1. Antické dědictví a evropská raně středověká civilizace Flashcards
Konstantinův toleranční edikt = Edikt Milánský
313
příchod Hunů do Evropy
375
nástup Diocletiana – nová epocha dominátu
284
konec západořímské říše
476
Kdo zavedl systém tetrarchie (= čtyřvládí) - vládce (ceasarové) V a Z + jejich nástupci (augustové)
Dioclecián (284-305)
Vláda Diocleciána
- vládl 20 let ->pak odešel do důchodu (to se moc nestává) ->po něm vládli nástupci
- zajistil hranice na Rýně a Dunaji
- zajistit vnitřní klid, zamezit uzurpaci
- administrativní reforma –prefektum=civilní správa ->dělení na diecéze ->diecéze nad nimi prefekt -> provincie toto zmenšilo počet uzurpací
- zavedl ekonomickou reformu
- zvýšil velikost armády
- pronásledování křesťanů
- země rozdělena na 4 prefekty
pád tetrarchie (boj o moc)
306
dělení armády od Diokleciána
pohraniční (hájila Limes) a mobilní
Dioklecianus se ujímá vlády
284
kdy a koho si Diocleciánus určuje za spoluvládce pro oblast Západu
Maximian
vznik kolegia čtyř císařů (2 caesači a a augustové – jeden a jeden na každé straně)
293
abdikace Diocleciána a Maximiana
305
umírá západní augustus - za ‘nelegitimního’ nástupce provolán jeho syn Konstantin = tetrarchie se hroutí
306
bitva u Mulvijského mostu (Konstantin poráží císaře Maxentia a stává se císařem západu)
312
Konstantin Veliký se stává císařem západu i východu → po bitvě u Chrysopole, kde poráží východního císaře Liciniuse
324
kdo vyhlásil Edikt Milánský 313
Konstantin
Nikájský koncil = sjednocení křeťanství
325
Nové hlavní město - Konstantinopol
330
Konstantin umírá (těsně před se nechává pokřtít)
337
Synové Konstantina - nástup dynastického systému
Constantinus II. (337-340); Constans (337-350); Constantius (337-361) → v rámci dynastie ještě Julianus Apostata (361-363) - pohan; a pak ještě Jovianus (363-364)
Jaký dynastie navazuje na Konstantinově
Valentinianova
zlaté mince (ražené Konstantinem)
cca 312 v Byzanci - 11. století
poprvé ražen solidus
309
ražení dinárů
700
bitva u Hadrianopole
378 - Římské vojsko poraženo Huny, Vizigóty a Alamany
Theodosiova dynastie
Theodosius I. Veliký - 379-395
Východ
(Flavius) Arcadius (Augustus) (395–408)
(Flavius) Theodosius II. (408–450)
Marcianus (450–457)
Západ
(Flavius) Honorius (395–423)
(Flavius) Constantius III. (421)
(Flavius Placidius) Valentinianus III. (425–455)
Výsledky 1. nikajského koncilu
- Nicejské vyznání – text kréda, kterým se vyznává božství Ježíše Krista
- Odsouzení ariánství popírající Ježíšovo božství jako herezi
- Snaha o smíření s dalšími herezemi: novatiáni, melitiáni (obdoby donatistů) a omezení pravomocí Melétia z Lykopole, nutnost opětovného křtu pro pauliány, stoupence adopcionismu Pavla ze Samosaty
- Metoda pro výpočet data Velikonoc nezávislá na židovském kalendáři a pesachu. V té době se používaly dva způsoby, římský a alexandrijský a nikajský koncil se rozhodl pro ten alexandrijský, který se užívá až do současnosti.
- Vyhlášení patriarchátů – velkých církevních provincií, nad kterými měli pravomoci biskupové v Římě, Antiochii a Alexandrii
- Formulování kanonických zákonů, počátek kanonického práva
existence rýnské hranice mezi Germánií a Římem
cca 50 př.n.l. – 200 n.l.
kmeny na rýnské hranici
Sasové, Frankové, Burgundi, Alamani, Svébové, Langobardi, Vandalové- Hasdingové
dunajská hranice
Gótové (Vizigóti, Ostrogóti), Sarmati, Alani, Gepidi, Herulové, Vandalové- Hasdingové
novoperská říše (Sásánovská říše)
224-651
dělení civilní správy říše
prefektury → diecéze → provincie
Diokleciánovo pronásledování křesťanů
303-305
Konstantin (na Z) si rozdělil sféry vlivu s Liciniusem (na V)
313
vláda Konstantina Velikého
306-337
je povoleno uctívat jakéhokoliv boha, kterého si poddaní vyberou
313
křesťanství státním náboženstvím
391 (vláda Theodosiuse I.)
poslední rozdělení římské říše (pak už nikdy nebyla spojena)
395 mezi 2 syny Theodosia I. (Honorius – císař na Západě; Arcadius – císař na Východě)
Stilicho je popraven
408
Vizigóti vyplení Řím
410
Aetius je zavražděn
454
Romulus Augustus je sesazen
476
Julius Nepos je zavražděn
470
Syagrius je poražen Chlodvíkem a zabit
486
Flavius Aëtius
- Syn římského generála, narozen cca 390
- Rukojmí u Alaricha (asi 405) a později Hunů, na jejichž vojenskou pomoc mnohokrát spoléhal
- Vrchní velitel západní armády (od 429), patricius (od 434). Konzul (v letech 432, 437, 446, 454)
- Vítěz nad Franky 432, Juthungy 43, Burgundy 436 (zbytek usídlen v Savojsku 443), usídlil Alany ve střední Galii, uznal faktickou nezávislost Armoriky a Visigótů 440, postoupil Hunům část Pannonie (cca 430), ale porazil je rozhodným způsobem v 451
zánik západořímské říše
476
Flavius Ricimer
- římský vojevůdce, který ovšem pocházel hned z dvou barbarských královských rodů (po otci Svéb, po matce Visigót)
- Strýc burgundského krále Gundobada (burgundsý rál Gundiok si vzal ženu Ricimerovu sestru).
- sloužil pod Aëtiem a pak císařem Avitem, který mu udělil hodnost magister militum (456)
- porazil Vandaly u Korsiky a na Sicílii.
Ravenna
Císař Honorius si ho v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v Miláně
války s Persií
- jeho protivníci: Kavades I. (488 – 531) + Chosroes I. (531 – 579)
- válku zdědil od Justina I. (válka 526 – 531)
→ pak znovu 540-557 (10 let mír a znovu)
věčný mír ve válce s Persií
532 (vydrží 8 let)
legislativní činnost Justiniana I.
Codex justinianus
- sbírka zákonů z roku 529 (druhé vydání následovalo 534)
- obsahuje zákony císařů od 2. století po Justiniána (včetně)
- pokračování zákoníku - DIGESTA a také příručka pro studenty práva INSTITUTIONES
- zákony vydané po roce 534 byly soustřeďovány do sbírky NOVELLAE a byly už psány řecky (dříve jenom v latině = velký obrat)
- všechny tyto 4 publikace byly později nazvány CORPUS IURIS CIVILIS (“Soubor práva občanského”) - protiklad k právu církevnímu; civilní právo
povstání Níká
532 (povstání obyvatel v Konstantinopoli proti Justiniánovi a jeho vládě
- bylo potlačeno za cenu 30000 mrtvých
- velká část města lehla popelem, včetně chrámu Hagia Sofia, který byl vystavěn v roce 415 (a předtím už v roce 360)
znovu otevření Hagii Sofii
415
konec antické filozofie
v roce 529 n. l. dává císař Justinianus zavřít pohanské filozofické školy (hlavně platónská Akademie v Athénách - založena 387 př.n.l.) - inteligence odchází do Persie
pandemie dýmějového moru
541-542 (pak dalších 15 vln 542-750)
pandemie Černé smrti
1347
