Česká historie Flashcards
Jaké byly první ryze české noviny?
Krameriovy císařsko-královské vlastenecké noviny bylo periodikum, které od července 1789 vydával v Praze český nakladatel Václav Matěj Kramerius. Jako první ryze české vlastenecké noviny[1] sehrály významnou roli v procesu českého národního obrození.
První noviny na našem území?
První české noviny drželi lidé v ruce poprvé před 300 lety. Jmenovaly se Pražské poštovské noviny a vyšly 4. února 1719. Tiskly se na pražském Starém Městě, kde stával dům U Zlatého kříže. Svoji dílnu tu měl tiskař a vydavatel Karel František Rosenmüller, český vlastenec, který těžce nesl úpadek českého jazyka.
Jaké 3 politické a novinové směry se vyprofilovaly kolem roku 1848? Jaké noviny k nim patřily?
Liberální směr – Národní noviny – Havlíček (přes 2000 výtisků), Pražský posel – Josef Kajetán Tyl – 1848
Radikálně demokratický směr – Pražský večerní list (5 000 výtisků), Noviny lípy slovanské
Konzervativní směr – v zásadě neměl noviny, časopis Bohemia, deník Pokrok, moc jim to nejelo
Famous noviny od 60. let 19. století?
Od šedesátých let vlivné Národní listy (Julius Grégr – známý novinář) – obecně se vytváří prostor pro víc názorových novinových proudů – žurnalismus liberální, konzervativní a socialistický
Jaké legislativní překážky jsi musel očekávat do konce 19. století při vydávání novin?
Český stamp act je zrušen až v roce 1899, novinářská kauce 1894. Oboje vede k nárůstu počtu periodik i jejich oběhu. Tisk taky začíná být spojený s ustavujícími se politickými stranami.
Jedna z prvních novinářek?
Anna Ziegloserová
Jeden z první bulvárů?
Pražský ilustrovaný kurýr – jeden z prvních bulvárů řešící vraždy a skandály. Byla to obrazová příloha Hlasu národa.
Jaký časopis byl hodně intelektuální a točil se kolem lidí jako TGM?
Časopis Čas – fancy z okruhu spolupracovníků TGM. Vnímali úroveň tisku jako úroveň národa, snaha o intelektualizaci, snaha o neideologičnost.
Kdo byl Gustav Eim?
Gustav Eim – významný novinář, ale i politik – sranda, že to šlo skloubit dohromady. Psal do Svobody, Národních listů, stal se poslancem říšské rady. Ikona parlamentního zpravodajství
Co byla hilsneriáda?
Hilsneriáda – takový český Dreifus – obvinění a spor o vinu Leopolda Hilsnera, který měl rituálně zavraždit Anežku Hrůzovou. Média přijala soudobý protižidovský diskurz, Masaryk ho rozkryl. Stejně tak se řešila pravost rukopisů zelenohorskýho a králodvorského
První český mediálky? Někdo vydává knihu – jak se jmenuje?
První kritické zkoumání, jak tyhle aférky dělají bordel lidem v hlavách – ekonom Karel Hoch vydává knihu – Noviny
První profesní novinářské organizace?
Vznikají také profesní organizace – první je o parník Nerudou podporovaný Spolek českých žurnalistů (1877), pak Ústřední svaz novinářů slovanských (1898), Jednota českoslovanských novinářů (1902),Syndikát českých novinářů (1909), Syndikát pražských deníkářů (1911).
Vycházely české noviny v zahraničí?
České noviny dokonce vycházely i v zahraničí – zejména emigranti v USA. Okolo 1900 vycházelo v US kolem 80 českých periodik, třeba Katolické noviny, Svornost, Pozor.
Deník s největší cirkulací za první republiky?
Večerní české slovo. Průběh 30. let 500 tisíc Konec 30. Let až 600 tisíc výtisků, 1938 až 800 tisíc – největší deník ve střední Evropě
Prvorepublikový bulvárek, který vytrolil Čapka?
Polední list nebo Expres (vydavatel Jiří Stříbrný) – vtipná kauza kolem Karla Čapka, kterýho popotahovali za Silvestrovskou párty
Důležité časopisy za první republiky?
Čin – Marie Majerová šéfredaktorkou
Přítomnost – Ferdinand Peroutka byl šéfredaktorem, TGM fandil z Hradu – publikovali zde: Karel Čapek, Eduard Bass, Josef Čapek, Karel Poláček & many more (takovej gang pátečníků)
Fronta – naopak kritický časopis k Hradu i politice
Kdo byl Egon Erwin Kisch?
Egor Erwin Kisch (1885-1948) – dělal rozhovor s Thomasem Alvou Edisonem, dopisovatel Lidových novin z Německa. Proslavil se svými reportážemi z USA, Číny, SSSR – „zuřivý reportér“ – neváhal třeba měnit obleky, aby pronikl do nějakého prostředí, věnoval se i povídkám. Sepsal i takovou novinářskou učebnici – Klasický žurnalismus
Kdo byla Milena Jesenská?
Milena Jesenská (1896-1944) – jedna z nejvýraznějších novinářek první poloviny 20. století. Publikovala v Národních listech, Přítomnosti, Lidových novinách. Podporovala postavení žen, vyjadřovala se k politické situaci. Za protektorátu chystala nelegální tisk V boj, nácíčci ji deportovali do tábora, kde zemřela
Největší tiskový český koncern a kdo mu velel?
Největší vydavatelský koncern byl Melantrich – ředitel Jaroslav Šalda – jméno nese odkaz na Jiřího Melantricha z Aventina (tiskař ze 16. století) – dohromady to bylo 5 tiskáren, ale vyráběli třeba i gramodesky
Vlajková loď – Večerní české slovo. Průběh 30. let 500 tisíc Konec 30. Let až 600 tisíc výtisků, 1938 až 800 tisíc – největší deník ve střední Evropě
Celkově vydávali 11 deníků, 60 regionálních týdeníků, časáky atd.
Další koncerny třeba Tiskařské a vydavatelské podniky Novina nebo Československá akciová tiskárna
Z jaké agentury se zformovala ČTK?
ČTK hned od roku 1918 – převzala pražskou pobočku rakouské agentury Korbyro
Byla nějaká cenzura nebo omezení za první republiky?
Cenzura zrovna ne, ale existoval institut odpovědnéhoo redaktora – to znamenalo, že když se noviny projevily proti zákonům, novinář nesl trestní odpovědnost.
Začátky českého rádia? Státní regulace?
První experimenty ještě před válkou na ČVUT, ale po válce pak na Petřínským vysílači. Legislativa byla taková, že provozování rádia je výhradním právem státu a kdo chtěl vysílat, potřeboval koncesi/povolení. Vtipný je, že koncesi jsi potřeboval i na přijímač, nemohl sis rádio koupit jenom tak.
Kdo stál za rozvojem rozhlasového vysílání? Odkud se vysílalo?
První studio Radiojournalu (Svoboda, Čtrnáctý), což byla nejdřív čistě soukromá společnost, ale kvůli finanční náročnosti v ní 51 % získal stát, bylo v Kbelích. To ještě ani nebyla Praha. Dost malý, nevyhovující, těžký tam dopravovat hosty. V roce 1924 se přesunuli na Vinohradskou (dřívější Fochovu), ale ještě ne na 12ku, ale různě se posouvali. Tam kde sídlí teď, sídlí od 1933.
Kolik na počátku rádia stála koncese?
Počáteční náklady hodně bránily rozšíření. Drahé koncesionářské poplatky a rádio třeba za 7K. Lidi to řešili tak, že začali vyrábět přijímače načerno a ladit signál i bez koncese. V roce 1923 byl měsíční poplatek 100 korun, v roce 1926 už jen 10 korun.
Co bylo simultánní rozhlasové vysílání?
Simultánní vysílání – studia v Praze, Brně, Bratislavě, Ostravě – možnost vysílat to samé nebo každá zvláštˇ