filozofie poznání Flashcards
1
Q
Běžná setkání s poznáním
A
- epistemologie je filosofickou disciplínou zkoumající lidské poznání.
- epistemologie vznikla jako reflexe našeho běžného způsobu poznávání, který je často nekritický a nejistý.
- epistemologie klade otázky o původu, předmětu, rozsahu a výsledku poznání, které se liší od otázek vědeckých nebo jiných.
- epistemologie je způsob života, který nás vede k poznávání pravdy.
2
Q
Pojem epistemologie
A
- epistemologie je filosofickou disciplínou zkoumající lidské poznání.
- epistemologická otázka se liší od vědecké otázky tím, že se neptá na to, co poznáváme, ale na to, jak a proč poznáváme.
- epistemologická otázka je metaotázkou, která se týká samotného poznání, jeho způsobu, statutu, věrohodnosti a funkce.
- epistemologickou otázku si klade poznávající člověk, který si uvědomuje problém svého poznání.
3
Q
epistemologie jako filozofická disciplína
A
- epistemologie vznikla v 19. století v Německu jako novokantovská reakce na idealismus a přírodovědu, které zpochybňovaly možnost poznání.
- epistemologie navazovala na Kantovu kritiku čistého rozumu, která rozlišovala mezi fenomény a noumeny, a hledala podmínky možnosti poznání.
- epistemologie má kořeny už v antické filosofii, kde se filosofové jako Parmenidés nebo Hérakleitos zabývali otázkami bytí a změny.
4
Q
Vybraná témata k řešení, tj. “problémy”: např.
A
- rozdíl mezi míněním a věděním
- pojetí, povaha a význam pravdy
- předvědění, praktické vědění, vědění (=teoretické vědění,= pravda?)
5
Q
Problematika poznání jako problém v “dějinách” filosofie.
A
- tři části podle historických období: antika, novověk a současnost.
- v antice byla problematika poznání spojena s otázkou povahy jsoucna a že Platón rozlišoval mezi míněním a věděním, mezi idejemi a stíny.
- v novověku se problematika poznání stala ústředním tématem a že se vyhranily dva protikladné směry: empirismus a racionalismus. Text také vyzdvihuje Kantův pokus o jejich syntézu a jeho pojem věci o sobě.
- zmiňuje, že v současnosti existují různé strategie zkoumání poznání, jako je fenomenologie, strukturalismus nebo analytická filozofie.
6
Q
CO JE VĚDĚNÍ ANEB CESTA ZA VLČÍMI DĚTMI
A
- vědění je něco, co již vždy nějak rozumíme, ale neumíme ho vyslovit nebo vysvětlit.
- naše nereflektované rozumění vědění se projevuje v běžných výrazech, jako je “nevím” nebo “není mi to jasné”.
- tyto výrazy naznačují, že máme vždy nějaké předvědění, tedy předpoklady nebo očekávání, o tom, co se týkají naše situace a problémy.
- předvědění= první a neúplnou odpověď na otázku, co je vědění, a slibuje další odpovědi v následujících částech.
7
Q
ROZBOR DVOU PŘÍKLADŮ PŘEDVĚDĚNÍ
A
- předvědění nám umožňuje řešit nejasné situace, kdy nevíme, zda něco je nějaké nebo co něco je, pomocí dvou příkladů: situace v metru a text z příběhu Rev. Singha.
- předvědění je vždy zároveň věděním hranic, za nimiž se věci mění, a věděním možných způsobů, jak překonat nejasnost.
- předvědění je primárně věděním toho, jak spolu věci souvisí.
8
Q
PŮVOD A DOSAH PŘEDVĚDĚNÍ
A
- předvědění vzniká z našeho začlenění do různých prostředí, jako je domov, rodina, škola nebo zaměstnání, a z našeho zájmu o nějakou oblast.
- předvědění není vždy dostatečné pro řešení nejasných situací, kdy potřebujeme další zdroje poznání.
9
Q
rozlišení situací
A
a) kdy naším cílem není samo řešení, ale praktický užitek; řešení je již vpodstatě dáno mimo nás, problém se spíše přesouvá na otázku, jak se k němu efektivně dostat
* označujeme je jako „praktický přístup k nejasné situaci“
b) kdy naším cílem je dosáhnout vědění bez ohledu na praktický zájem
* označujeme je jako „teoretický přístup k nejasné situaci“.
10
Q
PRAKTICKÝ PŘÍSTUP K NEJASNÉ SITUACI NEBOLI CESTA K UŽITKU
A
- k řešení nejasné situace stačí mít nějaký praktický zájem, který nám napoví, co hledáme nebo potřebujeme.
- úspěch řešení závisí na naší praktické inteligenci, tedy na naší schopnosti uplatnit naše předvědění v konkrétních podmínkách.
- naším motivem není dosáhnout vědění jako takového, ale pouze užitku, který nám vědění přináší.
11
Q
TEORETICKÝ PŘÍSTUP K NEJASNÉ SITUACI NEBOLI CESTA K VĚDĚNÍ VYŽADUJE OD JEDINCE
A
- teoretický přístup vyžaduje od jedince výslovný a trvalý zájem o pravdu, bez ohledu na užitek.
- teoretický přístup vyžaduje od jedince schopnost rozlišit mezi skutečností a klamem, pravdou a nepravdou, a odůvodnit toto rozlišení.
- teoretický přístup vyžaduje od jedince vzájemnou spjatost zájmu, vytrvalosti, soustředění a znalosti terminologie.
12
Q
ROZDÍL PRAKTICKÉHO A TEORETICKÉHO PŘÍSTUPU
A
- praktický přístup je založen na užitku a často vede k domněnkám a zkreslením skutečnosti.
- teoretický přístup je založen na pravdě a vyžaduje odstoupení od jiných zájmů a kritické myšlení.
- setrvávání jen v praktickém přístupu může být nebezpečné pro druhé i pro sebe.
13
Q
Přímé a nepřímé odůvodnění
A
- přímé odůvodnění spočívá v poukazování na zkušenost, která je smyslově ověřitelná a shodná s ostatními.
- nepřímé odůvodnění spočívá v odvolávání na autority, logiku nebo jiné výroky, které nejsou zaručeně pravdivé.
