nebo produktivní žití, solidarita

Question 35

Q

Vysvětli Jednorozměrný člověk

Answer

A

Marcuse, protesty 68, jednorozměrné smýšlení smiřuje vnitřní protiklady, TECHNICKÁ RACIONALITA, pohodlná bezkonfliktní demokratická nesvoboda, věda a technika (racio) jako další zesilující médium pro ideologii

Question 36

Q

Vysvětli Jurgen Habermas

Answer

A

Strukturální přeměna veřejnosti

Question 37

Q

Hallův komunikační model

Answer

A

profesní kod a tři možnosti jak kod dekodovat - dohodnutý, opoziční a dominantní

Question 38

Q

charakterizuj Birmigham. školu obecně

Answer

A

kultura každodennosti, populární kultura vs masová kultura > význam pro mediální studia
sdílí myšlenky s Barthesem, Althusserem a Gramscim
multidisciplinární přístup (Hall) > sociálně vědní metodolog. rámec a obohacení o feminismus, neomarxismus a další myšlenkové proudy > zaměřuje se na gender, etnicitu a další nerovnosti a to, jakým způsobem, jsou nerovnosti v médiích NATURALIZOVÁNY (legitimizovány)
transformace sociální reality médii - ideologie
zároveň dávají větší moc čtenáři
dělení vyšší a nižší kultury
semiotická analýza

Question 39

Q

Fiske - mluv

Answer

A

understanding popular culture, reading TV

Question 40

Q

pojmy vepsaný čtenář a preferované čtení

Answer

A

souvisí spolu
pref. čtení - Hall
vepsaný čtenář - interpelace a apelace, Sparks a Campbell

Question 41

Q

Jaké typy realismu rozděluje Angová?

Answer

A

Empirický realismus, klasický realismus, emocionální realismus

Question 42

Q

Co napsal Richard Hoggart?

Answer

A

The Uses of literacy – tradiční dělnická kultura vs. komerční pop-kultura

Question 43

Q

Co napsal Raymond Williams?

Answer

A

Culture and Society, The Long Revolution – modernizační proces, modernita.
Dnes máme stejně informací za jeden den, jako středověký člověk za celý život. Z cyklického prožívání času se stává lineární pojetí. Rozum je dnes víc než víra. Utilitární. V Technology and Cultural Form píše, že televize je determinována ekonomikou.

Question 44

Q

Kdo definoval vepsaného čtenáře?

Answer

A

Sparks & Cambell

Question 45

Q

Co je Saussurovo synchronické čtení znaků?

Answer

A

Synchronické čtení znaků – jak definovat svobodu? Abych rozuměl slovu svoboda, musím zároveň rozumět spoustě dalších slov, aby mi to dávalo smysl

Question 46

Q

Co myslí Baudrillard, když mluví o systems of objects?

Answer

A

Produkty vytváří celky. Pořád chci nějaký další. Koupim žehličku > potřebuju žehlící prkno

Question 47

Q

Jak Baudrillard nazývá dominanci znaků?

Answer

A

Sémiokracie

Question 48

Q

Jaké typy hodnot Baudrillard přiřazuje znakům?

Answer

A

Užitná hodnota – směnná hodnota (o tý mluvil už Marx) – symbolická hodnota

Question 49

Q

Jaké 3 typy reprezentace rozděluje Stuart Hall

Answer

A

Konstruktivistický přístup, reflexivní teorie, intencionálníí teorie

Question 50

Q

Co napsal Michel Foucault?

Answer

A

Dohlížet a trestat, Dějiny sexuality, Zrození biopolitiky,

Question 51

Q

Jak Foucault nazývá to, že se diskurz proměňuje v čase?

Answer

A

Genealogie diskurzu

Question 52

Q

Co napsal Teun van Dijk?

Answer

A

Discourse and Power, Discourse and Knowledge, News as Discourse

Question 53

Q

Jaké 3 dimenze odděluje u diskurzu Norman Fairclough?

Answer

A

Text – diskurzivní praxe – sociální/společenská praxe

První dimenze – textuální – výběrem určitých slov odhalujeme, jaký postoj k věci, o které píšeme, máme – moje sousedka byla stará čarodejnice vs. moje sousedka byla stará dáma. Druhá dimenze – řetězíme slova do vět, je to naše diskurzivní praktika. Třetí dimenze – jazykem vrůstáme do komunit, sociokulturní praktika.

Question 54

Q

Kdo mluví o spirále mlčení?

Answer

A

Elisabeth Noelle-Neumann

Question 55

Q

Jak se jmenuje nejznámější výzkum amerického veřejného mínění?

Answer

A

Gallup poll – u nás něco podobného CVVM

Question 56

Q

Jaké jsou podle CVVM problémy, které nejvíc pálí Čechy?

Answer

A

Korupce, hospodářská kriminalita, přistěhovalectví, zdravotnictví – kultura nejmenší, situace v armádě

Question 57

Q

Kdo řekl, že média nemusejí být efektivní v určování toho, co si máme myslet, ale rozhodně umí ovlivnit, o čem máme přemýšlet?

Answer

A

Bernard Cohen – The Press and Foreign Policy

Question 58

Q

Jaké jsou 3 stupně nastolování agendy?

Answer

A

1) Přenos významnosti z mediální agendy do veřejné agendy (salience)
2) Rámcování a priming toho, co jsme přenesli – hodnocení
3) Intermediální agenda – nastavování agendy v rámci mediální organizací

Question 59

Q

3 typy nahlížení na agenda setting

Answer

A

a) kognitivní (kognitivistický) – jak, od jaké míry a za jakých okolností mediální rámce nalézají odezvu u jednotlivců a vedou kpřijetí (soulad, reprodukce), přehodnocení či zamítnutí rámce. Vtomto procesu vyjednávání (negotiation) jsou zásadní faktorem předchozí znalosti jedince – Behaviorální Nudging – Thaler + Sunstein

b) konstruktivistický – rámce jsou součástí socializačních procesů, jsou jedním ze zdrojů při utváření názorů a postojů, uváření názorů vyžaduje úsilí -> snadno dostupné rámce mají větší šanci, že budou kooptovány (co-optation) = vybrány vlastním rozhodnutím
Média představují prostor, kde různí aktéři, sociální skupiny, instituce a ideologie zápasí o definování a konstrukci sociální reality.

c) kritický – vychází z pozice kritických teorií -> rámce jsou „nástrojem moci jedněch nad druhými“, média zprostředkovávají informace o tématech a událostech zperspektivy hodnot zastávaných politickými a ekonomickými elitami.
Výsledkem je dominance (hegemonie) specifických rámců, kdy odlišné perspektivy (rámce) nejsou přítomny vůbec, nebo se jedná o rámce, které reprodukují zjednodušený pohled podporující status quo. Média záměrně vybírají určité informace a opomíjejí jiné.

Question 60

Q

Co napsal Daniel Boorstin?

Answer

A

A guide to pseudo-events in America

Question 61

Q

Co napsal Paul Virilio?

Answer

A

Informatická bomba, Válka & film, The Great Accelerator, Pure War

Question 62

Q

Kdo dělí politickou komunikaci do tří etap?

Answer

A

Jay Blumler a Dennis Kavanagh

Question 63

Q

Kdo mluví o lapdogovi–watchdogovi–scavange dogovi?

Question 64

Q

Jaké jsou 4 typy biasů médií podle McQuaila? A na jakých osách se pohybují?

Answer

A

Bezděčné, ideologické, stranící, propagandistické.

Osy – záměrné vs. nevědomé + zjevné vs. skryté

Answer 64

A

Centristický vs. pluralistický přístup

Answer 65

A

Reprezentačně liberální, participačně liberální, diskurzivní, konstruktionistická

Answer 66

A

DIskuze o pravidlech, normách, které následně závazně určí nakládání se společnými statky.

Answer 67

A

V česku máme slova politika – ale to není úplně dobré, protože to může znamenat ten reálný proces dělání politiky, ale i výstup jednotlivých politik.
V angličtině se to rozděluje na polity (normativní, institucionální ústavou daný rámec), politics – Politics vyjadřuje procesuální a dynamický aspekt politiky, oblast, v níž se nejrůznější zájmy a přístupy, programy, koncepce nebo jednání politických aktérů střetávají. Právě tato oblast je pro definici politické komunikace a její následné analyzování klíčová – zde sledujeme ve vzá- jemné interakci politics jednotlivých aktérů, které chápejme jako specifický pořádek hodnot, jako vyjádření zájmu daného aktéra, v ideálním případě má toto vyjádření již podobu předjímající třetí složku politiky, je tedy i jakýmsi návrhem policy.
Policy slouží jako označení zbývající materiální a obsahové stránky, jde v podstatě o výstup politického procesu, o sublimovaný výsledek střetu nejrůznějších politics, o veřejné politiky v podobě rozhodnutí, v nichž ožívají hodnoty a/nebo se distribuují omezené zdroje = jednotlivé zákony a schválené normy.

Answer 68

A

Kolektivní vs. individuální
Do kolektivních řadíme vládní instituce, parlamenty a jejich součásti, veřejnoprávní instituce, politické strany, zástupce občanské společnosti (nevládky a neziskovky, odbory, církve, univerzity, zaměstnanecké svazy), sdružení.
Individuální může být politik, ale je otázka, kdy vystupuje sám za sebe a kdy vystupuje jménem strany. Tady se individuální a kolektivní dost prolíná. Jinak je to ale taky každý neorganizovaný volič, který se jednou za čas sebere a jde volit. Také celebrity, nezávislí kandidáti, tiskoví mluvčí.

Insider vs. outsider
Wyn Grant (1995: 15–23) provedl zásadní rozlišení mezi vnitřními (insider) skupinami, považova- nými za legitimní a zahrnutými ve vyjednávání/konzultacích s vládou a/nebo veřejnými úřady, vytvá- řejícími tak ‚politické komunity‘ (policy communities), a vnějšími (outsider) skupinami, které nemají či přímo odmítají přístup do politického systému nebo si třeba nepřejí být považovány za legitimní a soustředí se především na ovlivňování veřejného mínění“ – extrémní případ teroristi?
V dnešním wellfare statu, kdy stát zasahuje takřka do všech oblastí našeho života mají političní aktéři dost velký význam, protože rozhodují o tom, jak budou spotřebovávány statky/zdroje.

Answer 69

A

Komunikace elit – vládnoucí/politické elity mezi sebou
Petiční komunikace – poddaní se obrací na vládnoucí elity
Asociační – poddaní komunikují spolu
Hegemonní – komunikace od vládnoucích k poddaným

Answer 70

A

Minimalistický přístup se zaměřuje na delegování moci a následné zastupování, participaci má omezenu na výběr elit, tj. makroparticipaci/nepřímou participaci.

Naproti tomu maximalistický přístup sází na vyvážený poměr reprezentace a participace a dále usiluje o maximalizaci participace, kterážto je chápána jako kombinace mikro- a makroparticipace

Answer 71

A

Tematické vs. epizodické rámcování
Protestující budou chtít být zarámováni tematicky – proč tam jsou, co požadují. Může se jim ale dostat rámce epizodického – v 15 hodin se sešli, bylo tam 10 000 lidí, poklidná akce

Answer 72

A

– Rámec konfliktu
– Rámec personalizace
– Rámec moralistní/odpovědnostní
– Rámec konsekvenční

Sám Entman (1991) identifikoval hned pět základních rámců, jež se nabízejí při reprezentování politických dějů a témat – jako první například rámec konfliktu, který namísto debaty o politics převádí reprezentované do podoby střetu uvnitř či mezi aktéry. S tím souvisí rámec personalizační/emocionalizační převádějící složité děje na příběhy s tváří. Jiné aspekty pak nabízejí rámce moralistní či odpovědnostní, možná nejzajímavější je rámec konsekvenční, jenž se často objevuje v převodu dějů/politics na dominantně či výlučně ekonomické principy (zisk, ztráta), což může ústit v to, že sociálně, ekonomicky či jinak motivované zájmy jsou pak vydávány téměř za přírodní zákon.

Answer 73

A

Gaya Tuchman – Heart at homes

Answer 74

A

Vynechání – o dané skupině se vůbec nemluví, není ji dávan prostor. Dá se docela snadno kvantitativně zkoumat. Kdo se objevuje na titulce? Kdo k tématu promlouvá?
Trivializace – zjednodušování a banalizace (Romům se nechce pracovat)
Odsouzení – média skupinu zobrazují negativně (Romové kradou)

Answer 75

A

Marxistický feminismus – přebírá Marxovu kritiku kapitalistického útlaku a aplikuje ji na postavení žen. Jak dochází k útlaku? Domácí práce nejsou placené, žena odchází na mateřskou a vzdává se svého příjmu. Domácí otročení.

Answer 76

A

vysvětli

Answer 77

A

vysvětli

Answer 78

A

neuznávání skutečnosti, že role a zodpovědnosti jsou ženám, dívkám, mužům a chlapcům připisovány či vnucovány konkrétními sociálními, kulturními, hospodářskými a politickými souvislostmi

Answer 79

A

Veřejná sféra vs. veřejné tržiště

Answer 80

A

Veřejná sféra z médií a veřejná sféra v médiích

Answer 81

A

První představa odráží centralistická východiska, předpokládá tedy spíše jednu veřejnou sféru. V jednotlivých médiích pak nacházíme spíše podobné než rozdílné odrazy této jedné veřejné sféry (z hlediska hodnocení mediál- ních reprezentací je potřeba mít na paměti, že sledujeme normativní ideál interního pluralismu). Plurality různých přístupů (relevantních z hlediska expertnosti a proporcionality) je dosahováno uvnitř daného média, jeho politicko-komunikačního obsahu. Tento model klade vysoké nároky na novináře, experty svého druhu, při hodnocení kvality jejich výkonu lze předpokládat možnost striktního oddělení politické komunikace od „nepolitické“, hodnocení se často zaměřuje jen na tzv. faktické obsahy (typicky zpravodajskou a komentářovou produkci) .

Answer 82

A

Tento přístup nebude vyžadovat pestrou a vyváženou reprezentaci aktérů a jejich politics uvnitř jednotlivých médií, naopak počítá s větší či menší provázaností jednotlivých médií s jednotlivými aktéry a jejich politics (politický paralelismus) – v ideálním případě by počítala s různými fóry a tribunami, vznikajícími na různých principech, s různými typy vlastnictví, s různými typy řízení a režimu přístupů do jejich obsahů, s různou mírou napojení na jednotlivé sektory (občanské) společnosti.

Answer 83

A

Komerční, stranická, alternativní, pluralitní média

osy – otevřený přístup vs. uzavřený přístup + pozorovatel vs. účastník

Answer 84

A

Komerční – všechny deníky kromě tak Halo novin – Mafra už možná stranická?
Stranické – Na vlastní oči (SPD, Okamurův domeček), blogy, předvolební noviny ANO
Alternativní – Alarm (Squatujeme mediální prostor), deník Referendum
Pluralitní – ČT, ČRO

Answer 85

A

První byla kryptoveřejná sféra – zde mluvíme o skupinách občanů, kteří vlastně ani těmi občany ještě nebyli, kteří se setkávali v utajení a v jejich mož- nostech nebylo konfrontovat vládnoucí moc přímo. V éře kryptoveřejné sféry se vyvinuly některé principy pozdější formy veřejné sféry, ale nebyla prakticky žádná šance je uskutečňovat před buržoazní revolucí.
Protoveřejná sféra – ne pro všechny, ale souvisí s buržoazní revolucí. Měšťané, občané začínají artikulovat svoje požadavky
Ortoveřejná sféra – stejně jako ortopedie „správná veřejná sféra“ – byla šance, ale nikdy jsme se do ní nedostali
Pseudoveřejná sféra – tam jsme teď, komercionalizovaná veřejná sféra

Answer 86

A

Rich media, poor democracy

„Hlavní náplní McChesneyho (McChesney 1999: xiii) argumentace je polemika s mainstreamovým či normativním pojetím amerických médií jako prostoru pro veřejnou diskusi a svobodnou soutěž jednotlivých ná- zorů, kterou má nejlépe zajistit volný trh. McChesney tvrdí, že americký mediální systém není produktem volného trhu, ale vládní regulace. Strůjci této regulace se verbálně legitimizují volnou soutěží, ve skutečnosti ale umožňují – anebo přímo podporují – koncentraci mediálních korporací do faktického oligopolu. Jak autor sám v předmluvě uvádí, jeho publikace Rich Media, Poor Democracy je o demokratické krizi ve Spojených státech a zbytku světa a o tom, jak korporátní mediální systém podkopává pod- mínky nezbytné pro efektivní demokratickou vládu.“

Answer 87

A

Aeron Davis se ve své práci fat democracy zabývá změnami, kterými prochází participace a interakce občanů s politiky. Dochází k závěru, že sociální sítě a internet obecně sice posílil konexe mezi politiky a voliči, ale jen u těch, kteří i dříve byli „v centru“. Zpravidla se jedná o lidi lépe situované se vzděláním, kteří se o politiku zajímali i v offline světě. Zkrátka – pokud je člověk aktivní, tak internet mu svou rozmanitostí, bloggery apod umožňuje získat nepřeberné množství informací. Větší část společnosti je však pasivní – spoléhá se na naservírovaný obsah od tradičních médií, které však pod ekonomickým tlakem selhávají.

Answer 88

A

Nad termínem uvažuje Jurgen Habermas v díle Strukturální přeměna veřejnosti. Komodifikaci vnímáme jako proces přeměny kultury, tradic, událostí i lidí samotných v objekty směny, které podléhají tržním mechanismům.

Příklady vidíme všude kolem. Komodifikovat lze duchovní místa výběrem vstupného. Komodifikovat můžeme publika tím, že se z nich v online prostředí snažíme vytáhnout osobní údaje a ty prodat inzerentům. Komodifikovat můžeme Vánoce, když z nich děláme svátky konzumu.

Svůj pohled přidává v knize The Political Economy of Communication i Vincent Mosco. Definice se příliš neliší, pouze více rozvádí prodávání publik inzerentům nebo komodifikaci obsahu (kreativní proces jako je natočení filmu je následně zabaleno do produktu a ten je prodán).

Answer 89

A

V knize The Political Economy of Media zkoumá, jaké ideály by žurnalismus měl naplňovat, o co se snažit. Rovněž se zabývá otázkou, zda média vůbec posilují demokracii, či spíše oligarchii.

Krize žurnalistiky spočívá v následujícím. Čím dál tím víc média přebírají PR články od komerčních subjektů – důvod? Je to snadné a ve chvíli, kdy výrazně prořídly newsroomy se obsah hodí.

Dále kritizuje nedostatek kontextu ve zpravodajství, kde převládají stále nová témata a na širší diskuzi není prostor – novost totiž ospravedlňuje coverage. Útržky a záplava obsahu však u příjemců podle něj vedou k apatii a apolitizaci.

Třetím bodem kritiky je fakt, že média výrazně více kritizují politickou sféru než business a korporace – „dig here not there“, uvádí to třeba na příkladu Enronu.

Answer 90

A

První – 1945 až šedesátky
Druhý – šedesátky až konec osmdesátek
Třetí – devadesátky až masový rozvoj internetu?
Čtvrtý?

Answer 91

A

Výrazné oslabení stranických propagand – vznik nestranných catch-all formátů, které cílily na početné publikum. Prostor stranám byl přidělen kvótně. Přímá konfrontace, ne jen vlastní hlásná tvorba. Formát tetevizní diskuze.

Televize se stala dominantním místem politické komunikace – všichni ji měli doma, a když v ní běžela politika, tak se dívali. Nebylo 50+ kanálů. Zavlečení nových lidí, kteří třeba tisk ani nekupovali.

Rapidní nárůst příjemců politické komunikace – oslabila se věrnost elektorátu u méně zapálených jedinců. Proč? Protože televize začala pokrývat krátkodobé úspěchy nebo faily vlády vs. opozice, což je zárodkem pro epozické rámcování politiky nebo epizodizaci.

Televize vnutila politickým aktérům mediální logiku – důraz na personalizaci. Konkrétní politika potřebovala konkrétní tvář. Důraz na sebeprezentaci, rétoriku, image.

Answer 92

A

premoderní, moderní, postmoderní kampaně

Answer 93

A

žurnalisté byli připraveni se ptát a pátrat a politici akceptovali reciproční povinnost odpovídat a účastnit se debat, a zhruba ji ohraničují roky 1964 a 1979. Koncem sedmdesátých let ovšem již registruje dvě strategie, jimiž se politici z tohoto rovnoprávného, a pro ně tedy nepříliš výhod- ného postavení, vyvazují. Zaprvé aktivním nasazením praktik politické reklamy/propagandy, profesionalizované a kampaňovité politické komu- nikace a public relations, zadruhé pak pasivním až ignorujícím vztahem k politickým žurnalistům,

Answer 94

A

Communication abundance – je všude, pořád na mě mluví politici skrz všechny kanály.
Souboj o pozornost vede k tomu, že komunikovat uceleně nějakou složitou problematiku je prakticky nemožné, protože se musíte spokojit s clickbaitovými útržky.
Proti tomuhle všemu musí politika soupeřit – sport, music, fashion, cookery, soap opera and other popular drama, reality shows, cele brity antics, easy to take documentarie
Forma vs. obsah
Je všechno tak negativní? Nemusí být – internet umožňuje neobvyklý aktivismus a kontrolu nad mocnými – na jednu stranu usnadňuje roli watchdoga – William Dutton o internetu mluví jako o pátém stavu / fifth estate
Díky tomu, že politici nepotřebují na internetu prostředníka, tak dokáží se vrátit k vlastní politické logice od mediální? Dokáží být straničtí a používat politický rétorický aparát než ten mediální.
Zároveň lidi se dokáží vyjadřovat k čemukoliv, ale zároveň nejsou schopni se aktivovat a přetavit to v relevantní diskurz.
Odstředivá diverzifikace – víc kontentu, víc hlasů je slyšet, ale míň lidí poslouchá. Think tanky, různá sdružení – demokratizace internetu vs. digital divide
Dobrovolně kouknout na alternativní pohled
Media centered democracy, mediatized democracy
Politici odjinud – lékaři —> politici

Answer 95

A

Pluralističtí pesimisté (David Miller, William Dinan) vs. neoliberální optimisté (Kuhn, Pippa Noriss – Mcnair)

Answer 96

A

Výrobkově orientované strany, prodejně orientované strany, tržně orientované strany

Answer 97

A

Svět ucha – orální kmenová kultura
Svět oka – přechod na psanou jazykovou produkci – rukopisy, důležité je písmo
Guttenbergova galaxie – vliv na sekularizaci společnsoti a rozšíření oborů poznání
Marconiho galaxie – nástup elektřiny a bezdrátového telegrafu

Brainscape's Knowledge GenomeTM

Mediální teorie 3+ Flashcards

Brainscape's Knowledge Genome^TM