2. Vznik barbarských království v Z, J, S a V Evropě a jejich vývoj do 11. století Flashcards
všechno od Vandalů až po Franckou říši a Otony
dějiny národů (kdo píše)
- Cassiodorus (c520) – Gótové (Origo Gothica)
- Jordanes (552) – Gótové (Getica)
- Řehoř z Tours (593) – Frankové
- Isidor ze Sevilly (c630) – Gótové (De origine Gothorum)
- Beda Venerabilis (Ctihodný)(731) – Anglové
- Paulus Diaconus (c790) – Langobardi (Historia Langobardum)
- Widukind z Corvey (973) – Sasové (w. byl mnich kláštera v Corvey, severní Porýní-Vestfálsko, který sepsal Rerum Gestarum Saxoniarum libri III, docedené až k roku smrti Oty I.)
autor gótského písma
Wulfila
Vandalové, Svébové a Alani překračují Rýn (= rýnskou hranici)
407
Římané vyklízejí Británii
407
Vizigóti plení Řím
410
Vizigóti získají Akvitánii → tolosánské království (centrum v Toulouse)
418
Vandalové dobývají Kartágo
439
bitva na Katalaunských polích - “bitva národů”
451
Hunové, Gótové, Durynkové, Gepidové, Burgundi X Západořímská říše, Vizigóti, Sálští Frankové, Alani, Sasové
Flavius Stilicho
- syn římského důstojníka vandalského původu
- vrchní velitel západní armády
- poručník mladého císaře Honoria
- prakticky vládl Západu v letech 395 – 408
- hájil římské hranice a bojoval proti uzurpátorům
Stilicho je popraven
408
Alarich I. (370-410)
- gótský důstojník v římské armádě, který po smrti císaře Theodosia I. roku 395 byl provolán svými soukmenovci králem Gótů na římském území
- za jeho vlády Vizigóti podnikali rozsáhlá tažení na východ i na západ (došli až do Panonie, pak zpustošili Řecko)
- roku 410 (24. 8.) vyplenil Alarich Řím
říše Vandalů v Africe
429-534
Hunové poráží “podmaňují si” Alany
370
Hunové se přesunují ze střední Asie na západ
- století
Hunové plení Balkán
395
vláda Attily (Attilova říše)
434/435-453
Koho dalšího zahrnovala Attilova říše
kromě Hunů zahrnovala i jiné národy (Ostrogóti, Alani, Frankové, Svébové)
Attilův spojenec a pozdější protivník v bitvě na Katalaunských polích
Flavius Aetius = generál západní armády, často spoléhal na vojenskou pomoc Hunů
Kdo zavraždil Flaviuse Aetiuse?
Valentinianus III.
Kde se odehrála bitva na Katalaunských polích?
na území dnešní Francie – v oblasti Champagne
Katalaunské pole - na straně Hunů
Ostrogóti, Gepidi, a část Franků, Burgundů, Skirové, Herulové, Svébové
Katalaunské pole - na straně Římanů
Vizigóti (Theodorich I.) a další část Franků a Burgundů, Alani, Sarmati, Sasové, bojovníci z Armoriky
Attila vpadl do Itálie a zničil Milán, Veronu, Aquilliu (tažení nedokončeno z neznámých důvodů)
452
Attila umírá
453 - po jeho smrti říši rozdělily jeho synové = rozpad a kmeny se začaly osamostaťnovat
bitva na řece Nedao (někde v Panonii - cca dnešní Slovinsko)
454 (455) - germánské kmeny (Svébové, Sarmati, Gepidové atd.) bojovaly proti Hunům -> porážka Hunů a vítězné kmeny získaly svobodu,
Od kdy je Theoderich Veliký králem Ostrogótů?
od 474 - 526, z rodu Amalů
Odoaker
Ricimerův náčelník germanských žoldnéřův a později panovník v Itálii
* po roce 476 se stal prvním neřímským panovníkem, když sesadil posledního západořímského císaře Romula Augusta
* ovládl celou Itálii a svými lidmi byl nazýván králem
* vůči Východořímské říši vystupoval pokorně a jako její služebník; dohodl se Zenonem, že bude vládnout západu a Z. mu udělil titul patricius
* rozšířil říši o část Afriky a Dalmácii
Ostrogótu plení Thrákii
roku 486, o rok později oblehli samotnou Konstantinopol
Odoaker a Theoderich se domluvili na společné vládě
493 - téhož roku Odoaker zavražděn
Kdy Theoderich spravuje Itálii?
493-526
sňatková politika Theodericha
jednu dceru provdal za vizigótského krále, druhou za burgundského krále, svou sestru za vandalského krále a sám se oženil s dcerou franckého krále
Prameny pro Itálii Theoderichovy doby
- Boëthius (c.481-524, Theoderichův úředník)
- Cassiodorus (c.490-580, Theoderichův úředník)
- Anonymus Valesianus II (Itálie 474-526)
- Ennodius: biskup z Pavie v letech 514-521, autor mnoha dopisů a panegyriku na Theodericha
- Prokopios: popsal historii válek s Ostrogóty, ale také předchozí události v Itálii po 476
- Euqippius: opat jednoho kláštera u Neapole, zemřel po 553; napsal Vita sancti Severini (S. zemřel 482)
- Jordanes: popsal historii všech Gótů až do 551
- Paulus Diaconus: popsal historii Langobardů
Válka o Itálii
535-552, Ostrogóti X Byzanc
byzantští exarchové (administrativní jednotka byzantské říše)
552-568
Geiserich
vandalský král
- roku 429 vpadne 80000 Vandalů do Afriky:
* 430 dobyt Hippo Regius; 435 dohoda s impériem; 439 dobyto Kartágo
* 440 dobyta Sicílie (do 476 kdy byla vydána Odoakerovi)
* Čtyřicátá a šedesátá léta - pirátské nájezdy do Itálie a Řecka
* 455 vyplenění Říma
* 455 anektovány Baleárské ostrovy
* 456 anektována Sardinie
* 469 anektována Korsika
vyplenění Říma (Geiserich)
455
proč byla říše Vandalů zničena tak rychle, a tak úplně?
- rostoucí izolace Vandalů v místní populaci (agresivně prosazované ariánství)
- neustále snižování vandalského obyvatelstva kvůli válkám (za Geisericha s vnějšími nepřáteli, za jeho nástupců stále více s Maury) a pravděpodobně i klimatickými podmínkami
- změna způsobu života postupně vedla k fyzickému zeslabení a úpadku válečnických schopností
obsazení Kartága Justiniánem a říše Vandalů se zhroutila
533
Římané se vyloďují v Itálii + dobývají Neapol a obsazují Řím X Gótové
536
válka o Itálii 535-540 - role Franků
- na straně Gótů roku 538 vyplenili Milán a zmasakrovali jeho obyvatelstvo a roku 539 zaútočili jak na Góty, tak na Římany a až epidemie úplavice je přiměla tažení ukončit
Totila (Badvila)
- Ostrogótský král v letech 542—552, zvolen Góty, aby rozšířil gótské panství ze severu a znovu dobyl Itálii
- Zprvu byl proti Byzantincům velmi úspěšný a dvakrát dobyl Řím; nicméně vyjednávání s Byzancí nevedlo nikam a v roce 550 už Totila nebyl schopen čelit novému úderu (Narses)
- dne 1. 7. 552 došlo u Busta Gallorum (též Taginae) k rozhodující bitvě, ve které padl Totila a 6000 gótských jezdců
bitva u Busta Gallorum (též Taginae)
552
bitva u Mléčné hory (nedaleko Vesuvu)
552 (východořímská říše (vojevůdce Narses) X Gótové)
Langobardi vpadají do Itálie
568, dobyli sever Itálie a založili si své království a během 6. století ovládli většinu území Itálie. Byzanc na zbylém území vytvořila tzv. exarcháty
Co jsou exarcháty?
- exarcháty jsou prvním náznakem ústupu od konstantinovského uspořádání správy říše a přejímají pozdější systém themat – exarchové mají jak civilní, tak vojenskou moc
- byly dva a oba zřízeny Maurikem – v Itálii a Africe
Byzantská armáda se vyloďuje v Andalusii (Málaga)
552 - na žádost vizigótského šlechtice Athanagilda, který se vzbouřil proti králi Agilovi (549-554)
Langobardskému králi Aistulfovi se podařilo dobýt Ravennu
751 = zlikvidoval ravennský exarchát
Aistulf obléhá Řím
755/756 - papež žádá o pomoc Pipina Krátkého → 756 je poráží a dobyté území daruje papeži
pipinova dotace
756 - počátek papežského státu
první khaganát (= císařství)
zakládají Göktürkové, = první turecký stát
Vznik Franků
- Francký kmenový svaz vznikl na dolním Rýně v první polovině 3. století sjednocením několika germánských kmenů
- ve 3. století sídlili Frankové na barbarské straně a v polovině 4. Století Římané dovolili Frankům, aby se usídlili na území dnešní Belgie – tzv. sálští Frankové
- Sálští Frankové měli své sídlo v Tournai (roku 430) a poté v Soissons (od roku 486)
- Ripuárští Frankové sídlili v Kolíně nad Rýnem (roku 455) a pak ve městě Trevír (roku 475)
- Frankové nebyli jednolitý kmenový svaz, ale každý kmen měl své vlastní zájmy
Počátky Merovejské dynastie podle Řehoře z Tours
Chlogio -> Merovech -> Childerich -> Chlodovech (= Chlodvík) = Ludvík
Prvním historicky doloženým franckým panovníkem byl Childerich, jehož synem byl Chlodvík. Childerich v 60. a 70. letech válčil na straně Římanů proti Vizigótům. Chlodvík vládl až v době po zániku Západořímské říše
Chlodvík I.
franský král z rodu Merovejců - původně král sálských Franků
Chlodvík I. se stává králem všech Franků
481
zakladatel Francké říše = sjednocovatel všech Franků
Chlodvík I.
bitva u Soissons
486 - Chlodvík X římský král Syagri - získává západní území
Chlodvík I. poráží Alamany
499
bitva u Vouillé
507 - Chlodvík I. poráží vizigótského krále Alaricha a ovládá celou Jižní Francii (Vizigóti pouze na Pyrenejském poloostrově)
jaký kmen nikdy nezměnil své osídlení a zůstával na jednom místě?
Durynkové
manželka Chlodvíka I.
Chrodechilda
Chlodvíkovi synové, mezi které rozdělil Franckou říši
synové: Chlodomer (sídlo v Orleáns), Childelbert (sídlo v Paříži), Theuderich (sídlo v Reims), Chlothar (sídlo v Soissons) -> navázali na dobyvačnou politiku svého otce
* bratři museli bojovat proti Bretaňcům, Burgundům atd.
jazyk Franků
původní Frankové mluvili germánským dialektem → 1. král mluvící románským jazykem byl Hugo Kapet (10. století) = zrod Francie
části Franské říše
- Akvitánie
- Neustrie
- Burgundsko
- Austrasie
Alamánie a Bavorsko – nebyli úplně včleněni