2. Vznik barbarských království v Z, J, S a V Evropě a jejich vývoj do 11. století Flashcards
všechno od Vandalů až po Franckou říši a Otony
dějiny národů (kdo píše)
- Cassiodorus (c520) – Gótové (Origo Gothica)
- Jordanes (552) – Gótové (Getica)
- Řehoř z Tours (593) – Frankové
- Isidor ze Sevilly (c630) – Gótové (De origine Gothorum)
- Beda Venerabilis (Ctihodný)(731) – Anglové
- Paulus Diaconus (c790) – Langobardi (Historia Langobardum)
- Widukind z Corvey (973) – Sasové (w. byl mnich kláštera v Corvey, severní Porýní-Vestfálsko, který sepsal Rerum Gestarum Saxoniarum libri III, docedené až k roku smrti Oty I.)
autor gótského písma
Wulfila
Vandalové, Svébové a Alani překračují Rýn (= rýnskou hranici)
407
Římané vyklízejí Británii
407
Vizigóti plení Řím
410
Vizigóti získají Akvitánii → tolosánské království (centrum v Toulouse)
418
Vandalové dobývají Kartágo
439
bitva na Katalaunských polích - “bitva národů”
451
Hunové, Gótové, Durynkové, Gepidové, Burgundi X Západořímská říše, Vizigóti, Sálští Frankové, Alani, Sasové
Flavius Stilicho
- syn římského důstojníka vandalského původu
- vrchní velitel západní armády
- poručník mladého císaře Honoria
- prakticky vládl Západu v letech 395 – 408
- hájil římské hranice a bojoval proti uzurpátorům
Stilicho je popraven
408
Alarich I. (370-410)
- gótský důstojník v římské armádě, který po smrti císaře Theodosia I. roku 395 byl provolán svými soukmenovci králem Gótů na římském území
- za jeho vlády Vizigóti podnikali rozsáhlá tažení na východ i na západ (došli až do Panonie, pak zpustošili Řecko)
- roku 410 (24. 8.) vyplenil Alarich Řím
říše Vandalů v Africe
429-534
Hunové poráží “podmaňují si” Alany
370
Hunové se přesunují ze střední Asie na západ
- století
Hunové plení Balkán
395
vláda Attily (Attilova říše)
434/435-453
Koho dalšího zahrnovala Attilova říše
kromě Hunů zahrnovala i jiné národy (Ostrogóti, Alani, Frankové, Svébové)
Attilův spojenec a pozdější protivník v bitvě na Katalaunských polích
Flavius Aetius = generál západní armády, často spoléhal na vojenskou pomoc Hunů
Kdo zavraždil Flaviuse Aetiuse?
Valentinianus III.
Kde se odehrála bitva na Katalaunských polích?
na území dnešní Francie – v oblasti Champagne
Katalaunské pole - na straně Hunů
Ostrogóti, Gepidi, a část Franků, Burgundů, Skirové, Herulové, Svébové
Katalaunské pole - na straně Římanů
Vizigóti (Theodorich I.) a další část Franků a Burgundů, Alani, Sarmati, Sasové, bojovníci z Armoriky
Attila vpadl do Itálie a zničil Milán, Veronu, Aquilliu (tažení nedokončeno z neznámých důvodů)
452
Attila umírá
453 - po jeho smrti říši rozdělily jeho synové = rozpad a kmeny se začaly osamostaťnovat
bitva na řece Nedao (někde v Panonii - cca dnešní Slovinsko)
454 (455) - germánské kmeny (Svébové, Sarmati, Gepidové atd.) bojovaly proti Hunům -> porážka Hunů a vítězné kmeny získaly svobodu,
Od kdy je Theoderich Veliký králem Ostrogótů?
od 474 - 526, z rodu Amalů
Odoaker
Ricimerův náčelník germanských žoldnéřův a později panovník v Itálii
* po roce 476 se stal prvním neřímským panovníkem, když sesadil posledního západořímského císaře Romula Augusta
* ovládl celou Itálii a svými lidmi byl nazýván králem
* vůči Východořímské říši vystupoval pokorně a jako její služebník; dohodl se Zenonem, že bude vládnout západu a Z. mu udělil titul patricius
* rozšířil říši o část Afriky a Dalmácii
Ostrogótu plení Thrákii
roku 486, o rok později oblehli samotnou Konstantinopol
Odoaker a Theoderich se domluvili na společné vládě
493 - téhož roku Odoaker zavražděn
Kdy Theoderich spravuje Itálii?
493-526
sňatková politika Theodericha
jednu dceru provdal za vizigótského krále, druhou za burgundského krále, svou sestru za vandalského krále a sám se oženil s dcerou franckého krále
Prameny pro Itálii Theoderichovy doby
- Boëthius (c.481-524, Theoderichův úředník)
- Cassiodorus (c.490-580, Theoderichův úředník)
- Anonymus Valesianus II (Itálie 474-526)
- Ennodius: biskup z Pavie v letech 514-521, autor mnoha dopisů a panegyriku na Theodericha
- Prokopios: popsal historii válek s Ostrogóty, ale také předchozí události v Itálii po 476
- Euqippius: opat jednoho kláštera u Neapole, zemřel po 553; napsal Vita sancti Severini (S. zemřel 482)
- Jordanes: popsal historii všech Gótů až do 551
- Paulus Diaconus: popsal historii Langobardů
Válka o Itálii
535-552, Ostrogóti X Byzanc
byzantští exarchové (administrativní jednotka byzantské říše)
552-568
Geiserich
vandalský král
- roku 429 vpadne 80000 Vandalů do Afriky:
* 430 dobyt Hippo Regius; 435 dohoda s impériem; 439 dobyto Kartágo
* 440 dobyta Sicílie (do 476 kdy byla vydána Odoakerovi)
* Čtyřicátá a šedesátá léta - pirátské nájezdy do Itálie a Řecka
* 455 vyplenění Říma
* 455 anektovány Baleárské ostrovy
* 456 anektována Sardinie
* 469 anektována Korsika
vyplenění Říma (Geiserich)
455
proč byla říše Vandalů zničena tak rychle, a tak úplně?
- rostoucí izolace Vandalů v místní populaci (agresivně prosazované ariánství)
- neustále snižování vandalského obyvatelstva kvůli válkám (za Geisericha s vnějšími nepřáteli, za jeho nástupců stále více s Maury) a pravděpodobně i klimatickými podmínkami
- změna způsobu života postupně vedla k fyzickému zeslabení a úpadku válečnických schopností
obsazení Kartága Justiniánem a říše Vandalů se zhroutila
533
Římané se vyloďují v Itálii + dobývají Neapol a obsazují Řím X Gótové
536
válka o Itálii 535-540 - role Franků
- na straně Gótů roku 538 vyplenili Milán a zmasakrovali jeho obyvatelstvo a roku 539 zaútočili jak na Góty, tak na Římany a až epidemie úplavice je přiměla tažení ukončit
Totila (Badvila)
- Ostrogótský král v letech 542—552, zvolen Góty, aby rozšířil gótské panství ze severu a znovu dobyl Itálii
- Zprvu byl proti Byzantincům velmi úspěšný a dvakrát dobyl Řím; nicméně vyjednávání s Byzancí nevedlo nikam a v roce 550 už Totila nebyl schopen čelit novému úderu (Narses)
- dne 1. 7. 552 došlo u Busta Gallorum (též Taginae) k rozhodující bitvě, ve které padl Totila a 6000 gótských jezdců
bitva u Busta Gallorum (též Taginae)
552
bitva u Mléčné hory (nedaleko Vesuvu)
552 (východořímská říše (vojevůdce Narses) X Gótové)
Langobardi vpadají do Itálie
568, dobyli sever Itálie a založili si své království a během 6. století ovládli většinu území Itálie. Byzanc na zbylém území vytvořila tzv. exarcháty
Co jsou exarcháty?
- exarcháty jsou prvním náznakem ústupu od konstantinovského uspořádání správy říše a přejímají pozdější systém themat – exarchové mají jak civilní, tak vojenskou moc
- byly dva a oba zřízeny Maurikem – v Itálii a Africe
Byzantská armáda se vyloďuje v Andalusii (Málaga)
552 - na žádost vizigótského šlechtice Athanagilda, který se vzbouřil proti králi Agilovi (549-554)
Langobardskému králi Aistulfovi se podařilo dobýt Ravennu
751 = zlikvidoval ravennský exarchát
Aistulf obléhá Řím
755/756 - papež žádá o pomoc Pipina Krátkého → 756 je poráží a dobyté území daruje papeži
pipinova dotace
756 - počátek papežského státu
první khaganát (= císařství)
zakládají Göktürkové, = první turecký stát
Vznik Franků
- Francký kmenový svaz vznikl na dolním Rýně v první polovině 3. století sjednocením několika germánských kmenů
- ve 3. století sídlili Frankové na barbarské straně a v polovině 4. Století Římané dovolili Frankům, aby se usídlili na území dnešní Belgie – tzv. sálští Frankové
- Sálští Frankové měli své sídlo v Tournai (roku 430) a poté v Soissons (od roku 486)
- Ripuárští Frankové sídlili v Kolíně nad Rýnem (roku 455) a pak ve městě Trevír (roku 475)
- Frankové nebyli jednolitý kmenový svaz, ale každý kmen měl své vlastní zájmy
Počátky Merovejské dynastie podle Řehoře z Tours
Chlogio -> Merovech -> Childerich -> Chlodovech (= Chlodvík) = Ludvík
Prvním historicky doloženým franckým panovníkem byl Childerich, jehož synem byl Chlodvík. Childerich v 60. a 70. letech válčil na straně Římanů proti Vizigótům. Chlodvík vládl až v době po zániku Západořímské říše
Chlodvík I.
franský král z rodu Merovejců - původně král sálských Franků
Chlodvík I. se stává králem všech Franků
481
zakladatel Francké říše = sjednocovatel všech Franků
Chlodvík I.
bitva u Soissons
486 - Chlodvík X římský král Syagri - získává západní území
Chlodvík I. poráží Alamany
499
bitva u Vouillé
507 - Chlodvík I. poráží vizigótského krále Alaricha a ovládá celou Jižní Francii (Vizigóti pouze na Pyrenejském poloostrově)
jaký kmen nikdy nezměnil své osídlení a zůstával na jednom místě?
Durynkové
manželka Chlodvíka I.
Chrodechilda
Chlodvíkovi synové, mezi které rozdělil Franckou říši
synové: Chlodomer (sídlo v Orleáns), Childelbert (sídlo v Paříži), Theuderich (sídlo v Reims), Chlothar (sídlo v Soissons) -> navázali na dobyvačnou politiku svého otce
* bratři museli bojovat proti Bretaňcům, Burgundům atd.
jazyk Franků
původní Frankové mluvili germánským dialektem → 1. král mluvící románským jazykem byl Hugo Kapet (10. století) = zrod Francie
části Franské říše
- Akvitánie
- Neustrie
- Burgundsko
- Austrasie
Alamánie a Bavorsko – nebyli úplně včleněni
dělení šlechty ve Franské řísi
- Vévodové (Dux) – vedli franckou armádu; byli to vojenští velitelé; podíleli se na vládě
- Hrabata (Comes) – starali se o světské věci
vláda Merovejců
481-751 → pak Karlovci
vláda majordomů
Pipin I. Starší (cca 580 – 640) + Itta Idoberga (svatá Iduberga)
Grimoald Starší (616?–657)
Childebert Adoptovaný (650?–662)
svatá Gertruda (cca 626 – 659)
svatá Begga (620?–691/693) + Ansegisel, syn sv. Arnulfa z Met
Pipin II. Prostřední (635?–714)
Drogo z Champagne († 708)
sv. Hugo z Rouenu
Grimoald Mladší († 714)
Theudoald (708?–741?)
Karel Martel (688?–741)
Karloman (706/716–754)
Pipin III. Krátký – zakladatel dynastie Karlovců
zakladatel dynastie Karlovců
Pipin III. Krátký
Burgundsko je součástí Francké říše
534
- Burgundské království
413-437
- Burgundské království (okolí Ženevského jezera)
443-534
Turkické jazyky
- JZ (např. turečtina, ázerbajdžánštins)
- SZ (např.kazašština)
- JV (např. ujgurština
- SV (různé sibiřské jazyky)
- A tzv. oghurská skupina, která zahrnuje především vymřelé jazyky: jazyk Chazarů, Protobulharů, euroasijských Avarů a (snad i) Hunů, také ale jazyk Čuvašů, který má dosud milion mluvčích
Kdo byli Avaři?
- kočovné etnikum nejasného, zřejmě turkického původu, které nejspíše pocházelo stejně jako jejich pravděpodobní příbuzní Hunové ze stepí střední Asie
- v době od poloviny 6. do počátku 9. století hráli značně velkou roli v politickém uspořádání Balkánu
rozrůstání Avarů
- Se svými jmenovci Avary na Kavkaze je spojují podobné znaky na jejich pohřebištích
- Jejich kmenový svaz nebyl příliš početný, ale záhy se rozrostl o kmeny, které byly připojeny dobrovolně i násilím. Patřily mezi ně zbytky Hunů, bulharští Utigurové a především Kutrigurové, kteří zaujali v avarském společenství mocensky významné postavení. Je možné, že se už tehdy objevili v řadách kočovných bojovníků také Slované, především Antové, sídlící mezi Dněstrem a Dněprem. Podle byzantského autora Theofylakta Simokatta to byli právě Avaři, kteří si po roce 602 podrobili mocný antský kmenový svaz.
kdy Avaři navazují kontakt s Byzancí + za poplatek bojují v jejich armádě
557
Rozpad Avarů
cca 822 (na vrcholu moci 610) - za přispění Slovanských knížat
nitranské a blatenské knížectví
vznik smísením zbytků Avarů se Slovany
tolosánské království (= vizigótská říše)
418 (JZ Galie, centrem Toulose) - 711(X Arabové)
zákoník pro římské poddané v říši Vizigótů
Breviarium Alaricianum
Sídla vizigótských králů
Toulouse → Narbonne → Barcelona → Mérida → TOLEDO
dobytí Cordoby (od Byzance)
572, vizigótský král Leovigild
Leovigild zničil říši Svébů na SV Pyrenejského poloostrova
585
vylodění arabsko-berberského vojska na Gibraltaru + bitva u řeky Guadalete
711
kdo byl guvernérem Afriky během arabské expanze na Pyrenejský poloostrov
Musa bin Nusair
stehování národů: kdy?
2.-6. století, velký pohyb kmenových svazů bcs změna klimatu, posun na jih, populační růst, touha po půdě, zvětšování stád, pohyb Hunů
vpád Hunů do Evropy
375
ostrogótská říše
568-774, původně u Černého moře, po vpádu Hunů ústup na Balkán → po porážce Odoakera ovládají Itálii
konec ostrogótské říše
po bitvě u Vesuvu s Byzancí 553 se začala rozpadat, 555 úplně
langobardská říše
568-774, původně na dolním Labi, v 5. století pohyb na jih, v 6. st. ovládají Itálii → 774 ji dobývá Karel Veliký
vandalská říše
429-534, z Judska až do Galie a Hispánie (sídlo v Andalusii), 429 založeno nezávislé království s centrem v Kartágu X Řím → 455 ho plení (za krále Geisericha)
burgundská říše
443-534, z dnešního Dánska na JV Francie, 530 pod nadvládu Franků
anglosaská říše
v 5. století přichází Anglové, Sasové a Jutové na britské ostrovy, 6. století vznik 7 anglosaských království, od 8. st. nájezdy Normanů
založení aganátu Velké Bulharsko
632
Gepidové poraženi Avary a Langobardy
567
bitva u Wogatisburku
631, Frankové (Dagobert poražen) X Sámo
Langobardi dobývají Itálii
568
bitva u Vouille
507, vizigótská říše je omezena pouze na Pyrenejský poloostrov
vláda Karla Velikého jako franckého krále
768-814
vláda Karla Velikého jako římského císaře
800-814
španělská marka
území (několik hrabství spravovaných markrabětem) na okraji Francké říše
rozdělení Francké říše na 3 části (pomocí čeho)
843, Verdenská smlouva
měna za Karla Velikého
stříbrný denár
Štrasburské přísahy
842 (mezi Ludvíkem N. a Karlem H. o postupu Lotharova území
mezi koho se rozdělila Francká říše na základě Verdunské smlouvy
Ludvík Němec - území Německa
Karel Holý - území Francie
Lothar - Alsasko, Lotrinsko, Burgundsko
bitva u Poitiers
732, Karel Martel vítězí nad muslimy - zastaven postup, emír Abdar Aluman umírá
Arabové dobývají Avignon
734
Frankové dobývají Barcelonu
801, Arabové odraženi
východofrancká říše (= Německo)
843-962, dříve zde kmeny, ale Karel Veliký místní vévody nahradil svými lidmi
Vikingové obléhají Paříž
885
synové Ludvíka Němce
Karloman, Ludvík III. Mladší, Karel III. Tlustý (od 888 císařem - vládl celé říši)
Konec Karlovců na východě
911
zakladatel ottonské dynastie
Jindřich I. Ptáčník - dynastie 919-1024
smlouva v Řezně
921
bitva na Lešském poli (na Lechu)
955, Otta I. poráží Maďary
vláda Otty I.
936-973
bitva na řece Recknitz
955, Otta poráží Obodrity a další Slovany nespokojené s německou kolonizací
manželka Otty I.
Adelheid (dědička ITA království)
Korunovace Otty I. a Adelheidy na císaře/ovnu
962, papež Jan XII.
Václav se stává vazalem (lehce nedobrovolně) Jindřicha Ptáčníka
929
Jindřich Ptáčnik I. poráží Maďary
933
kým byl unesen Otta III.
Jindřichem Hašteřivým - 984 ho vrací, během vzpoury Slovanů proti tomuto mladému císaři
regentky Otty III.
v Něm. matka Theofano, v Ita babička Adelheid
Od kdy je Hvězdno arcibiskupstvím?
r. 1000
Jindřich II. (Oton, ale syn Jindřicha Hádavého) je korunován na císaře
1014
Kanonizace Jindřicha II.
1146
sálská dynastie
1024-1125
vznik Západofrancké říše
843 (= Verdunská smlouva) - vládne Karel II. Holý
smlouva z Meersenu
870 (dělení středofrancké říše)
zvolení Hugo Kapeta
987 - z rodu Robertovců (po vymření Kapetovců)
Dohoda mezi Francií a Normany - Normani dostali územní (Normandii) za slib lenní věrnosti
911
Vikingové přepadávají klášter v Lindisarne (Anglie)
793
Vikingové dobývají Paříž
845
Leif Eriksson objevuje Ameriku
1000
bitva u Edingtonu
878, Normané poraženi germánskými kmeny Sasů a Anglů pod vedením Alfréda Velikého
Vikingové na Island
870
Vikingové v Grónsku
- st., Erik Rudý
Vikingská společnost: 3 stavy
nesvobodní otroci, svobodní rolníci, řemeslníci/ válečníci, jarlové (= šlechta)
Vikingská obchodní centra
Birka, Helgö, Hedeby, Kaupang
dobytí Toleda
1085, rozhodující milník reqonguisty
bitva u Las Navas de Tolosa
1212, maurové utrpěli porážku (papež Inocenc III. z ní udělal křížovou výpravu)
dobytí Granady
1492, křesťané plně dobývají Pyrenejský poloostrov
bitva u Covadogy
cca někdy 718-722, zajistila nezávislost Asturského království a, v dlouhodobějším měřítku, přežití křesťanských držav v severní Ibérii. Protože zde započala obnova křesťanské nadvlády nad Pyrenejským poloostrovem, jedná se v retrospektivním pohledu o začátek reconquisty
bitva u Guadalete
711
arabsky Córdóbský emirát
Al-andalus
Křesťanská království na severu Pyrenejského poloostrova
Leon, Kastílie, Aragon, Navara, Galicijské království, Barcelonské království
Co je to tajf?
vznikají po zániku Cordóbského chalífátu 1031 = menší samostatné státy
Bitva u Allarcas
Leon, Castilie, Aragon X arabové (výhra)
bitva u Poitiers
732, Karel Martel X arabové
Portugalci dobývají Lisabon
1147 (pomůže část sil z druhé křížové výpravy)
Anglie pod nadvládou římské říše
43-410 (keltové)
Aglosaská doba Anglie
410-1066
V Anglii Normani
1066-1458
bitva u Stamfordského mostu
1066, král Harold III. X norský král (umírá) → 3. uchazeč o Anglický trůn Vilém, vévoda Normanský se pak vyloďuje v Anglii a obsazuje dřevěný hrad Hastings (bitva u Hastings 1066)
bitva u Hastings
1066, Vilém (Dobyvatel) vítězí nad Haroldem III. a stává se anglickým králem
první arcibiskup cantenburský
597, Augustin z Cantenbury
7 anglosaských království (vláda sedmi království) - heptarchie
Kent (Jutové); Sussex, Essex, Wassex (Sasové); East Anglia, Mecia, Northambria (Anglové)
sjednocení sedmi anglických království
850 (král Ecgberht)
sv. Patrik (kdy)
- pol. 5. století
Beda Ctihodný dokončuje Církevní dějiny anglického národa
731
bitva u Fontenouy
841
založení biskupství v Řezně
739