2. Starověký Egypt Flashcards
(29 cards)
1
Q
Egypt - hlavní znaky
A
- „Na věky a na věčnost“
- Egyptská říše se rozkládala podél středního a dolního toku řeky Nil, která zajišťovala úrodnou půdu
a sklizeň i několikrát ročně (– zemědělská společnost). A tak se obyvatelstvo mohlo věnovat i stavebním plánům panovníka. Dělníci měli vymezenou pracovní dobu, žili v jednoduchých kamenných domech s kanalizací. - Země byla sjednocena na přelomu 4 a 3 tisíciletí př. n. l. vládci – faraóny – vládli neomezeně
- obyvatelé Egypta patřili k čeledi hamitské (původní africká národnost)
- otrokářská říše
- Egypťané měli řadu bohů
- věřili, že duše žije po smrti a snažili se různými způsoby a praktikami zabezpečit její věčný a šťastný pobyt v záhrobí
- velkou moc v Egyptě měli kněží
- po smrti Kleopatry r. 30 př. n. l. Egypt připadl Římské říši.
2
Q
Egypt - časové členění
A
- předdynastická doba
- archaická doba 3150–2700
- Stará říše 2700–2181
- (časový přechod neostrý cca 100 let přechodná doba)
- Střední říše 2040–1786
- (časový přechod opět neostrý cca 50 let přechodná doba) - Nová říše 1560–1080 př. n. l.
- přechodná doba
- Pozdní doba 665-332 - Řecko-Římská doba
3
Q
Egypt - Stará říše
A
- 2700–2181 př. n. l. - od 3. dynastie, kterou založil Džoser, který si jako první nechal vystavět jako svou hrobku pyramidu
- hl. město byl Menofer (Memfis)
- Na začátku se pohřbívalo v Sakáře
- Později, za 4. dynastie se pohřebiště přesunulo do Gízy, kde najdeme pyramidy – nejznámější egyptské památky
- ke konci období Staré říše došlo k sociálním nepokojům, vnitřním rozbrojům a bojům o moc a úpadu zemědělství, Nakonec se země rozdělila na několik nezávislých částí
4
Q
Egypt - Střední říše
A
- 2040–1786 př. n. l. (zánik kvůli vpádu Hyksósu s válečnými vozy)
- hl. město: Véset (Théby)
- důležitá 18. dynastie - např. Achnaton a Nefertiti
- důležitosti nabyla Fajjúmská oáza, která se stala obilnicí Egypta
- došlo k rozvoji literatury – byly psány povídky, náboženská a filosofická díla, naučení pro nástupce faraonů - Pohřebiště bylo v Carnacu, návrat k menším pyramidám
- mnoho hrobek Střední říše obsahovalo modely zachycující každodenní prostý život, například model egyptské kuchyně, obilního skladiště, sčítání dobytka ke stanovení královské daně
- královské sochy byly vytesávány se snahou zachytit skutečnou tvář panovníka
- dna rakví se začala zdobit mapami znázorňujícími cesty do podsvětí doplněných výňatky z Knihy dvou cest
5
Q
Egypt- Nová říše
A
- 1560–1080 př. n. l.
- hl. město Véset (Théby), pohřebiště v Údolí Králů - území Egypta dosahovalo největšího rozsahu
6
Q
Egypt - Římská nadvláda
- Fajjumské mumiové portréty
A
- kolem roku 0 (+/- 100let)
- enkaustika, tempery
- připojované k mumiím v době římské nadvlády, - celkem cca 900 exemplářů
7
Q
Egypt - Římská nadvláda
- Rosettská deska
A
- r. 1799 byla nalezena u města Rosetta při kopání zákopů Napoleonovými vojáky
- text na desce je vytesaný ve dvou jazycích (stará egyptština, řečtina) ve třech různých písmech:
- hieroglyfy ve staré egyptštině (pro kněží)
- démotické písmo ve staré egyptštině (pro úředníky) - řecká abeceda (pro v Egyptě vládnoucí Řeky)
- Konfrontace řeckého překladu umožnila rozluštění hieroglyfů.
- rozluštil je francouzský archeolog a zakladatel egyptologie Jean-François Champollion - od této doby se egyptologie rozvíjí jako věda
8
Q
Egypt - Římská nadvláda
- významnosti
A
- Faujjumské mumiové portréty
- Rosettská deska
9
Q
Egypt - Architektura
A
- Egypťané již ovládali početní operace, využili znalosti z fyziky a mechaniky (kladkostroj). - dostatek kamene vede k rozvoji monumentální architektury
- využívali sloupy:
1. protodórský sloup (polygonální s šestnácti hranami) 2. kompozitní sloup
3. lotosový sloup
4. Hathořin sloup
5. papyrový sloup
6. sloup s hlavicí ve tvaru obráceného zvonce 7. polygonální sloup (s osmi hranami)
8. palmový sloup
9. sloup ve tvaru tyče podpírající stan
10
Q
Egypt - Sakrální architektura
- význam
A
- egyptské náboženství, víra v posmrtný život a z ní vyplývající kult mrtvých podněcovaly budování obrovských staveb, které měly zajistit přízeň bohů nebo věčný život faraonů
- nejprve pohřbívali Egypťané své zemřelé do tzv. mastab (lavice)
11
Q
Egypt - Sakrální architektura
- Mastaby (lavice)
A
= nadzemní stavby z cihel, používány jako hrobky vládnoucích vrstev ve starověkém Egyptě - později se z ní vyvinuly stupňovité pyramidy
12
Q
Egypt - Sakrální architektura
- Pyramidy - co to bylo
A
= promyšlená monumentální stavební díla ve tvaru jehlanu
- dávali je stavět faraóni jako své hrobky (Mnohdy se dokončení ani nedožili.)
- Byly součástí chrámových celků.
- Stavba trvala desítky let.
- první pyramida vznikla nastavením několika mastab na sebe – tzv. stupňovitá pyramida
13
Q
Džosérova pyramida
A
- století př. n. l. v Sakkáře, stavitelem je Imhotep
- původně navržena jako hrobka typu mastaby, na kterou později stavitel navršil několik postupně zmenšujících se stupňů. Každý stupeň opět připomíná mastabu.
14
Q
Nejznámější pyramidy
A
u Gízy:
- Cheopsova (Chufer)
- největší, výška 146 m, strana 230 m
- Postavena z více než 2 000 000 kamenných kvádrů.
- Chefrénova (Rachef)
- Mykerinos (Menkauré)
15
Q
Egypt - Sakrální architektura
- Hrobky
A
- v období Střední a Nové říše se pohřbívalo do údolí králů poblíž města Véset (Théby) - hrobka faraona Tutanchámona
- v Údolí králů a královen – Horní Egypt – Véset
16
Q
Egypt - Sakrální architektura
- Chrámy
A
- staví se nejvýznamnější chrámy – Luxor, Karnak, Abú Simbel (částečně skalní chrám)
- chrámy stavěny na architrávovém principu
- koncepční realismus
- stavěny k poctě bohům nebo sloužily kultu mrtvých jako chrámy pohřební
- vyvinuly se v rozsáhlé a složité stavby, které byly uspořádány podle ustáleného systému:
- Alej sfing (ležící lev s hlavou faraona) vedla k dvěma mohutným pylonům (komolý jehlan)
s kolosy (obrovské sochy faraonů na průčelí pylonů), před nimiž stály obelisky (úzké a vysoké komolé (jehlany s malou pyramidou na vrcholu, symbolizovaly sluneční paprsek). - Branou mezi pylony se vcházelo do velkého nádvoří obehnaného sloupovou chodbou (peristyl), které bylo přístupné lidu.
- Do dalších sálů a kultovních místností směli jen kněží; z těchto prostor vyniká trojlodní hypostyl, který představuje egyptský typ baziliky
- svatyně, drobná místnost se sochou boha, chrámový komplex uzavírala.
*Luxor - chrám Amona, jsou zde i různé rané stavby
*Carnac - alej ochranných božstev (beranů = vtělení Amona)
*Abú Simbel - v Horním Egyptě byly budovány skalní chrámy
- za průčelím s kolosy byla soustava kultovních sálů a místností vytesána podle osy do hloubky skalního bloku.
- chrám přestěhovaný za současného dna Asuánské přehrady na její břeh
- skládá se z Velkého a Malého chrámu
- velký skalní chrám Ramesse II.
- malý chrám nechal postavit své manželce Nefertari
17
Q
Egypt - Světská architektura
A
- paláce, domy, venkovské vily
- stavěny ze sušených nebo pálených cihel
*Achetaton (El Amarna) - zde sídlil Amenhotep IV. (Achnaton) - jeho manželka byla Nefertiti
- Amarnské tabulky byly objeveny v roce 1887, celkový počet je 382, obsahují korespondenci
egyptského královského dvora se správci a s dalšími zeměmi
*Kahun - vesnické město
- za Achnatona sídliště dělníků – stavebníků pyramid
18
Q
Egypt - Sochařství znaky
A
- dostatek kamene
- Námětem především panovníci a božstvo, sloužilo náboženství, kultu panovníka - V pozdějším období první jemná modelace výrazu obličeje.
- Sochy polychromovány (barveny), inkrustace (vkládání drahokamů do očí).
*koncepční realismus - umělci při zobrazení člověka nevycházeli z toho, co viděli, ale z celkové představy – univerzální typ
zobrazení
*frontální zobrazení - hlava, ruce a nohy byly zachyceny z profilu, trup ramena a oko zepředu (en face)
*hieratická perspektiva - označuje, že velikost postav v obraze nebo reliéfu se neřídila jejich umístěním ve skutečném trojrozměrném prostoru, ale podle významu, který zaujímaly ve společnosti, největší je panovník, nejmenší otroci
- Egypťané rozvinuli hlavní sochařská odvětví – skulpturu (kamenictví a řezbářství) a plastiku (keramika a kovolitectví)
19
Q
Egypt - Sochařství
- Monumentální
A
- kolosy faraonů na pylonech
- sochy sedících faraonů v chrámech
- Džóserova socha
- Chefrénova socha (Socha Velké sfingy) - 20 m vysoká socha lva s lidskou hlavou
20
Q
Egypt - Sochařství
- Interiérové
A
- dřevěné sošky služebníků v hrobkách
- služky a makety řemeslnických dílen, trhů a vojáků
- Socha Sedícího písaře
- z malovaného vápence
- jednou z nejznámějších soch starověkého Egypta - zobrazuje sedícího písaře při práci
- Skulptura byla nalezena v Sakkáře.
21
Q
Egypt - Sochařství
- Reliéfy
A
- svou polychromií úzce souvisel s malířstvím
- reliéf byl plasticky modelovaná malba a jeho počátky souvisely se vznikem písma
- v hrobkách se zobrazoval pozemský život zemřelého i jeho posmrtné putování
- v chrámech se líčily výjevy ze života bohů a faraonů – zároveň sloužily jako historické dokumenty - zapuštěné i vystupující
- Achnaton se svou rodinou
- Ptáci
22
Q
Egypt - Malířství
- znaky
A
- přírodní hlinky na omítce (omítka z nilského bahna a úlomků rákosu, která byla opatřena bílým vápenným podkladem)
- nanášení roztřepeným rákosem technikou temperovou (pojidlo arabská guma a vaječný bílek)
- v období Nové říše se používala technika enkaustiky (pojidlem byl včelí vosk) - Obrazy jsou vlastně písmem, hyeroglify.
- pásová perspektiva – vzdálenost vyjádřena umístěním objektů nad sebe
- hieratická perspektiva – na jednom obrazu různá měřítka postav dle důležitosti
- kombinovaný pohled – hlava a končetiny zachyceny z profilu, trup a oko zepředu. …
- Náměty jsou pestré svět obyčejných lidí, faraónů, bohů
- v hrobkách se zobrazoval pozemský život zemřelého i jeho posmrtné putování
- v chrámech se líčily výjevy ze života bohů a faraonů – zároveň sloužily jako historické dokumenty
- obrysová kresba, barva pouze kolorovala tvar
- egyptští malíři používali barvy, kterým přikládali symbolický význam
- žlutá – zastupovala zlatou a vyjadřovala věčnost
- červená – život
- modrá – náleží božstvu, faraonům (modrý pigment velmi vzácný) - zelená – mládí
- bílá – světlo
- černá – zem
- rezavá – písek, pouště, neplodnost
- muži byli od žen odlišeni barvou
- tmavohnědá nebo tmavooranžová u mužů
- světležlutá u žen
- lotosový květ = symbol nesmrtelnosti
23
Q
Egypt - Užité umění
A
- řemesla v rodině dědičná
- Nábytek, hrnčířství, sklářství, textil, zlatnictví
24
Q
Egypt - Užité umění
- Nábytek
A
- egyptští truhláři vynalezli všechny základní formy nábytku (sedačky, stoličky, židle, křesla, stoly, postele, skříně i skříňky)
- k jejich výrobě používali vzácných i obyčejných dřev, dýh a překližek, drahocenné kusy byly zdobeny intarzií (slonovina, eben, sklovina, broušené drahokamy) a emailem
25
Egypt - Užité umění
| - Hrnčířství
- nejrozmanitější druhy, typy a tvary váz
- točené na hrnčířském kruhu
- zdobené barevnou polevou (hlavně modrozelenou) a malbou
26
Egypt - Užité umění
| - Sklářství
- skláři vyráběli vázy z tyčinek žhavého skla navíjených kolem duté formy
- zdobení se provádělo připojením tyčinky barevného skla, rytím nebo malováním
27
Egypt - Užité umění
| - Textil
- vynález tkalcovského stavu umožnil Egypťanům vyrábět látky, šňůrky
28
Egypt - Užité umění
| - Zlatnictví
- rozvinula se technika zlacení kovů, dřeva (soch, skříní, dveří) a kamene (např. hrot obelisku) zlatou fólií (0,02 mm)
- technika inkrustace (vykládání povrchu předmětu jiným ušlechtilým materiálem), intarzie (vykládání povrchu dřevěných předmětů jiným vzácným dřevem, kovem, slonovinou, želvovinou nebo perletí), tauzie (vykládání kovem jiné barvy), emailu (cloisonné – přihrádkový email, sklovina vyplňuje přihrádky na desce) a filigránu (přiletování nitkových stříbrných drátků k podkladu)
- šňůry s korálky
- zlaté prsteny a pečetítka
- zlaté náhrdelníky a náramky
29
Egypt - El-Amarnská škola
- nejrealističtější – postavy a jejich pózy živější a působí přirozeněji
- odvozeno od současného názvu archeologické lokality el-Amarna, na níž stávalo Achnatovo nově vybudované hlavní město Achetaton
- došlo k hluboké reformě stávajícího egyptského náboženství, kterou Achnaton prosadil a která nakonec vyústila ve specifickou formu (spíše implicitního) monoteismu slunečního boha Atona
- i kultura a umění v Achnatonově době nabývá zcela nových podob, které zcela vybočují
* umělecká revoluce
- opuštění dosavadních zvyklostí a nastolení důsledného realismu
- nutil své umělce, aby jej zobrazovali tak, jak skutečně vypadal – protáhlá hlava, propadlý hrudník, ženské boky – toto se stalo vzorem pro další sochy
* busta královny Nefertiti
- je v Berlínském muzeu
- byla nalezena v Achetatonu
- nikdy nebyla zcela dokončena, v prázdném očním důlku nebyly nalezeny žádné stopy po pojivu,
které by v něm drželo chybějící oko.
- Důvody, proč byla téměř hotová bysta nedokončena, nejsou zcela objasněny. Mohlo za nimi být stejné důvody, jaké způsobily náhlé vymizení Nefertiti ze všech záznamů a vyobrazení v průběhu Achnatonovy vlády, mohlo za tím ale být až definitivní opuštění reformy a města. Další možností je, že jedná pouze o sochařský model.
* Anubis a Seti
* Milenci v zahradě
* Achnaton se svou rodinou
* Sklizeň
