6. EKONOMIE, TRH Flashcards

1
Q

Ekonomie

Z jakých slov pochází slovo ekonomie? Vysvětli.

A
  • z řeckého slova oikonomia
  • oikos (dům) + nomos (řídit)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Ekonomie

Co to je ekonomie?

A
  • je to věda o obecných souvislostech v hospodářském životě společnosti
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Ekonomie

Čím se zabývá ekonomie?

A
  • zabývá se využíváním vzácných vstupů k výrobě ekonomických statků a rozdělováním vyrobených ekonomických statků mezi subjekty k uspokojování jejich potřeb

(zkoumá výrobu, rozdělování a oběh bohatství)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Ekonomie

Z jakých jiných vědních disciplín čerpá ekonomie poznatky?

A
  • matematika
  • statistika
  • sociologie
  • zeměpis
  • filozofie
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Ekonomie

Jaký je rozdíl mezi ekonomií a ekonomikou?

A
  • ekonomika je uplatnění teoretických poznatků ekonomie v praxi
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Mikroekonomie

Co zkoumá mikroekonomie?

A
  • zkoumá individuální chování dílčích subjektů ekonomiky a jejich vzájemné vztahy
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Mikroekonomie

Čím se zabývá mikroekonomie?

A
  • zabývá se konkrétními subjekty (zkoumá jednotlivé firmy, formy podnikání, vztah výrobce a zpotřebitele, …)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Makroekonomie

Čím se zabývá makroekonomie? Co zkoumá?

A
  • zabývá se globálními jevy
  • zkoumá národní ekonomiku jako celek (hospodářství státu, vztahy mezi národními ekonomikami), sleduje hospodářský růst, nezaměstnanost, inflaci a další ekonomické ukazatele v dané zemi
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Ekonomické statky

Co to je ekonomický statek?

A
  • je to zboží či služba, z které má někdo nějaký užitek
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Ekonomické statky - Dělení

Jak se dělí ekonomické statky?

A

a) hmotné statky
b) nehmotné statky
c) volné statky
d) vzácné statky

(mohou být i e) ekonomické, ale za mě jsou vzácné důležitější)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Ekonomické statky - Dělení - a) hmotné statky

Jak se dále dělí hmotné statky?

A
  • výrobní hmotné statky
  • spotřební hmotné statky
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Ekonomické statky - Dělení - a) hmotné statky

Jaký je rozdíl mezi výrobními a spotřebními hmotnými statky? Uveď ke každému druhu příklad.

A
  • výrobní hmotné statky slouží k další výrobě (např. stroje, pila), kdežto spotřební hmotné statky uspokojují naši potřebu (např. polička, instantní polévka = výrobky)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Ekonomické statky - Dělení - b) nehmotné statky

Definuj nehmotné statky. Uveď i příklady.

A
  • každý duševní výtvor člověka, jeho znalosti, dovednosti, vlastnosti, kterými lze uspokojit lidské potřeby
  • např. znalost jazyků, dovednost vařit, divadelní hra…
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Ekonomické statky - Dělení - c) volné statky

Definuj volné statky. Uveď i příklady.

A
  • jsou to ekonomické statky, které jsou v přírodě volně dostupné a použitelné při spotřebě bez dalších úpravy
  • je jich nekonečně mnoho
  • např. vzduch, světlo
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Ekonomické statky - Dělení - d) vzácné statky

Jaký je rozdíl mezi volnými a vzácnými statky?

A
  • vzácné statky mají vyšší poptávku než nabídku, protože neexistuje dostatek zdrojů k výrobě všech statků, které lidi chtějí spotřebovávat, kdežto volných statků je nekonečně mnoho
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Ekonomické statky - Dělení - d) vzácné statky

Co to jsou výrobní faktory? Jak se dělí?

A
  • jsou to vzácné statky, které člověk používá při výrobě ekonomických statků
  • práce, půda a kapitál
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Služby

Co to je služba? Jaké 3 vlastnosti má?

A
  • je to každá užitečná lidský činnost uspokojující potřeby člověka
  • je nehmotná, neviditelná a nezkazitelná
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Služby - Dělení

Jak se dělí služby?

A

a) věcné
b) osobní

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Služby - Dělení - a) věcné

Definuj věcné služby. Uveď příklad.

A
  • jsou to služby, které jsou zaměřené na obnovu věcných statků, činnost, kterou dělá člověk
  • např. oprava aut
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Služby - Dělení - b) osobní

Definuj osobní služby. Uveď příklady.

A
  • jsou to služby, které jsou přímo zaměřené na člověka, služba určité osobě
  • např. kadeřnictví, kosmetika
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Ekonomické subjekty

Definuj ekonomický subjekt.

A
  • je to subjekt, který na trhu vystupuje s různými cíly
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Ekonomické subjekty - Dělení

Jak se dělí ekonomické subjekty?

A

a) domácnosti
b) firmy
c) stát
d) zahraniční subjekty

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Ekonomické subjekty - Dělení - a) domácnosti

Kdo tvoří domácnost?

A
  • tvoří ji jednotlivec nebo rodina, které mají určité potřeby
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Ekonomické subjekty - Dělení - a) domácnosti

S čím přicházejí domácnosti na trh?

A
  • na trh přichází s cílem nakoupit statky, které by sloužily k uspokojení jejich potřeb
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

Ekonomické subjekty - Dělení - a) domácnosti

Jaké pozice zastávají domácnosti na trhu?

A

1) kupující výrobků a služeb
2) prodávající (lidská práce, úspory)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
26
Q

Ekonomické subjekty - Dělení - b) firmy

Definuj firmu.

A
  • je to uměle vytvořené sdružení vlastníků výrobních faktorů k produkci zboží nebo služeb
  • je to ekonomický subjekt, který se zabývá výrobou statků za účelem maximalizace zisku
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
27
Q

Ekonomické subjekty - Dělení - b) firmy - druhy

Jaké druhy firem rozlišujeme? Uveď k nim i všechny poddruhy.

A

1) ziskové (podniky, obchodní společnosti (s.r.o., a.s., k.s., v.o.s.), družstva, sdružení podnikatelů)
2) neziskové

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
28
Q

Ekonomické subjekty - Dělení - b) firmy - druhy - 2) neziskové

Popiš neziskové firmy. Uveď i příklady.

A
  • jsou to firmy, které jsou závislé na dotacích, nevyrábějí výrobky
  • zasahují do terciálního sektoru
  • např. veřejná správa, školství, lékařství
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
29
Q

Ekonomické subjekty - Dělení - c) stát

Co je úlohou státu?

A
  • je to přerozdělování peněz formou sociální pomoci nebo státních dotací
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
30
Q

Ekonomické subjekty - Dělení - c) stát

Jak získává stát peníze?

A
  • získává je ve formě daní a poplatků
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
31
Q

Ekonomické subjekty - Dělení - c) stát

Prostřednictvím čeho působí stát na trh? Jak?

A
  • prostřednictvím státních institucí a zákonodárných orgánů (např. regionální úřady, parlament, vláda)
  • zasahují do ekonomiky svými rozhodnutími (např. zákony, předpisy)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
32
Q

Ekonomické otázky

Vyjmenuj tři základní ekonomické otázky.

A

1) Co a kolik vyrábět?
2) Jak a s jakými zdroji vyrábět?
3) Pro koho vyrábět?

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
33
Q

Ekonomické systémy

Vyjmenuj všechny ekonomické systémy.

A

1) zvykový (tradiční)
2) centrálně plánovaný (příkazový)
3) tržní
4) smíšený

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
34
Q

Ekonomické systémy - 1) zvykový

Charakterizuj zvykový (tradiční) ekonomický systém. Kde se nachází?

A
  • je to nejstarší ekonomický systém
  • byl na začátku vývoje lidstva, zkušenosti se předávaly z generace na generaci
  • ekonomika byla založena na tradicích a zvycích
  • rozhodování o ekonomických otázkách záviselo na vůdci kmene
  • dnes se nachází v primitivních kmenech v Amazonských pralesích, Africe nebo Austrálii
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
35
Q

Ekonomické systémy - 2) centrálně plánovaný (příkazový)

Na kom je závislé rozhodování o základních ekonomických otázkách v centrálně plánovaném ekonomickém systému? Kde fungovalo v minulosti?

A
  • rozhodování o základních ekonomických otázkách je závislé na rozhodování politické špičky (elity)
  • byl využíván v bývalých socialistických státech
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
36
Q

Ekonomické systémy - 2) centrálně plánovaný (příkazový)

Jak se dále dělí centrálně plánovaný (příkazový) ekonomický systém?

A

a) politická ekonomika
b) vojenská ekonomika

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
37
Q

Ekonomické systémy - 2) centrálně plánovaný (příkazový) - a) politická

Uveď příklad politického centrálně plánovaného ekonomického systému a na něm jej popiš.

A
  • hospodářský pakt RVHP (rada vzájemné hospodářské pomoci), který sdružoval nedemokratické státy východního bloku
  • v čele byla komunistická strana, která určovala, co se bude vyrábět
  • bohatší státy RVHP dotovaly slabší tak, aby všechny byly na stejné úrovni
  • byla uzavřená, nepřístupná pro okolní, zaměřovala se na těžký průmysl
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
38
Q

Ekonomické systémy - 2) centrálně plánovaný (příkazový) - b) vojenská

Kde funguje v dnešní době vojenský centrálně plánovaný ekonomický systém?

(3)

A
  • Severní Korea
  • Kambodža
  • Kuba
39
Q

Ekonomické systémy - 2) centrálně plánovaný (příkazový) - b) vojenská

Uveď jednu výhodu a jednu nevýhodu (vojenského) centrálně plánovaného ekonomického systému.

A
  • výhoda: rychlá schopnost aktivizovat všechny zdroje a všechny složky při napadení nepřítele či živelných pohromách
  • nevýhoda: rozhodování závislé na elitě
40
Q

Ekonomické systémy - 3) tržní

Kdo rozhoduje o základních ekonomických otázkách v tržním ekonomickém systému?

A
  • o všem rozhoduje trh, stát zasahuje málo
41
Q

Ekonomické systémy - 3) tržní

Uveď jednu výhodu a jednu nevýhodu tržního ekonomického systému.

A
  • výhoda: efektivní výroba podle požadavků spotřebitelů, šetření omezených zdrojů a poskytování ekonomické svobody
  • nevýhoda: nerovnoměrné rozdělování důchodů a bohatství
42
Q

Ekonomické systémy - 3) tržní

Proč nemůže tržní ekonomický systém nikdy v reálu fungovat?

A
  • protože je silně deformován existencí nedokonalé konkurence (např. monopoly, oligopoly)
43
Q

Ekonomické systémy - 4) smíšený

Jaké dva ekonomické systémy kombinuje smíšený ekonomický systém?

A
  • tržní a příkazový
44
Q

Vývoj ekonomických teorií

Kdy a kde se poprvé objevují první ekonomické výrazy?

A
  • ve starověkých památkách Egypta, Sumeru a Babylonu
45
Q

Vývoj ekonomických teorií - Antika

Jakou pozici měla ekonomie v antice?

A
  • v centru pozornosti bylo zemědělství a obchod
  • zpočátku byla ekonomie součástí filozofie
46
Q

Vývoj ekonomických teorií - Antika

Kdo poprvé použil termín ekonomika? Popiš.

A
  • Xenofón ve svém díle Oikonomos
  • toto dílo obsahovalo rady jak vést domácí hospodářství
47
Q

Vývoj ekonomických teorií

Kdy se začaly objevovat první ekonomické teorie (školy)?

A
  • v novověku
48
Q

Ekonomické teorie

Vyjmenuj sedm základních ekonomických teorií.

A

1) Merkantilismus
2) Klasická škola (klasická politická ekonomie)
3) Utopický socialismus a marxismus
4) Rakouská škola
5) Neoklasická škola
6) Keynesiánská teorie
7) Monetarismus

49
Q

Ekonomické teorie - 1) Merkantilismus

Kdy a kde působil merkantilismus?

A
  • od konce 16. století do 2. poloviny 18. století v Anglii a Francii
50
Q

Ekonomické teorie - 1) Merkantilismus

Co je hlavní myšlenkou merkantilismu?

A
  • země je tak bohatá, kolik vlastní bohatství
51
Q

Ekonomické teorie - 1) Merkantilismus

Co bylo cílem merkantilismu?

(3)

A
  • podpora vývozu nad dovozem, omezování cel
  • zajistit přínos peněz do státní pokladny
  • doporučuje státu významné zásahy a regulace, zejména v zahraniční politice
52
Q

Ekonomické teorie - 1) Merkantilismus

Kdo je hlavním představitelem merkantilismu?

A
  • Jean Colbert
53
Q

Ekonomické teorie - 2) Klasická škola

Kdy a kde působila klasická škola?

A
  • od poloviny 17. století do druhé třetiny 19. století v Anglii a Francii
54
Q

Ekonomické teorie - 2) Klasická škola

Čím se zabývala klasická škola (klasická politická ekonomie)?

A
  • zabývala se markoekonomií a prosazovala NEZASAHOVÁNÍ ze strany státu => prosazovala hospodářský liberalismus
55
Q

Ekonomické teorie - 2) Klasická škola

Uveď dva hlavní představitele klasické školy.

A
  • Adam Smith
  • David Ricardo
56
Q

Ekonomické teorie - 2) Klasická škola

Kdo je autorem pojmu “neviditelná ruka trhu”? Vysvětli jej.

A
  • autor: Adam Smith
  • je to minimální zasahování ze strany státu do tržní ekonomiky JEN KDYŽ SELHÁVÁ
57
Q

Ekonomické teorie - 2) Klasická škola

Čím přispěl David Ricardo do ekonomie?

A
  • definoval ceny výrobků
  • analyzoval výrobu a trh
58
Q

Ekonomické teorie - 3) Utopistická škola a marxismus

Na co reagovala utopistická škola a marxismus?

A
  • reagovala na negativní dopady rozvíjejícího se kapitalismu, na průmyslové dělnictvo, na zneužívání jejich levné pracovní síly síly
59
Q

Ekonomické teorie - 3) Utopistická škola a marxismus

Kdo navázall na myšlenky utopistické školy a marxismu? Jak?

A
  • německý filozof Karl Marx
  • vydal dílo Teorie nadhodnoty, kterou vytváří dělnická třída, jež si bez zásluhy přivlastnili vykořisťovatelé

nadhodnota = rozdíl mezi hodnotou, kterou dělník vytváří svou prací, a mzdou, kterou za ni dostává

60
Q

Ekonomické teorie - 4) Rakouská škola

Kdo navázal na rakouskou školu v 70. letech 20. století? Jak?

A
  • Friedrich August von Hayek
  • vyložil hospodářský cyklus, za což dostal Nobelovu cenu za ekonomii
61
Q

Ekonomické teorie - 4) Rakouská škola

Z čeho se skládá hospodářský cyklus dle Friedricha Augusta von Hayeka? Jednotlivé fáze popiš.

A

a) expanze (vzestup) = zvyšuje se zaměstnanost, výroba, zisky, ceny; jde o vzestup mezi dnem a vrcholem
b) konjunktura (vrchol) = HDP dosahuje maxima, mnohé firmy nejsou schopny všechny výrobky prodat a omezují výrobu, snižuje se poptávka po zboží
c) recese (krize) = nastává pokles poptávky a nárůst nezaměstnanosti, ekonomická aktivita dosahuje minima
d) dno (sedlo) = dochází k vyrovnání nabídky a poptávky

62
Q

Ekonomické teorie - 5) Neoklasická škola

Kdy působila neoklasická škola?

A
  • od 70. let 19. století do 30. let 20. století
63
Q

Ekonomické teorie - 5) Neoklasická škola

Co prosazuje neoklasická škola?

A
  • prosazuje hospodářský liberalismus (stát by neměl zasahovat do ekonomiky)
64
Q

Ekonomické teorie - 5) Neoklasická škola

Uveď dva hlavní představitele neoklasické školy.

A
  • Vilfredo Pareto
  • Alfred Marschall
65
Q

Ekonomické teorie - 5) Neoklasická škola - Vilfredo Pareto

Uveď příklad Pravidla 80/20. Kdo je jeho autorem?

A
  • Vilfredo Pareto
  • 20 % všech našich činností přináší 80 % zisku (užitku) a 80 % všech našich činností přináší 20 % zisku
66
Q

Ekonomické teorie - 6) Keynesiánská teorie

Kdo je hlavním představitelem keynesiánské teorie? Popiš.

A
  • profesor ekonomie v Cambridge John Maynard Keynes
  • ve své knize Obecná teorie zaměstnanosti úroků a peněz zdůvodňuje potřebu aktivního působení státu na straně poptávky
67
Q

Ekonomické teorie - 6) Keynesiánská teorie

Koho/Co kritizovali keynesiáni? Jak by se měl dle nich chovat stát?

A
  • kritizovali tržní ekonomiku, protože sama bez státních zásahů nedokáže zaručit plnou zaměstnanost a je vnitřně nestabilní
  • stát by měl tedy nabízet práci, aby vytvořil místa a lidi zaměstnal
68
Q

Ekonomické teorie - 7) Monetarismus

Co to je monetarismus?

A
  • je to markoekonomická teorie, která vychází z neoklasické teorie
69
Q

Ekonomické teorie - 7) Monetarismus

Kdo je hlavním představitelem monetarismu?

A
  • Milton Friedman
70
Q

Trh

Definuj trh.

A
  • je to místo, kde se střetává nabídka a poptávka a místo, kde se utváří cena
71
Q

Trh

Podle čeho (jak) můžeme chápat trh?

A

a) podle velikosti (regionální, národní, globální)
b) podle množství nabízeného zboží (dílčí, agregátní)
c) podle předmětů směny (trh výrobků a služeb, trh peněz, trh výrobních faktorů)

72
Q

Trh - a) podle velikosti

Vyjmenuj druhy trhu podle velikosti. Popiš.

A
  • trh místní (regionální) = je to trh malé geografické oblasti (město, okres)
  • trh národní = trh na úrovni státního celku
  • trh globální = vzniká propojením všech národních trhů
73
Q

Trh - b) podle množství nabízeného zboží

Vyjmenuj druhy trhu podle množství nabízeného zboží. Popiš.

A
  • dílčí trh = obchoduje pouze s jedním druhem zboží
  • agregátní trh = trh veškerých druhů zboží
74
Q

Trh - c) podle předmětů směny

Vyjmenuj druhy trhu podle předmětů směny. Popiš.

A
  • trh výrobků a služeb
  • trh peněz
  • trh výrobních faktorů
75
Q

Trh - Účastníci trhu

Kdo se účastní trhu? Popiš.

A

1) hedgeři = producenti nebo spotřebitelé, kteří jdou na trh za účelem zajistit se proti nepříznivým výkyvům
2) spekulanti = osoba nebo firma, která jde na trh za účelem zisku, je ochotna na sebe vzít riziko

76
Q

Nabídka

Co to je nabídka? Jak vypadá její křivka?

A
  • je to množství zboží (Q) nabízené prodávajcími při určité ceně (P)
  • roste
77
Q

Nabídka i poptávka - Druhy

Vyjmenuj a vysvětli druhy nabídky i poptávky.

A

a) individuální = nabídka/poptávka jednoho výrobce určitého statku (výrobku, služby, …)
b) dílčí = nabídka/poptávka všech výrobků v jedné oblasti určitého zboží
c) agregátní = nabídka/poptávka všech výrobků všech druhů zboží ve státě

78
Q

Nabídka - Faktory ovlivňující nabídku

Vyjmenuj faktory ovlivňující nabídku. Popiš.

A

1) cena výrobků a služeb (snížení/zvýšení ceny)
2) náklady výroby (snižování nákladů výroby díky novým technologiím)
3) ceny substitutů
4) organizace trhu (státní regulace)
5) změna vnějších výrobních podmínek (vliv počasí)
6) daně

79
Q

Nabídka - Faktory ovlivňující nabídku - posuny po křivce

Co by se muselo stát, aby se celá křivka nabídky posunula vpravo?

A
  • musel by se zvýšit počet prodávajících nebo zlepšit technologický postup
80
Q

Nabídka - Faktory ovlivňující nabídku - posuny po křivce

Co by se muselo stát, aby se celá křivka nabídky posunula vlevo?

A
  • musela by se zvýšit cena vstupů (kapitál, půda, materiály, energie,…)
81
Q

Poptávka

Definuj poptávku.

A
  • je to veškeré množství zboží (Q), které jsou kupující ochotni koupit při určité ceně (P)
82
Q

Poptávka

Doplň: Množství poptávaného zboží roste..

A

s jeho klesající cenou.

83
Q

Poptávka - Faktory ovlivňující poptávku

Vyjmenuj faktory ovlivňující poptávku. Popiš.

A

1) cena výrobků a služeb
2) působení reklamy
3) celkové bohatství domácnosti
4) demografické změny (růst obyvatel zvyšuje poptávku)
5) změny v preferencích lidí (zvyky, móda)
6) lokalita, kde spotřebitel žije

84
Q

Poptávka - Faktory ovlivňující poptávku - posuny po křivce

Co by se muselo stát, aby se celá křivka poptávky posunula vpravo?

A
  • muselo by dojít k zvýšení příjmů domácností
85
Q

Poptávka - Faktory ovlivňující poptávku - posuny po křivce

Co by se muselo stát, aby se celá křivka poptávky posunula vlevo?

A
  • muselo by dojít k zvýšení cen komplementu
86
Q

Rovnováha trhu

Definuj rovnováhu trhu.

A
  • je to chvíle, kdy se nabízené množství zboží rovná poptávanému zboží
87
Q

Substituty a komplementy

Jaký je rozdíl mezi substituty a komplementy?

A
  • substituty jsou výrobky, které se dají ve svém úžitku zaměnit, kdežto komplementy jsou výrobky, které se ve svém úžitku doplňují, jeden bez druhého neumí fungovat
88
Q

Zkratky

Vysvětli zkratky:
P
Q
R
S
D

A
  • P = cena
  • Q = množství
  • R = rovnováha trhu
  • S = nabídka
  • D = poptávka
89
Q

Konkurence - Druhy

Jaké dva druhy konkurence rozlišujeme?

A

a) cenová
b) necenová

90
Q

Monopol, Monopson, Oligopol, Monopolní konkurence

Porovnej mezi sebou monopol, monopson, oligopol a monopolní konkurenci.

A
  • monopol = jediný nabízející na trhu, nemá konkurenty, přirozený (jediná firma má schopnost vyrobit daný produkt) a administrativní (firma má jako jediná licenci)
  • monopson = jen jeden kupující na trhu (např. funkční tank může koupit jen Armáda ČR)
  • oligopol = málo nabízejících, kartelové dohody
  • monopolní konkurence = mnoho nabízejících, zákazník má možnost si vybrat
91
Q

Tržní selhání - Druhy

Jaké dva druhy tržního selhání rozlišujeme?

A

a) problém veřejných statků
b) externality

92
Q

Tržní selhání - Druhy - a) problém veřejných statků

Vysvětli problém veřejných statků.

A
  • jsou to statky nebo služby, pro nějž jsou typické dvě vlastnosti: nezmenšitelnost (spotřeba jedním nebo milionem subjektů jej nezmenší) a nevylučitelnost (nelze vyloučit spotřebitele, který za daný statek neplatí - černý pasažér)
93
Q

Tržní selhání - Druhy - b) externality

Co to jsou externality?

A
  • jsou to vedlejší a nechtěné efekty výroby a spotřeby
94
Q

Tržní selhání - Druhy - b) externality

Porovnej mezi sebou kladné a záporné externality.

A
  • kladné externality = vedlejší efekty výroby a spotřeby, z nichž třetí strana získá prospěch (např. Globus a kruháč)
  • záporné externality = nechtěné efekty výroby a spotřeby, z nichž třetí strana má negativní dopad (např. chemička a řeka)