1. Mezopotámie Flashcards
Mezopotámie
- co znamenala
- kdy byla
- umístění
= kolébka civilizace (Evropa byla stále v pravěku)
- 2500 - 300 př.n.l.
- rozkládala se mezi řekami Eufrat a Tigris
Mezopotámie
- obyvatelé
- důsledky
- Mezi sebou válčící Sumeři a Akkadi
- Vznikaly městské státy sjednocené mocným dobyvatelem v říši
Starosumerské období
- doba
4-3 tis př.n.l.
Nejvýznamější města Mezopotámie
Ur, Uruk, Babylón, Nippur, Aššúr, Ninive, Kiš, Akkad, Lagaš a Eridu
Král v Mezopotámii =
zástupce či prostředník boha na zemi, spravoval půdu, která patřila bohu
Mezopotámie
- náboženské přesvědčení
převládalo zde přesvědčení, že smrtí se z člověka stává stín, proto se zde nerozvinul žádný kult mrtvých, jak tomu bylo v Egyptě
Akkadská říše
(25. století př. n. l.)
- král Sargon I.
- Sumerové v područí Semitských Akkadů
Novosumerské období
(22. století př. n. l.)
- sumerské městské státy opět samostatné
Starobabylonská říše
(18. – 16. století př. n. l.)
- Mezopotámii sjednotil panovník Chammurappi - centrem je Babylon
- jižní část Mezopotámie upadá
Novoasyrská říše
(10. století př. n. l., v 7. století př. n. l. dosáhla největšího rozmachu, pak vyvrácena) - severní část Mezopotámie
Novobybylonská říše
(7. století př. n. l.)
- největší rozkvět za krále Nabukadnezara
- Babylon byl považován za nejkrásnější město světa
- Konec mezopotámské civilizace nastal roku 539 př. Nl. dobytím Babylonu Peršany - V Bibli zmínka o stavbě Babylonské věže
Architektura mezopotámie (8)
- nedostatek kamene, dostatek kvalitní hlíny > rozvoj cihlové architektury
- staví se z pálených i nepálených cihel, jimž monumentálnost a trvanlivost dodává barevná glazura
- měla působit dojmem jednotlivosti, cihla dobrá ke klenbě, sloup není konstrukčním prvkem
- funkce: náboženský kult, reprezentace panovníka
- Mezopotámie měla otevřenější polohu – bylo třeba města i vesnice chránit hradbami
- půdorys babylónského domu byl obdélný, rozdělený na část obytnou a hospodářskou, uprostřed s dvorem, dům měl plochou střechu a hygienické zařízení
- časté jsou závlahové systémy
- Rys krutosti se v architektuře projevoval sevřeností
Architektura mezopotámie
- Zikkurat
= stupňovitá pyramida z pálených cihel (nejčastěji se sedmi stupni – posvátné číslo sedm, vrchní stupně byly i glazované)
- stály na ohromné podezdívce (ochrana před povodněmi)
- se stoupajícími rampami a schodišti, které vedly k malému chrámu na nejvyšší terase, v němž byla připravená a stále udržovaná místnost čekající na příchod boha
- každý stupeň byl zasvěcen jedné některé hvězdě a její barvě (byl pomalován v barvě černé, bílé, purpurové, modré, červené, stříbrné a zlaté)
Architektura mezopotámie
- Paláce
- v blízkosti chrámového okrsku
- z obrovských paláců se dochovaly jen trosky, ukryté v hliněných kopcích (telly)
Architektura mezopotámie
- Babylon
- opevněn trojitými hradbami
- všechny hradby byly zpevněny stovkami věží a na vnější straně obloženy glazovanými cihlami s fantastic- kými ornamenty a reliéfy lvů, draků a válečníků se zbraní v ruce
Architektura mezopotámie
- Visuté zahrady
= zaniklá starověká památka v Babylóně řazená mezi sedm divů světa
- Postavit je nechala dle legendy královna Semiramis, pravděpodobně je však vybudoval až král Nebukadne- sar II. v letech 810–806 př. n. l.
- Podle pověsti byly vybudovány pro královnu Amytis, která vyrostla v zelené Médii, a proto Nabukadne- sar II. přikázal kolem roku 600 př. n. l. postavit visuté zahrady na terasách paláce, aby ji potěšil.
- O jejich existenci však neexistují nezvratné důkazy. Zahrady popisovali zejména starořečtí historikové, mimo jiné Strabón a Diodóros Sicilský. Podle zmíněných popisů byly zahrady zavlažovány prameny vody, které stékaly dolů po hradbách a zavlažovaly tak všechny rostliny.
Architektura mezopotámie
- Mardukova cesta
- 7 metrů vysoké hradby této cesty byly vyzdobeny reliéfy draků a lvů
- vedla od Velké brány k Ištařině bráně a kolem královského paláce k Mardukovu chrámu
Architektura mezopotímie
- Ištařina brána
- opevněná stavba se čtyřmi věžemi
Architektura mezopotámie
- Užitkové stavby
- opevnění, kanály, vodní nádrže, akvadukty (vodovody) a mosty
- Kanál králů
- 400 km dlouhý
- spojoval Eufrat a Tigris
- Babylónský akvadukt
Hlavní znaky sochařství mezopotámie
- koncepční realismus
- zákon frontálního zobrazení
- hieratická perspektiva (=velikost podle důležitosti)
- stylizace
- kompozice do horizontálních pásů
- v Mezopotámii se často bojovalo – rys krutosti (je zobrazován jen boj případně lov) – výjimkou jsou sošky panovníka Gudea (panovník z Lagaše cca 2150 př. n. l., dochováno asi třicet soch z tvrdého a lesklého sopeč- ného dioritu. Jsou na nich vytesány nápisy v klínovém písmu, jež líčí jeho bohatou stavební činnost a odda- nost bohům)
Sochařství mezopotámie
- stéla =
svisle postavená kamenná deska či sloup s reliéfem, připomíná zákony, významné činy
Sochařství mezopotámie
- Sumerské období
- reliéf Lagašského krále Ur-Nanše - 29. století př. n. l.
- s rodinou
- Supí stéla
- Standarta z Uru
- vítězný pochod sumerského vojska
- inkrustace destiček z perleti, karneolu a lazuritu
Sochařství mezopotámie
- Akkadské období
- Náram-Sínova stéla (1)
- polovina 3. tisíciletí př. n. l.
- zobrazuje Akkadské vítězství, po kterém byla nastolena Akkadská říše- 2350–2193 př. n. l.) - král v čele vojska vystupuje na horu, jejíž vrchol pokrývají symboly božstev
- Chammurappiho stéla (2-4) - 18. století př. n. l.
- ve spodní části je vyryt zákoník, nahoře zobrazena scéna, kde se Chammurappi modlí k bohu Šamašovi
Sochařství mezopotámie
- Asyrské období
- patří k vrcholným projevům realismu v dějinách reliéfního sochařství
- Král zabíjející lva
- Král na lovu lvů
- Umírající lvice
- Umírající lev
- *Ochranné božstvo
- skulptury okřídlených býků s lidskou hlavou
- chránily u vchodu paláce
- zpodobňující ochranné božstvo
- Sedící Gudea
- Ensa Gudea, král Lagaše, nikdy není zobrazen jako válečník
- bezvousá tvář s turbanem, ruce sepjaty na hrudi, šat s vyrytým klínovým písmem - bronzový
- jediná volná socha
- Stojící Gudea
