4. Antické Řecko Flashcards
1
Q
Antické Řecko - Období
A
- geometrický styl - 9.–8. st. př. n. l.
- archaické období - 7.–6. st. př. n. l.
- přísný styl - 1.pol 5. st. př. n. l.
- klasické - 5.–4. st. př. n. l.
- klasika = Periklovo Řecko – 2. pol. 5. stol
- klasika = krásný styl – 4. stol
- helénistické období = řecký barok - 3.–1. st. př. n. l.
- helénismem přechází řecké období do antického Říma
2
Q
Antické Řecko - znaky
A
- „Milujeme krásu a zůstáváme skromní.“ Perikles
- v antickém umění je středem a mírou všech věcí člověk
- objektivně zkoumají svět kolem sebe
- rozvíjí se přírodní a společenské vědy
- řečtí bohové byli zobrazování jako dokonalí lidé, nebyly žádné předpisy jak je vytvářet
- Řecko vytváří harmonický typ člověka
- ideály krásy: soulad duše i těla, po všech stránkách rozvinutá osobnost
- Řecko nebylo jednotným státem
- žili v tzv. městských státech, v nichž probíhal různý vývoj
- giganti – podobní Titánům, místo nohou měli hady
3
Q
Antické Řecko - Geometrický styl
A
- 9.–8. st. př. n. l.
- probíhá první řecká kolonizace (1.kolonizace – hornaté, málo úrodné (osídlování ostrovů Malé Asie)) - jsou zakládány městské státy
- vytváří se náboženství (mytologie)
4
Q
Antické Řecko - Geometrický styl - Architektura
A
-nedochovalo se moc památek, chrámy a sochy byly dřevěné
5
Q
Antické Řecko - Geometrický styl - Architektura
- Chrám - znaky
A
- základem byl mykénský megaron
- se staví první chrámy – dřevěné, v nich dřevěné kultovní sochy bohů – Xoana - typy chrámů byly dórský a jónský
- kolem roku 600 př. n. l. dřevo nahradil kámen
- chrám měl předsíň, svatyni s kultovní sochou a zadní předsíň
- chrámy jsou orientovány průčelím a vchodem k východu
- staví se v posvátném okrsku na stupňovité podezdívce, na základně jsou sloupy s kladím a trojúhelníkovým štítem se sochařskou výzdobou, střecha je sedlová
6
Q
Antické Řecko - Geometrický styl - Architektura
- Typy chrámů
A
- prostylos – před předsíní, řada 4 sloupů
- amfiprostilos – řada 4 sloupů vpředu i vzadu - peripteros – řada sloupů za všech stran
- dipteros – 2 řady sloupů
- tholos – centrála se sloupovým ochozem
7
Q
Antické Řecko - Geometrický styl - Sochařství
A
- uctívali dřevěné sochy svých bohů – Xoana
8
Q
Antické Řecko - Geometrický styl - Užité umění
- Keramika
A
- Dipylské vázy
- první památky, pohřební vázy – nádoby, které stály na hrobech
- velké amfory s geometrickou výzdobou (meandr)
- pohřebními a figurálními náměty – pohřební průvod, nebožtík na márách, oplakávání zemřelého - figury jsou zjednodušeny (zgeometrizovány) typická je trojúhelníková hruď
9
Q
Antické Řecko - Archaické období
- znaky
A
- 7.–6. st. př. n. l.
- probíhá velká kolonizace
- Řekové se usídlují v Malé Asii, Sicílii a jižní Itálii (2. řecká kolonizace – nová obydlí, dostatek jídla) - doba zrodu monumentální kamenné architektury a sochařství
- období tyranií, antropocentrismus
- kalokaghatia = spojení krásy těla a ducha
10
Q
Antické Řecko - Archaické období - Architektura
A
- vyvíjela se především v souvislosti s chrámy
- Architrávový systém (na sloupech je kamenný vodorovný trám)
- staví se kamenné chrámy a sochy, staví se v dórském a iónském slohu - Několik typů chrámů, rozlišovacím prvkem je sloup.
- chrámy
- stavěny jako domy pro boha
- v hlavní místnosti stála kultovní socha boha či bohyně – Xoana - přístupné byly jen kněžím, veřejnost se shromažďovala venku
11
Q
Antické Řecko - Archaické období - Architektura - Dórský sloh - znaky
A
- starší, masivní a strohý, výzdobou střízlivý (pouze kanelovaný, poměrně ploše) - „mužský sloh“
- dórský sloup
- skládá se z hlavice a dříku, nemá patku
- dřík – širší a mělčí kanelury
- hlavice – vypouklý echinus (článek hlavice ve tvaru talíře) a horní čtvercovou desku abakus
1. 21 Antické Řecko – dórský styl stará - architráv – jednoduchý hranol v horní části rozčleněn do metob (čtverec či obdélník s reliéfem) a triglyfů (trojité zářezy)
- štít – trojúhelníkovitého tvaru má sochařskou výzdobu s figurálními náměty
- střecha – sedlová se žlabem a chrliči
- půdorys – vázaný na násobky dvou - Héřin chrám v Olympii
- Apollónův v Korintě
- Afaiin v Aigině
- Parthenon na athénské Akropoli, uvnitř socha bohyně Athény (10 m) (Akropole – opevněný okrsek na vyvýšeném místě města. Za krále Perikla.)
- Héfaisteion v Athénách
- 3 chrámy v Paestu – Héřin, Poseidonův, Athénin
- Apollónův chrám v Selinuntě (Sicílie)
12
Q
Antické Řecko - Archaické období - Architektura - Řád iónský - znaky
A
- mladší, ženský, odlehčený, elegantní, zdobný - vliv Malé Asie, chrámy stavěny hlavně tam
- iónský sloup
- štíhlejší a vznosnější
- hlavice se dvěma volutami (závitnice, spirálovitý motiv) a echínem (echínus zdobil vejcovec) - dřík měl jen slabě vyznačené vydutí, kanelury (žlábkování) hluboké a úzké
- sloup měl patku
- 22 Iónský styl
- architráv horizontálně členěn na tři pásy
- vlys zdoben nepřetržitým figurálníma ornamentálním reliéfem - římsa bohatě zdobena
- trojúhelníkový štít
- Artemidin chrám v Efesu – div světa (délka 120 m, sloupy 18 m)
- Apollónův v Didymě
13
Q
Antické Řecko - Archaické období - Sochařství
A
- Realistické, harmonické, první znaky ideálů antické krásy.
- reliéfy hlavně ve štítech chrámů.
- Námětem lidská postava – sochy mladých atletů (kúros) a žen v dlouhých šatech (koré)
- kúros
- socha v aktu, ideální typ člověka, ornamentální vlasy, mandlovité oči, archaický úsměv - strnulý postoj, pozůstatky geometrizace figury
- sochy jsou strnulé a neotvírají se do prostoru
- bývá naznačen kontrapost – mají vykročenou jednu nohu
- většinou tesané z mramoru a polychromované
- Meschoforos
- kúros z Mélu
- kúros ze Súnia
1. 23 Počátky řeckého sochařství (7. stol. př. n. l.) – kúros = chlapcký/můžský akt - koré - oděná do bohaté drapérie
- bohyně z Auxerre
1. 24 Koré (7. stol. př. n. l.) – koré = velmi geometrické sochy oblečených dívek se záhadným úsměvem
14
Q
Antické Řecko - Archaické období - Malířství - znaky
A
- Téměř nedochováno. Známo pouze z římských kopií.
- Fresková tvorba, deskové malířství.
- Malby na keramice nejprve geometrické, později tzv. ,,černofigurový a červenofigurový sloh.“ - Náměty mytologické a běžný život.
15
Q
Antické Řecko - Archaické období - Malířství - Černofigurový sloh - znaky
A
- postavy černé siluety s rytou vnitřní kresbou, pozadí barvy pálené hlíny (červené) - Panathénajské závody
- Panathénajská amfora s bohyní Athénou
- Achileus a Aiás hrají kostky
16
Q
Antické Řecko - Přísný styl - znaky
A
- polovina 5. století př. n. l.
= přechodné období mezi archaickým Řeckem a obdobím první klasiky
*začínají Řecko – Perské války
- polovina 5. století př. n. l.
- 490 př. n. l. – bitva u Marathónu – zásluhou Sparty a Athén, kteří se dokázali sjednotit, vyhráli Řekové
- 480 př. n. l. – bitva u Thermopyl – Peršané zvítězili, Athény zpustošeny, hlavně bojovali Sparťané - 479 př. n. l. – námořní bitva u Salamíny a Platají – zvítězili Řekové zásluhou Athén
17
Q
Antické Řecko - Přísný styl - Sochařství
A
- sochy ztrácejí archaický úsměv (přísný výraz)
- Delfský vozaj
- 25 Delfský vozataj – přechod z archaického období antického Řecka do klasického období (2. pol. 5. stol.)
- Poseidón (či Zeus)
- Harmodius a Aristogeiton
- sochy umírajících bojovníků
18
Q
Antické Řecko - 1. Klasika - znaky
A
- Periklovo Řecko
- polovina 5. století př. n. l.
- rozkvět městských států
19
Q
Antické Řecko - 1. Klasika - Architektura - znaky
A
- přestavba Athénské Akropole (zničena Peršany)
- Periklovým poradcem při výstavbě byl sochař Feidias - titán, atlas – mužské postavy nahrazující sloupy
- karyatida – ženské postavy nahrazující sloupy
Periklés (500 př. n. l. – 429 př. n. l.)
- hlavní představitel 1. klasiky
- pracoval pro něj Feidias
- přestavěl Akropolis podle nového plánu
- Parthenon – Athéna Parthenos (panenská)
- Propylaje – mohutná vstupní dvojbrána
- iónský chrám zasvěcený bohyni Niké
- Erechteion – poprvé v historii místo sloupů ženské figury-karyatidy - Musaion – zasvěcen múzám
20
Q
Antické Řecko - 1. Klasika - Architektura - Periklés
A
(500 př. n. l. – 429 př. n. l.)
- hlavní představitel 1. klasiky
- pracoval pro něj Feidias
- přestavěl Akropolis podle nového plánu
- Parthenon – Athéna Parthenos (panenská)
- Propylaje – mohutná vstupní dvojbrána
- iónský chrám zasvěcený bohyni Niké
- Erechteion – poprvé v historii místo sloupů ženské figury-karyatidy - Musaion – zasvěcen múzám
21
Q
Antické Řecko - 1. Klasika - Architektura - Divadlo
A
- theatron – hlediště začleněné do svahu - orchestra
- scaene
- podium
- Dionýsovo divadlo
22
Q
Antické Řecko - 1. Klasika - Sochařství - Feidias
A
- Feidias (490 př. n. l. – 430 př. n. l.)
- nejvýznamnější sochař 5. století - Athéna Parthenos
- vytvořena pro hlavní Athénský chrám Parthenon
- chryselefantina – technika – na dřevěné jádro soch byla v místech kůže dána slonovina (inkarnát) a v místech draperie a vlasů bylo dáno zlato
- Athéna Promachos – bronz
- boj Řeků s kentaury – reliéf v Metopách v Parthenonu, vždy nevítězí Řekové - ženské figury
- Panathénaiský vlys
- kolem Parthenonu, přes 100 m dlouhý, skoro 2m vysoký
- průvod Athéňanů na počest bohyně Athény (přihlížejí sedící bohové)
- Socha sedícího boha Dia v Olympi - technika chrýselefantína
1. 30 Socha sedícího boha Dia v Olympii (12 m) – rekonstrukce
23
Q
Antické Řecko - 1. Klasika - Sochařství - Myrón
A
*Myrón (5. století př. n. l.)
= ,,Sochař pohybu“
- přechod mezi přísným stylem a 1. klasikou - Athéna a Marsyas
- 1.sousoší, Marsyas touží po píšťale, kterou Athéna odhodila, dvě postavy, on je živý (zvířecí), ona je
božská
- Diskobolos
- muž vrhající disk
- socha statická a dynamická zároveň
- zachytil okamžik před vymrštěním disku, kdy je figura klidná, soustředěná a plná vnitřní dynamiky - dochovala se římská kopie
24
Q
Antické Řecko - 1. Klasika - Sochařství - Polykleitos
A
- Polykleitos
- Přísný styl, využívá kontrapostu
- hledal matematické a geometrické zákony lidského těla
- kánon proporcí – zásady zobrazování lidského těla v ideálním měřítku – 1:7 poměr hlavy ke zbytku těla - kontrapost (= vztah volné a opěrné nohy) - socha stojící na jedné noze, váha těla spočívá na jedné noze - Doryforos (Nosič kopí)
1. 26 Doryforos (Nosič kopí), autorem je Polykleitos; klasický kánon proporcí, kontrapost (klasické období) - Diadumenos (mladík s tužkou)
25
Antické Řecko - 1. Klasika - Malířství - Červenofigurový sloh
- černé tónované pozadí, postavy dostaly po vypálení červenou barvu hlíny a černé linie vytvářely vnitřní kresbu
26
Antické Řecko - 2. Klasika—Krásný styl - znaky
- 4. století př. n. l.
| - probíhaly Peloponéské války – Athény proti Spartě, zvítězila Sparta, ale nedokázala Řeky sjednotit tak jako Athény
27
Antické Řecko - 2. Klasika-Krásný styl - Architektura - znaky
- uvolnění architektury – vznikají chrámy na kruhovém půdorysu, užívá se i oblouk a valená klenba
* Civilní stavby
- abora – architektonicky řešené náměstí - gymnasia – „první“ školy
- lázně, vodovody městské domy
28
Antické Řecko - 2. Klasika—Krásný styl - Architektura - Korintský sloh
- varianta iónského slohu
- Více zdobný než iónský
- Prostupuje do římské kultury.
- korintský sloup
- liší se hlavně hlavicí sloupu – tvar kalicha, který je v dolní části zdoben dvěma řadami akantových listů, z nichž vyrůstají stvoly zakončené drobnějšími volutami (závitnice), které podpírají profilovaný abakus (čtvercová deska hlavice)
- římsa bohatě zdobena konzolami a zubořezem - korintský sloh vynalezl sochař Kalimachos
- Lýsikratův památník
- Olympeion
- Řecké stavby – Lázně, divadla, stadióny, amfiteátry...
1. 29 Rekonstrukce athénské Akropolis (1. klasika tj. 1. pol. 5. stol. př. n. l.)
29
Antické Řecko - 2. Klasika—Krásný styl - Sochařství
- sochaři pomalu opouštějí ideál krásy a harmonie, rozvíjí se realismus
- zajímají se o lidské emoce a vášně, ženský akt, vznikají podobizny, všímají si i rysu stáří
30
Antické Řecko - 2. Klasika—Krásný styl - Sochařství - Praxiteles
Praxiteles (4. století př. n. l.)
- sochař elegance a krásy
- porušuje klasický kánon proporcí – protahuje tělo a zmenšuje hlavu (1:8) - S křivka – figury se musí o něco opírat
- používá jen mramor
- Hermés s Dionýsem
- Apollón Sauroktonos – zabíjející ještěrku - Odpočívající Herkules
- Afrodité Knidská
- první ženský akt
- stal se vzorem pro další Venuše
31
Antické Řecko - 2. Klasika—Krásný styl - Sochařství - Skopas
Skopas (395 př. n. l. – 350 př. n. l.)
- sochař vzruchu a vášně
- autor dynamických reliéfů
- vášnivý výraz v obličeji – pootevřená ústa – tzv. vlahý pohled - reliéf mauzolea v Halikarnasu
- boj Řeků s kentaury
- boj Řeků s amazonkami
32
Antické Řecko - 2. Klasika—Krásný styl - Sochařství - Lýsippos
Lýsippos (3. století př. n. l.)
- jeho dílem přechází klasika do helénismu - sochař Alexandra Velikého
* portrét Alexandra Velikého
* 1. jezdecký pomník Alexandra Velikého
- nedochoval se
* Apoxymenos
- mnohopohledovost
- kánon 1:8
- uvolněný kontrapost, atlet po olympijských hrách
* Ares Ludovisi
* Odpočívající Hérakles - portrét Sokrata
* portrét Euripida
* portrét Aristotela
33
Antické Řecko - Helénské období (Helénismus - Řecký barok)
- 3. – 1. století př. n. l.
| - období výbojů Alexandra Velikého
34
Antické Řecko - Helénské období (Helénismus - Řecký barok) - Architektura - znaky
- zakládání nových měst – vrcholí urbanismus
| - funkcí architektury bylo pohodlí a přepych
35
Antické Řecko - Helénské období (Helénismus - Řecký barok) - Architektura - Města - znaky
- stavěna na pravidelné šachovnicovém půdorysu podle určité urbanistické koncepce (s akvadukty, kanalizací, náměstím)
36
Antické Řecko - Helénské období (Helénismus - Řecký barok) - Architektura - Chrámy - znaky
- budovány větší než dříve – vlastní proporční kánony
- vznikl nový typ architektury – oltář – malý chrámek na vysokém podstavci k úctě boha, případně na počest nějaké události, bohatou sochařskou výzdobou připomíná památník
37
Antické Řecko - Helénské období (Helénismus - Řecký barok) - Sochařství - znaky
- dynamické, naturalistické
- prolínání klasiky s orientem
- nové náměty – mučení, umírání, žánrové výjevy ze života, erotické náměty, zobrazování dětí, nemocní, karikatury
38
Antické Řecko - Helénské období (Helénismus - Řecký barok) - Sochařství - Škola Rhódská
- sousoší jsou v pyramidální kompozici a zachycují člověka v okamžiku mezi životem a smrtí *Kolos rhodský (37 m, bronz, bůh slunce, zřítila se).
* Farneský býk (podle rodiny Farnese)
- okamžik popravy nepravé vládkyně
* Sousoší Láokoón a jeho synové
- trojice rhodských sochařů Hagésandros, Polydóros a Athénodóros kolem roku 25 př. n. l.
- Bylo nalezeno v roce 1506 v ruinách Neronova Zlatého domu v Římě.
- Dnes je ve Vatikánském muzeu.
- Zobrazuje aktéra trojské války věštce Láokoónta a jeho syny ve chvíli, kdy na něj bohové seslali dva velké jedovaté hady jménem Porkés a Chariboia, kteří je zardousili.
39
Antické Řecko - Helénské období (Helénismus - Řecký barok) - Sochařství - Škola Alexandrijská
- Alexandreia-významné kulturní středisko Egypta
- karikatury, portréty starých lidí, až naturalisticky zachycují různé figury
* Hlava rohovníka
- s modřinami a boulemi
* Trpaslice
- opilá stařena
* Hlava knihovníka
- realistická (psychologická) studie moudrého starého muže
40
Antické Řecko - Helénské období (Helénismus - Řecký barok) - Sochařství - Škola Pergamská
- Pergamské království v Malé Asii, obyvatelé odráželi útoky Keltů (Galů)-přestože se jednalo o jejich nepřátele, jsou zachyceni jako hrdinové
- Umírající Kelt
- Kelt zabíjející se nad mrtvým tělem své ženy
- Chlapec s husou
- Chlapec vytahující si trn z paty - Venuše (Afrodité) Mélská
* Diův oltář v Pergamu
- k poctě boha Dia s nádherným dynamickým reliéfem (boj bohů s Giganty)
* Niké Samothrácká
- původně na přídi lodi
- nalezena v Samothráce ve Svatyni velkých bohů nedaleko obce Paleopolis - nalezena roku 1863, 2,5 m
- okřídlená bohyně vítězství s chybějící hlavou
1. 28 Helénismus – Niké ze Samothráky
41
Antické Řecko - Helénské období (Helénismus - Řecký barok) - Malířství
- všechny žánry (figurální mytologická malba, alegorická a historická podobizna, krajinomalba, tempera, freska, mozaika, enkaustika)
* Pompejské nástěnné malby
- známe z římských kopií řeckých maleb, hlavně mozaiky
42
Antické Řecko - Etruské umění- znaky
- 7. stol. př. n. l. - 3. stol. př. n. l.
- vyvíjeli se od 8. století př. n. l. pod vlivem řeckých a orientálních vzorů
= Spojovací článek mezi řeckým a římským uměním.
- Etruskové jsou lid neznámého původu.
- Svou říši rozvinuli na území dnešního Toskánska – Apeninský poloostrov - v 10. století př. n. l. se usídlili v severní Itálii v Toskánsku
- měli vlastní písmo a vyspělé náboženství, žili v městských státech
- jejich umění bylo dlouho považováno za část řecké kultury
- nakonec podlehli moci Říma
43
Antické Řecko - Etruské umění
| - Architektura
- Používali valenou klenbu – spáry opracovaných kamenů směřují do středu zakřivení.
44
Antické Řecko - Etruské umění
| - Architektura - Chrám
- vysoká podezdívka, čtvercový půdorys, v průčelí dvě řady sloupů ze dřeva a pálené hlíny - nedochovaly se
45
Antické Řecko - Etruské umění
| - Architektura - Toskánský sloup
- má prstenec pod dórskou hlavicí - hladký dřík (bez kanelur)
- má patku (inspiroval renesanci)
46
Antické Řecko - Etruské umění
| - Architektura - Hrobky
- Nejvíce informací máme z dochovaných hrobek.
- Ostatní stavby se nedochovaly, byly ze dřeva.
- kruhová nebo čtvercová podezdívka, připomínají obytné domy (podle náboženství tam mrtví žili) - nepravá klenba – přečnělková, později valená i kupolová
47
Antické Řecko - Etruské umění
| - Architektura - Domy
- chýše nebo pravoúhlé obdélníkové domy s atriem - ze dřeva
48
Antické Řecko - Etruské umění
| - Architektura - Užitkové stavby
- kanály, mosty, silnice
* Cloaca maxima (Velký kanál)
- 5. stol. př. n. l.
- Etruskové jím odvodnili Řím
- jeden z nejstarších kanalizačních systémů na světě
- Ve starém Římě sloužil k vysušení mokřin a bažin kolem Tibery a odvodu odpadu z města.
- Po velkých záplavách ji nechal zbudovat tehdejší pátý král Říma Lucius Tarquinuis Priscus, otec Tarquinia Suberba (poslední etruský král).
- Stavba se mnoho neprodražila, protože jako dělníci byli využiti lidé z chudších vrstev a také etruské ženijní vojsko.
- Konstrukce obsahuje nepravou klenbu
- dosahuje šířky 3 m a výška je 4 m
- Podobný kanalizační systém se rozšířil po Římské říši v kombinaci s akvadukty.
- funguje dodnes
1.35 Ukázka vstupu do tzv. Cloacy maximy (Velký kanál), kterým odvodnili Etruskové Řím
49
Antické Řecko - Etruské umění
| - Sochařství
- Snaha o realistické zachycení
- mistři terakoty (pálená hlína)
- kámen, bronz (nejlepší metalurgové starověku – metalurgie – zpracování kovů a slitin)
- Socha Kapitolské Vlčice
- stala se symbolem Říma
- Bronz
- pidimužíci (někdy bez jakýchkoliv důkazů označovaných jako Romulus a Remus) byly přidělány neznámým vandalem až v renesanci a sochu značně poškodily
1. 31 Tzv. Kapitolská vlčice (dílo Etrusků, i když v současnosti se vedou diskuse, zda není mladší)
* Chiméry
- bájné nestvůry
* bronzové sošky bohů
* Otylý Etrusk
- z alabastru
* Apollón z Vejí
- monumentální terakota
- štítová socha z chrámu
- ovlivněná řeckým archaickým sochařstvím - sochař Vulca
* Sarkofágová plastika
1. 33 Sarkofágová plastika (typická pro Etrusky; typická i materiálem – terakota)
50
Antické Řecko - Etruské umění
| - Malířství
- dochovalo se velmi málo
- Velké množství námětů fresek v hrobkách (i přes pohřební tématiku jsou radostné (ženy tančí, muži hrají na píšťalu)
- Osobitý projev.
- malba je lineární, živá, barevná (vliv Kréty)
1. 36 Nástěnná malba (obřady, tance, radost) – etruské hrobky
51
Antické Řecko - Etruské umění - Užité umění
- Keramika u Etrusků dlouho zaostávala za metalurgií, kde došlo ke specializaci výrobců a objevují se první postavami zdobené výrobky (nejčastěji urny nebo pohřební skřínky (pyxidy)
- koncem 6. stol. př. n. l. se začaly vyrábět i první šperky, zdobené spony atp.
- Keramika se značným zpožděním začala na tento trend reagovat a zpočátku vlastně pouze napodobovala výrobky z kovu.
- Postupně se objevovala zvířecí, a nakonec i lidská výzdoba.
- Vyskytují se i figury různých fantastických bytostí – z toho se usuzuje, že již v 8. -6. stol. př. n. l. docházelo ke styku s maloasijskými městy.
- bronzové nádoby
- zdobené plastikami, rytinami, reliéfy
- keramika (nádoby) – bucchero – z černé hlíny, kovově lesklé, figurální a ornamentální reliéfy, vývozní artikl
- kovová zrcadla
- vývozní artikl, rukověť ve tvaru sošky
- šperky (filigrán, granulace)
1. 37 Etruské zrcadlo
