2. Vznik barbarských království v Z, J, S a V Evropě a jejich vývoj do 11. století Flashcards
všechno od Vandalů až po Franckou říši a Otony
1
Q
dějiny národů (kdo píše)
A
- Cassiodorus (c520) – Gótové (Origo Gothica)
- Jordanes (552) – Gótové (Getica)
- Řehoř z Tours (593) – Frankové
- Isidor ze Sevilly (c630) – Gótové (De origine Gothorum)
- Beda Venerabilis (Ctihodný)(731) – Anglové
- Paulus Diaconus (c790) – Langobardi (Historia Langobardum)
- Widukind z Corvey (973) – Sasové (w. byl mnich kláštera v Corvey, severní Porýní-Vestfálsko, který sepsal Rerum Gestarum Saxoniarum libri III, docedené až k roku smrti Oty I.)
2
Q
autor gótského písma
A
Wulfila
3
Q
Vandalové, Svébové a Alani překračují Rýn (= rýnskou hranici)
A
407
4
Q
Římané vyklízejí Británii
A
407
5
Q
Vizigóti plení Řím
A
410
6
Q
Vizigóti získají Akvitánii → tolosánské království (centrum v Toulouse)
A
418
7
Q
Vandalové dobývají Kartágo
A
439
8
Q
bitva na Katalaunských polích - “bitva národů”
A
451
Hunové, Gótové, Durynkové, Gepidové, Burgundi X Západořímská říše, Vizigóti, Sálští Frankové, Alani, Sasové
9
Q
Flavius Stilicho
A
- syn římského důstojníka vandalského původu
- vrchní velitel západní armády
- poručník mladého císaře Honoria
- prakticky vládl Západu v letech 395 – 408
- hájil římské hranice a bojoval proti uzurpátorům
10
Q
Stilicho je popraven
A
408
11
Q
Alarich I. (370-410)
A
- gótský důstojník v římské armádě, který po smrti císaře Theodosia I. roku 395 byl provolán svými soukmenovci králem Gótů na římském území
- za jeho vlády Vizigóti podnikali rozsáhlá tažení na východ i na západ (došli až do Panonie, pak zpustošili Řecko)
- roku 410 (24. 8.) vyplenil Alarich Řím
12
Q
říše Vandalů v Africe
A
429-534
13
Q
Hunové poráží “podmaňují si” Alany
A
370
14
Q
Hunové se přesunují ze střední Asie na západ
A
- století
15
Q
Hunové plení Balkán
A
395
16
Q
vláda Attily (Attilova říše)
A
434/435-453
17
Q
Koho dalšího zahrnovala Attilova říše
A
kromě Hunů zahrnovala i jiné národy (Ostrogóti, Alani, Frankové, Svébové)
18
Q
Attilův spojenec a pozdější protivník v bitvě na Katalaunských polích
A
Flavius Aetius = generál západní armády, často spoléhal na vojenskou pomoc Hunů
19
Q
Kdo zavraždil Flaviuse Aetiuse?
A
Valentinianus III.
20
Q
Kde se odehrála bitva na Katalaunských polích?
A
na území dnešní Francie – v oblasti Champagne
21
Q
Katalaunské pole - na straně Hunů
A
Ostrogóti, Gepidi, a část Franků, Burgundů, Skirové, Herulové, Svébové
22
Q
Katalaunské pole - na straně Římanů
A
Vizigóti (Theodorich I.) a další část Franků a Burgundů, Alani, Sarmati, Sasové, bojovníci z Armoriky
23
Q
Attila vpadl do Itálie a zničil Milán, Veronu, Aquilliu (tažení nedokončeno z neznámých důvodů)
A
452
24
Q
Attila umírá
A
453 - po jeho smrti říši rozdělily jeho synové = rozpad a kmeny se začaly osamostaťnovat
25
bitva na řece Nedao (někde v Panonii - cca dnešní Slovinsko)
454 (455) - germánské kmeny (Svébové, Sarmati, Gepidové atd.) bojovaly proti Hunům -> porážka Hunů a vítězné kmeny získaly svobodu,
26
27
Od kdy je Theoderich Veliký králem Ostrogótů?
od 474 - 526, z rodu Amalů
28
Odoaker
Ricimerův náčelník germanských žoldnéřův a později panovník v Itálii
* po roce 476 se stal prvním neřímským panovníkem, když sesadil posledního západořímského císaře Romula Augusta
* ovládl celou Itálii a svými lidmi byl nazýván králem
* vůči Východořímské říši vystupoval pokorně a jako její služebník; dohodl se Zenonem, že bude vládnout západu a Z. mu udělil titul patricius
* rozšířil říši o část Afriky a Dalmácii
29
Ostrogótu plení Thrákii
roku 486, o rok později oblehli samotnou Konstantinopol
30
Odoaker a Theoderich se domluvili na společné vládě
493 - téhož roku Odoaker zavražděn
31
Kdy Theoderich spravuje Itálii?
493-526
32
sňatková politika Theodericha
jednu dceru provdal za vizigótského krále, druhou za burgundského krále, svou sestru za vandalského krále a sám se oženil s dcerou franckého krále
33
Prameny pro Itálii Theoderichovy doby
* Boëthius (c.481-524, Theoderichův úředník)
* Cassiodorus (c.490-580, Theoderichův úředník)
* Anonymus Valesianus II (Itálie 474-526)
* Ennodius: biskup z Pavie v letech 514-521, autor mnoha dopisů a panegyriku na Theodericha
* Prokopios: popsal historii válek s Ostrogóty, ale také předchozí události v Itálii po 476
* Euqippius: opat jednoho kláštera u Neapole, zemřel po 553; napsal Vita sancti Severini (S. zemřel 482)
* Jordanes: popsal historii všech Gótů až do 551
* Paulus Diaconus: popsal historii Langobardů
34
Válka o Itálii
535-552, Ostrogóti X Byzanc
35
byzantští exarchové (administrativní jednotka byzantské říše)
552-568
36
Geiserich
vandalský král
- roku 429 vpadne 80000 Vandalů do Afriky:
* 430 dobyt Hippo Regius; 435 dohoda s impériem; 439 dobyto Kartágo
* 440 dobyta Sicílie (do 476 kdy byla vydána Odoakerovi)
* Čtyřicátá a šedesátá léta - pirátské nájezdy do Itálie a Řecka
* 455 vyplenění Říma
* 455 anektovány Baleárské ostrovy
* 456 anektována Sardinie
* 469 anektována Korsika
37
vyplenění Říma (Geiserich)
455
38
proč byla říše Vandalů zničena tak rychle, a tak úplně?
* rostoucí izolace Vandalů v místní populaci (agresivně prosazované ariánství)
* neustále snižování vandalského obyvatelstva kvůli válkám (za Geisericha s vnějšími nepřáteli, za jeho nástupců stále více s Maury) a pravděpodobně i klimatickými podmínkami
* změna způsobu života postupně vedla k fyzickému zeslabení a úpadku válečnických schopností
39
obsazení Kartága Justiniánem a říše Vandalů se zhroutila
533
40
Římané se vyloďují v Itálii + dobývají Neapol a obsazují Řím X Gótové
536
41
válka o Itálii 535-540 - role Franků
- na straně Gótů roku 538 vyplenili Milán a zmasakrovali jeho obyvatelstvo a roku 539 zaútočili jak na Góty, tak na Římany a až epidemie úplavice je přiměla tažení ukončit
42
Totila (Badvila)
* Ostrogótský král v letech 542—552, zvolen Góty, aby rozšířil gótské panství ze severu a znovu dobyl Itálii
* Zprvu byl proti Byzantincům velmi úspěšný a dvakrát dobyl Řím; nicméně vyjednávání s Byzancí nevedlo nikam a v roce 550 už Totila nebyl schopen čelit novému úderu (Narses)
* dne 1. 7. 552 došlo u Busta Gallorum (též Taginae) k rozhodující bitvě, ve které padl Totila a 6000 gótských jezdců
43
bitva u Busta Gallorum (též Taginae)
552
44
bitva u Mléčné hory (nedaleko Vesuvu)
552 (východořímská říše (vojevůdce Narses) X Gótové)
45
Langobardi vpadají do Itálie
568, dobyli sever Itálie a založili si své království a během 6. století ovládli většinu území Itálie. Byzanc na zbylém území vytvořila tzv. exarcháty
46
Co jsou exarcháty?
* exarcháty jsou prvním náznakem ústupu od konstantinovského uspořádání správy říše a přejímají pozdější systém themat – exarchové mají jak civilní, tak vojenskou moc
* byly dva a oba zřízeny Maurikem – v Itálii a Africe
47
Byzantská armáda se vyloďuje v Andalusii (Málaga)
552 - na žádost vizigótského šlechtice Athanagilda, který se vzbouřil proti králi Agilovi (549-554)
48
Langobardskému králi Aistulfovi se podařilo dobýt Ravennu
751 = zlikvidoval ravennský exarchát
49
Aistulf obléhá Řím
755/756 - papež žádá o pomoc Pipina Krátkého → 756 je poráží a dobyté území daruje papeži
50
pipinova dotace
756 - počátek papežského státu
51
první khaganát (= císařství)
zakládají Göktürkové, = první turecký stát
52
Vznik Franků
* Francký kmenový svaz vznikl na dolním Rýně v první polovině 3. století sjednocením několika germánských kmenů
* ve 3. století sídlili Frankové na barbarské straně a v polovině 4. Století Římané dovolili Frankům, aby se usídlili na území dnešní Belgie – tzv. sálští Frankové
* Sálští Frankové měli své sídlo v Tournai (roku 430) a poté v Soissons (od roku 486)
* Ripuárští Frankové sídlili v Kolíně nad Rýnem (roku 455) a pak ve městě Trevír (roku 475)
* Frankové nebyli jednolitý kmenový svaz, ale každý kmen měl své vlastní zájmy
53
Počátky Merovejské dynastie podle Řehoře z Tours
Chlogio -> Merovech -> Childerich -> Chlodovech (= Chlodvík) = Ludvík
Prvním historicky doloženým franckým panovníkem byl Childerich, jehož synem byl Chlodvík. Childerich v 60. a 70. letech válčil na straně Římanů proti Vizigótům. Chlodvík vládl až v době po zániku Západořímské říše
54
Chlodvík I.
franský král z rodu Merovejců - původně král sálských Franků
55
Chlodvík I. se stává králem všech Franků
481
55
zakladatel Francké říše = sjednocovatel všech Franků
Chlodvík I.
56
bitva u Soissons
486 - Chlodvík X římský král Syagri - získává západní území
57
Chlodvík I. poráží Alamany
499
58
bitva u Vouillé
507 - Chlodvík I. poráží vizigótského krále Alaricha a ovládá celou Jižní Francii (Vizigóti pouze na Pyrenejském poloostrově)
59
jaký kmen nikdy nezměnil své osídlení a zůstával na jednom místě?
Durynkové
60
manželka Chlodvíka I.
Chrodechilda
61
Chlodvíkovi synové, mezi které rozdělil Franckou říši
synové: Chlodomer (sídlo v Orleáns), Childelbert (sídlo v Paříži), Theuderich (sídlo v Reims), Chlothar (sídlo v Soissons) -> navázali na dobyvačnou politiku svého otce
* bratři museli bojovat proti Bretaňcům, Burgundům atd.
62
jazyk Franků
původní Frankové mluvili germánským dialektem → 1. král mluvící románským jazykem byl Hugo Kapet (10. století) = zrod Francie
63
části Franské říše
1. Akvitánie
2. Neustrie
3. Burgundsko
4. Austrasie
Alamánie a Bavorsko – nebyli úplně včleněni
64
dělení šlechty ve Franské řísi
* Vévodové (Dux) – vedli franckou armádu; byli to vojenští velitelé; podíleli se na vládě
* Hrabata (Comes) – starali se o světské věci
65
vláda Merovejců
481-751 → pak Karlovci
66
vláda majordomů
Pipin I. Starší (cca 580 – 640) + Itta Idoberga (svatá Iduberga)
Grimoald Starší (616?–657)
Childebert Adoptovaný (650?–662)
svatá Gertruda (cca 626 – 659)
svatá Begga (620?–691/693) + Ansegisel, syn sv. Arnulfa z Met
Pipin II. Prostřední (635?–714)
Drogo z Champagne († 708)
sv. Hugo z Rouenu
Grimoald Mladší († 714)
Theudoald (708?–741?)
Karel Martel (688?–741)
Karloman (706/716–754)
Pipin III. Krátký – zakladatel dynastie Karlovců
67
zakladatel dynastie Karlovců
Pipin III. Krátký
68
Burgundsko je součástí Francké říše
534
69
1. Burgundské království
413-437
70
2. Burgundské království (okolí Ženevského jezera)
443-534
71
Turkické jazyky
* JZ (např. turečtina, ázerbajdžánštins)
* SZ (např.kazašština)
* JV (např. ujgurština
* SV (různé sibiřské jazyky)
* A tzv. oghurská skupina, která zahrnuje především vymřelé jazyky: jazyk Chazarů, Protobulharů, euroasijských Avarů a (snad i) Hunů, také ale jazyk Čuvašů, který má dosud milion mluvčích
72
Kdo byli Avaři?
- kočovné etnikum nejasného, zřejmě turkického původu, které nejspíše pocházelo stejně jako jejich pravděpodobní příbuzní Hunové ze stepí střední Asie
- v době od poloviny 6. do počátku 9. století hráli značně velkou roli v politickém uspořádání Balkánu
73
rozrůstání Avarů
* Se svými jmenovci Avary na Kavkaze je spojují podobné znaky na jejich pohřebištích
* Jejich kmenový svaz nebyl příliš početný, ale záhy se rozrostl o kmeny, které byly připojeny dobrovolně i násilím. Patřily mezi ně zbytky Hunů, bulharští Utigurové a především Kutrigurové, kteří zaujali v avarském společenství mocensky významné postavení. Je možné, že se už tehdy objevili v řadách kočovných bojovníků také Slované, především Antové, sídlící mezi Dněstrem a Dněprem. Podle byzantského autora Theofylakta Simokatta to byli právě Avaři, kteří si po roce 602 podrobili mocný antský kmenový svaz.
74
kdy Avaři navazují kontakt s Byzancí + za poplatek bojují v jejich armádě
557
75
Rozpad Avarů
cca 822 (na vrcholu moci 610) - za přispění Slovanských knížat
76
nitranské a blatenské knížectví
vznik smísením zbytků Avarů se Slovany
77
tolosánské království (= vizigótská říše)
418 (JZ Galie, centrem Toulose) - 711(X Arabové)
78
zákoník pro římské poddané v říši Vizigótů
Breviarium Alaricianum
79
Sídla vizigótských králů
Toulouse → Narbonne → Barcelona → Mérida → TOLEDO
80
dobytí Cordoby (od Byzance)
572, vizigótský král Leovigild
81
Leovigild zničil říši Svébů na SV Pyrenejského poloostrova
585
82
vylodění arabsko-berberského vojska na Gibraltaru + bitva u řeky Guadalete
711
83
kdo byl guvernérem Afriky během arabské expanze na Pyrenejský poloostrov
Musa bin Nusair
84
stehování národů: kdy?
2.-6. století, velký pohyb kmenových svazů bcs změna klimatu, posun na jih, populační růst, touha po půdě, zvětšování stád, pohyb Hunů
85
vpád Hunů do Evropy
375
86
ostrogótská říše
568-774, původně u Černého moře, po vpádu Hunů ústup na Balkán → po porážce Odoakera ovládají Itálii
87
konec ostrogótské říše
po bitvě u Vesuvu s Byzancí 553 se začala rozpadat, 555 úplně
88
langobardská říše
568-774, původně na dolním Labi, v 5. století pohyb na jih, v 6. st. ovládají Itálii → 774 ji dobývá Karel Veliký
89
vandalská říše
429-534, z Judska až do Galie a Hispánie (sídlo v Andalusii), 429 založeno nezávislé království s centrem v Kartágu X Řím → 455 ho plení (za krále Geisericha)
90
burgundská říše
443-534, z dnešního Dánska na JV Francie, 530 pod nadvládu Franků
91
anglosaská říše
v 5. století přichází Anglové, Sasové a Jutové na britské ostrovy, 6. století vznik 7 anglosaských království, od 8. st. nájezdy Normanů
92
založení aganátu Velké Bulharsko
632
93
Gepidové poraženi Avary a Langobardy
567
94
bitva u Wogatisburku
631, Frankové (Dagobert poražen) X Sámo
95
Langobardi dobývají Itálii
568
96
bitva u Vouille
507, vizigótská říše je omezena pouze na Pyrenejský poloostrov
97
vláda Karla Velikého jako franckého krále
768-814
98
vláda Karla Velikého jako římského císaře
800-814
99
španělská marka
území (několik hrabství spravovaných markrabětem) na okraji Francké říše
100
rozdělení Francké říše na 3 části (pomocí čeho)
843, Verdenská smlouva
101
měna za Karla Velikého
stříbrný denár
102
Štrasburské přísahy
842 (mezi Ludvíkem N. a Karlem H. o postupu Lotharova území
103
mezi koho se rozdělila Francká říše na základě Verdunské smlouvy
Ludvík Němec - území Německa
Karel Holý - území Francie
Lothar - Alsasko, Lotrinsko, Burgundsko
104
bitva u Poitiers
732, Karel Martel vítězí nad muslimy - zastaven postup, emír Abdar Aluman umírá
105
Arabové dobývají Avignon
734
106
Frankové dobývají Barcelonu
801, Arabové odraženi
107
východofrancká říše (= Německo)
843-962, dříve zde kmeny, ale Karel Veliký místní vévody nahradil svými lidmi
107
Vikingové obléhají Paříž
885
108
synové Ludvíka Němce
Karloman, Ludvík III. Mladší, Karel III. Tlustý (od 888 císařem - vládl celé říši)
109
Konec Karlovců na východě
911
110
zakladatel ottonské dynastie
Jindřich I. Ptáčník - dynastie 919-1024
111
smlouva v Řezně
921
112
bitva na Lešském poli (na Lechu)
955, Otta I. poráží Maďary
113
vláda Otty I.
936-973
114
bitva na řece Recknitz
955, Otta poráží Obodrity a další Slovany nespokojené s německou kolonizací
115
manželka Otty I.
Adelheid (dědička ITA království)
116
Korunovace Otty I. a Adelheidy na císaře/ovnu
962, papež Jan XII.
117
Václav se stává vazalem (lehce nedobrovolně) Jindřicha Ptáčníka
929
118
Jindřich Ptáčnik I. poráží Maďary
933
119
kým byl unesen Otta III.
Jindřichem Hašteřivým - 984 ho vrací, během vzpoury Slovanů proti tomuto mladému císaři
120
regentky Otty III.
v Něm. matka Theofano, v Ita babička Adelheid
121
Od kdy je Hvězdno arcibiskupstvím?
r. 1000
122
Jindřich II. (Oton, ale syn Jindřicha Hádavého) je korunován na císaře
1014
123
Kanonizace Jindřicha II.
1146
124
sálská dynastie
1024-1125
125
vznik Západofrancké říše
843 (= Verdunská smlouva) - vládne Karel II. Holý
126
smlouva z Meersenu
870 (dělení středofrancké říše)
127
zvolení Hugo Kapeta
987 - z rodu Robertovců (po vymření Kapetovců)
128
Dohoda mezi Francií a Normany - Normani dostali územní (Normandii) za slib lenní věrnosti
911
129
Vikingové přepadávají klášter v Lindisarne (Anglie)
793
130
Vikingové dobývají Paříž
845
131
Leif Eriksson objevuje Ameriku
1000
132
bitva u Edingtonu
878, Normané poraženi germánskými kmeny Sasů a Anglů pod vedením Alfréda Velikého
133
Vikingové na Island
870
134
Vikingové v Grónsku
10. st., Erik Rudý
135
Vikingská společnost: 3 stavy
nesvobodní otroci, svobodní rolníci, řemeslníci/ válečníci, jarlové (= šlechta)
136
Vikingská obchodní centra
Birka, Helgö, Hedeby, Kaupang
137
dobytí Toleda
1085, rozhodující milník reqonguisty
138
bitva u Las Navas de Tolosa
1212, maurové utrpěli porážku (papež Inocenc III. z ní udělal křížovou výpravu)
139
dobytí Granady
1492, křesťané plně dobývají Pyrenejský poloostrov
140
bitva u Covadogy
cca někdy 718-722, zajistila nezávislost Asturského království a, v dlouhodobějším měřítku, přežití křesťanských držav v severní Ibérii. Protože zde započala obnova křesťanské nadvlády nad Pyrenejským poloostrovem, jedná se v retrospektivním pohledu o začátek reconquisty
141
bitva u Guadalete
711
142
arabsky Córdóbský emirát
Al-andalus
143
Křesťanská království na severu Pyrenejského poloostrova
Leon, Kastílie, Aragon, Navara, Galicijské království, Barcelonské království
144
Co je to tajf?
vznikají po zániku Cordóbského chalífátu 1031 = menší samostatné státy
145
Bitva u Allarcas
Leon, Castilie, Aragon X arabové (výhra)
146
bitva u Poitiers
732, Karel Martel X arabové
147
Portugalci dobývají Lisabon
1147 (pomůže část sil z druhé křížové výpravy)
148
Anglie pod nadvládou římské říše
43-410 (keltové)
149
Aglosaská doba Anglie
410-1066
150
V Anglii Normani
1066-1458
151
bitva u Stamfordského mostu
1066, král Harold III. X norský král (umírá) → 3. uchazeč o Anglický trůn Vilém, vévoda Normanský se pak vyloďuje v Anglii a obsazuje dřevěný hrad Hastings (bitva u Hastings 1066)
152
bitva u Hastings
1066, Vilém (Dobyvatel) vítězí nad Haroldem III. a stává se anglickým králem
153
první arcibiskup cantenburský
597, Augustin z Cantenbury
154
7 anglosaských království (vláda sedmi království) - heptarchie
Kent (Jutové); Sussex, Essex, Wassex (Sasové); East Anglia, Mecia, Northambria (Anglové)
155
sjednocení sedmi anglických království
850 (král Ecgberht)
156
sv. Patrik (kdy)
1. pol. 5. století
157
Beda Ctihodný dokončuje Církevní dějiny anglického národa
731
158
bitva u Fontenouy
841
159
založení biskupství v Řezně
739
160
