Ekologické faktory prostředí Flashcards
1
Q
Ekologické faktory
A
- životní prostředí organismů tvoří souhrn abiotických (neživých) a biotických (živých) faktorů
- jde o kombinaci a
současné působení celé řady vlivů
2
Q
Matabolismus
A
- každý organismus je vázán na své prostředí metabolismem
- metabolismus (přeměna látek a energií) je životní funkce, prostřednictvím, které se živá soustava udržuje jako otevřený systém
3
Q
Jak rozlišujeme metabolismus
A
- metabolismus látkový (příjem a výdej látek)
- metabolismus energetický (příjem a výdej energie)
4
Q
Jaké jsou faktory (vlivy) metabolismu
A
- abiotické faktory (vlivy)
- biotické faktory (vlivy)
5
Q
Jak dělíme abiotické faktory (vlivy)
A
- klimatické
- edafické
- topografické
6
Q
Dělení klimatických faktorů
A
- slunce, voda, vzduch
- délka a intenzita slunečního záření
- teplota
- srážky
7
Q
Dělení edafických faktorů
A
- půda
- pedagogické procesy
- pH půdy
- přítomnost minerálních látek, vody v půdy
8
Q
Dělení topografických faktory
A
- geografická poloha
- nadmořská výška
- charakter reliéfu
9
Q
Co patří do biotických faktorů (vlivů)
A
- populace
- jedinec
10
Q
KLIMATICKÉ FAKTORY
A
- Sluneční záření
- Teplo
- Voda
- Vzduch
- Klima
11
Q
Co patří do Klimatických faktorů = do Slunečního záření
A
- sluneční spektrum
- závislosti na světle
- světlo a rostliny
- světlo a živočichové
12
Q
Co patří do Klimatických faktorů = do Tepla
A
- dělení organismů vzhledem k ekologické valenci
- teplo a rostliny ( vztah k teplotě)
- teplo a živočichové (aklimatizace, adaptace)
13
Q
Co patří do Klimatických faktorů = do Vody
A
- význam vody
- oběh vody
- vodní prostředí
- faktory vodního prostředí
- adaptace na život v hloubce
- voda a suchozemští živočichové voda a rostliny
14
Q
Co patří do Klimatických faktorů = do Vzduchu
A
- chemické složení vzduchu
- tlak vzduchu
- hustota vzduchu
- vítr
15
Q
Co patří do Klimatických faktorů = do Klimatu
A
- podnebí
- počasí
16
Q
Sluneční záření (světlo, teplo)
A
- představuje základní zdroj energie pro veškeré procesy probíhající v atmosféře a na zemském povrchu
- sluneční záření je elektromagnetické vlnění o spektru určitých vlnových délek
17
Q
Sluneční spektrum se obvykle dělí na tři hlavní části a podle toho rozlišujeme:
A
- Ultrafialové sluneční záření (UV)
- Viditelné sluneční záření
- Infračervené sluneční záření (IR)
18
Q
Ultrafialové sluneční záření (UV)
A
- ze značné části absorbováno atmosférickým ozónem ve stratosféře
- 90% zachytí ozonová vrstva
19
Q
Ultrafialové sluneční záření - vliv na organismy
A
- pozitivní vliv na organismy: tvorba vitamínu D
- negativní vliv na organismy: ničí bílkoviny, způsobuje mutace a nádory
20
Q
Viditelné sluneční záření
A
- s vlnovými délkami: od cca. 390 do 760 nm
- část tohoto záření pohlcuje atmosféra, 48% dopadá na Zemi
- ovlivňuje organizmy vlnovou délkou, intenzitou, délkou působení, směrem a osvětlení umožňuje Fotosyntézu R
21
Q
Fotoperioda (co to je a co to ovlivňuje)
A
- změny v délka světelné části dne = délka dne
- délku ovlivňuje: přílet a odlet ptáků, rozm. hmyzů, smě dopadajících paprsků
22
Q
Infračervené sluneční záření (IR)
A
- má vlnové délky větší než 760 nm
- zdroj tepla
- neodolnější = bakterie
23
Q
Organismy podle závislosti
A
a) přímo závislá (autotrofní)
b) nepřímo nezávislé
24
Q
Přímo závislá (autotrofní) organismy podle závislosti na světle
A
- jsou organismy, které jsou schopné přeměňovat dostupné anorganické sloučeniny na látku organické
25
Nepřímo závislé organismy podle závislosti na světle
-organismy, kterou nejsou schopny samy vytvářet organické látky z anorganických látek
- ve své výživě jsou závislé na existenci autotrofních organismů
26
Jak dělíme vliv světla na rostliny
- vliv světla na rostliny
- kvetení rostlin
- pohyby rostlin
27
Vliv světla na rostliny
- zdroj energie
- fotosyntéza, využívá slunečního záření k tvorbě (syntéze) energeticky bohatých organických sloučenin
28
Jak dělíme kvetení rostlin
- krátkodenní
- dlouhodenní
- neutrální
29
Krátkodenní kvetení rostlin
- k vykvetení postačí krátká perioda
- do 12 hodin
- např. Chryzantémy
30
Dlouhodenní kvetení rostlin
- potřebují dlouhé denní osvětlení
- 14 - 16 hodin
- např. Mrkev
31
Neutrální kvetení rostlin
- kvetou v dlouhém i v krátkém dni
- např. Pampeliška
32
Pohyby rostlin
- málo rostlin má schopnost lokomočního pohybu
- pohyb rostlin je většinou pomalý - nezaznamenatelný obyčejným pozorováním
- odlišujeme pohyby aktivní
- pohyby pasivní způsobené vnějšími faktory
33
Světlo a živočichové
- živočichové jsou na světle méně závislé než rostliny
- světlo ovlivňuje aktivitu živočichů, orientaci (vidění) živočichové, rozmnožování, rozmnožování
34
Teplo
- infračervené záření
- uvolněné při metabolismu
- geotermální teplo (teplo z nitra Země)
35
Teplotní optimum
- teplota prostředí u většiny rostlin a živočichů je 15 - 30 stupňů Celsia
36
Dělení organismů vzhledem k ekologické valenci
- Eurytermní
- Stenotermní
37
Dělení organismů (valence): Eurytermní
- široká tolerance
- organismus v různých zeměpisných šířkách
- hojně rozšířen
38
Dělení organismů (valence): Stenotermní
- snesou jen malé kolísání teplot
- např. Palma
39
Teplo a rostliny (charakteristika obecně)
- je jedním z nejdůležitějších ekologických faktorů
- rostliny patří k organismům poikilotermním
- mají proměnlivou teplotu těla, mění teplo v závislosti na teplotních změnách okolí
40
R (ektotermní organismy)
- z větší části závislé na vnějších zdrojích tepla
41
Typy rostlin podle vztahu k teplotě
- Termofyty
- Xerotermofyty
- Psychrofyty
- Kryofyty
42
Termofyty
- teplobytné, teplomilné rostliny
- jsou přizpůsobené k životu v podmínkách relativně vysokých teplot
43
Xerotermofyty
- které jsou současně vázány na stanoviště s nedostatkem vody
44
Psychrofyty
- rostliny chladných stanovišť (vysoko) horské rostliny či rostliny či rostliny vyšších geograf
45
Kryofyty
- rostliny, které rostou na sněhu či na ledu (řasy v polárních oblastech)
46
Teplo a živočichové (podle vztahu k teplotě): rozdělení
- Poikilotermní
- Hemoitermní
- Heterotermní
47
Poikilotermní (teplo a živočichové)
- většina živočichů
- produkují málo tepla, které snadno ztrácejí
- studenokrevní
48
Hemiitermní (teplo a živočichové)
- živočichové se stálou tělesnou teplotou (ptáci, savci), kterou jsou schopni udržet
- mají intenzivní metabolismus (krevní oběh, dýchání)
- mají potlačeny ztráty tepla, dobrou izolací
49
Heterotermní (teplo a živočichové)
- vyčleňuje se z teplokrevných
- v době chladu přecházejí do stavu strnulosti
- tělesnou teplotu snižují až na teplotu okolí a dokážou je zvyšovat
50
Aklimatizace
- adaptace termoregulace živočicha na nové podmínky prostředí
51
Aklimatizace teplokrevných živočichů se projevuje:
- zhoustnutím srsti, peří
- ukládáním tuku
- migrace do teplých krajin
52
3 pravidla adaptace teplokrevných živočichů
- Allenovo pravidlo
- Bergmanovo pravidlo
- Glogerovo pravidlo
53
Allenovo pravidlo adaptace teplokrevných živočichů
- mají kratší uši, zobáky a končetiny
54
Bergmanovo pravidlo adaptace teplokrevných živočichů (o velikosti těla)
- v teplejších oblastech mají (živočichové) menší tělo než v oblastech chladnějších
55
Glogerovo pravidlo adaptace teplokrevných živočichů (tvorba pigmentů)
- v teplejších a vlhčích oblastech jsou živočichové stejného druhu tmavší než v chladnějších
- např. liška obecná a polární
56
Voda (obecně charakteristika)
- hydrosféra
- pokrývá 2/3 zemského povrchu, z toho jen 3% sladká
- voda, která je ze 2% vázána v ledovcích
- zhruba 20% rozlohy pevnin je pokryto věčným ledem a sněhem a asi 20% pevnin trpí nedostatkem vod
57
Význam vody
- základ vnitřního prostředí (71% voda tvoří lidské tělo)
- určuje možnosti osídlení a zemědělského využití pevniny
- slouží k výrobě energie a potraviny
- pro vodní organismy je životním prostředím
58
Oběh vody (koloběh vody, cirkulace vody na zemi)
- na Zemi dochází k neustálému oběhu vody: velký a malý koloběh vody
59
Co dochází z oběhu (účinek)
- Sluneční energie, zemské gravitace, rotace Země
- voda se vypařuje
60
Evaporace
- vypařování z neživých povrchů
61
Transpirace
- vypařování z rostlin
62
Evyporace + transpirace = dohromady pojem
- evapotranspirace
63
Vodní prostředí
- limitující faktorem je obsah kyslíku a slanost
- obsah kyslíku - koncentrace O2 je až 30 krát menší než ve vzduchu
- fotosyntézou vodních fototrofů se voda obohacuje v kyslík
64
Faktory (vlastnosti) vodního prostředí
- slanost
- obsah minerálních živin
- BSK5
- pH vody
- intenzita záření
- tlak
- hustota
65
Slanost
- průměr mořské vody 3,6%
66
Obsah minerálních živin
- limitujících faktorem je N a P
- jejich nadbytek může v létě vyvolat tzv. eutrofizaci vody
67
BSK5
- množství kyslíku spotřebovaného mikroorganismy při biochemických pochodech na rozklad organických látek ve vodě při aerobních podmínkách za 5 dní
68
pH vody
- sladké vody od silně kyselého (rašeliniště) až po silně zásadité
- mořské vody - zásadité pH
69
Intenzita záření
- množství světelného záření do hloubky klesá (propustnost světla)
- zóna, do které proniká záření = fotická zóna
70
Tlak
- s přibývajícím hloubkou se zvyšuje
71
Hustota
- větší nosnost, ale i menší pohyblivost
- hydrodynamický tvar
72
Adaptace na život v hloubce
Živočichové: dýchání žábrami, tvar těla, vylučování slizu, pokožkou
73
Voda a suchozemští živočichové
- příjem: pitím z potraviny, metabolismus
- výdej: pocení, dýchání, vylučování
- velké ztráty vody
- omezení ztát
74
Voda a rostliny
- příjem vody: hlavně kořeny v zóně kořenového vlásení
75
Vodní rostliny
- hydrofyty
76
Vlhkomilné rostliny
- hygrofyty
77
Střední rostliny
- metofyty
78
Suchomilné rostliny
- xerofyty
79
Sukulenty
- kaktus
80
Vzduch
- chemické složení vzduchu:
dusík: 78%
kyslík: 21%
vzácné plyny: 0,97%
vodní páry a Co2: 0,037%
81
Tlak vzduchu
- tlak klesá se stoupající nadmořskou výškou
- eurybarní, stenobární organismy
82
Eurybarní organismy
- mají širokou toleranci vůči tlaku -hmyz
83
Stenobární organismy
- žijí při normálním tlaku
- savci
84
Hustota vzduchu
- klesá se stoupající nadmořskou výškou
- malá hustota je příčinou jeho malé nosnosti
- létající živočichové mají menší rozměry a hmotnost
85
Vítr
- proudění vzduchu
- umožňuje přenos pylu anemofilních rostlin
- organismy žijí v nejnižší vrstvě atmosféry = troposféře
86
Větrné eroze
- mechanické působení na organismy a neživou přírodu
87
Koloběh vody
- zvýšené odpařování vody
88
Klima
- dlouhodobý vztah ovzduší
- studuje Klimatologie
89
Počasí
- okamžitý stav ovzduší
- studuje Meteorologie
90
Půdosféra (půda)
- je svrchní vrstva zemské kůry
- půda je přírodní útvar, který zvětráváním
- půda se od horniny odlišujeme úrodnosti
- úrodnost je schopnost půdy poskytnout rostlinám dostatek vody a živin po celé jejich vegetační období
91
Půdotvorné faktory (činitelé)
- jaká půda vzniká a jaké bude mít vlastnosti závisí na řadě faktorů
92
Co patří do půdotvorných faktorů (činitelů)
- Matečná hornina
- Klimatický podnebí
- Biologický faktor
- Podzemní voda
- Konfigurace terénu (reliéf)
- Činnost člověka
93
Matečná hornina
- přímý materiál, ze kterého půda vzniká
- na jejím složení závisí: obsah živin v půdě, vliv, zrnitost atd.
94
Co ovlivňuje především matečná hornina
- chemické složení půdy
- barvu půdy
- zrnitost
- zadržování vody a vzduchu v půdě
95
Klimatický faktor (podnebí)
- množství srážek a teplota má zásadní vliv na rychlost zvětrávání matečné horniny
96
Jak dělíme klimatické faktory (3)
- ve vlhkém a teplejším prostředí
- ovlivňuje biologickou aktivitu v půdě a dostupnost živin
- vliv má síla s měr větru
97
Biologický faktor
- je představován vegetací a půdním edafonem
- je zásadní pro vznik humusu
- organismy nepřímo ovlivňují i teplotu a vlhkost v půdě
- rostlinný kryt brání vodní a větrné erozi
98
Podzemní voda
- zamokřené půdy nejsou dodatečně provzdušené
- dochází v nich ke zpomalení rozkládá organické hmoty (až k rašelinění - ulmifikací) a k omezení biologické aktivity
99
Konfigurace terénu (reliéf)
- zahrnuje nadmořskou výšku, zeměpisnou polohu, povrchové tvary atd.
- působí na vývoji půd nepřímo, ovlivňuje množství srážek, výšku hladiny podzemní vody atd.
100
Činnost člověka
- člověk ovlivňuje půdotvorný proces: kultivacím půdy např. hnojením
101
Jak dělíme půdotvorné (pedogenetické) procesy
- zvětrávání
- humifikace
- mineralizace
- eluviace (vyplavování, ochuzování)
- iluuviace (obohacování)
- oglejení a glejový proces
- zasolování
102
