estetika

Question 1

Estetika

Answer 1

• “nauka o krásnu”
  – tedy o tom, co má spojitost se vkusem, sympatiemi atd.
• Estetikou se také myslí filosofie umění.

Question 2

filozofie umění

Answer 2

Ta se systematicky zabývá rozumovou reflexí nad lidskou smyslovou zkušeností, krásou a uměním.

Question 3

Původní význam estetiky a jeho následné modifikace:

Answer 3

aisthesis - Jde o smyslové vnímání, o pociťování, o “uchopení” předmětů světa za pomoci naší smyslové zkušeností – (např. tvar, barvy, pach, …)

Question 4

rozumové poznání

Answer 4

narozdíl od smyslového dojdeme k nějaké domněnce, či k předpokladu nebo či věděn, které považujeme za pravdivé. Zkoumáme např. příčiny, souvislostí, podmínek, principů nebo celého systému předmětů naší zkušenosti.

Question 5

Estetika jako nerozumová forma zkušenosti

Answer 5

• Smysly nám dávají nejasné a nepřesné informace o světě
• Například duha je smyslově krásná, ale rozumově nevýznamná
• Baumgarten říkal, že smyslové poznání má svou hodnotu a pravidl

Question 6

Estetika jako teorie umění

Answer 6

• Zkoumáme, co je umění, jak se dělá, hodnotí a chápe
• Winckelmann se zajímal o historii a vývoj umění, hlavně antického
• Říkal, že krása je cíl umění a že umělci by měli napodobovat antické ideály

Question 7

Estetika jako estetická zkušenost

Answer 7

• Zabýváme se vším, co nás oslovuje smyslově, nejen uměním
• To zahrnuje přírodu, předměty, události, situace
• Snažíme se popsat a vysvětlit, jak prožíváme a reagujeme na estetické podněty, jaké máme preference, kritéria a normy, a jak se liší v čase a prostoru

Question 8

Základní rozlišení v estetické zkušenosti

Answer 8

• Mezi krásným a ošklivým
• To vyjadřuje náš postoj k tomu, co vnímáme smysly
• Krásné nás přitahuje, dělá nám radost, naplňuje nás harmonií a uspokojením
• Ošklivé nás odpuzuje, dělá nám smutek, rozrušuje a znepokojuje nás

Question 9

Kritika soudnosti - Kant

Answer 9

• Hledal základ a princip pro soudy o kráse
• Říkal, že když řekneme, že něco je krásné, myslíme, že se to musí líbit každému
• Ale to neznamená, že krása je objektivní, měřitelná nebo dokazatelná
• Krása je subjektivní, ale univerzální, vyžaduje shodu mezi lidmi
• Musíme být nezainteresovaní, nemít žádný osobní nebo praktický zájem na tom, co hodnotíme
• Musíme se dívat na věc jen pro sebe, ne pro to, co nám může přinést
• Krása je spojená s formou, nikoli s obsahem, a vyvolává čisté zalíbení, založené na svobodné hře našich schopností

Question 10

Umění v běžném slova smyslu

Answer 10

• Znamená umění, které se zaměřuje na krásu, tvořivost a originalitu
• Oproti estetické zkušenosti, která zahrnuje vše, co nás oslovuje smyslově
• Například malířství, sochařství, architektura jsou krásná umění
• Například hudba, literatura, film jsou estetické zkušenosti

Question 11

Kant a umění

Answer 11

• Říkal, že umění je způsob, jak si představovat něco, co nemá žádný praktický účel
• Ale i když je umění bezúčelné, pomáhá nám rozvíjet naše duševní schopnosti
• A také nám umožňuje sdílet naše myšlenky a pocity s ostatními
• Například když vidíme obraz, nemáme z něj žádný prospěch, ale můžeme si ho užít a porozumět umělcově záměru

Question 12

Požadavky na umění dle Kanta

Answer 12

• Umění je svobodné, nemá žádný vnější cíl nebo pravidla
• Umění má cíl sám v sobě, je samoúčelné a hodnotné
• Umění není prostředkem
• Umění sděluje, je komunikativní, vyjadřuje myšlenky a pocity umělce

Question 13

Umění dle Hegela

Answer 13

• Umění spojuje duchovní obsah a materiální složku
• Duchovní obsah je to, co umění chce říci, jaký má smysl nebo poselství
• Materiální složka je to, jak umění říká, jaký má tvar, barvu, zvuk, slova atd.
• Materiální složka je založená na smyslové zkušenosti, kterou umění vzbuzuje
• Smyslová zkušenost je jen povrch a zdání, protože skutečným cílem umění je duchovní oblast
• Umělecké dílo je krásné, když je dokonalá jednota obsahu a zjevu

Question 14

Krása dle Tomáše Akvinského

Answer 14

• Krása je to, čeho poznání se mi líbí, co mě přitahuje a uspokojuje
• Líbení je subjektivní, závisí na mém vkusu a náladě
• Líbení je také racionální, závisí na mém poznání a rozumu
• Líbení je také morální, závisí na mém svědomí a ctnosti

Question 15

Krása dle Kanta

Answer 15

• Krása je to, čeho poznání se mi líbí, ale nejen mně, ale každému
• Líbení je subjektivní, ale zároveň univerzální, vyžaduje shodu mezi lidmi
• Líbení je nezainteresované, nezávisí na mém osobním nebo praktickém zájmu
• Líbení je spojené s formou, nikoli s obsahem, a vyvolává čisté zalíbení

Question 16

Krása dle Schillera

Answer 16

• Krása je něco mezi důstojností a smyslovým půvabem
• Důstojnost je výrazem vládnoucího ducha, rozumu a mravnosti
• Smyslový půvab je výrazem smyslového člověka, cítění a touhy
• Krása nás vede k tvaru a myšlení, harmonii a rovnováze
• Krása nás uvádí do středního stavu mezi hmotou a tvarem, trpěním a činností

Question 17

Umělecké dílo dle různých autorů

Answer 17

• Napodobuje přirozenost, zůstává ve vztahu k přírodě (Aristoteles)
• Napodobuje božské tvoření, zůstává ve vztahu k Bohu (Tomáš Akvinský)
• Zprostředkuje nevyslovitelné, zůstává ve vztahu k duši (Goethe)

Question 18

Estetický subjektivismus

Answer 18

• znamená, že krása je záležitostí osobního názoru a vkusu
• Vychází z nezainteresovaného pohledu na umění, který nebere v úvahu žádný cíl nebo smysl
• Zpochybňuje, zda existuje něco obecně krásného pro všechny

Question 19

Kant a estetický subjektivismus

Answer 19

• Tvrdí, že krása je subjektivní, ale zároveň univerzální
• Požaduje, aby estetická zkušenost byla obecně přijatelná a závazná
• Říká, že když řekneme, že něco je krásné, myslíme, že se to musí líbit každému
• Potlačuje otázku individuálního vkusu a preference

Question 20

Estetický objektivismus

Answer 20

• Znamená, že krása je objektivní, nezávislá na našem názoru a vkusu
• Tvrdí, že krása je projevem určité objektivní pravdy, rozumu a ducha
• Hegel říká, že umění je způsob, jak odhalit pravdu ve formě smyslového uměleckého útvaru
• Heidegger říká, že umění je tvůrčí uchování pravdy v díle

Question 21

Umění jako projev člověka

Answer 21

• Znamená, že umění je jediné možné umění, které vychází z lidské tvořivosti a originality
• Oproti tomu, že umění je pouze napodobením přírody nebo božského tvoření
• Platón říká, že krása je objektivní, spojená s pravdou a dobrem
• Ideál umění je kalokagathia, tj. jednota dobrého a krásného

Question 22

Umění jako projev dobra

Answer 22

• Znamená, že umění má mravní hodnotu a funkci
• Platón i Aristotelés říkají, že umění má napomáhat k ctnosti a štěstí
• Aristotelés říká, že řecká tragedie má čerpat ze smyšlených příběhů, které mají očišťovat diváka od negativních citů
• Kant říká, že umění je symbolem mravního dobra

Question 23

Umění jako prostor pro komunikaci

Answer 23

• Znamená, že umění je o hře symbolů a interpretativních možností
• Bense říká, že umění je informačně teoretická estetika, která předává informaci skrze umělecké dílo
• Umělecká hermeneutika se zabývá významem a porozuměním uměleckého díla
• Rozlišuje se denotativní a konotativní obsah slova, např. v básni

Question 24

Umění jako společenský prostředek ideologie

Answer 24

• Znamená, že umění je ovlivněno nebo podřízeno politicko-společensko-ekonomickým cílům
• Marxističtí filozofové tvrdí, že umění má sloužit k prosazování třídního boje a revoluce
• Lukács říká, že umění má zrcadlit realitu s odpovídajícím akcentem na pokrok lidstva
• Adorno říká, že umění má být estetickým avantgardismem, který kritizuje stávající společnost skrze kritiku stávající formy, vztahu k umění a otázek, kterými se tendenční umění zaobírá

Question 25

Umění pojaté v duchu renesance

Answer 25

• Znamená, že umění je nezávislé na dalších praktických cílech, včetně umění a rituálu
• Jde o emancipaci umělce od objednavatelů a mecenášů
• Umění je o osobním projevu, tvořivosti a originalitě
• Umění je o napodobování a překonávání přírody

Question 26

Umění ve vztahu k filozofii

Answer 26

• znamená, že umění a filozofie mají společný zájem o skutečnost, pravdu a smysl
• Ale umění a filozofie se liší v tom, jak skutečnost, pravdu a smysl zpracovávají
• Filozofie vychází ze skutečnosti a plní svoje základní funkce v médiu rozumu
• Umění také vychází ze skutečnosti, ale plní svoje funkce v médiu smyslovosti

Question 27

Původ a kořeny umění

Answer 27

• Rozdíl mezi uměním, magií, mýtem a rituálem byl v dějinách problematický.
• Dříve bylo nemyslitelné např. náboženské umělecké dílo odebrat z náboženského prostoru do muzea (postup estetizace).
• Tento posun začal zvláště v moderně.
• Náboženské a rituální doplňky byly spíše praktickým účelovým dílem, ne estetickým.

Question 28

Stylistika

Answer 28

• Styl – značí (lat. stilus) značí tyčinku určenou k vyrývání do plochy…
  S- tyl prozrazuje viditelnou stopu původu (románský, gotická, renesance, baroko,..)
• Friedrich Nietzsche (1844-1900) - rozlišuje apollinský a dionýský styl – odpovídají klasickému a romantickému stylu v literatuře, architektuře atd.
• Genius - Od génia se požaduje stylotvorné působení. Kant : krásné umění je umění géniů.

Question 29

Umění v postmoderně

Answer 29

• Problémem je pluralita východisek pro posuzování krásy.
• Výhodou ale je neomezenost možností používat veškeré styly a formy, nemožnost se orientovat podle závazných norem.

Question 30

Dnešní použití výrazu estetika

Answer 30

odvozeno od řeckého slova aisthésis

Question 31

Vznik a předmět oboru

Answer 31

• Alexander Gottlieb Baumgarten kniha s názvem Aesthetica.
• Estetika bývala tradičně definována jako nauka o krásnu, jak se projevuje
• v přírodě či v uměleckém díle.

Question 32

Stručný přehled dějin estetiky jako nauky o kráse

Answer 32

*antika: krása nápodobou dokonalé ideji
*středověk: umění ovlivněno křesťanstvím
slouží mu jako pomůcka
či jako odlesk Boží slávy
*renesance: okouzlení světem nadsmyslových idejí
*novověk: estetika souvisí s poznáním, subjektivizuje se

Question 33

Dnešní chápání estetiky

Answer 33

*podezřelost krásy = kritický postoj k tradičním ideálům krásy, které jsou považovány za iluzorní, manipulativní nebo potlačující
*systematické znecitlivování = odkazuje na proces, kdy se člověk stává méně citlivým na estetické podněty, které ho obklopují

Question 34

Stručné seznámení s Platónovou tzv. teorií idejí

Answer 34

*jednotlivina a obecnina (příklad veverky a veverkovitosti)
*ideální krása: filosof jako arbitr ve sporu o to, co je opravdu krásné
*idea a čas: plynutí času může být zdroj estetického zážitku
*krásné a dobré: vztah provázanosti v Platonově filosofii

Question 35

veverka a veverkovitost

Answer 35

Veverka je jednotlivina, která patří k obecnině veverkovitosti.
Obecnina je abstraktní, neměnná a dokonalá forma, která je vzorem pro všechny jednotliviny stejného druhu.
Veverkovitost je tedy idea, která zahrnuje všechny vlastnosti a podstatu veverek

Question 36

jednotlivina a obecnina

Answer 36

Jednotliviny jsou konkrétní, proměnlivé a nedokonalé, zatímco obecniny jsou abstraktní, neměnné a dokonalé. Ideje jsou skutečnější než jednotliviny.

Question 37

ideální krása

Answer 37

Existuje idea krásna sama o sobě, která je věčná, nezměnitelná a nepodmíněná. Tato idea je zdrojem a cílem všech krásných věcí a jevů.

Question 38

ideál a čas

Answer 38

Čas vznikl spolu se světem jako pohyb nebeských těles, který je měřítkem všech změn. Čas může být zdrojem estetického zážitku, když se duše rozpomene na ideje, které viděla před svým vtělením.

Question 39

1. ukázka textu: Platón - Symposion

Answer 39

= dialog, který zkoumá různé aspekty lásky, kterou chápe jako erotickou touhu po krásném a dobrém, zprostředkovávanou bohem Erótem.

*erotická zkušenost (Erós jako daimón mezi bohy a lidmi)
*stupně směřující k vrcholu erotického zasvěcení
*láska k tělu
*chození za „vnější krásou vůbec“.
*uvědomění si, že „krása v duších je cennější než krása těla“.
*nazření duchovní krásy: krásy, „jevící se v činnostech a zákonech“
*nazření božské krásy: náboženská dimenze (krásno podivuhodné podstaty)
*nebezpečí nadřazenosti filosofa vůči umění:
*filosof zapomene na to, že po kráse a pravdě pouze touží
*začne se domnívat, že díky své výjimečnosti má nárok vystupovat jako ten, kdo pravdu vlastní

Question 40

Kritika platonismu

Answer 40

*Člověk se nesmí orientovat podle nějakých nadsvětních jsoucen.
*Musí naopak pozitivně přijmout svou tělesnost a uvědomit si, že vše je jen takové, jak se nám to jeví.
*Destruktivní role sokratovského racionalismu v estetice: “všechno musí být rozumné, aby to bylo krásné„.

Question 41

2. ukázka: Nietzsche – Zrození tragédie

Answer 41

*nutnost přijetí konečnosti a tragičnosti života
*pozitivní role umění při snášení těžkosti bytí
*pokusy metafyziků o nalezení nějaké pravé skutečnosti za pouhými jevy jsou naivními
*umělec a pravý filosof jako dionýské bytosti
*jsou schopni přitakat životu i v jeho tragičnosti
*jsou esteticky formováni; ne však díky nadsvětné ideji krásy, ale otevřeným přijetím života v jeho tragice, zmírňované opojením či snem.

Question 42

Úryvek textu : G. W. F. Hegel - Uměle krásné a přirozeně krásné

Answer 42

• Hegel rozlišuje mezi přirozeně krásným, které je krásou přírody, a uměle krásným, které je krásou umění.
• Hegel tvrdí, že přirozeně krásné je pouze náhodnou a nedokonalou podobou ideje krásy, která je věčná, nezměnitelná a nepodmíněná.
• Hegel tvrdí, že uměle krásné je vyšší a dokonalejší formou krásy, protože je výsledkem lidského ducha, který se projevuje v uměleckém díle.
• Hegel tvrdí, že uměle krásné je spojením pravdy a krásy, protože vyjadřuje ideu krásy v konkrétní a smyslové podobě, která je srozumitelná a přitažlivá pro lidské vědomí.

Question 43

Úryvek textu : Ch. Baudelaire - Chvalořeč na šminku

Answer 43

• Baudelaire chválí šminku jako prostředek, který zvyšuje krásu ženy a umožňuje jí vyjádřit svou osobnost a náladu.
• Baudelaire odmítá názor, že šminka je podvodná a nepřirozená, a tvrdí, že je naopak uměleckou a kreativní činností, která dokazuje inteligenci a vkus ženy.
• Baudelaire tvrdí, že šminka je součástí moderní krásy, která je dynamická, proměnlivá a originální, a která odráží ducha doby a města.
• Baudelaire tvrdí, že šminka je také způsobem, jak se vypořádat s trpkostí a smutkem života, protože dodává ženě radost a sebevědomí.

Question 43

Vzájemné porovnání pohledů Hegela a Baudelaira

Answer 43

Hegel:
* Co je kritériem krásného pro Hegela?
o vyjádření absolutní ideje v konkrétní a smyslové podobě, která je srozumitelná a přitažlivá pro lidské vědomí
* Jak rozlišuje Hegel mezi přirozeně a uměle krásným? Ke kterému pojetí krásy je kritický?
o rozlišuje mezi přirozeně krásným, které je krásou přírody, a uměle krásným, které je krásou umění.
o je kritický k pojetí krásy přírody, protože ji považuje za pouze náhodnou a nedokonalou podobu ideje krásy, která je věčná, nezměnitelná a nepodmíněná.
o považuje krásu umění za vyšší a dokonalejší formu krásy, protože je výsledkem lidského ducha, který se projevuje v uměleckém díle
* Jak spolu souvisí nebo nesouvisí pravda a krása podle Hegela?
o úzce souvisí, protože jsou dvěma aspekty absolutní ideje, která je základem všeho bytí.
o Pravda je aspekt ideje, který se týká rozumu a logiky, zatímco krása je aspekt ideje, který se týká citu a estetiky.
o tvrdí, že uměle krásné je spojením pravdy a krásy, protože vyjadřuje ideu krásy v konkrétní a smyslové podobě, která je srozumitelná a přitažlivá pro lidské vědomí

Question 44

Vzájemné porovnání pohledů Hegela a Baudelaira

Answer 44

Baudelair:
* Proč je rozdíl mezi přirozenou a umělou krásou tak podstatný pro Baudelaira?
o protože je součástí jeho pojetí moderní krásy, která je dynamická, proměnlivá a originální, a která odráží ducha doby a města.
o odmítá klasické a romantické ideály krásy, které jsou založeny na přírodě, harmonii a ideálnosti, a vyzdvihuje krásu umění, která je založena na kultuře, kontrastu a jedinečnosti.
o chválí šminku, módu, karikaturu a fotografii jako projevy moderní krásy, která je schopna zachytit a vyjádřit podstatu moderního života
* Co je kritériem krásného pro Baudelaira?
o schopnost vyvolat emoci a imaginaci u diváka nebo čtenáře.
o tvrdí, že krása je subjektivní a relativní, a že závisí na osobním vkusu a citlivosti.
o také tvrdí, že krása je složená z dvou prvků: věčného a proměnlivého.
o Věčný prvek je ten, který je společný všem lidem a všem dobám, a který je založen na ideální podobě člověka.
o Proměnlivý prvek je ten, který je specifický pro každého jednotlivce a každou dobu, a který je založen na osobním stylu a náladě.
* Baudelaire tvrdí, že dokonalá krása je ta, která dokáže sloučit oba tyto prvky do harmonického celku
* Lze s Baudelairem souhlasit? Pokud ano proč, pokud ne, tak proč?
o Tato otázka je založena na subjektivním názoru, a proto není možné ji zodpovědět jednoznačně.
o Někteří lidé mohou s Baudelairem souhlasit, protože oceňují jeho inovativní a kreativní přístup k umění a kráse, který reflektuje moderní společnost a kulturu.
o Někteří lidé mohou s Baudelairem nesouhlasit, protože nesdílejí jeho estetické preference a hodnoty, které považují za povrchní, dekadentní nebo šokující. o Někteří lidé mohou mít smíšený názor, protože uznávají jeho význam a vliv, ale zároveň mají výhrady k některým jeho názorům nebo dílům