Kožní Soustava Flashcards
Kůže a její pokrytí
Kůže (cutis, derma) pokrývá povrch těla a odděluje vnitřní části těla od vnějšího prostředí.
U dospělého člověka pokrývá plochu 1,6–1,8 m².
Funkce kůže - Ochranná
Ochrana proti vniknutí škodlivých látek, mikroorganismů a ÚV záření.
Funkce kůže - Vylučovací
Kůže vylučuje pot a kožní maz pomocí potních a mazových žláz.
Sekrety (pot a maz) se podílejí na ochraně kůže.
Funkce kůže - Termoregulační
Kůže udržuje stálou tělesnou teplotu.
Krevní cévy se v horku roztahují a v chladu zužují.
Odpařováním potu se tělo ochlazuje.
Funkce kůže - Smyslová
V kůži jsou smyslová kožní tělíska a volná nervová zakončení.
Slouží k vnímání počitků (bolest, tlak, hmat, teplo, chlad).
Funkce kůže - Zásobní
Tuk v podkožním vazivu je zásobárnou energie a vitamínů rozpustných v tucích.
Plní izolační funkci.
Funkce kůže - Resorpční
Kůže vstřebává látky rozpustné v tucích (např. masti).
Stavba kůže
Kůže se skládá ze tří vrstev:
1. Pokožka (epidermis)
- Škára (corium)
- Podkožní vazivo (tela subcutanea)
Pokožka (epidermis)
Svrchní vrstva kůže tvořená mnohovrstevným dlaždicovým epitelem.
Neobsahuje krevní cévy a nervy.
Zrohovatělá vrstva pokožky
Tvořena nejsvrchnějšími buňkami, které rohovatějí, odumírají a odlupují se.
Povrch je rozrýhován papilárními liniemi (na dlaních, prstech, chodidlech).
Papilární linie jsou individuální a dědičné, tvoří dermatoglyfy (otisky prstů).
Dermatoglyfyka
Obor zabývající se zkoumáním otisků prstů.
Uplatňuje se při řešení sporů o otcovství a v kriminalistice při identifikaci osob.
Papilární linie na prstech
Papilární linie na prstech se odvozují od hmatových papil ve škáře.
Tvoří obrazce zvané dermatoglyfy.
Vzor otisku prstu
Každý otisk prstu má svůj unikátní vzor, který se porovnává se základními typy v tabulkách.
Kriminalistická identifikace
Pro kriminalistickou identifikaci mají význam drobné detaily jako:
Přerušování linií
Ostrůvkovitost
Splývání a rozdvojování
Tyto detaily jsou charakteristické pro každého jedince.
Neexistují dva zcela stejné otisky prstů.
Dědičné vzory otisků
Hlavní vzory otisků prstů jsou dědičné.
Zárodečná vrstva pokožky
Hlubší vrstva pokožky, kde se buňky neustále dělí a odtlačují starší buňky k povrchu.
Melanocyty v zárodečné vrstvě
Zárodečná vrstva obsahuje pigmentové buňky melanocyty.
Melanocyty vytvářejí kožní barvivo melanin.
Funkce melaninu
Melanin chrání pokožku před ultrafialovým zářením (UV záření).
Množství melaninu a barva pleti
Množství melaninu určuje barvu pleti, vlasů a očí.
Škára
Pevná, pružná vazivová vrstva pod pokožkou.
Vysílá výběžky zvané papily, které obsahují kapilární sítě a nervová zakončení, vyživují a inervují pokožku.
Elastická a kolagenní vlákna ve škáře
Škára je bohatá na elastická a kolagenní vlákna, která zabezpečují pružnost kůže.
Kožní čidla ve škáře
Ve škáře jsou uložena smyslová tělíska (kožní čidla):
Meissnerova hmatová tělíska – vnímání dotyku.
Krauseova tělíska – vnímání chladu (uložena blíže k povrchu).
Ruffiniho tělíska – vnímání tepla (uložena hlouběji).
Volná nervová zakončení – vnímání bolesti.
Kožní deriváty ve škáře
Ve škáře jsou uloženy mazové a potní žlázy, apokrinní žlázy, vlasy, chlupy, řasy, vousy a nehty.
Podkožní vazivo
Řídké vazivo uložené pod škárou.
Funkce podkožního vaziva
Chrání organismus před nárazy.
Je izolační vrstvou.
Slouží jako zdroj energie (ukládání tukových buněk).
Tukové buňky v podkožním vazivu
V podkožním vazivu se ukládají a hromadí tukové buňky, které mohou tvořit celé vrstvy.
Smyslová tělíska v podkožním vazivu
Obsahuje smyslová tlaková tělíska, tzv. Vater-Paciniho tělíska.
Kožní deriváty – žláznaté
Mezi žláznaté kožní deriváty patří: mazové žlázy, potní žlázy, apokrinní žlázy a mléčná žláza.
Mazové žlázy
Doprovázejí vlasy a chlupy, ústí do jejich míšku.
Chybějí na dlaních a ploskách nohou.
Mají hroznovitý tvar.
Produkují kožní maz, který udržuje pokožku vláčnou a chrání vlasy/chlupy před vysycháním a lámáním.
Potní žlázy
Tubulózní, nerovnoměrně rozložené v kůži.
Nejvíce na čele, obličeji, dlaních a v podpaží.
Podílejí se na termoregulaci.
Pot obsahuje: 99 % vody, 0,6 % NaCl, soli K, močovinu, mastné kyseliny, aminokyseliny.
Množství potu za 24 h: 0,5–10 litrů.
Apokrinní žlázy
Pachové žlázy, aktivují se v pubertě.
Mléčná žláza
Největší kožní žláza.
Embryonálně založena u obou pohlaví.
U dívek se aktivuje v pubertě vlivem ženských pohlavních hormonů.
Kožní deriváty – zrohovatělé
Mezi zrohovatělé kožní deriváty patří: vlasy, chlupy a nehty.
Vlasy a chlupy – základní informace
Vyrůstají z vlasových váčků (cibulek) uložených ve škáře.
Jsou ovládány snopečky hladkých svalů – vzpřimovače chlupu.
Barva vlasů a chlupů
Ovlivněna množstvím pigmentu a mazu.
Šedivé vlasy vznikají přítomností vzduchu ve vlasu.
Typy chlupů na těle
Patří sem obočí, řasy, vousy, chlupy v nose, zvukovodu, v podpaží a stydké oblasti.
Vývoj ochlupení
Primární (lanugo) – 4.–8. měsíc nitroděložního vývoje.
Sekundární – vlasy a běžné chlupy.
Terciální – pohlavní ochlupení, tvoří se v pubertě.
Nehty
Vyrůstají z nehtového lůžka na prstech ruky a nohy.
