31 - Management kvality v rámci projektu (procesy, metody, Paretova analýza, diagram příčin a účinků, kvalitativní charakteristiky softwarových produktů) Flashcards
Co to je Řízení kvality
- Řízení kvality v rámci projektu popisuje procesy požadované pro zajištění toho, aby projekt uspokojil potřeby, kvůli kterým je realizován.
- Řízení kvality projektu se musí zabývat kvalitou řízení i kvalitou produktu projektu.
Základní zásada moderního řízení kvality: kvalita se plánuje, ne jenom kontroluje!!!
Procesy v managementu kvality
- plánování kvality
• nutno znát normy, které se vztahují na projekt a na produkt a určení, jak je splnit• je nutná dokumentace, podle které se bude hodnotit kvalita Plánu kvality, metriky kvality, plán zdokonalování procesu• nástroje:
○ analýza nákladů a přínosů (jestli se to vyplatí) – zahrnutí nákladů samotného řízení kvality (méně předělávek -> vyšší produktivita -> nižší náklady)
○ !!! postupový diagram (diagram příčin a účinků, známý jako fishbone) - souvislost mezi různými prvky systému; udává posloupnost příčin a poté účinek (důsledek)
○ kontrolní diagramy - znázornění výsledků procesu kontroly za časové období oproti stanoveným kontrolním mezím
○ analýza trendů (předpovídání na základě minulosti)
○ !!! Paretovy diagramy (paretův zákon = malý počet příčin způsobuje velkou většinu problémů)
§ sloupcový diagram podle kategorií příčin (seřazený podle největšího množství vad, které musí být vyřešeny přednostně)
○ statistické vzorkování - kontrola kvality jen vzorku, části systému = šetří peníze
○ srovnávání s nejlepším (benchmarking) - spočívá v porovnávání skutečných nebo plánovaných projektových postupů s postupy jiných projektů
○ návrh experimentů (experimentování při nahodilosti nějaké informace)• výstupy:
○ plán kvality – musí definovat realizaci politiky kvality (organizační struktura, odpovědnosti, postupy, zdroje potřebné k realizaci řízení kvality)
○ metriky kvality – způsob měření (začátek nebo jen konec činnosti)
○ kontrolní seznamy – seznam kroků činností při kontrole (příkazy a otázky) - zabezpečování kvality
• pravidelné vyhodnocování celkového plnění projektu s cílem poskytnout důvěru, že projekt bude vyhovovat příslušným normám kvality
• nástroje: audity kvality – kontrola kvality interně či externím auditorem - operativní řízení (kontrola) kvality
• sledování konkrétních výsledků projektu s cílem určit, jestli odpovídají příslušným normám kvality a určování způsobů odstraňování příčin nevyhovujících výkonů.• kontrola kvality + odstraňování chyb v kvalitě produktu a kvalitě řízení (neplnění termínů, nákladů, …)
• PREVENCE (zabránění vstupu chyb do procesu) × KONTROLA (nepropouštěním chyb k zákazníkovi)
• kontrola srovnáváním (výsledek vyhovuje nebo nevyhovuje) × kontrola měřením (výsledek je hodnocen podle stálého měřítka, které porovnává stupeň shody)
• zvláštní příčiny (neobvyklé události) × nahodilé příčiny (normální odchylky procesu)
• tolerance (výsledek je přijatelný, pokud je v rozsahu vymezeném tolerancí) × regulační meze (proces je v normě, jestliže výsledek leží mezi regulačními mezemi)
• nástroje:
○ inspekce, kontrola, přezkoumání
• výstupy:
○ požadavky na změny (přepracování vad)
Nástroje a techniky pro plánování řízení kvality (diagram příčin a účinků)
patří mezi tzv. postupové diagramy (Cause-Effect Diagrams, Fishbone or Ishikawa diagram) konkrétní potencionální příčiny -> categories -> objective / problem
○ postupový diagram je jakýkoliv diagram, který ukazuje, jak spolu souvisí různé prvky systému.
○ k postupovým diagramům, které se běžně používají při řízení kvality patří:
§ diagramy příčin a účinků, což je analytický nástroj, který poskytuje systematickou metodu zkoumání příčin a jevů, které vytváří nebo přispívají k celkovému efektu. □ Je používán například při brainstormingu, během něhož jsou hledány všechny potenciální zdroje problému. □ Při sestavování diagramu tvoří problém hlavu pomyslné rybí kosti a hlavní kosti vedoucí od páteře znamenají oblasti či kategorie, ve kterých se může problém nacházet. □ Vedlejší kosti pak znamenají konkrétní potenciální příčiny. □ Takto lze diagram vést ve více úrovních příčin a podpříčin, obvykle se však doporučuje použít nejvýše 2 úrovně.
Nástroje a techniky pro plánování řízení kvality (Paretova analýza)
• Paretovy diagramy (Paretova analýza) - 80% důsledků z 20% příčin, sloupcový diagram který nám řadí události podle četnosti výskytu - malý počet příčin způsobuje většinu problémů
○ Podle Vilfreda Pareta pramení 80 % důsledků (např. zisk nebo počet zmetků) z 20 % příčin (např. produkty nebo celková výroba). Příklady Paretova principu lze vysledovat v různých oblastech života a lidské činnosti (např. ekonomika, kvalita výroby, životní každodennost aj.). ○ V praxi bývá snahou odhalit ono malé spektrum (20%) příčin, které tak významně ovlivňuje celkový výsledek. Tento proces hledání se nazývá Paretova analýza. ○ Paretův diagam je sloupcový diagram seřazený podle četnosti výskytu určitých událostí, který ukazuje, kolik výsledků bylo vytvořeno podle jednotlivých typů nebo kategorií příčin. ○ Paretův diagram je sloupcový diagram seřazený podle četnosti výskytu určitých událostí ○ Ukazuje, kolik výsledků bylo vytvořeno podle jednotlivých typů nebo kategorií příčin. ○ Seřazování podle velikosti se používá při provádění nápravných opatření: řídící tým projektu by měl přijmout opatření s cílem nejprve vyřešit problémy, které způsobují největší počet vad. ○ Paretovy diagramy koncepčně souvisí s Paretovým zákonem, který stanoví, že relativně malý počet příčin obvykle způsobuje velkou většinu problémů nebo vad.
Nástroje a techniky pro plánování řízení kvality (ostatní)
• analýza nákladů a přínosů
○ proces plánování řízení kvality musí zvažovat změny rozboru přínosy versus náklady
○ hlavním přínosem plnění požadavků na kvalitu je: § méně předělávek, což znamená vyšší produktivitu, nižší náklady a lepší uspokojování zájmových skupin, ○ hlavními náklady na plnění požadavků na kvalitu jsou: § výdaje spojené s činnostmi řízení kvality projektu.
Pro teorii řízení kvality je axiomatické, že přínosy převažují nad náklady.
• kontrolní diagramy (diagramy pro řízení kvality)
○ kontrolní diagramy jsou grafická zobrazení výsledků procesu v čase,
○ používají se k určování, zda je proces zvládán, t.j. v normě,
○ proces je možné měnit s cílem dosáhnout jeho zlepšení, avšak neměl by být upravován, pokud probíhá v rámci stanovených mezí, ○ kontrolní diagramy je možné použít ke sledování výstupní proměnné jakéhokoliv typu, ○ nejčastěji se používají ke sledování opakujících se činností typu výrobních dávek. ○ kontrolní diagramy se mohou také použít ke sledování: § odchylek termínů a nákladů, § objemu a četnosti změn rozsahu prací, § chyb v projektové dokumentaci, § jiných výsledků řízení.
• analýza trendů
○ zahrnuje použití matematických technik k předpovídání budoucích výsledků na základě minulých,
○ analýzy trendů se často používají ke sledování: § technického plnění - kolik chyb nebo vad bylo zjištěno, kolik zůstává neopravených, § plnění termínů a nákladů - kolik činností v daném období bylo dokončeno s podstatnými odchylkami.
• statistické vzorkování (vzorky kontrol kvality)
○ statistická kontrola znamená výběr částí z určitého zájmového celku za účelem kontroly,
○ vhodná statistická kontrola může často snížit náklady na operativní řízení kvality,
○ existují rozsáhlé znalosti v oblasti statistické kontroly,
○ v některých oblastech uplatnění je nutné, aby řídící tým projektu znal řadu technik statistické kontroly a přejímky.
• srovnávání s nejlepšími (Benchmarking)
○ technika trvalé optimalizace
○ porovnávací ukazatel
○ srovnávání s nejlepšími spočívá v porovnávání skutečných nebo plánovaných projektových postupů s postupy jiných projektů s cílem:
§ najít náměty pro zlepšování.
§ zajistit standard pro porovnávání výkonů
○ ty jiné projekty mohou být v rámci prováděcí organizace nebo mimo ni a mohou být ve stejné aplikační oblasti nebo v jiné oblasti.
• návrh experimentů
○ zabývá se sběrem dat v situaci, kdy je získávaná informace zatížena nahodilostí
○ pomáhá stanovit, které proměnné mají největší vliv na celkový výsledek
○ statistické vzorkování
○ komplexní postup charakterizující celek pomocí dílčích vzorků.
Kvalitativní charakteristiky (Jakost)
Podle normy ČSN ISO/IEC 9126-1
Charakteristiky:
- Funkčnost (Functionality) - (vhodnost, přesnost, interoperabilita, bezpečnost, soulad funkčnosti [v zákonech …])
- Způsobilost softwarového produktu poskytovat funkce, které uspokojují stanovené a předpokládané potřeby, pokud je software používán za specifikovaných podmínek
- bezporuchovost (Reliability) - (zralost, odolnost proti vadám, obnovitelnost, soulad bezporuchovosti [v zákonech …])
- Způsobilost softwarového produktu udržovat specifikovanou úroveň výkonu, pokud je používán za specifikovaných podmínek.
- použitelnost (Usability) - (srozumitelnost pro uživatele, zvládnutelnost naučení, provozovatelnost uživatelem, atraktivnost, soulad použitelnosti)
- Způsobilost softwarového produktu být srozumitelný, zvládnutelný, používaný a atraktivní pro uživatele, pokud je používán za specifikovaných podmínek.
- účinnost (Efficiency) - (chování v čase [dobré odezvy v čase], využití zdrojů, soulad činnosti [v zákonech …])
- Způsobilost softwarového produktu poskytovat vhodný výkon s ohledem na množství použitých zdrojů, a za stanovených podmínek.
- udržovatelnost (Maintainability) - (analyzovatelnou, změnitelnost, stabilita, testovatelnost, soulad udržovatelnosti [v zákonech])
- Způsobilost softwarového produktu být modifikován. Modifikace mohou zahrnovat nápravy, zlepšování nebo adaptace softwaru na změny v prostředí, v požadavcích a ve specifikacích funkcí.
- přenositelnost (Portability) - (adaptibilita na jiné systémy a platformy bez využití speciálních prostředků, instalovatelnost, koexistence s jiným sw, nahraditelnost jiným sw, soulad přenositelnosti)
- Způsobilost softwarového produktu být přenesen z jednoho prostředí do jiného prostředí (organizační, hardwarové, softwarové).
Nedostatky:
- Chybí metriky pro netradiční programová paradigmata (OOP, …)
ČSN ISO/IEC 9126-4 – jakost při používání
1. Efektivnost (effectivness) ○ míra toho, jak přesně a úplně bylo dosaženo při používání produktu stanovených cílů. 2. Výkonnost (productivity) ○ míra toho, jaké zdroje bylo potřeba užít či spotřebovat pro dosažení stanovených cílů a zda byly tyto prostředky přiměřené získaným výsledkům. 3. Zabezpečení (safety) ○ míra toho, zda bylo cílů dosaženo při přijatelném riziku ohrožení lidí, prostředí, majetku či obchodních zájmů. 4. Uspokojení (satisfaction) ○ míra toho, jak byl uživatel subjektivně spokojen s užitím produktu pro dosažení stanovených cílů.