Filosofie náboženství

Question 1

Úkol filozofie

Answer 1

dle Alfreda Julese Ayera (1910–1989) je úkolem filozofie objasňovat a analyzovat

Question 2

Závislost pojetí filozofie náboženství na metodě:

Answer 2

• Anzenbacher:
  o Filozofie náboženství je podle Anzenbachera součástí teoretické filozofie, která se zabývá podmínkami možnosti empirické zkušenosti.
  o Filozofie náboženství zkoumá, jak je možné, že člověk má náboženskou zkušenost, která je založena na víře v transcendentní realitu, která není předmětem empirického poznání.
  o Filozofie náboženství je tedy neempirická věda o empirickém, která se snaží kriticky rozumově odhalit a zdůvodnit předpoklady a důsledky náboženské zkušenosti.
• Ayer:
  o Filozofie náboženství je podle Ayera zbytečná a nesmyslná disciplína, která se zabývá neověřitelnými a neempirickými tvrzeními o existenci boha a jiných náboženských entitách.
  o Filozofie náboženství není ani věda ve smyslu souboru poznatků, ani heuristika, která by vedla k pravdě v rámci zvolené metodologie, protože náboženská tvrzení nejsou ani pravdivá, ani nepravdivá, ale bezvýznamná.
  o Filozofie náboženství je tedy podle Ayera pouhým projevem emocí a hodnot, které nemají žádný poznávací význam a nemohou být předmětem racionální diskuse.
• Davies:
  o Filozofie náboženství je podle Daviese široký a nejednotný obor, který zahrnuje různé přístupy, metody, problémy a názory, které se týkají náboženství a jeho vztahu k filozofii.
  o Filozofie náboženství není definována jedním společným kritériem, ale je spíše tím, co obsahuje řada knížek v knihovně pod cedulkou filozofie náboženství.
  o Filozofie náboženství je tedy podle Daviese pluralitní a otevřená disciplína, která reflektuje různé aspekty náboženského fenoménu z různých filozofických perspektiv.

Question 3

Filozofie náboženství

Answer 3

• řeší (zkoumá) obecné filozofické otázky spojené s náboženstvím a s Bohem.
• Šíře přístupů v závislosti na metodě -> závisí na fil. školách
• Poprvé použil Hegel 1770- 1804.
• Davies: FN je filozofie o všem, co lze považovat za náboženské téma.

Question 4

Filozofie náboženství a teologie

Answer 4

liší se od teologie tím, že nevychází ze zjevených pravd nebo k nim vědomě nespěje, ale zkoumá příslušné výpovědi

Question 5

filozofie náboženství a religionistika

Answer 5

liší se od religionistiky tím, že nezkoumá jevy náboženství za účelem srovnání jako religionistika, ale filozofické důsledky jeho výpovědí

Question 6

Metoda filozofie náboženství

Answer 6

• Nezkoumá „co je náboženství“, ale zkoumá problémy jazyka náboženství. Jaký je význam slov.
• V duchu analytická filozofie.
• Není zaměřena na obsah jevů (fenomenolologii) náboženství.

Question 7

Analytická a kontinentální filozofie

Answer 7

• pokus a o radikální změnu ve způsobu filozofie.
• Dříve než se začne odpovídat na otázku, aby se zjistilo, zda má význam, smysl,… Anglie, USA.
• Opakem této snahy je tzv. kontinentální filozofie. Zejména Francie, Německo.

Question 8

Tradiční obsah fil. Náboženství

Answer 8

I když se obsah předmětu filozofie náboženství může značně různit, stalo se již tradicí zahrnovat do něj posuzování klasických argumentů dokazujících existenci Boha, atributy, věda a víra, zlo….

Question 9

Typologie filozofií náboženství (dle knihy Schaeffler: Filosofie náboženství)

Answer 9

I Typ f. náboženství – jako předvědecké, předracionální vědomí
- náb. viděno jako odpověď na strach z nevysvětlitelného nebo jako předmět zkoumání (např. jako „opium lidu“ (Marx) nebo jako „iluze“ (Freud)
II Typ – f.náboženství jako přeměna nábož. na filozofii
- filozofické chápání náboženství a náboženské chápání filozofie (Hegel)
III Typ . f.náboženství jako filozofická teologie.
- řada filozofických teologií, onto-teologie, role mýtu jako alternativa k hermeneutice logiky
IV. typ- fenomenologie náboženství
- pojem Boha stojí na konci argumentace. Postupuje od svědectví různých náboženství a jejich jevů k zasazení Boha do kontextu těchto jevů. Blízkost religionistice. Hledání pojmových podstat.
V.typ – filozofie nábož.jako analýza náb.jazyka
- tzv. lingvistický obrat, který je dnes patrný téměř ve všech oblastech filozofie. Důležitost jazykové struktury pro pochopení významu a užití diskursu filosofie náboženství. Filozofie náboženství se odklání od podstaty věcí k významu slov.

Question 10

NÁČINÍ PRO POSUZOVÁNÍ ARGUMENTACÍ PRO EXISTENCI BOHA

Answer 10

náboženská epistemologie
teistické důkazy
Argument
Důkaz
Dedukce
Indukce
Přirozená teologie
Zjevená teologie

Question 11

náboženská epistemologie

Answer 11

• zkoumá možnosti poznání existence Boha, argumentu pro víru v Boha a případné námitky – např. pomocí argumentů pro existenci Boha, ale i zdůvodnění víry v Boha
• liší se od fil jazyka,

Question 12

teistické důkazy

Answer 12

pokus o dokázání existence Boha pomocí argumentu

Question 13

Argument

Answer 13

souhrn tvrzení, o nichž lze říci, že jedno (závěr) z ostatních vyplývá, nebo je jimi podloženo (premisy)

Question 14

Důkaz

Answer 14

něco, co ukazuje pravdivost něčeho, pojato obecně

Question 15

Dedukce

Answer 15

myšlenkový postup, jímž se ukáže, že závěr nutně vyplývá z předpokladů (premis)

Question 16

Indukce

Answer 16

myšlenkový postup, který z jednotlivých případů vyvozuje obecný závěr.

Question 17

Přirozená teologie

Answer 17

užití rozumových argumentů k posouzení základních náboženských tvrzení, jako je např. tvrzení o Boží existenci.

Question 18

Zjevená teologie

Answer 18

tvrzení o Bohu, která jsou odvozena ze „zjevení“, z mimořádných zkušeností s Bohem nebo z posvátných knih. Možná, že rozlišení zjevené a přirozené teologie poněkud splývají, jelikož některé argumenty pro existenci Boha mohou být založeny např. na náboženské zkušenosti či na zázracích. U obou argumentů se odvoláváme na zvláštní zkušenost, ale oba po nás zároveň vyžadují, abychom se k závěru o Boží existenci dobrali rozumem.

Question 19

Typy argumentů – platný, syntetický, analytický (induktivní, deduktivní) a posteriori, a priori

Answer 19

• Platný argument je takový, který má logickou formu, která zaručuje, že pokud jsou prostory pravdivé, pak je i závěr pravdivý.
• Syntetický argument je takový, který má závěr, který není obsažen v prostorách, ale vyplývá z nich na základě zkušenosti nebo pozorování.
• Analytický argument je takový, který má závěr, který je obsažen v prostorách, a je tedy pravdivý z definice nebo z významu slov.
• Induktivní argument je takový, který zobecňuje z jednotlivých případů na obecné pravidlo nebo zákon, a je tedy pravděpodobný, ale nikoli nutný.
• Deduktivní argument je takový, který odvozuje z obecného pravidla nebo zákona jednotlivé případy, a je tedy nutný, pokud je platný.
• a posteriori argument je takový, který je založen na empirických datech nebo zkušenosti, a je tedy kontingentní a ověřitelný.
• A priori argument je takový, který je založen na racionálních principech nebo intuici, a je tedy nutný a neověřitelný.

Question 20

Problémy induktivních a deduktivních argumentů

Answer 20

• Induktivní argumenty jsou limitované, protože jsou vždy otevřeny pochybnostem a nejistotě, a mohou být vyvráceny nalezením protipříkladu nebo alternativního vysvětlení.
• Deduktivní argumenty jsou limitované, protože původní premisy se obtížně stanovují a vyvozené závěry jsou často zřejmé právě z původních premis, které v sobě musí tyto závěry nutně obsahovat.

Question 21

Důležitost určení přesných premis a uspořádání argumentů s ohledem na premisy a závěry

Answer 21

• Určit přesně premisy nějakého složitého argumentu je stěžejní úkol, protože umožňuje posoudit jeho platnost, pravdivost a přesvědčivost.
• Uspořádat si argumenty s ohledem na premisy a závěry je neméně důležité, protože zlepšuje jasnost, srozumitelnost a strukturu filozofického vyjadřování.
• Pak je mnohem snazší posoudit libovolný argument a moci postupovat podle následujících otázek:
  o Jsou předpoklady pravdivé?
  o Jedná se o platný argument (bez logické chyby)?
  o Jedná-li se o induktivní argument, nakolik je přesvědčivý?

Question 22

Rozdíly mezi různými typy faktů a jejich použitelností v různých oblastech zkoumání.

Answer 22

• Vědecké fakty jsou založeny na pozorování, experimentu, hypotéze a teorii, a jsou tedy ověřitelné, falsifikovatelné a pravděpodobnostní.
• Historické fakty jsou založeny na dokumentech, artefaktech a interpretaci, a jsou tedy kontingentní, relativní a hodnotící.
• Matematické fakty jsou založeny na axiomech, definicích, důkazech a logice, a jsou tedy nutné, nezměnitelné a analytické.
• Náboženské fakty jsou založeny na víře, zjevení, tradici a autoritě, a jsou tedy subjektivní, transcendentní a syntetické.

Question 23

Zrod filosofie náboženství

Answer 23

*Zrod filosofie náboženství (a filosofie vůbec) v antickém Řecku z krize věrohodnosti mýtického výkladu světa
*Antické „osvícenství“ (Epikúros, Lucretius)

Question 24

Lidská duše v platonismu

Answer 24

*Duše jako to, co
*oživuje tělo a co vyjadřuje identitu člověka
*je místem setkávání božského a lidského
*Platonismus – výstup duše do inteligibilního světa „idejí“ jako filosofická „cesta nahoru“
*Míšení náboženské a filosofické inspirace v řeckém myšlení
*příklady: pythagoreismus, platonismus

Question 25

Dějinné podoby filosofie náboženství jako různé podoby vztahu náboženského mýtu a filosofického logu

Answer 25

*Starověk:
*filosofie formou náboženství
*Středověk
*filosofie sloužila především k tomu, aby náboženství rozumově zdůvodňovala

*Novověk
*rozumová kritika náboženství a rozumové náboženství (Hume, Voltaire)
*rozumové odmítnutí náboženství (L. Feuerbach, K. Marx, F. Nietzsche)
*kritický zájem o náboženství a vznik religionistiky
*Starověk:
*filosofie formou náboženství
*Středověk
*filosofie sloužila především k tomu, aby náboženství rozumově zdůvodňovala

*Novověk
*rozumová kritika náboženství a rozumové náboženství (Hume, Voltaire)
*rozumové odmítnutí náboženství (L. Feuerbach, K. Marx, F. Nietzsche)
*kritický zájem o náboženství a vznik religionistiky