12. PSYCHICKÉ JEVY Flashcards
12.MO - Psychické jevy
Co to jsou psychické jevy?
- jsou to projevy lidské mysli, které jsou důsledkem odrazu reality v psychice jedince
12.MO - Psychické jevy
Jak dělíme psychické jevy?
1) Psychické procesy
2) Psychické stavy
3) Psychické vlastnosti
12.MO - Psychické jevy
Jaký je rozdíl mezi psychickými procesy, psychickými stavy a psychickými vlastnostmi?
- doba trvání: psychické procesy trvají krátkou dobu, psychické stavy delší dobu a psychické vlastnosti jsou trvalé a doživotná
1) Psychické procesy
Jak dále dělíme psychické procesy?
a) poznávací (vnímání, představivost, myšlení, řeč)
b) paměťové (zapamatování si, uchování v paměti a vybavení si) + učení
c) motivační (motivace, tréma, obdiv, strach, vztek)
2) Psychické stavy
Jak dále dělíme psychické stavy?
a) stavy pozornosti (pozornost/nepozornost)
b) stavy emoční a nálady (smutek, radost, vztek, nervozita)
3) Psychické vlastnosti
Jak dále dělíme psychické vlastnosti?
a) schopnosti (schopnost logicky myslet)
b) rysy osobnosti (plachost, aktivita/pasivita)
c) temperament (flegmatik, cholerik, sangvinik, melancholik)
d) charakter (vytrvalost, odpovědnost)
1) Psychické procesy - a) poznávací
Co patří do poznávacích psychických procesů?
1. Vnímání (percepce)
2. Představivost
3. Myšlení
4. Řeč
1a) - 1. Vnímání
Co to je vnímání, neboli percepce?
- zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly
- jedná se tedy o smyslové zpracování vnějšího světa
1a) - 1. Vnímání
Co vzniká při vnímání? Jak se nazývá tento proces? Co vzniká z toho dále?
- při vnímání vznikají procesem čití počitky = jednotlivé znaky předmětu (např. předmět je žlutý, podlouhlý)
- spojením počitků vzniká vjem (např. je to banán)
1a) - 1. Vnímání - Znaky vnímání
Vyjmenuj znaky vnímání.
- výběrovost a zaměřenost
- pregnantnost
- významnost
- transpozice
- perspektiva
- konstantnost
- optické iluze
1a) - 1. Vnímání - Znaky vnímání
Vysvětli výběrovost a zaměřenost.
- zaměříme se na to, co je nutné, vnímáme jen to, co momentálně potřebujeme
- např. mamka mě poslala pro banán, který leží na míse v kuchyni společně s hruškama, jablkama a hroznovým vínem > jediné, co budu vnímat, je banán, který leží na vrchu misky > přinesu ho mamce
1a) - 1. Vnímání - Znaky vnímání
Vysvětli pregnantnost. S kterým psychologickým směrem se pojí?
- dochází k dotváření vjemu a doplňování nezřetelných nebo chybějících částí celků na základě uplatňování minulých zkušeností
- např. obrázek se dvěmi tvářemi, které stojí naproti sobě a uprostřed nich je svícen
1a) - 1. Vnímání - Znaky vnímání
Vysvětli významnost.
- vše se snažíme pojmenovat a připsat tomu význam
1a) - 1. Vnímání - Znaky vnímání
Vysvětli transpozici.
- je to schopnost rozeznat celek, i když je znázorněn jinak
- např. písnička a její cover verze
1a) - 1. Vnímání - Znaky vnímání
Vysvětli perspektivu.
- vzdálené objekty se zdají menší
1a) - 1. Vnímání - Znaky vnímání
Vysvětli konstantnost. Co umožňuje?
- umožňuje vnímat vlastnosti daného objektu, i přestože se změní jeho pozice
- např. víme, že strom nemá pár centimetrů, když se díváme do dálky
1a) - 1. Vnímání - Znaky vnímání
Vysvětli optickou iluzi. Co to je?
- je to nesprávné nebo matoucí vnímání reality
- oko snímá nějaký obrázek, ale mozek ho interpretuje jinak
1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání
Vyjmenuj druhy vnímání.
1) zrakové
2) čichové
3) chuťové
4) sluchové
5) pohybové
6) hmatová
7) nitrotělní (introceptivní)
8) kinestetické
1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání - 1) zrakové
Uveď ke zrakovému vnímání jeho orgán a receptor. Co vnímáme?
- oko
- tyčinky a čípky na sítnici oka
- vnímáme barvy, tvary a velikosti objektů
1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání - 2) čichové
Uveď k čichovému vnímání jeho orgán a receptor. Co vnímáme?
- nos
- nosní sliznice
- vnímáme vůni a zápach
1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání - 3) chuťové
Uveď k chuťovému vnímání jeho orgán a receptor. Co vnímáme?
- jazyk
- jazykové pohárky
- vnímáme chuť hořkou, sladkou, slanou a kyselou
1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání - 4) sluchové
Uveď ke sluchovému vnímání jeho orgán a receptor. Co vnímáme?
- ucho
- vnitřní ucho
- vnímáme tóny, zvuky a melodie
1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání - 5) pohybové
Uveď k pohybovému vnímání jeho orgán a receptor. Co vnímáme?
- svaly
- vřetenová vlákna
- vnímáme pohyb a pohyb svalů
1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání - 6) hmatové
Uveď k hmatovému vnímání jeho orgán a receptor. Co vnímáme?
- kůže
- Paciniho tělíska
- vnímáme bolest, chlad a teplo
1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání - 7) nitrotělní (interoceptivní)
Co vnímáme nitrotělním (interoceptivním) vnímáním?
- vnímáme bolest, tlukot srdce, tlak v hlavě, …
1a) - 1. Vnímání - Druhy vnímání - 8) kinestetické
Uveď ke kinestetickému vnímání jeho orgán a receptor. Co zajišťuje?
- vnitřní ucho
- Cortiho ústrojí
- zajišťuje rovnováhu těla
1a) - 1. Vnímání - Poruchy vnímání
Vyjmenuj poruchy vnímání.
- iluze
- pseudoiluze
- halucinace
- negativní halucinace
1a) - 1. Vnímání - Poruchy vnímání
Porovnej iluzi a pseudoiluzi.
- iluze = je to mylný smyslový vjem, který vychází ze skutečného objektu, ale je mozkem špatně interpretován (např. stůl > stůl tam je, ale rozhodně se nevlní) - člověk o jeho pravosti NEPOCHYBUJE
- pseudoiluze = je to zkreslený vjem, který vychází ze skutečného objektu - člověk o jeho pravdivosti pochybuje
1a) - 1. Vnímání - Poruchy vnímání
Porovnej iluzi a halucinaci.
- iluze = je to mylný smyslový vjem, který vychází ze skutečného podnětu
- halucinace = je to mylný smyslový vjem, který vznikl bez reálného podnětu
1a) - 1. Vnímání - Poruchy vnímání
Porovnej halucinaci a negativní halucinaci.
- halucinace = je to mylný smyslový vjem, který vznikl bez reálného podnětu (objekt tedy neexistuje)
- negativní halucinace = je to mylný smyslový vjem, kdy člověk nevidí, co ve skutečnosti existuje (objekt tedy existuje)
1a) - 2. Představivost
Co to je představivost?
- je to schopnost znovu si vybavit skutečný podnět, který jsme v minulosti vnímali prostřednictvím smyslových receptorů
1a) - 2. Představivost
Definuj představu. Jak se liší od fantazie?
- představa je přesný obraz předmětů a jevů v našem vědomí, které v dané chvíli nevnímáme
- narozdíl od fantazie vychází ze skutečnosti
1a) - 2. Představivost
Jak můžeme dělit představivost?
a) podle hlavního smyslového orgánu
b) podle obsahu
c) podle podnětu
1a) - 2. Představivost - a) podle hlavního smyslového orgánu
Jak dělíme představivost podle hlavního smyslového orgánu? Ke každému druhu uveď příklad.
- zraková (kreslím slona)
- hmatová (pocit dotyku látky)
- chuťová (hořká chuť)
- sluchová (vybavím si melodii, když uvidím název písničky)
- čichová (vůně růže)
- tělová (pocit hladu)
1a) - 2. Představivost - b) podle obsahu
Jak dělíme představivost podle obsahu?
- konkrétní (když někdo řekne kočka, představím si svoji kočku Micku, která má dlouhou srst a má černý flek přes pravé ucho)
- abstraktní (když někdo řekne kočka, představím si náhodnou kočku)
1a) - 2. Představivost - c) podle podnětu
Jak dělíme představivost podle podnětu?
- vzpomínková představivost (znovu vybavení si konkrétní události, kterou jsem prožila v minulosti - např. první rande)
- fantazijní představivost (vytvořím si událost, která se nestala a kterou jsem nezažila - např. vytvořím si svět, v němž jsou růže větší než lidé a zvířata umí mluvit)
1a) - 2. Představivost
Jakou mají představy tendenci?
- spojovat se do řetězců = tvoří se asociace
1a) - 2. Představivost - Asociace
Kdo shrnul pravděpodobnosti asociací do asociačních zákonů?
- Herman Ebbinghaus
1a) - 2. Představivost - Asociační zákony
Jak dělíme asociační zákony?
1) primární (zákon dotyku v prostoru a čase, zákon podobnosti a kontrastu)
2) sekundární (zákon novosti, zákon častosti, zákon živosti)
1a) - 2. Představivost - 1) Primární asociační zákony
Vyjmenuj primární asociační zákony.
- zákon dotyku v prostoru a čase
- zákon podobnosti a kontrastu
1a) - 2. Představivost - 1) Primární asociační zákony
Popiš zákon dotyku v prostoru a čase.
- jde o to, že se představy, které vznikly na stejném místě a ve stejné době, spojují dohromady
1a) - 2. Představivost - 1) Primární asociační zákony
Popiš zákon podobnosti a kontrastu.
- podobnosti: podobné obsahy paměti se spojují
- kontrastu: kontrastující (odlišné, rozdílné) obsahy paměti se spojují
1a) - 2. Představivost - 2) Sekundární asociační zákony
Vyjmenuj sekundární asociační zákony.
- zákon novosti
- zákon častosti
- zákon živosti
1a) - 2. Představivost - 2) Sekundární asociační zákony
Co říká zákon novosti?
- říká to, že se novější zážitky vybaví dříve než zážitky starší
1a) - 2. Představivost - 2) Sekundární asociační zákony
Co říká zákon častnosti?
- říká to, že zážitky, které se stávají často (prožili jsme je vícekrát), se vybaví snadněji
1a) - 2. Představivost - 2) Sekundární asociační zákony
Co říká zákon živosti?
- říká to, že se nám lépe vybaví zážitky spojené nějakou silnou emocí
1a) - 2. Představivost - Typologie představivosti
Jaké rozlišujeme typy lidí dle představivosti?
a) vizuální (zrakový) typ
b) auditivní (sluchový) typ
c) motorický (pohybový) typ
1a) - 2. Představivost - Typologie představivosti
Jak se nazývá vloha, která se specifická schopností vybavit si již viděné?
- eidetická (fotografická) vloha
1a) - 2. Představivost - Fantazie
Co to je fantazie?
- je to tvůrčí činnost, při níž dochází k vytváření obrazů, která je uvolněna od všech zkušeností
1a) - 2. Představivost - Fantazie
Jaké jsou funkce fantazie?
- primární = únik z reality
- sekundární = imaginace při rozhodování
1a) - 2. Představivost - Fantazie
Jaké máme druhy fantazijních představ?
a) rekonstrukční fantazie
b) konstrukční fantazie
1a) - 2. Představivost - Fantazie
Jaký je rozdíl mezi rekonstrukční a konstrukční fantazií?
- při rekonstrukční fantazii si představujeme popisovanou věc (mluví se o domu se zahradou, představíme si dům se zahradou), při konstrukční naopak vytváříme zcela nové obrazy, které neexistovaly (návrh domu)
1a) - 3. Myšlení
Co to je myšlení?
- je to schopnost člověka uvědomovat si vztahy mezi předměty a ději reálného světa a vyvozovat z nich následky
1a) - 3. Myšlení
Vyjmenuj formy myšlení.
- pojem
- soud
- premisa
- úsudek
1a) - 3. Myšlení - Formy myšlení
Co to je pojem?
- je to slovní vyjádření obecných a podstatných znaků
1a) - 3. Myšlení - Formy myšlení
Co to je soud?
- je to něco, co popisuje vztah mezi dvěma pojmy
- je to tedy tvrzení, které může být pravdivé, či nepravdivé
1a) - 3. Myšlení - Formy myšlení
Co to je úsudek?
- je to spojení soudu se soudem
- je to logický proces, při němž dochází k závěrům na základě přemýšlení
1a) - 3. Myšlení - Formy myšlení
Co to je premisa?
- jsou to soudy, z nichž vyvozujeme úsudek
1a) - 3. Myšlení - Vlastnosti myšlení
Vyjmenuj vlastnosti myšlení.
(6)
- šířka (zeširoka/úzce)
- hloubka (hluboko/povrchně)
- přesnost (logický/nelogický)
- pružnost
- kritičnost (objektivní/neobjektivní)
- tvořivost
1a) - 3. Myšlení - Vlastnosti myšlení
Co to je pružnost myšlení?
- schopnost hledání nových způsobů k vyřešení daného problému
1a) - 3. Myšlení - Druhy myšlení
Vyjmenuj druhy myšlení.
1) praktické
2) konkrétní
3) abstraktní
4) konvergentní
5) divergentní
1a) - 3. Myšlení - Druhy myšlení - 1) praktické
Kdy se využívá praktické myšlení?
- při praktických úkolech (motorická manipulace se spotřebiči)
- metoda pokus omyl
1a) - 3. Myšlení - Druhy myšlení - 2) konkrétní + 3) abstraktní
Porovnej myšlení konkrétní s myšlením abstraktním.
- konkrétní myšlení pracuje s konkrétními pojmy (danou věc si umím představit - např. kočka, pes, dům, auto), kdežto abstraktní myšlení pracuje s abstraktními pojmy (danou věc si neumím představit - např. morálka, právo, symboly)
1a) - 3. Myšlení - Druhy myšlení - 4) konvergentní + 5) divergentní
Porovnej myšlení konvergentní s myšlením divergentním.
- při konvergentní myšlení se z mnoha variant dopracujeme k jednomu řešení, kdežto při divergentním myšlení se u jednoho problému vyskytne více řešení
1a) - 3. Myšlení - Myšlenkové operace
Jaké myšlenkové operace rozeznáváme?
- abstrakce/konkretizace
- indukce/dedukce
- generalizace
- analýza/syntéza
- srovnávání
1a) - 3. Myšlení - Myšlenkové operace - abstrakce/konkretizace
Jaký je rozdíl mezi abstrakcí a konkretizací?
- při abstrakci odstraňujeme přebytečné konkrétní vlastnosti, od konkrétního k abstraktnímu
- při konkretizaci docházíme od abstraktního ke konkrétnímu
1a) - 3. Myšlení - Myšlenkové operace - indukce/dedukce
Jaký je rozdíl mezi indukcí a dedukcí?
- při indukci dochází k vyvozování obecného tvrzení z jednotlivých případů (např. Petr má auto. Karel má taky auto. => Všichni muži mají auto.)
- při dedukci se postupně dostáváme od obecných věcí ke konkrétním (Všichni muži mají auto. Karel je muž. => Karel má auto.)
1a) - 3. Myšlení - Myšlenkové operace - generalizace
Co to je generalizace?
- je to proces, při němž se vlastnosti pár jedinců stávají vlastnostmi celého druhu (např. jedna blondýna je tupá => všechny blondýny jsou tupé)
1a) - 3. Myšlení - Myšlenkové operace - analýza/syntéza
Jaký je rozdíl mezi analýzou a syntézou?
- při analýze dochází k rozdělení celku na části a řešení jednotlivých vztahů
- při syntéze dochází ke skládání částí do jednoho výsledku
1a) - 4. Řeč
Nástrojem čeho je řeč?
- je nástrojem myšlení
1a) - 4. Řeč
Co je to slovo?
- je to základní element řeči, je nositelem pojmu
1a) - 4. Řeč
Jaké poruchy řeči rozeznáváme?
- vady výslovnosti
- koktavost
- huhňavost
- mutace
1a) - 4. Řeč - Druhy řeči
Jaké druhy řeči rozeznáváme?
- vnitřní řeč
- vnější řeč
1a) - 4. Řeč - Druhy řeči - vnější řeč
Jak se dále dělí vnější řeč?
a) verbální (mluvená, psaná)
b) nonverbální (mimika, postoj, haptika, gestikulace, proxemika, kinezika)
1) Psychické procesy - b) paměťové
Co patří do paměťových psychických procesů?
1. Paměť
2. Učení
1b) - 1. Paměť
Co to je paměť?
- je to schopnost CNS zaznamenávat, osvojovat, uchovávat a poté si zpětně vybavit informace
1b) - 1. Paměť - Fáze paměťového procesu
Jaké fáze paměťového procesu rozeznáváme?
1) Zapamatování
2) Pamatování
3) Vybavení
1b) - 1. Paměť - Fáze paměťového procesu - 1) Zapamatování
Co to je zapamatování?
- je to schopnost získat a osvojit si nové zkušenosti
1b) - 1. Paměť - Fáze paměťového procesu - 1) Zapamatování
Co si nejlépe zapamatujeme?
- nejlépe si zapamatujeme to, co je menšího rozsahu a složitosti
1b) - 1. Paměť - Fáze paměťového procesu - 2) Pamatování
Co to je pamatování?
- je to schopnost uchovat si osvojené poznatky v paměti
1b) - 1. Paměť - Fáze paměťového procesu - 3) Vybavování
K čemu dochází při vybavování (reprodukci)?
- dochází k přenosu informace z nevědomí do vědomí
1b) - 1. Paměť - Fáze paměťového procesu - 3) Vybavování
Jaké jsou druhy vybavování? Uveď příklady na druhu testů.
a) spontánní vybavování (rekonstrukce) - test typu “Napiš vše, co víš”
b) znovupoznání (rekognice) - test typu “Zaškrtni variantu”
1b) - 1. Paměť - Druhy paměti
Jaké rozeznáváme druhy paměti?
1) úmyslná
2) neúmyslná
3) logická
4) mechanická
5) sluchová, zraková, čichová, chuťová
1b) - 1. Paměť - Zapomínání
Co to je zapomínání?
- je to obranný mechanismus našeho mozku proti jeho zahlcení informacemi
1b) - 1. Paměť - Zapomínání
Jak můžeme předcházet zapomínání?
- opakováním a logickým myšlením
1b) - 1. Paměť - Zapomínání
Která křivka znázorňuje zapomínání v čase? Kolik procent informací zapomene člověk po dvou hodinách?
- Ebbinghausova křivka zapomínání
- po dvou hodinách člověk zapomene 56 % informací
1b) - 1. Paměť - Narušení paměti
Vyjmenuj možná narušení paměti.
- amnézie
- senilní demence
- debilita
- Alzheimerova choroba
- hypomnézie
- hypermnézie
- vzpomínkový klam
1b) - 1. Paměť - Narušení paměti
Co to je amnézie?
- je to ztráta paměti, většinou po úrazu nebo trauma (selektivní amnézie)
1b) - 1. Paměť - Narušení paměti
K čemu dochází při senilní demenci?
- k odumírání mozkových buněk ve stáří
1b) - 1. Paměť - Narušení paměti
Co to je hypomnézie? Co ji nejčastěji způsobuje?
- je to snížení paměťové výkonnosti
- psychofarmaka, toxiny
1b) - 1. Paměť - Narušení paměti
Co to je hypermnézie? Co ji nejčastěji způsobuje?
- je to nadměrné, nepřiměřené zapamatování si určitého materiálu
- neurózy, manická období
1b) - 2. Učení
Co to je učení?
- je to proces získávání zkušeností, návyků, dovedností, znalostí a hodnot
1b) - 2. Učení
Které faktory ovlivňují učení?
- podmínky (klid, osvětlení, prostředí)
- plánování času
- přestávky
- motivace
1b) - 2. Učení
Co pomáhá při učení?
- tvořit si asociace, verbalizace, vizualizace a simulace
1b) - 2. Učení - Styly učení
Jaké styly učení rozeznáváme?
- zrakový
- sluchový
- hmatový a pohybový
- verbální
- logicko-matematický
- sociální/samotářský
1b) - 2. Učení - Druhy učení
Vyjmenuj druhy učení.
(7)
1) klasické podmiňování
2) habituace
3) aproximace (podmiňování)
4) imprintace
5) observační učení
6) učení vhledem
7) učení metodou pokus/omyl
1b) - 2. Učení - Druhy učení - 1) klasické podmiňování
Kdo je hlavním představitelem klasického podmiňování? Jaký jeho pokus je s klasickým podmiňováním spjatý?
- I.P.Pavlov
- pokus se psy, světlem a jídlem
1b) - 2. Učení - Druhy učení - 1) klasické podmiňování
S klasickým podmiňováním jsou spojené následující pojmy. Vysvětli je.
a) nepodmíněný podnět
b) nepodmíněná reakce
c) podmíněný podnět
d) podmíněná reakce
a) podnět, který je vrozený, nebyla potřeba se ho učit (jídlo)
b) reakce na podnět, který nebyla potřeba se učit, je podvědomý (slintání)
c) neutrální stimul (světlo), který získá schopnost vyvolat vrozenou reakci (slintání)
d) nepodmíněná reakce (slintání), kterou vyvolal podmíněný podnět (světlo)
1b) - 2. Učení - Druhy učení - 2) habituace
Co to je habituace?
- je to schopnost ignorovat jevy, které pro nás nemají žádný význam
1b) - 2. Učení - Druhy učení - 2) habituace
Kdo je hlavním “představitelem” habituace?
- Nikolaas Tinberger
1b) - 2. Učení - Druhy učení - 3) aproximace (podmiňování)
Co nám říká aproximace?
- že pozitivní/negativní důsledky na určité chování vedou ke změně pravděpodobnosti jeho výskytu
1b) - 2. Učení - Druhy učení - 3) aproximace (podmiňování)
Kdo prosazoval aproximaci?
- J.B.Skinner a Tolman
1b) - 2. Učení - Druhy učení - 4) imprintace
Kdy dochází k imprintaci?
- v raných vývojových fázích
(kačenka)
1b) - 2. Učení - Druhy učení - 4) imprintace
Kdo byl hlavním “představitelem” imprintace?
- Konrad Lorenz
1b) - 2. Učení - Druhy učení - 5) observační učení
Co je principem observačního učení?
- učení napodobováním, pozorováním druhých - když vidím, že můj kamarád dostal za nějaké chování odměnu/byl potrestán, budu podle toho jednat
1b) - 2. Učení - Druhy učení - 5) observační učení
Kdo byl hlavním “představitelem” observačního učení?
- Albert Bandura
1b) - 2. Učení - Druhy učení - 6) učení vhledem
Který efekt se pojí s učení vhledem?
- AHA efekt
1b) - 2. Učení - Druhy učení - 6) učení vhledem
Kdo prováděl pokus s opicí, banánem a bednami?
- Wolfgang Köhler
1b) - 2. Učení - Druhy učení - 7) učení pokus/omyl
Kdo prosazoval učení pokus/omyl?
- Edward Thorndike
2) Psychické stavy
Jak dále dělíme psychické stavy?
a) stavy pozornosti (pozornost/nepozornost)
b) stavy emoční a nálady (smutek, radost, vztek, nervozita)
2) Psychické stavy - a) Stavy pozornosti
Co řadíme do stavů pozornosti?
1. Pozornost
2a) - 1. Pozornost
Co to je pozornost?
- je schopnost soustředění a zaměření psychické činnosti na vnitřní nebo vnější podněty - usiluje o jejich co nejpřesnější vědomé vnímání
2a) - 1. Pozornost - Druhy pozornosti
Jaké rozlišujeme druhy pozornosti?
a) bezděčná
b) záměrná
2a) - 1. Pozornost - Druhy pozornosti
Jaký je rozdíl mezi bezděčnou a záměrnou pozorností?
- u bezděčné pozornosti je podnět natolik silný, že je vyvolán bez úsilí
- záměrná pozornost vyžaduje naše úsilí (učení)
2a) - 1. Pozornost - Faktory ovlivňující pozornost
Jaké faktory ovlivňují pozornost?
- koncentrace
- tenacita
- rozsah pozornosti
- vigilita
2a) - 1. Pozornost - Druhy pozornosti - záměrná pozornost
Co to je coctail party problem?
- v místnosti plné lidí a hluku zaměříme svou pozornost na hlas člověka, kterého známe a hledáme – důkaz záměrné pozornosti
2a) - 1. Pozornost - Faktory ovlivňující pozornost
Co to je tenacita pozornosti?
- je to schopnost a dovednost udržet pozornost vytrvale na určité dění či objekty
3) Psychické vlastnosti
Jak dále dělíme psychické vlastnosti?
a) schopnosti (schopnost logicky myslet)
b) rysy osobnosti (plachost, aktivita/pasivita)
c) temperament (flegmatik, cholerik, sangvinik, melancholik)
d) charakter (vytrvalost, odpovědnost)
3) Psychické vlastnosti - Osobnostní aktivační činitelé
Co je zdrojem aktivace?
- pohnutka (motiv)
3) Psychické vlastnosti - Osobnostní aktivační činitelé
Jak dělíme osobnostní aktivační činitele?
a) biologické (pudy, potřeba)
b) osobní (zájmy, sklony, zvyky, životní plány a ambice)
c) společenské
3) Psychické vlastnosti - Osobnostní aktivační činitelé
Jak dělíme motivaci? Uveď k jednotlivým druhům příklady.
a) vnější (impulz) - kamarádi, rodina
b) vnitřní (incentiv) - dobrýpocit
3a) - 1. Pudy
Co to jsou pudy? Jak je dělíme? Uveď k nim i příklady.
- je to vrozená hnací síla k činnosti
a) biologické (obživný, sebezáchovy, sexuální)
b) společenské (mateřský, rodičovský, sdružovací)
3a) - 2. Potřeby
Jak nazýváme překážku při uspokojování potřeb?
- frustrace
3a) - 2. Potřeby
Jak nazýváme dlouhodobé neuspokojování potřeb?
- deprivace
3a) - 2. Potřeby
Jak dělíme potřeby dle Maslowovy pyramidy potřeb?
a) primární biologické (potřeba dýchání, spánku, potravy, bezpečí)
b) sekundární sociální
3) Psychické vlastnosti - b) Osobní OAČ
Co patří mezi osobní osobnostní aktivační činitele?
1. Zájmy
2. Záliba
3. Sklony
4. Hodnoty a postoje
5. Aspirace
3b) - 1. Zájmy
Co to je zájem?
- je to trvalé úsilí člověka zabývat se předměty nebo činnostmi, které ho upoutávají
3b) - 2. Záliba
Definuj zálibu.
- je to vyhraněný, ústřední zájem
3b) - 3. Sklony
Co to je sklon?
- je to zaměření člověka na vykonání určitých činností
3b) - 5. Aspirace (ambice)
Definuj aspiraci (ambici).
- je to touha směřovat k určitým hodnotám, které jsou ztělesněny v našich vytyčených cílech a životních plánech
