Ekologie (základ, pojmy) Flashcards
Mám za 1
Ekologie
- věda o vztahu mezi organismy a prostředím a mezi organismy navzájem
Pojem ekologie
- je odvozen z řeckého slova OIKOS = obydlí, dům, domov
LOGOS = nauka, věda
Zakladatel ekologie
- Ernst Haeckel
- pojem ekologie zavedl v roce 1869
Ekologie jako vědní obor
- jako samostatný se rozvíjí až ve 20.století, kdy jdou vztahy v přírodě výrazně narušeny a tedy zřejmé
Charles J. Krebs
- v roce 1972 zavedl definici ekologie jako vědecké studium interakcí, které ovlivňují výskyt organizmů a jejich hojnost
Eugene Pleasants Odum
- vymezil ekologii jako vědní disciplína
Cíl ekologie
- porozumět rozmanitosti organizmů na zemi a formulovat zákonitosti, které tuto biodiverzitu ovlivňují
- ekologie čerpá moderní ochrana přírody
Základní principy ekologie
- organismus je otevřený systém
- důležitá schopnost
- adaptace a tolerance
Liebigův zákon mimika
- organismus není silnější než nejslabší článek v řetězci jeho ekologických požadavků
Shelfordův zákon tolerance
- každý druh toleruje určité rozpětí libovolného faktoru a nejlépe v prostředí prospívá, působí-li vnější vlivy v rozsahu optimálních hodnot
Rozdělení životních podmínek
- abiotické
- biotické
Abiotické životní podmínky
- světlo, teplo, vzduch, horniny, půda
Biotické životní podmínky
- ostatní organismy a vztahy s nimi
Rozdělení ekologie
- podle skupin organismu
- podle úrovně ekologických vztahů
- podle prostředí organismů
Rozdělení ekologie podle skupin organismů
- ekologie bakterií, ekologie rostlin, ekologie živočichů
Rozdělení ekologie podle úrovně ekologických vztahů
- autoekologie
- demekologie
- synekologie
Autoekologie
- ekologie jednotlivých druhů (chování, biorytmy, rozšíření, adaptace)
Demekologie
- studuje populace
Demografie
- studuje populaci člověka
Synekologie
- studuje společenství a ekosystémy
Rozdělení ekologie podle prostředí organismů
- ekologie vod, lesa, půdy, krajinná ekologie
Abiotické podmínky (složky neživé přírody)
- klimatické podmínky (světlo, teplo, srážky)
- edafické podmínky (půdní podmínky - vlhkost, Ph)
- topografické podmínky (geografická poloha, nadmořská výška)
Základní pojmy ekologie
- biotop
- biotopické podmínky
- stanoviště
Biotop
- místo, které organismům poskytuje podmínky pro život
- charakteristika: geografická poloha, klima, abiotické faktory
Biotopické podmínky
- organismy a vztahy mezi nimi
- např. potrava, predátoři, paraziti, škůdci
Stanoviště
- lokalita
- místo výskytu vymezené topograficky
- např. velcí paraziti
Ekologická nika
-souhrn životních podmínek, které umožňují životaschopnou existenci populace určitého druhu
Areál
-prostor zeměpisného rozšíření na zemi
- např. tučnák císařský: Antarktida
Populace
- soubor jedinců téhož druhu žijící na určitém místě v určitý čas
Biocenóza
- společensko - soubor jedinců různých druhů na určitém biotopu (místě)
- fytocenóza
- zoocenóza
Fytocenóza
- rostlinné společenství
Zoocenóza
- živočišné společenství
Ekologická sukcese
- postupný proces konolizace (osidlování) určitého místa jednotlivým společenstvy
- vývoj ve složení společenstev v ekosystému
- přirozený sled změn na určitém místě
Biodiverzita
- druhová rozmanitost
Ekoton
- jedná se o hraniční část mezi dvěma biocenózama
- např. okraj lesa, bažiny
Ekosystém
- souhrn organismů a jejich prostředí
- např. les, zahrada
Biom
- souhrn podobných ekosystémů
- např. tropické deštné pralesy
Biosféra
- souhrn všech ekosystémů na zemi
