Mediální teorie 3+ Flashcards
Proč je podle Komise pro svobodu tisku svoboda tisku v ohrožení?
1) Význam tisku vzrostl s tím, jak se z něj stalo masové médium. Zároveň se ale dramaticky zúžil okruh lidí, kteří v něm jsou slyšet, a kteří jej mohou ovlivnit —> vysoká institucionalizace. 2) Hrstka vyvolených řeší hlavně své zájmy, ne zájmy veřejnosti. 3) Ti, kteří mašinérii tisku řídí, jsou tu a tam zapojeni v aktivitách, které společnost odsuzuje a které – pokud by pokračovaly – nevyhnutelně podřídí regulaci či kontrole.
Jak si Komise pro svobodu tisku představuje ideál?
Naše společnost dnes potřebuje zaprvé pravdivý, úplný a poučený přehled o denních událostech v kontextu, který vysvětluje jejich význam; zadruhé fórum pro výměnu komentářů a kritiky; zatřetí prostředky, které umožňují jednotlivým společenským skupinám před- stavit si navzájem své názory a postoje; začtvrté způsob, jak představit a vyjasnit společenské cíle a hodnoty; a zapáté způsob, jak zasáhnout každého člena společnosti toky informací, myšlenek a postojů, jež tisk nabízí“
Ideální je tržiště nápadů. Členové komise při editování závěrečné zprávy sice ani jednou nepoužili slovo veřejná sféra, zato často sáhli po souvisejícím veřejném zájmu, sice zůstali u tržiště, respektive práva spotřebitele, ale přímo konstatovali dilema ve stylu právo proti právu a vyplývající možnost (státní) intervence. „Tato situace přináší dilema. Tisk musí zůstat soukromý a svobodný, tedy lidský a omylný; tisk si ale nemůže nadále dovolit být shovívavý k chybám, musí naplňovat veřejnou potřebu. Opět zde neexistuje ideální řešení.
Proč se o médiích hovoří jako o čtvrtém stavu/čtvrté síle?
Tisk by měl naší společnosti pomoci jako čtvrtá síla, která má moc advokovat a rámcovat politické problémy. Před médii se svět skládal ze tří sil – klerikální (církev), privilegované šlechty a státní moci a poddaných, obyčejných lidí. Média, v té době tisk by měla vytvořit čtvrtý stav. Burke tohle říkal v roce 1787, takže dávno. Oscar Wild na něj pak reaguje tím, že čtvrtá síla už požrala všechny ostatní – politická moc v rukou tisku.
Jak si fungování médií představuje Anderson? 3 oblasti
– svobodu médií, pluralitu vlastnictví, rozmanitost informací, názorů a obsahu (vztah ke struktuře mediálního systému)
– podpora udržování veřejného pořádku, bezpečnost, demokratických procesů, zprostředkování kultury atd. (služby)
– dodržování práv jednotlivců, vyvarování se újmy společnosti a jednotlivce (varovné signály, čeho se lidé obávají ze strany médií)
Kdo mluví o Globální typologizaci a k čemu se to váže?
Blumer a McLeod – jde jim o to, že každý normativní model nutně vede ke zjednodušení
Jaké 4 normativní představy o médiích má McQuail?
Liberálně pluralitický model – zdůrazňuje roli svobodného trhu myšlenek. Veřejný zájem je to, co veřejnost zajímá. Svoboda tisku = svoboda vlastnit vydavatelství bez zásahů státu.
Model společenské odpovědnosti/veřejného zájmu – Právo na svobodné uveřejnění informace by mělo být v souladu s veřejným zájmem, který přesahuje soukromé zájmy. Veřejnoprávní média – společenský smysl.
Profesní model – sami novináři a tisk si střeží své standardy. Proč by to tak mohlo být? Autonomie žurnalistiky je nejlepší způsob, jak zajistit kontrolu těch u moci – nemůžou si to nijak ohýbat. Zároveň novináři naplňují potřebu veřejnosti diskutovat a nesou výsledky boje za svobodu.
Alternativní model – komunitní média, média zespoda, subkultury. Legitimní opozice proti síle státu a big money. Univerzální racionalita nefunguje pro všechny.
Kdo se jako první systematicky věnoval účinkům médií?
Paynův fond a výzkum dopadu filmů na chování dětí a dospívajících. Přelom 20. a 30. let. Kritika za použití špatných metod a málo vědeckých postupů, ale byl to první pokus se poctivě věnovat studiím médií. Také se ten výzkum stal důležitou argumentací pro protlačení Haysova kodexu. Třeba Melvin DeFleur výzkum kritizoval zpětně za to, že nepracoval s kontrolními skupinami a podobně.
V podstatě potvrdil negativní účinky, kterých se veřejnost bála.
Jaké éry mediálních účinků rozděluje McQuail?
1) Všemocná média
2) Omezené účinky médií – teorie všemocných médií vystavena zkoušce
3) Znovuobjevení mocných médií
4) Dohodnutý vliv médií
Jaké koncepty spadají do teorie pasivního publika?
1) Závislostní teorie (Melvin DeFleur, Sandra Ball-Rokeach)
2) Kultivační teorie (George Gerbner)
Vysvětli závislostní teorii, kdo za ní stojí
Mluv! Sandra Ball-Roaches a Melvin DeFleur
Vysvětli kultivační teorii, kdo za ní stojí
Mluv! George Gerbner
Jaké koncepty spadají do teorie aktivního publika?
1) Teorie užití a uspokojení (víc lidí)
2) Teorie zakódování a dekodování (Stuart Hall)
Proč používáme média podle Alana Rubina?
rituální typ – eskapismus, habituální konzumace mediálních obsahů s cílem uniknout od reality, příjemce je danému médiu víc odevzdaný
instrumentální typ –intencionálně orientované chování mediálních konzumentů směřující k vyšší informovanosti, záměrné vystavení specifickému obsahu za účelem získání informací
Kniha: Media Effects Auses and gratifications perspective
Proč média používáme podle McQuaila, Blumera a Browna?
1) poskytují rozptýlení, únik od každodenní rutiny
2) posilují každodenní reálnou komunikaci, podporují osobní vztahy
3) podporují vědomí vlastní totožnosti, slouží jako prostředek pro formování identity
4) poskytují informace o blízkých i vzdálených událostech a uspokojují tak potřebu “být informovaný”
Jakých 5 typů aktivit publika definuje Frank Biocca?
selektivita – publikum si vybírá, čemu bude věnovat svoji pozornost a jaká bude míra této pozornosti
utilitarismus – publikum se řídí zkušeností a potřebou (teorie užití a uspokojení, kdy mediální spotřeba představuje více či méně uvědomělou snahu uspokojit nějaké potřeby)
intencionalita – publikum jedná záměrně (S. Hall: teorie kódování a dekódování, podle které si lidé interpretují nabízená sdělení tak, aby odpovídala jejich představě o světě)
odolnost vůči ovlivnění – S. Hall svojí teorií také naznačil, že publikum je svým způsobem nepoddajné, že se dokáže ubránit nechtěnému ovlivnění tím, že v procesu dekódování snahu o ovlivnění odhalí, čímž se dokáže účinně bránit nabízené či vnucované interpretaci
kritika a interakce – lidé dokážou mediovaná sdělení kriticky vyhodnotit, samostatně je doplnit jinými sděleními a vyvodit tak vlastní závěry
Jaké dvě složky má znak podle F. Saussura?
Formální a obsahovou.
Formální = text kráva Obsahová = co pojmem kráva myslím
Jaké 3 vlastnosti má znak podle Saussura?
Arbitrárnost – nahodilost, vymyšlenost – nelze se nijak logicky dobrat k tomu, proč zrovna zvíře na louce označujeme jako krávu.
Konvenčnost – Abychom si rozuměli, tak musí platit společenská konvenčnost, že kráva je kráva, ne třeba strom.
Asociativnost – formální a obsahová složka jsou vzájemně propojené – když koukám na krávu, tak si v hlavě vybavím pojem kráva, a když koukám na písmenka vybavím si zvíře.
Co je to polysémie a kdo o ní mluví?
texty tvoří znaky, které mohou teoreticky nabývat mnoha různých významů (Valentin Vološinov)
Jak se liší strukturalismus od lingvistiky?
Je to širší pojem – lingvistika zkoumá jenom systém jazyka. Strukturalismus zkoumá systémy obecně.
Co je to sémiotická funkce?
Schopnost člověka pracovat se znaky – bez toho bychom nebyli schopni bavit se o abstraktních a asi ani žádných jiných věcech. Televizní obraz nebo film bychom vnímali jenom jako změť nesouvisejících barev.
Schopnost člověka zpřítomňovat nepřítomné předměty tím, že je zastoupím znaky – těžké dveře + Hollar
Kdo kouká na znak unilaterálně?
Ch. W. Morris nebo Charles Peirce
Na jaké 3 typy dělí znaky Peirce?
Ikon – znak, který se svému objektu nějak podobá (fotografie, portrét, zvukové efekty)
Index – Znak, který je se svým objektem spojen (fyzicky nebo kauzálně) – když někdo mluví o kouři, víme, že tam hořelo - když máme otisky prstů, někdo se musel dotknout
Symbol – znak, který je ke svému objektu v čistě arbitrárním vztahu. Je dán jen lidskou dohodou a konvencí – vlajky, slova, světla na semaforu.
Na jaké 2 typy dělí kódy Graeme Burton?
primární kód – je vrámci dané kultury univerzální (např. přirozený jazyk, kód zobrazování)
sekundární kód – znaky a způsoby užití primárních kódů typické pro určité typy komunikace (kód novinového zpravodajství, kód zpravodajské fotografie nebo kód časopisu pro ženy, motoristy…) → jak číst mediální text, jak číst umělecký text atd.
Čím je pro semiotiku významný Morris?
vymyslel 3 disciplíny semiotiky: syntax (znak plus znak), sémantika (znak plus okolní prostředí) a pragmatika (znak plus použití)
