Fonetika a fonologie Flashcards
Fonologie
= lingvistická disciplína, spadá pod foentiku
• zkoumá využití jednotlivých řečových prvků v systému daného jazyka
• základní jednotka: FONÉM
Fonetika
= lingvistická disciplína
• zkoumá celý proces řečové komunikace
• základní jednotka: HLÁSKA
zkoumá aspekty:
- artikulační (tvorba řeči)
- akustický (fyzikální vlastnosti)
- percepční (vnímání)
- fonologický (jazykový systém)
Respirační ústrojí
složení
= dechové ústrojí
→ výdechový proud
- průdušnice
- průdušky
- průdušinky
- plíce
- bránice
Druhy dýchání
- hrudní → ovládáme, zvětšení hrudníku
- břišní/brániční → spontánní, nejhlubší, nejúčinnější
- klíčkové → pouze 2-5 žeber, nejvíce mělké
- kombinované → mix hrudní a břišní, mělké
Typy vzduchu v plicích
- reziduální: zbytek při úplném výdechu (0,8l)
- doplňkový: zbytek z toho, co v klidu vydechneme (2l); zrychlení tempa, slábnutí hlasu
- rezervní: poslední dech (1l), dořeknutí
Fonační ústrojí
= hlasové
→ tvorba hlasu z výdechového proudu
- hrtan
- epiglottis (výhybka mezi hrtanem a hltanem, při dýchání se otevírá)
- hlasivky (glottis = štěrbina, při mluvení je “uzavřená”) → vibrace
Artikulační ústrojí
= úprava, modifikace hlasu
- rezonanční dutiny:
ÚSTNÍ; HRDELNÍ ( průchod proudu); NOSNÍ - mluvidla:
labia, dentes, alveoly, palatum, uvula, mandibula, lingua
aktivní: lingua, mandibula, labia
pasivní: dentes, alveoly, palatum durum, palatum velum, uvula
Mluvidla: lingua
→ apex
→ dorsum
→ radix
jazyk
→ špička
→ hřbet
→ kořen
Mluvidla: dentes
zuby
Mluvidla: alveoly
dásňový výběžek (za zubama)
Mluvidla: palatum durum
tvrdé patro (horní)
Mluvidla: palatum velum
měkké patro (horní) → zapojuje, vypojuje dutinu nosní
Mluvidla: labia
rty
Mluvidla: mandibula
dolní čelist
Mluvidla: uvula
čípek → většinou se nezapojuje
Percepční ústrojí
= sluchové; vnímání • sluchové pole: 16Hz-16kHz (frekvence) • infrazvuk < 16Hz • ultrazvuk > 16kHz 1. zevní ucho: boltec, zvukovod 2. střední ucho: bubínek, kladívko, kovadlina, třmínek, oválné okno 3. vnitřní ucho: hlemýžď → cortiho orgán
Ortoepie
= stabilizovaná norma spisovné výslovnosti jazyka
Ortofonie
= správná výslovnost hlásek
Ortografie
= psaná podoba spisovného jazyka
Ráz
= tvrdý hlasový začátek • neslabičné předložky • nepřízvučný jednoslabičný slovo • uvnitř slova po předponě • před samohláskou
Foném
= neznaková, abstraktní jednotka
→ schopnost odlišovat morfémy (= nejmenší jednotky slova nesoucí význam → předpony, sufixy)
např.: /N/
Alofon
= varianty fon´mu (v písmu neodlišen grafémem)
/N/ → alofony jsou [n]; [ŋ]
Morfoném
= souhrn fonému, které s emohou na určitém místě navzájem stříd, pragmatická jednotka
→ nemění význam
→ noHa → noZe → noŽce → morfoném: h, z, ž
Vokály
= samohlásky
= otevřené, průchod bez překážek → tónová převaha
Konsonanty
= souhlásky
= průchod s překážkami → šumová převaha