6. Významové vztahy lexikálních jednotek Flashcards
- paradigmatické vztahy
= strukturují lexikon
- založené na: identitě (synonymie), binárním kontrastu (opozitnost)
- nebinárním kontrastu (kohyponymie) a inkluzi (hyponymie)
- syntagmatické
= kompatibilita, kolokabilita
- spojují LJ, které se spolu mohou spojovat v řečovém řetězci
→ vytváří syntagmata (ne paradigmata)
- synonymie
= sémantická relace mezi formálně odlišnými jednotkami majícími shodný význam
- lexikologie - zahrnuta složka pojmová PLUS stylistická a emocionální (pragmatická)
- zaměnitelnost ve všech kontextech se zachováním pravdivosti
- úplná synonymie
= vztah mezi lexémy, které splňují podm. zaměnitelnosti A pomínku shodné distribuce
- naprostá zaměnitelnost a stejná frekvence výskytu ve všech kontextech
- např. domácí termín a mezinárodní ekvivalent
→ jazyková ekonomie se jí obecně vyhýbá
- částečná synonymie
= významová podobnost
- liší se v okrajových sémech → př. moudrý - chytrý; manžel - starej, křičet - řvát
tzv. dominanta synonymické řady
= jádrové synonymum
- stylisticky a emociálně neutrální
- nejméně kontextově omezený lexém (pes X hafan, čokl)
- opozitnost
= významový vztah binární protikladnosti významově souřadných jednotek
- kontrastnost
co patří do opozitnosti?
1) antonymie
- opozitní dvojice nepokrývají celý nadřazený pojem
- př. malý X velký - nepokrývají celé spektrum (malý —různé velikosti— velký)
2) komplementarita
- dvojice pokrývají celý nadřazený pojem
- význam není gradovatelný
- př. živý X mrtvý - není spektrum vůbec; ženatý X svobodný; bdít X spát
3) konverzivnost
- sémantická relace založená na obráceném vidění téže skutečnosti
- př. koupit X prodat; učitel X žák; nad X pod; otec X syn
- kolokabilita
= formální a významová spojitelnost, schopnost kombinace s jinými LJ
- např. kočka vrní NE kočka vrnět
- pragmatická spojitelnost
- chcíplý oř, dav vlků, smečka hus
→ individuální realizace = kolokace
kompatibilita
= významová slučitelnost
- vzájemná kombinace obou lexémů založena na přítomnosti sému, který je jim společný
- např. pes a štěkat
- valence
= schopnost slova vázat na sebe určitý počet větných členů a předepisovat jim formu
- nemohu např. říct, že budu někomu něco dávat o něčem
- např. sníh - bezvalenční; je jedno, kdo jak co dělá