Lexikologie Flashcards

1
Q

Lexikologie

A

= věda zabývající se slovní zásobou
zákl. jednotka:
LEXÉM → LEX, ALOLEX, LEXIKÁLNÍ JEDNOTKA

disciplíny:

  1. sémantika (význam slov)
  2. dialektologie (nářečí)
  3. slangologie
  4. frazeologie (ustálené slovní spojení)
  5. onomaziologie (pojmenování)
  6. onomastika (vlastní jména)
  7. neologie (nová slova)
  8. lexikografie (slovníkářství, teorie tvorby slovníků)
  9. slovotvorba (tvoření slov + vztahy k jiným slovům)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Lexém

A

= základní, abstraktní jednotka lexikologie
→ obsahuje celou škálu tvarů (celé paradigma)
: miluji, miloval jsem, budu milovat,…

má 7 složek:
1. konceptuální = význam ve slovnících (stůl - kus nábytku)
2. kolokační = možnost spojovat se
3. konotační, asociativní = asociace; stůl - dřevěný, rodinný
4. emoční = expresivita; žrát, papat
5. sociální = váže se na sociální prostředí
6. reflektované = dvojsmysl; kontext věty nám dává jiný význam věty
7. tématicko-rématické = téma-réma
téma: Mám bratra.
réma: Karel chodí na gymnázium.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Lex

A

= konkrétní provedení/ tvar lexému

: miluji

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Alolex

A

= varianta slova
→ malé fonetické rozdíly, které nemění význam
: kdokoli - kdokoliv

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Lexikální jednotka

A

= někdy synonymum k lexému
= delší než lexém
= MŮŽE BÝT víceslovná spojení, které nesou 1 myšlenku

  1. frazémy = ustálená slovní spojení
  2. sousloví = spojení 2 a více slov → nese 1 myšlenku
    a) substantivní: střední škola
    b) adjektivní: na smrt nemocen
    c) adverbiální: křížem krážem
    d) slovesná: válí sudy (nejspíše)
  3. víceslovná propria (názvy): Bílá Hora
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Lexikografie

A

= slovníkářství, jak vytvářet slovníky
LEMMA = základní podoba lexému, uvádí se ve slovníku

druhy slovníků:

  1. jednojazyčné (slovní zásoba jednoho jazyka)
  2. dvoj a více jazyčné (překlady)
  3. naučné (encyklopedické, poučení o jevu)
  4. výkladové (význam slov)
  5. speciální (historické, etymologické= původ)
  6. sociálních dialektů
  7. terminologické (termíny, definice)
  8. cizích slov (přejatá slova)
  9. frekvenční (četnost užívání)
  10. retrográdní (slovní zásoba 1 jazyka, podle ABC)
  11. vlastních jmen (jména, příjmení, názvy měst,…)
  12. ortografické (Pravidla cz pravopisu) a ortoepické (Výslovnost spisovné cz)
  13. nevýkladové (věcné, pojmové; onomaziologie→význam→forma; není podle ABC)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Slovníkové heslo

A

TEZAURUS = zaznamenání veškeré slovní zásoby

  • info ortoepické, ortografické, gramatické
  • definice významu, polysémie (víceznačnost)
  • synonyma, antonyma
  • frazeologická spojení
  • slova odvozená, složená
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Slovotvorba

A

= nauka o tvoření slov + jejich význam + vztah k dalším slovům

a) ZNAČKOVÉ SLOVO → motivant
b) POPISNÉ SLOVO → motivát
• vztah MOTIVACE (fundace) = slovotvornost

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Formant

A

= soubor všech prostředků, kterými se motivant a motivát liší

  1. formální - motivát má o 1 morfém více
  2. sémantické - motivát je sémanticky bohatší
  3. stylistické - motivát bývá expresivní
  • sémantické pravidlo = pokud jsou proti sobě 1. a 2. → vítězí sémantický rozdíl (zelený-zeleň)
  • vzájemná motivace = pokud neplatí nic → motivují se navzájem
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Typy slovotvorné motivace

A
  1. zprostředkované - vzdálené; ryba - rybářský
  2. bezprostřední - hned vedle sebe; ryba - rybář
  3. východisková - mezi znakovým a popisujícím slovem
  4. nevýchodisková - vztah mezi popisnými slovy
  5. pravidelná - celý základ v motivátu; Slovák- Slovačka
  6. nepravidelná - mizí část základu; Slovák - Slovenka
  7. jedinečná - 1 motivant
  8. víceznačná - více motivantů
  9. fonetická; kuku - kukat
  10. syntaktická; Český Krumlov - českokrumlovský
  11. frazeologická; číhat za bukem - zabukista
  12. pragmatická; květináč - kořenáč (zlepšení významu)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Morfém

A

= nejmenší jednotka, která nosí význam

  • RADIX = kořenový morfém, nese podstatu lexikálního významu
  • relační prostředky gramatické = koncovky
  • AFIXY
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Afixy

A

• prefix = předložka
• sufix = po radixu
: přípona
: koncovka (flektivní sufix)
: postfix = po koncovce
• infix (vpona) = vkládá se do morfému; maliLInkatý
• interfix = spojení dvou radixů; červenObílý
• cirkumfix = před a po radixu; NEJkrásnĚJŠÍ

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Onomaziologie

A

= nauka o pojmenování

  • onomaziologický příznak = nese info o lexikálním významu (RYBÁŘ → RYB)
  • onomaziologická báze = řadí do onomazilogické kategorie (RYBÁŘ → ÁŘ)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Onomaziologické kategorie

- slovotvorné procesy

A
  1. mutace - motivant je jiný než motivát:
    ryba (zvíře) - rybář (osoba)
  2. modifikace - modifikace významu ↔ přidání příznaku: ryba - rybička
  3. transpoziční - změna slovního druhu:
    lov - lovit
  4. konverze - také se mění slovní druh, ale nabírá i nového významu:
    bílé víno - bílé
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Kolokabilita

A

= kombinovatelnost paradigmatu (= soubor tvarů ohebného slova; model, vzor) jednoho slova s jinými
= (jaké slovní druhy se mohou spojit)

  1. V-S: pes seděl
  2. S-ADJ: veselý člověk
  3. S-S: hejno ryb
  4. V-ADJ: pokládat za důležité
  5. ADV-ADJ: zcela jasné

→ výsledkem je KOLOKACE

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Kompatibilita

A

= významová spojitelnost prvků
→ musí to dávat smysl, pomáhá to při kolokabilitě
→ inkompatibilní je třeba “číst maso”, i když to kolokačně jde, protože se jedná od V-S

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Kolokace

A

= výsledek kolokability

  1. volné (ne úplně, omezené kompatibilitou):
    a) monokolokabilní jednotky: může být pouze v jednom typu věty: Mít něco za lubem.; lubem se nedá jinde použít
    b) omezená kolokabilita: vraný kuň/oř; jinde to vraný se nedá použít
  2. vázané
    a) frazém
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Frazeologie

A

= věda zabývající se frazémy

• synonymie - úprava frazému na základě synonym
být na Adama = být na Evu

• variantnost frazému - mění se pouze jedna složka
prát špinavé peníze
čistit špinavé peníze

• opozitnost
mluviti stříbro, mlčeti zlato x líná huba, holé neštěstí

• polysémie → není častá
mlčet jako ryba → bát se mluvit
mlčet jako ryba → udržet tajemství

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Paremiologie

A

= věda zabývající se pořekadly, příslovími (folklórní útvary)

20
Q

Frazém

A

= ustálené slovní spojení
• nerozložitelné
• expresivní
• může obsahovat jednotky, které se už nepoužívají

1) větný → celá věta je frazém
: Všude dobře, doma nejlíp.
2) nevětný → pouze slovní spojení frazém
: lev salonu

21
Q

Frazeologizace

A

= proces vytváření frazeologie

volné pojmenování → stabilizace → frazém

22
Q

Kalkování frazeologie

A

= doslovné překládání frazému

kostlivec ve skříni = žid ve skříni

23
Q

Klišé

A

= frazeologická jednotka, vyprázdněná, zbytečná, očekávaná

24
Q

Frazeologie:

varianty

A

= varianty k obměňování frazému:

  1. hláskové - spisovnost x nespisovnost
    : Být vesnický balík x bejt vesnickej balík
  2. gramatické
    morfologické - byl balík, je balík, bude balík
  3. slovotvorné - prát špinavé peníze → pračka, prádelna, proprat, vyprat
  4. lexikální -
    synonyma: prádelna, čistička
    obměna: třešnička na dortu → rozinka na dortu
25
Q

Frazeologie:

aktualizace

A

= přetvoření podoby frazému

  1. okazionalismy - pro účely jednoho textu (záměrně)
    : feferonka na dortu
  2. kontaminace - zmýlení/přeřeknutí
    : každá vrána/liška chválí svůj ocas → může se stát frazémem
    : sněhánky (sněhové přeháňky) → přeřeknutí
26
Q

Syntagmatický významový vztah

polysémie

A

= víceznačnost; genetická souvislost (dá se odvodit)
• má to něco společného
: zub (lidský) - zub (u kolečka)

27
Q

Syntagmatický významový vztah

homonymie

A

= víceznačnost; žádná souvislost (nedá se odvodit)
• mají jen stejnou formu

  1. úplná homonymie: shoduje se v celém paradigmatu
    : raketa (na Měsíc) - raketa (pálka) → subs.; neživ.
  2. částečná homonymie: v jedné části paradigma se neshodují
    : los (zvíře) - los (věc) → neshodují se v životnosti
28
Q

Lexikální jednotky

A
  1. Plnovýznamové = autosémantika
    = významově samostatná, ve větě plní funkci větných členů
    : substantiva, adjektiva, verba, adverbia, číslovky (některé)
  2. Neplnovýznamové = synsémantika
    = významově závislá, plný význam získají až po spojení s autosémanty, neplní funkci větných členů
    : předolžky, spojky, částice
  3. Specifické slovní druhy
    : citoslovce - významově samostatná, ale jsou neohebné a nepojmové (vyjadřují pouze emoci) → proto nejsou autosémantické

: zájmena - mohou nahradit autosémantika, ale odkazují na ně

29
Q

Lexikální význam

A

A) kognitivní/pojmová/nocionální složka významu

  1. vrstva denotativní - vztah k denotátu (reálné věci)
  2. vrstva kolokační - význam slova na základě obvyklé kombinace (pes štěká)

B) pragmatická složka významu

  1. konotativní (asociativní): žena - krásná, křehká
  2. emocionální - odráží emoce, zdvořilost mluvčího
30
Q

Pragmatika

A

= promluva mluvčího má záměr

• není pouze definice (jako u sémantiky)

31
Q

Onomastika

A

= nauka o vlastních jménech

  1. apelativa = obecná jména
    : kočka, pes, pračka,…
  2. propria = vlastní jméno
    : David, Čína, Jogobella

→ rozdíl mezi nimi není ostrý, protože může dojít k apelativizaci, proprializaci

32
Q

Onomastika:

apelativizace

A

= z proprií se stávají apelativa

: Masaryk → masarykovec; Švejk → švejkové; Lux → lux

33
Q

Onomastika:

proprializace

A

= z apelativ se stávají propria

: písek → Písek (město)

34
Q

Významové vztahy

A
  1. syntagmatické
    - pravidelné textové kombinace, které se už pouze aktualizují
    : pes - štěkat
  2. paradigmatické (paradigma = rozdělení do tříd)
    • strukturují slovníky, jsou tam takové jednotky, které se můžou měnit na tom samém místě, ale vzájemně se vylučuj (krom synonym) → nemohou platit zároveň
35
Q

Paradigmatický významový vztah:

synonymie

A

= stejný význam, jiná forma

  1. úplná syn.: neexistuje
  2. částečná: hezký - pěkný
  3. ideografická:
    specifikační (červený - rudý)
    intenzifikující (studený - ledový)
  4. pragmatická
    emocionální (spát - hajat)
    stylistické (měsíc - luna)
  5. toponyma (země, nářečí): vesnice - dědina
36
Q

Paradigmatický významový vztah:

opozitnost

A
  1. antonymie polární, graduální
    - ukazuje dva protipóly stupnice, mají mezi sebou i přechodový můstek
    - je možné ho gradovat (studený - studenější)
    - nemusí se vynulovávat (není mladý - neznamená, že je automatický starý)
    : začátek - konec
  2. antonymie komplementární
    - nemá mezi sebou přechodový můstek
    - není možné gradovat (mrtvý nemůže být mrtvější)
    - opačná tvrzení se vynulovávají (není mrtvý - musí být živý)
  3. antonymie vertikální
    - nepopírá celé, ale jen část → směr
    : vystupovat - nastupovat
37
Q

Tvoření nových slov

A

• význam slov se může rozšiřovat/zužovat

  1. odvozování - derivace
  2. skládání - kompozice
  3. zkracování - abreviace
  4. přejímání - kalkování
38
Q

Tvoření nových slov

derivace

A

= odvozování
= tvoření slov obměnou morfémové stavby

  1. prefixace
    - slovní druh zůstává stejný
    a) předložkové: protiprávní
    b) domácí: vyhnat, dohnat
    c) cizí: exmanžel, viceprezident
  2. sufixace
    - může změna slovního druhu
    : žena - ženský, zima - zimník
  3. konverze
    - připojení koncovky
    : kámen - kamení
  4. postfix: kdokoli
  5. infix: maliLinký
  6. velkOměsto
39
Q

Tvoření nových slov

kompozice

A

= skládání slov → 2 a více slovních základů
→ vznik slov motivovaných

druhy:
1. podle slovních druhů
substantiva: zlatovláska
číslovky: třiatřicet

  1. podle skládání
    a) čistá kompozice (vlastní)- interfix -O-
    : novostavba, lesopark
    b) komplexní, derivační (vlastní) - zadní člen nemlže sám existovat
    : tlakoměr
    c) juxtapozice (nevlastní) - skládání bez konektu
    : kdovíjaký, pravděpodobný
  2. podle vztahu mezi slovními základy
    a) souřadné: česko-anglický
    b) podřadné: krátko-zraký
40
Q

Tvoření nových slov

abreviace

A

= tvoření zkracováním slov
• jazyková ekonomie
• stejný význam

typy zkratek:
1. čistě grafické - čtou se jako nezkrácené
: str., mj.

  1. iniciálové - čtou se mnohdy dohromady
    : NATO, OSN, BBC
  2. zkratková slova
    : Čedok, autokino
  3. univerbizace - z víceslovného na jednoslovný
    : vysoká, základka, dálkař, rychlík
41
Q

Tvoření nových slov

přejímání/kalkování

A

= přejímání z cizího jazyka
• v češtině typické, že se přizpůsobuje českému systému

typy přejímání:
1. gramatické - překládá se každý morfém
: sus - pectus → pode - zřelý
2. sémantické - v jednom jazyce získává další význam
: myš (zvíře + od pc); zeď (obyč. + fb)
3. frazeologické - překlad struktury frazému
: have a nice day → mějte hezký den

míra přizpůsobení cz systému:

a) citátové: zachován původní pravopis
b) částečné: často kolísá (briefing - brífing)
c) zdomácnění: vymizí cizí původ (anděl)
d) kalkování: doslovný překlad

42
Q

Charakteristika slova

A

= nemá ustálenou definici

  1. formálně-významová: má formu+význam, neoddělit.
  2. fofo utvářenost: zvukově ucelená řada fonémů
  3. grafická podoba (morf.): utvořeno řadou grafémů
  4. významová (sem.): pojmový význam; postoj mluvč.
  5. přemástitelnost (syntax): do značné míry se dá přemísťovat ve větě
  6. společenská ustálenost (pragma.): ustálenost, reprodukovatelnost v konkrétním jazyce
43
Q

Neologismus

A

= nová slova
• spjaté se společností
• okazionalismy nemají příliš šanci se uchytit
• často TERMINOLOGIE

zp. :
1. mutací: plánovač
2. modifikací: neplatič (ne-platič)
3. transpozicí: básnění (z báseň)
4. univerbizací: občanka
5. kalkováním: home-office
6. novou skutečností: pc→počítač

44
Q

Internacionalismus

A

= výraz vyskytující se paralelně ve více jazycích
• tendence rozšiřovat slovní zásobu

pomocí:

  1. prefixoidy: ultra-; giga-
  2. kumulací: megaultra-
  • akronymy→univerbizace hodně používaných: BTW
  • smajlíci→globálně pochopitelní
45
Q

Sociolekt

A

= slang
• podoba neformální, nespisovná, hovorová výrazu
• specifické pro určité prostředí

  1. hantýrka (profesionalismus) → z profese: dvojkař
  2. argot → z nelegální profese: basa
  3. slangismy → vyjádřit výjimečnost prostředí: křak
46
Q

Stratifikace jazyka

A

= vrstevnatost jazyka

standardní:

  1. spisovná - kodifikovaný
  2. hovorová - částečně kodifikovaný; dynamický; regionálně proměnlivý

nestandardní:

  1. obecná čeština (vyšší) - prolíná s hovorovou, mediálně používaná
  2. interdialekty (obecná čeština) - ve městech + hanácký atd.
  3. dialekt - vymezuje, spojuje skupinu obyvatel

nestrukturní (speciální):

  1. profesní mluva - závazná na profesi, skupinu
  2. zájmový slang - neprofesní skupina
  3. argot - nelegální činnost