2. Starověký Egypt Flashcards
1
Q
Egypt - hlavní znaky
A
- „Na věky a na věčnost“
- Egyptská říše se rozkládala podél středního a dolního toku řeky Nil, která zajišťovala úrodnou půdu
a sklizeň i několikrát ročně (– zemědělská společnost). A tak se obyvatelstvo mohlo věnovat i stavebním plánům panovníka. Dělníci měli vymezenou pracovní dobu, žili v jednoduchých kamenných domech s kanalizací. - Země byla sjednocena na přelomu 4 a 3 tisíciletí př. n. l. vládci – faraóny – vládli neomezeně
- obyvatelé Egypta patřili k čeledi hamitské (původní africká národnost)
- otrokářská říše
- Egypťané měli řadu bohů
- věřili, že duše žije po smrti a snažili se různými způsoby a praktikami zabezpečit její věčný a šťastný pobyt v záhrobí
- velkou moc v Egyptě měli kněží
- po smrti Kleopatry r. 30 př. n. l. Egypt připadl Římské říši.
2
Q
Egypt - časové členění
A
- předdynastická doba
- archaická doba 3150–2700
- Stará říše 2700–2181
- (časový přechod neostrý cca 100 let přechodná doba)
- Střední říše 2040–1786
- (časový přechod opět neostrý cca 50 let přechodná doba) - Nová říše 1560–1080 př. n. l.
- přechodná doba
- Pozdní doba 665-332 - Řecko-Římská doba
3
Q
Egypt - Stará říše
A
- 2700–2181 př. n. l. - od 3. dynastie, kterou založil Džoser, který si jako první nechal vystavět jako svou hrobku pyramidu
- hl. město byl Menofer (Memfis)
- Na začátku se pohřbívalo v Sakáře
- Později, za 4. dynastie se pohřebiště přesunulo do Gízy, kde najdeme pyramidy – nejznámější egyptské památky
- ke konci období Staré říše došlo k sociálním nepokojům, vnitřním rozbrojům a bojům o moc a úpadu zemědělství, Nakonec se země rozdělila na několik nezávislých částí
4
Q
Egypt - Střední říše
A
- 2040–1786 př. n. l. (zánik kvůli vpádu Hyksósu s válečnými vozy)
- hl. město: Véset (Théby)
- důležitá 18. dynastie - např. Achnaton a Nefertiti
- důležitosti nabyla Fajjúmská oáza, která se stala obilnicí Egypta
- došlo k rozvoji literatury – byly psány povídky, náboženská a filosofická díla, naučení pro nástupce faraonů - Pohřebiště bylo v Carnacu, návrat k menším pyramidám
- mnoho hrobek Střední říše obsahovalo modely zachycující každodenní prostý život, například model egyptské kuchyně, obilního skladiště, sčítání dobytka ke stanovení královské daně
- královské sochy byly vytesávány se snahou zachytit skutečnou tvář panovníka
- dna rakví se začala zdobit mapami znázorňujícími cesty do podsvětí doplněných výňatky z Knihy dvou cest
5
Q
Egypt- Nová říše
A
- 1560–1080 př. n. l.
- hl. město Véset (Théby), pohřebiště v Údolí Králů - území Egypta dosahovalo největšího rozsahu
6
Q
Egypt - Římská nadvláda
- Fajjumské mumiové portréty
A
- kolem roku 0 (+/- 100let)
- enkaustika, tempery
- připojované k mumiím v době římské nadvlády, - celkem cca 900 exemplářů
7
Q
Egypt - Římská nadvláda
- Rosettská deska
A
- r. 1799 byla nalezena u města Rosetta při kopání zákopů Napoleonovými vojáky
- text na desce je vytesaný ve dvou jazycích (stará egyptština, řečtina) ve třech různých písmech:
- hieroglyfy ve staré egyptštině (pro kněží)
- démotické písmo ve staré egyptštině (pro úředníky) - řecká abeceda (pro v Egyptě vládnoucí Řeky)
- Konfrontace řeckého překladu umožnila rozluštění hieroglyfů.
- rozluštil je francouzský archeolog a zakladatel egyptologie Jean-François Champollion - od této doby se egyptologie rozvíjí jako věda
8
Q
Egypt - Římská nadvláda
- významnosti
A
- Faujjumské mumiové portréty
- Rosettská deska
9
Q
Egypt - Architektura
A
- Egypťané již ovládali početní operace, využili znalosti z fyziky a mechaniky (kladkostroj). - dostatek kamene vede k rozvoji monumentální architektury
- využívali sloupy:
1. protodórský sloup (polygonální s šestnácti hranami) 2. kompozitní sloup
3. lotosový sloup
4. Hathořin sloup
5. papyrový sloup
6. sloup s hlavicí ve tvaru obráceného zvonce 7. polygonální sloup (s osmi hranami)
8. palmový sloup
9. sloup ve tvaru tyče podpírající stan
10
Q
Egypt - Sakrální architektura
- význam
A
- egyptské náboženství, víra v posmrtný život a z ní vyplývající kult mrtvých podněcovaly budování obrovských staveb, které měly zajistit přízeň bohů nebo věčný život faraonů
- nejprve pohřbívali Egypťané své zemřelé do tzv. mastab (lavice)
11
Q
Egypt - Sakrální architektura
- Mastaby (lavice)
A
= nadzemní stavby z cihel, používány jako hrobky vládnoucích vrstev ve starověkém Egyptě - později se z ní vyvinuly stupňovité pyramidy
12
Q
Egypt - Sakrální architektura
- Pyramidy - co to bylo
A
= promyšlená monumentální stavební díla ve tvaru jehlanu
- dávali je stavět faraóni jako své hrobky (Mnohdy se dokončení ani nedožili.)
- Byly součástí chrámových celků.
- Stavba trvala desítky let.
- první pyramida vznikla nastavením několika mastab na sebe – tzv. stupňovitá pyramida
13
Q
Džosérova pyramida
A
- století př. n. l. v Sakkáře, stavitelem je Imhotep
- původně navržena jako hrobka typu mastaby, na kterou později stavitel navršil několik postupně zmenšujících se stupňů. Každý stupeň opět připomíná mastabu.
14
Q
Nejznámější pyramidy
A
u Gízy:
- Cheopsova (Chufer)
- největší, výška 146 m, strana 230 m
- Postavena z více než 2 000 000 kamenných kvádrů.
- Chefrénova (Rachef)
- Mykerinos (Menkauré)
15
Q
Egypt - Sakrální architektura
- Hrobky
A
- v období Střední a Nové říše se pohřbívalo do údolí králů poblíž města Véset (Théby) - hrobka faraona Tutanchámona
- v Údolí králů a královen – Horní Egypt – Véset
