7. Změny slovní zásoby

Question 1

• tvoření nových slov na základě již existujících

Answer 1

• odvozování - nejčastější, afixy
• skládání - ze dvou (zřídka více) slov
• zkracování - okrajový, tvoření slov z několikaslovných výrazů

Question 2

• přejímání slov z jiných útvarů

Answer 2

• z národního jazyka a ze slangu - nejprve hovorová vrstva

→ výše zmiňované - transformační způsoby (rozšiřují inventář slov)

Question 3

transformační postupy rozšiřování slovní zásoby

Answer 3

rozšiřují inventář slov

Question 4

• způsoby nerozhojňující inventář slov, ale vznikají nová pojmenování i tak

Answer 4

1) vznik nových významů slov
- mnohovýznamová slova - př. pokoj (klid nebo světnice)

2) tvoření víceslovných pojmenování
- sdružená pojmenování, jiný druh jsou frazematická

obojí → změny významu na základě metafory, metonymie, synekdochy

Question 5

transpoziční postupy rozšiřování slovní zásoby

Answer 5

mnohovýznamová slova a sdružená pojmenování

Question 6

• výpůjčka

Answer 6

= replikace materiálu nebo jaz. vzorů modelového jazyka v jazyce replikujícím

• přejat materiál - např. sweater → svetr
• přejat vzor - např. české onikání podle německého vzoru (kalky)

Question 7

• adaptace

Answer 7

= průvodní jev výpůjčky

• postupné či bezprostřední přizpůsobení formy a významu jednotek nebo struktur modelového jazyka výslovnosti a pravopisu, kategoriím a strukturám jazyka replikujícího (až na citátová slova)

Question 8

výpůjčky dle míry přizpůsobení

Answer 8

1) pravé (plně adaptované)
- vnímány jako součást sl. zásoby
- př. barva, hřbitov, maska

2) cizí slova
- syntak. a morf. začleněny do systému, ale výsl. a pravopis stále cizí
- př. aritmetika, centrum, komunismus

3) citátová slova - neadaptuje se, ale užívá jej i nebilingvní mluvčí
- př. de facto, par excellence, no comment, sorry

Question 9

• metafora

Answer 9

= náhrada pojm. vlastního pojm. nevlastním na základě podobnosti jejích významů

př. korunka (malá koruna) → (umělá náhrada zubu)

Question 10

• metonymie

Answer 10

= přenesení pojmenování jednoho pojmu na druhý, jenž souvisí prostorově, časově nebo kauzálně

• souvislost vnitřní - posouvá hranice významu
• př. vypít sklenici, číst Seiferta, šílené mládí (mladí lidé)
• běžná ve všech typech komunikace (publicistika - Kanada vyhrála.)