Buňka Flashcards
Definice buňky
Nejmenší stavební jednotka těla schopná samostatného života
Na co se dělí buňka? (2)
Tělo a jádro
Složení cytoplasmy (3)
Cytosol, organely, buněčné inkluse
Co jsou a typy buň. inkluzí
Shromáždění metabolitů v cytoplazmě, lipidové, sacharidové, proteinové
Proč je buňka kompartmentizovaná
Díky rozdělení na části, mohou v různých částech být různé podmínky, které umožňují specifické reakce.
Membránové organely (7)
Mitochondrie (2), jádro (2), ER, GA, lysosom, peroxisom, endosom
Nemembránové organely (5)
Ribozomy, cytoskelet (aktinová filamenta, intermediální filamenta, mikrotubuly), centriola
pH cytosolu
7,4
Složení a tloušťka membrány (5)
Fosfolipify, glykoprotein, glylipidy, cholesterol, proteiny
7,5-10 nm
Membrána obalující buňku název
Plasmalema
Funkce membrány (4)
Komunikace, udržování prostředí, adheze buněk pospolu (tvorba tkání), semipermeabilita,
Složení fosfolipidu (3)
Fosfátová polární hydrofilní hlava, glycerolová páteř, Nepolární hydrofóbní ocas
Jaký typ molekuly je fosfolipid?
Amfipatická (má hydrofilní i hydrofóbní část)
Jsou všechny fosfolipidy v membráně stejné? + název
Ne, obě vrstvy membrány mají pro sebe specifické fosfolipidy = asymetrie
Raft
Méně pohyblivý dočasný útvar membrány, na kterém je více receptorů
Co se stane, zamění-li se typické fosfolipidy jedné z membránových vrstev?
Buňka je detektivní a dojde k apoptóze
Typy membránových proteinů a jejich další dělení
Integrální (transmembránové, lipid anchored, multipas, takové, které nejdou úplně skrz a ty válcovité)
Periferní - ty jsou navázané na nějaký integrální protein
Funkce cholesterolu v membráně
Udržuje semipermeabilitu membrány nehledě na teplotu, stabilizuje strukturu fosfolipidů
Glykolalyx (z čeho, funkce, pro co typický)
Tvořen z glykoproteinů a glykolipidů, “cukerná složka membrány”, brání mechanickému poškození membrány, Typický pro grampozitivní bakterie
Dělení transmembránového transportu (4 základní + 4 další)
Pasivní (prostá difúze, usnadněná/facilitovaná difúze)
Aktivní (iontové pumpy)
Endocytóza (Fagocytóza, pinocytóza)
Expcytóza
Rozdíl prosté a facilitované difúze
Prostá -přechod přes membránu mezi fosfolipidy
Facilitovaná - přechod pomocí kanálů, nebo přenašečů
Aktivní transport (typ přenašeče a jeho dělení, co potřebuje, proti čemu jde)
Jde proti koncentračnímu gradientu
Potřebuje ATP
Iontová pumpa (UNIPORT, SYMPORT, ANTIPORT)
Uniport, symport, antiport
Uni = 1 molekula
Sym = 2 molekuly, stejný směr
Anti = 2 molekuly, opačný směr
Jaké molekuly jdou pasivním transportem?
Malé (CO2/O2) a nepolární
Jaké molekuly jdou aktivním transportem?
Velké molekuly a ionty
Endocytóza (co to je, dělení)
Pohlcování částic z venčí
Fagocytóza (částice)
Pinocytóza (tekutiny)
Exocytóza
Vylučování větších částic membránou
Části mitochondrie (4)
2 membrány, vnitřní tvoří KRISTY, matrix (tekutina), matrixové granule (tvořené Ca2+, Mg 2+)
Funkce mitochondrie (4)
Spalování cukrů a tuků citrátovým cyklem, produkce ATP (vnitřní membrána), sklad Ca2+ a Mg2+, oxidace mastných kyselin
K čemu slouží citrátový cyklus?
Spalování tuků a cukrů
Kde je většina mitochondriálního genomu?
V jádře buňky
ER (co to je, typy a jejich funkce funkce (5))
Síť tzv. cisteren, granulární (proteosyntéza), agranulární (produkce steroidních hormonů, neutralizace tox. látek, syntéza fosfolipidů, skladování Ca2+ iontů ve svalech v tzv. Sarkoplasmatickém retikulu)
Golgiho aparát typy váčků (3)
Sakuly (ploché váčky), vezikuly (kulaté váčky s opticky nevýrazným obsahem), granula (kulaté váčky s hustým obsahem)
Jaký systém tvoří sakuly
Dvě části- cis oblast
- trans oblast (zde se odštěpují vezikuly a granula)
Funkce GA
Posttranslační úprava proteinů
Jejich přesunutí do potřebných destinací váčky
Lysosom (pH, funkce, vznik)
pH = 4,5-5
Rozklad látek
Lysosomové enzymy vzniknou v ER, pak jsou jako váčky odděleny od GA
Peroxisomy funkce (2)
Oxidace mastných kyselin, rozklad peroxidu vodíku (enzymem kataláza)
Melanosomy funkce
Ochrana před UV (melanin)
Ribozomy (velikost, kyselé/bazické, elektrodensní/ne, místo vzniku)
20nm
Kyselé
Elektrondensní
Vznik v jadérku
Co je to funkční ribozom?
Ribozom navázaný na mRNA
Co je to polyribosom?
Více ribosomů navázaných na jeden útržek mRNA
Kde najdu ribosomy?
Na gr. ER, v cytoplazmě, mitochondrie
Proces proteosyntézy na volných ribosomech
1) malá podjednotka, na které je navázána tRNA s methioninem (iniciační amino kys.) na P site, se naváže na mRNA. Podjednotka se posunuje po mRNA, dokud nenajde AUG kodon
2) připojí se velká podjednotka
3) druhá tRNA se naváže “A site”
4) mezi aminokys. se vytvoří vazba a přejdou na tRNA, která je na A site
5) tRNA, která byla na P site odejde, a ta, co byla na A site přebere její místo
6) to se opakuje dokud nepřijde stop kodon
Jaká aminokyselina zahajuje translaci a jaký má kodon?
Methionin, AUG
Jaké jsou stopkodony
UAA, UGA, UAG
Postup translace u ribosomů navázaných na ER
1) Obě podjednotky navázané na mRNA se přiblíží k membráně ER se signální sekvencí
2) Signální sekvence je rozpoznána Signal recognition particle a je její dovoleno napojit se na dokovací protein (SRP receptor)
3) signální sekvence je odstřižena
4) Translace pokračuje a protein vzniká do ER, kde zároveň probíhají posttranslační úpravy
5) Po dokončení se ribosom rozpadne
Jaké typy proteinů vznikají na ribosomech v cytoplasmě?
Pro jádro, mitochondrie, cytosol (aktin, myosin, tubulin, hemoglobin…)
Jaké proteiny vznikají na ribosomech na ER?
Proteiny učené k exportu, pro membránu a pro lysosomy
Nějaké typy postrtranslačních úprav
Methylace, acetylace, připojení lipidů
Centrosom (co to je, z čeho je tvořen/části, jaký typ tubulinu obsahuje a k čemu je dobrý?)
Centrum organizující mikrotubuly, tvořen pericentriolová matrix a 2 centriolami, obsahuje gama tubulin, který tvoří gama tubulinové prstence, na kterých vznikají nové mikrotubuly
Kolik centriol je v klidové buňce a kolik v buňce před dělením?
V klidové buňce - 2
Před dělením - 4
Co dělají centrioly při dělení?
Posouvají se na opačné póly a tvoří mitotické vřeténko
Jak funguje přichycení kinocilií?
Kinocilie (řasinky) jsou přichycené centrioly. Každá řasinka má jeden, který slouží jako “kotva”
Co je to cytoskelet, co ho tvoří
Je to mechanicky podpůrná struktura buňky, zajišťuje její pohyb a transport v buňce
Skládá se z mikrotubulů, intermediálních filament a aktinových filament
Mikrotubuly (+,- konce, co tvoří (4))
- koncem napojeny na centrosom, směřují od něj + konci směrem k periferii buňky
Tvoří centrioly, dělící vřeténka, oporu řasinek a bičíků
Intermediální filamenta (na co vážou, vlastnosti, specifické pro..)
Jsou stabilní a pevná, navázaná v desmosomech (typ buněčného spojení na membráně mezi buňkami) a hemidesmosomech (spojení mezi buňkou a mezibuněčnou hmotou)
SPECIFICKÉ PRO JEDNOTLIVÉ TKÁNĚ
Aktinová filamenta (kde je najdu, co podporují)
Tvoří kortikální síť u buněčné membrány, zpevňují buňku
Opora pro stereocilie, mikroklky a membránu
Základní jednotky mikrotubulů
Alpha a beta tubulin
(Rostou z gama tubulinu)
Funkce mikrotubulů (4)
Vnitrobuněčný transport (proteinové motory), pohyb buňky (bičíky, řasinky), tvar buňky, pohyb chromozomů (dělící vřeténko)
Typy proteinových motorů mikrotubulů a směr jejich pohybu
Kinesiny (od - k +)
Dyneiny (od + k -)
MTOC (co to je?)
Microtubal organizing center
(Centrosom)
Struktura intermediálních filament a k čemu se využívají a funkce
Struktura provazu
Různé tkáně mají specifická intermediální filamenta - diagnostika
Kontakt ostatních buněk (desmosomy) a mezibuněčnou tekutinu (hemidesmosomy)
Aktinová filamenta- z jakého typu aktinu jsou
F- aktin (=polymerizovaný G aktin do dvojšroubovice)
Z čeho je tvořena molekula myosinu?
Hlavička, krčet a ocasní část
Funkce myosinu (3)
Transport organel (endocygocké váčky, melanosomy)
Napínání vláken (svalová kontrakce)
Uchycení aktinových filament s membránou
Specializované buněčné povrchy (strana, vršek, spodek) (3)
Apikální doména
Laterální doména
Bazální doména
Co najdu na apikální doméně?
Řasinky, stereocilie, mikroklky
Co najdu na letrální doméně?
Speciální buněčná spojení
Co najdu na bazální doméně?
Bazální labyrint, připojení buňky k bazální membráně
Mikrořasy (co to je + funkce)
Záhyby v povrchu nerohovějícího epitelu
Udržují na povrchu vrstvu tekutiny
Mikroklky
Delší výběžky u resorbčních epitelů, oporou jim jsou AF a IF
