22. Musorskij - Obrázky z výstavy Flashcards
Modest Petrovič Musorgskij
- ruský skladatel a klavírista období romantismu
- představitel ruské školy
- impresionismus
Nejvýznamnější díla
- opery Boris Godunov, Ženitba
- orchestrální Noc na Lysé hoře
- klavírní Obrázky z výstavy
Vznik díla
V roce 1873 zemřel výtvarník a architekt Viktor Hartmann. Musorgskij se s Hartmannem seznámil prostřednictvím Vladimira Stasova okolo roku 1870, to když jej uvedl do kruhu Balakirevova kroužku. Hartmann studoval v Petrohradu a nejprve vynikal knižními ilustracemi. Poté pracoval jako architekt a vytvořil kromě jiného v roce 1862 v Novgorodu pomník zasvěcený tisícímu výročí existence Ruska. V roce 1864 odejel na čtyři roky do zahraničí. V tomto období vznikla většina jeho akvarelů a žánrových skic. Při posledním setkání s Musorgským utrpěl Hartmann záchvat slabosti, když si povídali o novém ruském stavebním stylu. O něco později Hartmann zemřel. Musorgskij napsal krátký nekrolog do Petrohradských novin. Když se Stasov, který se v době Hartmannovy smrti zdržoval v zahraničí, vrátil do Petrohradu, zorganizoval v únoru a březnu 1874 na památku svého přítele výstavu s jeho díly. Výstavní katalog obsahoval okolo 400 děl, mezi nimi také rané knižní ilustrace, cestovní náčrty, architektonické a kostýmní návrhy. Celá řada děl byla v průběhu výstavy prodána. Tato výstava podnítila Musorgského k tomu, aby svému zesnulému příteli napsal i hudební památku. V jednom enormním tvořivém zápalu zkomponoval svitu Obrázky z výstavy.
Části
Promenáda (B dur) 1. Skřítek Promenáda (As dur) 2. Starý hrad Promenáda (H dur) 3. Hašteřící se děti aneb Park v Tuileries 4. Bydlo Promenáda (d moll) 5. Balet nevylíhnutých kuřátek 6. Samuel Goldenberg a Shmuyle Promenáda (B dur) 7. Trh v Limoges 8. Katakomby, Catacombae Sepulcrum romanum S mrtvými jazykem mrtvých 9. Baba Jaga aneb Domek na kuří nožce 10. Velká brána Kyjevská
Prvotní analýza
- svita postavena na rondové formě, mezi jednotlivými obrazy se pětkrát opakuje Promenáda (slouží jako přechod)
- v lichých obrazech (částech) 1,3,5,7 a 9 jde převážně o skladby se skerzovým charakterem / sudé 2,4,6,8 a 10 jsou napsány v pomalejším tempu (melancholické provedení)
- jedná se o druhy pocitů, které Musorgského naplňovaly při vzpomínkách na zesnulého přítele
- (na jedné straně smutek z jeho smrti, na druhé straně šťastné chvíle, které je spojovaly)
Promenády
- představují Stasova a Musorgského jak se procházejí od obrazu k obrazu
Promenáda 1 (B dur)
- je úvodem k dílu
- na začátku se objevuje střídání “předzpěvujících” a “sboru”, což je typickým znakem ruské lidové hudby
- tento nápěv je stále stejný, někdy jako variace, někdy transponovaný
- úvodní Promenáda je založena na struktuře “a,b,a”
- (a:T1-8, b:T9-21, a:T21-24)
- střídá se 5/4 a 6/4 takt → metrická nepravidelnost
- v basu paralelní kvinty
- téma (T1-2) - pentatonika
- (T4) D - modulace do F dur
- (T5) F dur
- (T8) As dur
- (T9) Des dur
- (T12) F dur
- (T17) B dur
- končí na D a převádí nás do další skladby
- Skřítek (es moll)
- Tento obraz představuje malého skřítka, který se na svých křivých nožičkách kulhavě, těžkopádně pohybuje. – Stasov
- základem schéma A,B,A
- obsahuje dva motivy – rychlý osminový a synkopový
- začíná osminovým motivem v (T1-10)
- (T11-18) opakování → první motiv vyměněn za synkopový
- úlek v (T19-28)
- splývání obou motivů (T29-37)
- nakonec v (T38) následuje část b. → označena jako Poco meno mosso (připomíná abstraktní verzi Promenády)
- toto se opakuje a je vždy nakonec (T45-46 a T58-59) přerušeno rychlým osminovým motivem první části
- na něj navazuje v (T60-65) pokračování abstraktní Promenády se sestupujícími půlovými notami v doprovodu (T61) → chromatický sestup → tentokrát ale bez rychlého osminového motivu
- toto pokračování se v dalších šesti taktech opakuje, přičemž se hlasy podruhé vymění
- následuje podruhé část a, tentokrát s variací synkopového motivu v (T72-93)
- končí groteskním osminovým během, kterému je předepsáno “velocissimo” a “con tutta forza”
Promenáda 2 (As dur)
- téma se nachází v levé ruce
- při opakování je vždy provázeno akordy ve vysokých polohách v pravé ruce
- při třetím nástupu tématu (T9) je již soustavně doprovázeno
- téma Promenády se ztrácí v ritardandu a diminuendu → nastupuje attacca a další část skladby – Starý hrad
- Starý hrad / zámek (gis moll)
- Středověký hrad, před kterým stojí trubadúr zpívajíci svoji píseň. – Stasov
- tato část představuje píseň, kterou zpívá trubadúr a doprovází ji svým nástrojem
- doprovodný hudební nástroj → jde o starodávný nástroj, u kterého při hraní, tak jako například u dud, neustále zní í základní tón (neustálá hudební prodleva) → v tomto případu se pod pojmem základní skrývá gis, které zní po dobu celé skladby
- jednotlivé strofy zpěvu a doprovodu končí stále stejným obratem
- po prvních dvou strofách, které představují stejný druh expozice, následuje 5 dalších → zpočátku se zinzenzivňují tak → v (T86-95) se ztratí
- skladba je po celou dobu v “pp”
- melodie → typická pro ruskou lidovou hudbu
- na začátku tercie, synkopické kvinty, kvarty (např. vždy na začátku strofy) jsou elementy, které se v ruské lidové hudbě často vyskytují
- následuje třetí Promenáda
Promenáda 3 (H dur)
- hlavní téma se je v paralelních oktávách rozdělených na vysoký a nízký sbor, který se navzájem napodobuje → jedná se o metodu ruské polyfonie v protikladu k západní fugové technice
- poslední dva takty jsou ukončeny tlumením melodie přes návrat k unizonu a přes diminuendo a ritardando, která jsou v notách zapsána
- Hrající si děti (H dur)
- Alej zahrad Tuileries, ve které je plno dětí s opatrovatelkami. - Stasov
- základem je forma a,b,a
- šestnáctinové běhy a akordový H dur gis moll motiv na začátku představují děti (hrají si)
- motiv se zintenzivňuje od (T7) - (dobře je slyšet hlavně v harmoniích, které jsou stále tvrdší)
- (T14) klidnější b motiv
- (T22) se téma vrací zesílené
- na konci - šestnáctinový běh v harmonickém dis moll
- běhy se přechází k následujícímu obrazu
- Bydlo (gis moll)
- Polský vůz s ohromnými koly tažený voly. - Stasov
- v horním hlasu se vyvíjí melodie → jako v části Starý hrad
- jedná se o druh písně se třemi strofami ve variacích
- v druhé strofě se zintenzivňuje tak
- ve třetí strofě se ztrácí → znamená to, že píseň se jednohlasně začíná ve fortissimu, ve středu se rozvijí až do čtyřhlasu a na konci zaniká v jednohlasném pianissimu
- každá strofa se skládá ze dvou částí → začínají stejně, ale vyvíjejí se rozličně
- (v melodii) první a třetí strofa v (T2-20), (T39-57) prakticky identické
- prostřední strofa je tvořená variací tématu
- tak jako v druhém obrazu, i zde se nachází mnoho znaků ruské lidové hudby → časté kvartové a kvintové kroky, ostinátová figura v basu a stoupající kvinta, která se na začátku melodie stále vrací.