1. Mezopotámie Flashcards

1
Q

Mezopotámie

  • co znamenala
  • kdy byla
  • umístění
A

= kolébka civilizace (Evropa byla stále v pravěku)

  • 2500 - 300 př.n.l.
  • rozkládala se mezi řekami Eufrat a Tigris
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Mezopotámie

  • obyvatelé
  • důsledky
A
  • Mezi sebou válčící Sumeři a Akkadi

- Vznikaly městské státy sjednocené mocným dobyvatelem v říši

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Starosumerské období

- doba

A

4-3 tis př.n.l.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Nejvýznamější města Mezopotámie

A

Ur, Uruk, Babylón, Nippur, Aššúr, Ninive, Kiš, Akkad, Lagaš a Eridu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Král v Mezopotámii =

A

zástupce či prostředník boha na zemi, spravoval půdu, která patřila bohu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Mezopotámie

- náboženské přesvědčení

A

převládalo zde přesvědčení, že smrtí se z člověka stává stín, proto se zde nerozvinul žádný kult mrtvých, jak tomu bylo v Egyptě

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Akkadská říše

A

(25. století př. n. l.)
- král Sargon I.
- Sumerové v područí Semitských Akkadů

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Novosumerské období

A

(22. století př. n. l.)

- sumerské městské státy opět samostatné

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Starobabylonská říše

A

(18. – 16. století př. n. l.)
- Mezopotámii sjednotil panovník Chammurappi - centrem je Babylon
- jižní část Mezopotámie upadá

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Novoasyrská říše

A

(10. století př. n. l., v 7. století př. n. l. dosáhla největšího rozmachu, pak vyvrácena) - severní část Mezopotámie

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Novobybylonská říše

A

(7. století př. n. l.)
- největší rozkvět za krále Nabukadnezara
- Babylon byl považován za nejkrásnější město světa
- Konec mezopotámské civilizace nastal roku 539 př. Nl. dobytím Babylonu Peršany - V Bibli zmínka o stavbě Babylonské věže

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Architektura mezopotámie (8)

A
  • nedostatek kamene, dostatek kvalitní hlíny > rozvoj cihlové architektury
  • staví se z pálených i nepálených cihel, jimž monumentálnost a trvanlivost dodává barevná glazura
  • měla působit dojmem jednotlivosti, cihla dobrá ke klenbě, sloup není konstrukčním prvkem
  • funkce: náboženský kult, reprezentace panovníka
  • Mezopotámie měla otevřenější polohu – bylo třeba města i vesnice chránit hradbami
  • půdorys babylónského domu byl obdélný, rozdělený na část obytnou a hospodářskou, uprostřed s dvorem, dům měl plochou střechu a hygienické zařízení
  • časté jsou závlahové systémy
  • Rys krutosti se v architektuře projevoval sevřeností
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Architektura mezopotámie

- Zikkurat

A

= stupňovitá pyramida z pálených cihel (nejčastěji se sedmi stupni – posvátné číslo sedm, vrchní stupně byly i glazované)

  • stály na ohromné podezdívce (ochrana před povodněmi)
  • se stoupajícími rampami a schodišti, které vedly k malému chrámu na nejvyšší terase, v němž byla připravená a stále udržovaná místnost čekající na příchod boha
  • každý stupeň byl zasvěcen jedné některé hvězdě a její barvě (byl pomalován v barvě černé, bílé, purpurové, modré, červené, stříbrné a zlaté)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Architektura mezopotámie

- Paláce

A
  • v blízkosti chrámového okrsku

- z obrovských paláců se dochovaly jen trosky, ukryté v hliněných kopcích (telly)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Architektura mezopotámie

- Babylon

A
  • opevněn trojitými hradbami
  • všechny hradby byly zpevněny stovkami věží a na vnější straně obloženy glazovanými cihlami s fantastic- kými ornamenty a reliéfy lvů, draků a válečníků se zbraní v ruce
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Architektura mezopotámie

- Visuté zahrady

A

= zaniklá starověká památka v Babylóně řazená mezi sedm divů světa

  • Postavit je nechala dle legendy královna Semiramis, pravděpodobně je však vybudoval až král Nebukadne- sar II. v letech 810–806 př. n. l.
  • Podle pověsti byly vybudovány pro královnu Amytis, která vyrostla v zelené Médii, a proto Nabukadne- sar II. přikázal kolem roku 600 př. n. l. postavit visuté zahrady na terasách paláce, aby ji potěšil.
  • O jejich existenci však neexistují nezvratné důkazy. Zahrady popisovali zejména starořečtí historikové, mimo jiné Strabón a Diodóros Sicilský. Podle zmíněných popisů byly zahrady zavlažovány prameny vody, které stékaly dolů po hradbách a zavlažovaly tak všechny rostliny.
17
Q

Architektura mezopotámie

- Mardukova cesta

A
  • 7 metrů vysoké hradby této cesty byly vyzdobeny reliéfy draků a lvů
  • vedla od Velké brány k Ištařině bráně a kolem královského paláce k Mardukovu chrámu
18
Q

Architektura mezopotímie

- Ištařina brána

A
  • opevněná stavba se čtyřmi věžemi
19
Q

Architektura mezopotámie

- Užitkové stavby

A
  • opevnění, kanály, vodní nádrže, akvadukty (vodovody) a mosty
  • Kanál králů
  • 400 km dlouhý
  • spojoval Eufrat a Tigris
  • Babylónský akvadukt
20
Q

Hlavní znaky sochařství mezopotámie

A
  • koncepční realismus
  • zákon frontálního zobrazení
  • hieratická perspektiva (=velikost podle důležitosti)
  • stylizace
  • kompozice do horizontálních pásů
  • v Mezopotámii se často bojovalo – rys krutosti (je zobrazován jen boj případně lov) – výjimkou jsou sošky panovníka Gudea (panovník z Lagaše cca 2150 př. n. l., dochováno asi třicet soch z tvrdého a lesklého sopeč- ného dioritu. Jsou na nich vytesány nápisy v klínovém písmu, jež líčí jeho bohatou stavební činnost a odda- nost bohům)
21
Q

Sochařství mezopotámie

- stéla =

A

svisle postavená kamenná deska či sloup s reliéfem, připomíná zákony, významné činy

22
Q

Sochařství mezopotámie

- Sumerské období

A
  • reliéf Lagašského krále Ur-Nanše - 29. století př. n. l.
  • s rodinou
  • Supí stéla
  • Standarta z Uru
  • vítězný pochod sumerského vojska
  • inkrustace destiček z perleti, karneolu a lazuritu
23
Q

Sochařství mezopotámie

- Akkadské období

A
  • Náram-Sínova stéla (1)
  • polovina 3. tisíciletí př. n. l.
  • zobrazuje Akkadské vítězství, po kterém byla nastolena Akkadská říše- 2350–2193 př. n. l.) - král v čele vojska vystupuje na horu, jejíž vrchol pokrývají symboly božstev
  • Chammurappiho stéla (2-4) - 18. století př. n. l.
  • ve spodní části je vyryt zákoník, nahoře zobrazena scéna, kde se Chammurappi modlí k bohu Šamašovi
24
Q

Sochařství mezopotámie

- Asyrské období

A
  • patří k vrcholným projevům realismu v dějinách reliéfního sochařství
  • Král zabíjející lva
  • Král na lovu lvů
  • Umírající lvice
  • Umírající lev
  • *Ochranné božstvo
  • skulptury okřídlených býků s lidskou hlavou
  • chránily u vchodu paláce
  • zpodobňující ochranné božstvo
  • Sedící Gudea
  • Ensa Gudea, král Lagaše, nikdy není zobrazen jako válečník
  • bezvousá tvář s turbanem, ruce sepjaty na hrudi, šat s vyrytým klínovým písmem - bronzový
  • jediná volná socha
  • Stojící Gudea
25
Q

Malířství v mezopotámii (1)

A
  • v Mezopotámii se často bojovalo – rys krutosti (je zobrazován jen boj případně lov)
26
Q

Malířství v mezopotámii

- Nástěnné malby

A
  • zdobící stěny paláců
  • dochovalo se jen v nepatrných zlomcích
  • Palác Mari
  • Géniové
  • Zvířata
  • Květiny
  • Geometrické ornamenty
27
Q

Malířství v mezopotámii

- Plastické cihly

A
  • nedostatek kamene vedl k vynálezu hliněných cihel s plastickým reliéfem, které se následně polévali barevnou glazurou
  • v Babyloně zdobily hradby i Mardukovu cestu jasně zbarvené cihly s reliéfy zvířat (lvi, draci) plasticky vystupující z tmavě modrého pozadí
  • mozaiky z barevných kamínků se uplatnily na stěnách paláců a na sloupech chrámů
28
Q

Užité umění v mezopotámii

- Glyptika

A

= technika rytí nebo řezání do drahokamů - pečetní válečky

  • sloužily k pečetění písemných smluv
  • pečetní válečky se zdobily obrazy zvířat, i fantastických, zápasy mužů se zvířaty a náboženskými výjevy (oblíbeným námětem byl Gilgameš krotící býka)
29
Q

Užité umění v mezopotámii

- Zlatnictví

A
  • ozdoba hlavy sumerské královny Šubady
  • kultovní nádoby tepané ze stříbra
  • zdobené zbraně
  • šperky
  • koza v keříku (ze zlata a stříbra)
30
Q

Užitá umění v mezopotámii

- Textilní výroba

A
  • pletené i tkané látky
  • ručně tkané a vázané koberce
  • výšivky
31
Q

Užité umění v mezopotámii

- Keramika

A
  • mezopotámští (zejména asyrští) keramici vynalezli téměř všechny druhy polev a glazur, které užívali při výrobě barevných cihel po výzdobu zdí a podlah
32
Q

Užité umění v mezopotámii

- Klínové písmo - oběvitelé

A

Georg Friedrich Grotefend (1775–1853)

Sir Henry Rawlinson (1810–1895)

33
Q

Georg Friedrich Grotefend

A

Klínové písmo v mezopotámii

  • německý filolog, miloval rébusy, přesmyčky a tajemné texty
  • sázka s přítelem, že rozluští klínové písmo – podařilo se mu určit směr textu a některé znaky > vyhrál sázku a ztratil motivaci k další práci
34
Q

Sir Henry Rawlinson

A
  • pokračoval v započaté Grotefendově práci
  • učinil největší krok v rozluštění klínového písma a s konečnou platností představil světu plný překlad starověkých mezopotamských znaků
  • Klínové písmo bylo tedy v polovině 19. století rozluštěno. Byť se nejednalo o práci jednoho vědce, není význam tohoto objevu o nic menší nežli cokoli jiného.
  • V roce 1857 se v Londýně sešli 4 významní vědci, kteří obdrželi zapečetěné obálky. V každé z nich byl identický text psaný klínovým písmem. Vědci museli pracovat samostatně, v průběhu práce nesměli přijít vzájemně do kontaktu. Ověřovalo se, zda text klínového písma vyluští všichni jednotným způsobem.
  • Výsledek této zkoušky byl ohromující – dopadla výborně, všichni vědci určili text dle stejného klíče a odhalili jednotně jeho sdělení.
  • Nová věda asyrologie tak byla na světě a stala se základním pilířem moderní archeologie, z níž vycházel později ve svém luštění chetitských nápisů i významný český vědec Bedřich Hrozný (1879–1952).