6. Zmnožení syntaktické pozice Flashcards
zmnožení syntaktické pozice
= jedna pozice obsazena skupinou dvou a více členů, z nichž ani jeden nedominuje
- 2 nebo více složek se stejnou funkcí se řadí vedle sebe
2 typy vztahů u zmnožení pozice
koordinace a adordinace
koordinace
= členy označují různé skutečnosti, jsou významově nezávislé na sobě
→ ALE některé sémantické rysy se spojují - stejné místo v syntak. stavbě
adordinace
= označují tutéž osobu, objekt nebo časové určení
- př. pan Prošek, babiččin zeť
- př. Varšava, hlavní město Polska.
apozice (přístavek)
= speciální případ adordinace
(dle Šmilauera jeden ze syntak. vztahů)
- nejen mezi Po a Pk, ale i mezi přísl. určeními (hlavně pokud se zpřesňují nebo konktretizují)
- př. Franta, můj spolužák ze školy. (tj. který je můj spolužák)
- př. V dáli, pod modrými horami.
2 typy koordinace
1) začleněná
- spojují se větné členy nebo věty ve stejné syntaktické fci (příp. se stejným nadřazeným členem)
→ vzniká několikanás. VČ nebo souvětí s koordin. vedlejšími větami
- př. Přinesl mi květiny, bonboniéru a šátek. Vypsal nám, jak se dostaneme na nádraží, i všechny odjezdy vlaků.
2) nezačleněná
- týká se jen vět nebo souvětných celků
- př. Odemkl dveře a vešel do předsíně. Vyndala maso z lednice, uvázala si zástěru a začala hledat cibuli.
→ vzniká souvětí souřadné, resp. tzv. složité
několikanásobný přísudek X souřadné souvětí
1) několikanásobný
- skupina sloves představující významový celek (příp. jsou částečně synonymní)
- př. Voda pod jezem šumí, pění se a vystřikuje. Celý den zametali, leštili a drhli.
2) souřadné souvětí
- každé sloveso je rozvito samostatně
- př. Vyžehlila prádlo a uložila je do skříně. Třídili knihy určené k odeslání, balili je a rovnali do košů.
významové vztahy mezi koordinovanými skupinami
1) slučovací (kopulativní)
- lze vyjádřit i hypotakticky (předložka s) (Otec s matkou šli…)
2) odporovací (adverzativní)
3) vylučovací (disjunktivní)
4) stupňovací (gradační)
i když jsou subordinační, řadí se sem důvodový a výsledkový
vztah důvodový (příčinný)
Nejeli jsme na výlet, protože bylo špatné počasí. - podřadné souvětí
X
Nejeli jsme na výlet, neboť bylo špatné počasí. - souřadné souvětí
vztah důsledkový
vyjadřován paratakticky (proto, a tudíž, tedy, tak, tudíž) i hypotakticky (pročež, za což, kvůli čemuž, takže - ve spis. čj je takže souřadicí)
asyndetické spojení
spojení pomocí čárek, ne spojek (u slučovacího)
nepravé věty vztažné
- tzv. nepravé věty vztažné (což, načež, čímž, přičemž)
Odešel bez pozdravu, což všechny urazilo. (a to je urazilo)