14. Krize předhus. Čech a hlavní vývojové etapy hus. revoluce 1419-1485; husitská a pohusitská kultura Flashcards
vláda Václava IV.
1378-1419
opozice proti Václavu IV.
- hodně se opíral o nižší šlechtu + celkem pasivní politika → to vadí mocným rodům př. Rožmberkové (Č. Krumlov), páni z Hradce (JH), páni z Rýzmburka + př. nejvyšší purkrabí Ota z Bergova
ustanovení panské jednoty a pokus o násilné ovládnutí panovníka
1394, vede Jošt + Ota z Bergova → Václav IV. vězněn na Hradě → pomáhá mu Jan Zhořelecký, který odsazuje Kutnou Horu a panskou jednotu zahání do J Čech → DOHODA že bude propuštěn, pokud se vzdá xy hradů (x Zlatá Bula Karla IV.)
Václav IV. propuštěn ze zajetí
1395, s dohodami nesouhlasí, ale po smrti Jana Zhoř. je k jejich přijetí donucen Joštem a Zikmundem
vláda předána tzv. radě čtyř
1401 - úpadek královské moci
složení rady čtyř
pražský arcibiskup Olbram ze Škvorce, Jindřich z Rožmberka, Ota z Bergova a Jan Krušina z Lichtenbergu
Václav IV. ztrácí říšskou korunu
1400, nástupcem zvolen Ruprecht Falcký
Václav uvězněn (pro změnu) Zikmundem
1402, Vídeň
demografická krize v Čechách i Evropě
- mor = populační deprese → úbytek pracovní síly, pokles zemědělské produkce, pokles příjmů šlechty (první snahy o samostatné podnikání), mor jako “boží trest” za ↓ morálky církve, lidé více nakloněni k “populistů” (změnám)
- stagnace ekonomiky nedokázala vyrovnat populační růst
- pustnutí venkova
- pokles reálné ceny mince - vyčerpání ložisek drahých kovů
- více daní k zabezpečení státu
krize papežství
- změna ve vnímání církve - hlavně Francie, kde se panovník snaží o svrchovanost nad církví
- papežské schizma (od 1378 dva papeži) - řeší kostnický koncil, volí Martina V.
prameny (Husiti)
staré letopisy české, Husitská kronika Vavřince z Březové (1419-1421), Kronika Mikuláše Biskupce z Pelhřimova (1420-1444), Kronika Bartoše z Drahonic (1419-1443)
literatura (Husiti)
František Palacký
Josef Pekař
František Šmahel - Husitská revoluce, Husitské Čechy, Jeroným Pražský…
Petr Čornej - Lipanská křižovatka, Žižka
Josef Macek - Jan Hus, Husitské revoluční hnutí
Robert Kalivoda - Husitská ideologie
umírá Jan Žižka
1426
bitva u Lipan
1434
husitská revoluce
1419-1434
formování myšlenek husitství
1391
kým se inspiroval Jan Hus
Johnem Wiklefem
na KU zakázány Wiklefivy myšlenky (spor německých a českých profesorů)
1403
dekret kutnohorský
1409 - Václav IV. mění zastoupení na KU ve prospěch Čechů 3:1
co řešil pisánský koncil
1409 - zvolení papeže Alexandra V. + stále papeži Benedikt a Řehoř = trojpapežství
Zikmund získává říšskou korunu
1411 (Ruprecht umírá 1410 - pak Jošt ten umírá 1411)
demonstrační pálení Wiklefových spisů pražského arcibiskupa (Alexandr V.)
1410
klatba na Jana Husa
1411 - protože se nedostavil do Říma vysvětlit svoje myšlenky
Husovi je zakázaná Praha
1412
kostnický koncil
1414-1418
upálení J. Husa
6.7.1415
list české šlechty
reakce na upálení Husa - iniciátory nejvyšší purk. Čeněk z Vartmberka a moravský zemský hejtman Lacek z Kravař
dva směry husitství
učený (umírněný) husitismus
radikální husitismus - centrem Sezimovo Ústí pak Tábor
- pražská defenestrace, která startuje husitskou revoluci
30.7.1419, v čele s Janem Želivským
svatováclavská synoda
1418
založen Tábor
1420
4 pražské artikuly
1420, Jakoubek ze Stříbra
1. přijímání podobojí
2. potírání smrtelných hříchů
3. svobodné kázání slova Božího
4. zákaz světského panování kněží
bitva u Domažlic
1431
soudce chebský
1432, výsledek schůzky husiti x křesťané v Chebu o obhájení husitských myšlenek
basilejský sněm/ koncil (o artikulech)
1433, Jan Rokycana, Mikuláš Biskupec z Pelhřimova, Petr Pejn, Oldřich ze Znojma
Hus se stává mistrem svobodných umění na KU
1396
arcibiskup v době husitské revoluce
Zbyněk Zajíc z Házmburka
vůdčí osobnost (po upálení Husa) kněžích praktikující podobojí
Jakoubek ze Stříbra
co předcházelo defenestraci 30. července?
- července se vyměnila městská rada Nového Města pražského ve prospěch nereformních
Jaký papež svolal Basilejský koncil?
Martin V.
basilejská kompaktáta
1446 - přijat koncilem a husity, NE PAPEŽEM
bitva u Lipan
- května 1434
Zikmund přijat za českého krále
1436 → ale 1437 umírá ve Znojmě
na trůně je Albrecht Habsburský
1438 - a vojenskou podporou, ALE 1439 umírá
období bezvládí (landfrýdy)
1439-1452
Východočeský landfrýd
1440, převaha kališníků, 1444 Jiří z Poděbrad, 1448 ovládnutí Prahy
strakonická jednota
1449, katolická šlechta, Oldřich II. z Rožmberka
Jiří z Poděbrad zvolen správcem země
1452-1458
složení gubernátorské rady
5 pánů, 5 rytířů, 2 měšťané
Korunovace Ladislava Pohrobka
1453 - 1457 umírá
Jiří z Poděbrad zvolen českým králem
1458
Pius II. ruší kompaktáta
1462
vznik Zelenohorské jednoty
1465
= uskupení katolické šlechty vedené Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka
křížová výprava proti českým zemím ( Korvín)
1468-1469
- Matyáš Korvín
korunovace Matyáše Korvína
1469 v Olomouci
Jiří z Poděbrad umírá
1471
kutnohorský náboženský mír
1485, mezi katolíky a kališníky na 31 let
nástupnictví řeší Olomoucké dohody
1479 (neřeší náboženskou otázku)
- Vladislav získává Čechy
- Matyáš Moravu, Slezsko, Lužici
→ pokud první zemře Korvín, jeho země budou za výkupné připojeny k Čechám, pokud Vladislav, Čechy budou bez výkupného připojeny
křížové výpravy (proti husitům)
1420 (Zikmund Lucemburský), 1421, 1427, 1431 a 1468 (proti Jiřímu z Poděbrad)
Kandidáti na český trůn po smrti Jiřího z Poděbrad
Vladislav Jagelonský
X
Matyáš Korvín
Svatováclavský sněm
1479 - král se smiřuje s panskou jednotou, šlechta uznává Vladislava za krále, navráceny statky, které šl. přišla ve válce 1467
umírá Matyáš Korvín
1490 + Vladislav je zvolen uherským králem → rezidencí je Budín (F Praha)
spor o zasedání v lavicích
1455-1485 - nakonec vyřešen počtem 12 pánů a 8 rytířů
Vladislavské zřízení zemské
1500, autor Albrecht Rendl z Oušavy
svatováclavská smlouva
1517
nejvyšší český purkrabí za Ludvíka Jagellonského
Zdeněk Lev z Rožmitálu
bitva na Vítkově
červenec 1420 - Husté proti 1. křížové výpravě (míšenští a rakouští jezdci)
bitva u Sudoměře
březen 1420
bitva o Tábor
červen 1420
bitva u Mostu
srpen 1421 - pražské vojsko poraženo míšenským markrabětem Fridrichem
bitva pod Vyšehradem
listopad 1420 - H poráží Zikmunda Lucemburského
bitva u Kutné Hory
prosinec 1421 - H prohrávají proti 2. křížové výpravě Zikmunda Lucemburského → ale v lednu vojsko rozprášili
obléhání Karlštejna
květen-listopad 1422 - neúspěšné
bitva u Hořic
duben 1423 - orebité (Jan Žižka) poráží oddíly Čeňka z Vartenberka
bitva u Skalice
leden 1424 - Jan Žižka porazil vojsko východočeských pánů
bitva u Malešova
červen 1424 - Východočeští husité vedení Janem Žižkou dosáhli rozhodného vítězství nad armádou vojenské koalice složené z pražanů a českých katolických a kališnických feudálů
bitva u Ústí nad Labem
červen 1426 - s husitská vojska odrazila vpád Saských, Durynských, Hornolužických a Míšenských žoldnéřů vedených Bosem z Fictumu
bitva u Náchoda
srpen 1427 - 3. křížová výprava (předvoj) - prohra Husitů, ale výprava nepostoupila dál do vnitrozemí
bitva u Zbraslavi
duben 1429
bitva u Domažlic
srpen 1431 - Husité poráží IV. křížovou výpravu v čele s Fridrichem Braniborským
bitva u Strauchova dvora
srpen 1423 - poprvé střet husitů a husitů, Jan Žižka porazil vojsko pražanů vedené Divišem Bořkem z Miletínka
bitva u Tachova
srpen 1427 - vojska 3. křížové výpravy uprchla před husity pod velením Prokopa Holého
Jan Žižka umírá
1424 u hradu Přibyslavi