Vývojová psychologie I Flashcards
Novější teoretické přístupy
Lifespan psychology (Paul Baltes) a ekosystémové koncepce (Urie Bronfenbrenner)
Paul Baltes
- několik univerzit v USA
- psychologické studie moudrosti
- kognitivní stárnutí a plasticita mysli
- sociální scénáře stárnoucí společnosti
- ucelená koncepce Lifespan Psychology
Lifespan Psychology
autor Paul Baltes
- poprvé v celistvé podobě publikována v roce 1987
- vývoj je celoživotní proces (žádné období není významnější než jiné)
- vývoj je multidimenzionální (bio-psycho-sociálně-spirituální)
- vývoj je multidirekcionální (může narůstat a zároveň ubývat
- plastický (schopnost změny)
-kontextuální
-vývoj je výsledek interakce vývojových vlivů:
- normativní věkově vázané
- normativní historicky vázané
- nenormativní životní události
Urie Bronfenbrenner
Ekosystémová teorie vývoje
- narozen v Moskvě, od 6 let v USA
- aplikace teorie a výzkumu v praxi
- mírové aktivity: mezinárodní komunikace vědců (inicioval výzkum v USA, Číně, Rusku)
Ekosystémová teorie vývoje
autor Urie Bronfenbrenner (1979)
- důsledný systémový přístup
- vývoj se vždy odehrává v určitém kontextu
- kritizoval výzkumy v laboratořích (měly by probíhat v přirozených podmínkách)
- člověk je vždy současně zdrojem, procesem i výsledkem vývoje ( vl. aktivita )
- mikrosystém (primární skupiny) / mezosystém (vztahy mezi 2 a více mikrosystémy) / exosystém (např. pracoviště rodičů) / makrosystém (celkové klima ve společnosti atd) / chronosystém (změny v čase)
- vývojový potenciál prostředí
-
vývojové trajektorie
-ekologická tranzice - přestup z jednoho prostředí do druhého - vývojové efekty primárního prostředí
- vývojové dyády (transkontextuální dyáda)
- kvalitní komunikace mezi prostředími
Přehled teorií vývoje
- Endogenistické (biologizující)
A. Racionalistické, růstové
B. Iracionalistické - Exogenistické, sociologizující
- Interakcionistické, syntetizující
Endogenistické teorie
A. Racionalistické
- filozofická tradice nativismu (Descartes, Leibniz, Platon)
- dítě je ve své přirozenosti dobré, máme jej nechat volně růst (Komenský, Rousseau)
- Arnold Gessel - pozorování kojenců, pozorování jejich růstu a zrání, maturace motorického vývoje
- vývoj člověka jde podle něj zevnitř
B. Iracionalistické
- předpoklad vrozeného, ale teorie jsou fatalistické
- psychoanalýza - S. Freud - pět stadií psychosexuálního vývoje
Arnold Gessel
Endogenistická racionalistická teorie vývoje
- pozorování vývoje a zrání kojenců, zejména motorický vývoj (zákonitosti) - dodnes platí
- vývoj člověka jde zevnitř
Pět stadií psychosexuálního vývoje podle Sigmunda Freuda
- Orální (0–1 rok)
- Anální (1–3 roky)
- Falická (3-6)
- Latence (6-11)
- Genitální stadium
Problém Freuda je, že nechápe vývoj jako celoživotní proces, dnes se jeho koncept nepoužívá
Podle Matějčka se i ve fázi latence dějí významné vývojové věci - např. přijetí vlastní sexuální role, projev specificky lidského chování k dítěti
Exogenistické teorie vývoje
- rozhodující význam pro vývoj mají vnější faktory a zkušenost
- extrémní podoba: behaviorismus J. Watsona
- psychologie je redukována na pozorování z vnějšku
- nedoceněná vlastní aktivita člověka a jeho prožívání
- v nových teoriích je věnována pozornost prostředí, ale vyváženě
Syntetizující teorie vývoje
Všechny vlivy působí v interakci
Josef Koščo - biodromální psychologie (1968) - vývoj je celoživotní proces
Orientace:
- idiografická - popis vývoje jedince, např. případová studie
- monotetická - obecný popis zákonitostí vývoje, které platí obecně
Erik Erikson - psychosociální vývoj
- utváření osobní identity a vývoj ega, struktura vývoje se dělí do 8 stadií a každé je popsáno v podobě krize
- pricnip epigenetický
- kojenec - důvěra / nedůvěra
- batole - autonomie / stud
- předškolák - iniciativa / vina
- mladší školák - výkonnost / méněcennost
- dospívání - identita / zmatení rolí
- raná dospělost - intimita / osamělost
- dospělost - generativita / stagnace
- stáří - integrita / zoufalství
Jean Piaget - kognitivní vývoj (5 stadií)
- senzomotorická inteligence (0–2 roky)
- předpojmové a symbolické myšlení (2–4 roky)
- názorné myšlení (4–7/8 let)
- konkrétní operace (8–11/12 let)
- formální operace (do dospívání)
Lawrence Kohlberg – morální vývoj (3 stadia)
1. Prekonvenční morálka (0–6 let) - nezná normy a pravidla, nápodoba, ztotožnění, instrumentální hedonismus - vyhnu se trestu
2. Konvenční morálka (školní věk) – přijalo určité normy, vybírá si vzory, sílí konformita
3. Postkonvenční morálka - charakter je regulátorem chování, mravní perfekcionismus
Obecné otázky periodizace vývoje
– zastánci vývoje jako plynulého procesu odmítají členění do stadií
X názor, že vývoj probíhá ve fázích, ale nevíme, zda jsou obecné fáze nebo jen dílčí (např. v kognitivní oblasti)
problémem je **stanovení hranic jednotlivých období **(různá kritéria – biologická, sociální)
odlišnosti v anglosaském pojetí – zde adolescence již od 11 let, u nás od 15 let
příklad starých periodizací vývoje:
- např. za doby J. A. Komenského byla snaha vývoj, zejména dětství, rozčlenit
- děvčata se nebrala v úvahu, sedělo to jen na chlapce
Plasticita vývoje
- míra modifikovatelnosti vývoje, možnost změny X jasná stadia vývoje
Po 2. světové válce dva proudy:
- psychoanalyticko-klinický:** John Bowlby + René Spitz **(dojde-li k separaci matka/dítě v útlém věku, má to trvalé následky
- Bowlby nezkoumal, co jí předcházelo
- metodologicky nepřesné
- experimentální: Konrad Lorenz
- existují **kritické periody **(imprinting)
- dnes již nemluvíme o kritických periodách, ale senzitivních periodách (učení řeči - 1-2,5 let)
Podpora myšlenky plasticity vývoje: Ann + Alan Clarke
Resilience:
- individuální psychická odolnost, nezdolnost (opakem je zranitelnost)
- co dítě zažije v útlém věku, nemusí mít nutně negativní následky
- 70. léta 20. století
- sebenapravující tendence: děti rezilientní proti stresu
- A. Mastenová, M. Rutter, E. Wernerová
- Zdeněk Matějček, Zdeněk Dytrych: “Riziko a resilience” 1998 – článek v ČS psychologii
- Jan Křivohlavý - knihy Psychologie nemoci, Psychologie zdraví – resilience v kontextu psychického a fyzického zdraví
- resilience obsahuje i jakýsi vývojový potenciál
Dva proudy plasticity vývoje
1. Psychoanalyticko-klinický
- John Bowlby + René Spitz
- dojde-li k separaci dítěte od matky v útlém věku, má to trvalé následky po celý život
- Bowlby nezkoumal, co předcházelo separaci od matky
- metodologicky nepřesné
- separační reakce apod.; trvalé následky
2. Experimentální
- Konrad Lorenz
- kritické periody (imprinting)
- dnes: senzitivní periody vyšší citlivosti
Podpora myšlenky plasticity vývoje
Ann + Alan Clarke
Rozlišují formy mateřské deprivace:
- co předcházelo k tomu, že se dítě ocitlo bez matky (matka nemá zájem X matka jde na operaci a o dítě se nemá kdo postarat)
- co následuje oddělení dítěte (+ je oddělení krátkodobé či dlouhodobé?)
Dítě není pasivním příjemcem vlivů
- např. pěkné dítě spíše přivolá zdravotní sestru X ošklivé a uplakané dítě bude mít problém s péčí o něj -> záleží na temperamentu dítěte i na předchozích zkušenostech
Pro poznání příčin nutno provés změnu
- např. vyšetřuji dítě, které je opožděné ve vývoji, nemůžu bez důkladné anamnézy říct, zda je mentálně retardované - může to být způsobeno důsledkem psychické deprivace (nezájem rodičů o dítě apod.)
- dříve často docházelo k špatné diagnostice dětí v dětských domovech
- náprava deprivace je možná (X retardace není) - psychické potřeby dítěte je možné uspokojovat dodatečně
- ne kritické periody, ale senzitivní období (ALE v organogenezi kritické periody skutečně jsou!)
Interakce– vzájemné působení vlivů, např. dítě, které se narodí s viditelným mentálním postižením (např. Downův syndrom) je rizikové především proto, že u rodičů mohlo dojít ke zklamání (nečekali, že se jim narodí postižené dítě) – postižení samotné z psychologického hlediska není tolik rizikové
Resilience
- individuální psychická odolnost, nezdolnost (opakem je zranitelnost)
- co dítě zažije v útlém věku, nemusí mít nutně negativní následky
- léta 20. století
- sebenapravující tendence: děti rezilientní proti stresu
- A. Mastenová, M. Rutter, E. Wernerová
- Zdeněk Matějček, Zdeněk Dytrych:* “Riziko a resilience”* 1998 – článek v ČS psychologii
- Jan Křivohlavý - knihy Psychologie nemoci, Psychologie zdraví – resilience v kontextu psychického a fyzického zdraví
- resilience obsahuje i jakýsi vývojový potenciál
Definice resilience podle Mastenové:
= proces, schopnost i výsledek úspěšné adaptace člověka na vzdory nepříznivým či ohrožujícím podmínkám
- nejedná se pouze o rys osobnosti; je to i jakýsi proces
- je evidentní až ve chvíli, kdy na člověka působí nějaká zátěž -> pokud člověk nikdy žádnou zátěž nezažil, není možné zjistit míru resilience
- trojí podoba:
- dobré výsledky vývoje navzdory vysokému riziku
- zachovaná kompetence i pod trvalou zátěží
- zotavení z traumatu a následné dobré prospívání
výzkum resilience se soustředí na protektivní faktory (ochranné, protiklad rizikových faktorů)
- resilience je širší pojem než odolnost
odolnost: rezistence proti destrukci, schopnost zachovat si integritu při zátěži
resilience navíc obsahuje: složka vlastního pozitivního rozvoje, růstu, utváření, zrání, vytváření nových dovedností atd.
- posttraumatický růst osobnosti (psychologové zabývající se pozitivní psych.; nové téma)
Protektivní faktory resilience
- tlumí účinek rizikových ohrožujících faktorů, posilují sebevědomí a „self-efficacy“ -> aktivita, změna; ALE nutně samy o sobě nevedou k resilienci
jejich účinek je zřetelný pouze u „high-risk“ populace
- u dětí dnes studovány velmi často: válečné konflikty, přírodní katastrofy, teroristické útoky, únosy, dramatická odloučení od rodiny
- obecné protektivní faktory platné ve všech kulturách: intenzivní rodičovská péče (citový vztah, i k náhradním osobám), sebedůvěra, vědomí příslušnosti ke skupině, víra, inteligence a jiné kompetence dítěte
Podle věku dítěte:
- útlý věk - „easy“ temperament, přizpůsobivé, aktivní, sociabilní, zvladatelné a příjemné děti
s temperamentem se těžko něco udělá; pokud se dítě potřebuje vybít, doporučuje se mu třeba dát kousek papíru k roztrhání apod.
- předškolní věk- samostatnost i schopnost požádat o pomoc
je možné aktivně ovlivnit míru jejich resilience (když je vedeme k tomu, aby byli samostatní)
vhodné děti formou hry připravit na krizové situace (např. ztracení se v obchodě)
-školní věk a dospívání - dovednosti komunikovat, schopnost řešit problémy, koníček, zdravé sebevědomí, kamarádský vztah, interní místo kontroly (vědomí vlastní účinnosti – ví, že svůj život může do určité míry ovlivnit)
V rodině:
- úzký emocionální vztah, důvěra a bezpečí, pečovatelské chování, duchovní dimenze, širší sociální podpůrná síť
resilientní chlapci – dobrý mužský vzor pro identifikaci - maskulinní, ale zároveň dokázal vyjadřovat city
- do dospívání zranitelnější (ještě stále lpí na mateřské postavě), resilientnější až ve fázi adolescence (identifikace s vlastní sexuální rolí)
resilientní dívky – vzor pečující, zvládá svou práci, emancipovaná, zaměstnaná matka (zvládala práci i rodinu)
v mladším školním věku resilientnější, v dospívání a adolescenci méně
Největší vliv na individuální resilienci má:
- temperament
- kompetence (schopnosti a dovednosti)
- sebehodnocení
je možné posilovat resilienci – snížit rizika, zvyšovat sebeúctu, rozšiřovat kompetence a zdroje sociální opory
Prenatální období a jeho význam pro další vývoj (obecně)
- zájem psychologů od 70. let 20. století
- profesionální zájem rovněž genetici, embryologové, gynekologové, porodníci, neonatologové
- staré názory na těhotenství: pasivní období, „čekání na dítě“, plod jako nevyvinutá, ne zcela lidská bytost - prenatálnímu období je dnes přikládán velký význam
Matějček, Langmeier:* Počátky našeho duševního života (1986)* – tato kniha není dodnes překonána v tom, že přinesla poznatky ve velmi kondenzované podobě, s fotografiemi apod.
Možnosti výzkumu:
- dříve omezené (zdravotní a etické důvody)
- při operativním odebrání plodu
- pozorování nedonošených dětí
**- moderní technika: ** nitroděložní fotografie (Lennart Nilsson), ultrazvuk, kardiotokograf, fetální EEG
Co víme:
psychický stav matky ->* základy psychiky dítěte* (biochemická cesta) – úzkost, stres, kladné emoce
- rodičovské postoje se utvářejí už od dětství, jsou ovlivněné tím, s jakým partnerem žena přivádí dítě na svět, připravenost na dítě (dítě plánované, chtěné, nechtěné)
Dytrych, Matějček, Schüller: „Nechtěné děti“ (1975)
Přehled fází prenatálního vývoje
280 dní = 10 lunárních = 9 kalendářních měsíců = 40 týdnů
- gestační věk: věk od početí
1. blastémová fáze - 1-2 týdny od oplodnění, hyperplastické, dělení a množení buněk
2. fáze embrya - do 8 týdnů, diferenciace základních tělesných orgánů
3. fetální fáze - do porodu, hypertrofické období (2. a 3. trimestr)
od dokončeného 6. měsíce (od 28. týdne) – možnost záchrany předčasně narozeného plodu (od 500g) – longitudinální výzkum ÚPMD-Praha, Podolí
- u extrémně nevyzrálých dětí lékaři zvažují, zda dítě zachránit či ne (píše o tom MUDr. Lumír Kantor)
podle Šmahajové a Langmeiera je fetální období od 12. týdne gestačního věku!!!
Organogeneze a noxa
- ## nebezpečí poškození embrya: vedlejší účinky léků (contergan 1959-62), infekční onemocnění, alkohol (FAS), nikotin a jiné drogylze odhadnout, ve kterém období došlo ke vzniku vad:
malformace očí – 3. – 7. týden
rozštěp rtů– 5. – 6. týden
těžké srdeční vady – kolem 5. týdne
srůsty prstů– 6. – 10. týden
jiné **malformace končetin **– 4. – 7. týden
mozek má svůj vývojový čas po celou dobu embryonálního i fetálního vývoje -> může být poškozen kdykoliv od druhého týdne
FAS (Fetální alkoholový syndrom)
objevil Johns (USA)
v ČR R. Tichá – KÚ Olomouc
typické znaky v obličeji, mentální retardace, vnitřní orgánové poškození – srdce, ledviny
1 ze 750 narozených dětí (USA)
FAE (Fetal Alkohol Efekt) – lehčí poškození než FAS
nikotin– riziko předčasného porodu vyšší až 2 - 4x, nízká porodní hmotnost, hypotrofické (malinké) děti
marihuana– růstová retardace plodu (jinak zatím nebyly prokázány žádné dramatické následky užívání)
tvrdé drogy obecně
novorozenecký abstinenční syndrom (třes, zvýšený svalový tonus, vysoko postavený hlas při křiku)
3 – 7x častější předčasný porod, nízká porodní hmotnost, nezralost, zvýšená dráždivost, problémy s krmením, spánkem, zahlenění, pocení
heroin – mentální retardace, mikrocefalie (malá hlavička), epileptický syndrom
kokain– malformace, neurologické problémy
Nový obor - prenatální psychologie
- plod je aktivní, reaguje na své prostředí, komunikuje s ním
- G. H. Graber, 1971 Vídeň- založena společnost pro prenatální psychologii
Thomas Verny, 1983 Toronto– 1. mezinárodní kongres (kniha „Skrytý život nenarozeného dítěte“,1981)
P. Fedor Freybergh(Švéd) – „Encounter with the unborn“
Journal of Prental and Perinatal Psychology and Health
Porod na kontinuu prenatálního a postnatálního života
podceněné sociálně-psychologické aspekty – dříve se nebraly na matku v porodnici ohledy, na její strach, osamocení, porod byl zbytečně medializován – dnes je snaha navrátit se k přirozenému porodu, vyhnout se zbytečným zásahům
roaming-in
přirozený, něžný porod – francouzské porodnictví:Frederick Leboyer: „Porod bez násilí“, Michal Odent: „Znovuzrozený porod“
- od 70. let u nás od konce 80. let 20. stol. – Ostrov nad Ohří’’’
- partner běžně u porodu (u nás od 90. let)
Porodnická psychoprofylaxe
základní prvky: didaktické, fyzio a psychoterapeutické
základní a rozšířená úroveň přípravy
psychologické aspekty těhotenství:
vliv hormonů, přijetí těhotenství, náročné období, mění se vztah k plodu, po porodu často deprese
alternativní porod – individuální přání rodičky, partnera…
strach je hlavní příčinou bolesti během porodu, ale vnímání bolesti nejde zcela předejít
kritika nemocničního prostředí, neosobního přístupu -> stres
pohyb v bazénku před porodem – samotný porod mimo bazének
hypnóza – časově náročná, účinná jen u 25%
audioanalgezie– relaxační hudba
akupunktura, akupresura – účinnost pouhých 5%
ambulantní porod – poměrně nové, žena jde 12 hodin po porodu domů
porod do vody – urychluje otevírání hrdla a branky dělohy, snižuje napětí, snižuje bolest, náročné podmínky
kožní obstřiky vodou – velmi bolestivé
programovaný porod – v řádném termínu uměle vyvolaný
porod doma – v Holandsku téměř 40%
otec při porodu– záleží na ženě, jestli jí to je příjemné a na muži, zda to chce – může to být velká podpora, ale může i rozrušovat
porod online– pomocí webkamery
duly – vyškolené ženy, nabízí pomoc, poradenství, emocionální podporu
Novorozenecké období - úvod a jména
- 6 týdnů po narození, kdy se dítě přizpůsobuje změněným podmínkám
v některé literatuře je uváděno, že toto období trvá 1 nebo 2 měsíce
- uspokojování potřeb není jednosměrné, i novorozenec uspokojuje psychické potřeby dospělých (potřeba dávat lásku, starat se o někoho)
- Pouthas V., Jouen F.: „Psychologie novorozence“
- Dittrichová, Papoušek a kol.: „Chování dítěte raného věku a rodičovská péče“
Individuální biorytmus novorozence
individuální rytmus spánku(až 20 hodin) a bdění (nebo polobdění) – některé děti spí hodně, některé jsou dráždivější a spí špatně
dráždivější děti jsou pro své rodiče mnohem náročnější
kojení – jako sociální interakce, uspokojování biologických i citových potřeb (maminka si s dítětem povídá, mazlí se s ním apod.)
v ústavech je toto mnohem horší– nemají dostatečnou pozornost, nejhorší to mají děti, které nejsou příliš hezké nebo mají nějakou vadu (ty bývají na okraji zájmu)
z historie – byla velmi moderní umělá výživa, prof. Švejcar vystupoval na různých seminářích a propagoval Sunar – takové krmení je hygienické, přesné (maminka ví, kolik dítě vypije)… ale zhruba o 30 let později provedl zcela opačnou kampaň, kdy říkal, že jedině kojení je správné
- dnes většina maminek kojí, je to móda – ale některé maminky kojit nechtějí, protože mají třeba obavy o postavu
- ani moc dlouhé kojení není dobré, protože kolem 2-3 let se začíná vyvíjet osobnost dítěte a tyto děti pak získávají pocit, že maminka je tady vždy k dispozici, aby utišila jejich potřeby (když mu pak maminka mléko odepře, dítě může být i agresivní)
MUDr. Damborská: „Co je nefyziologické v přístupu k dítěti nejútlejšího věku“ (1980)
- primářka kojeneckého ústavu v Luhačovicích
- kritizovala praxi v porodnicích – jak jsou děti násilím buzeny, mají všechny děti stejné pauzy mezi buzením, jsou přikládány k prsu až po 6 hodinách po porodu, v noci místo kojení čajíčky; chybělo respektování individuálního biorytmu
Baby Friendly nemocnice – udělení speciálního certifikátu; při hospitalizaci malého dítěte může být hospitalizována i maminka; jsou tam speciálně vyškolené sestry, které pomáhají mamince s kojením
Základní potřeby novorozence + Kondice novorozence
Základní potřeby novorozence
biologické– potřeba spánku, nasycení, tepla, čistoty, odstranění/zabránění bolesti
psychické – potřeba bezpečí, lásky, jistoty, stimulace (hlasová, pohybová, zraková), učení, smysluplného řádu
Kondice novorozence
průměrná porodní hmotnost – 3300 – 3500g, délka 50 cm
Apgar skóre – 1, 5, 10 minut po porodu, 0-1-2 body; např. Apgar 10-10 (někdy se měří jen dvakrát)
- podle Virginie Apgarové
- dělá se hned po porodu, aby se odlišily děti zcela zdravé od dětí vývojově rizikových
- hodnotí se srdeční akce, dýchání, svalový tonus (hypertonie X hypotonie), reflexy, prokrvení (barva kůže)
Apgar skóre
Virginie Apgarová
- 1, 5 a 10 minut po porodu
- Vzhled, barva kůže
- Akce srdeční
- Dýchání
- Tonus, spontánní aktivita
- Reakce na podráždění (grimasy při odsávání nosu)
- 0 až 2 body
- 8-10 bodů: normální novorozenec
- 4-7: lehká porodní asfyxie
- 0-3: těžká porodní asfyxie
Novorozenecké reflexy
opožděné reflexy signalizují nějaký problém -> poslat dítě k neurologovi
trvalé– dýchací, mrkací, pupilární, polykací, vyměšovací, kašlací…
dočasné – umožňují poporodní adaptaci dítěte, vyhasínají během prvních měsíců při zrání mozku
sací reflex (dítě saje cokoliv, co se mu dostane do úst) – vyhasíná ve 2-3 měsících
hledací reflex – otáčí se, když se pošimrá na tvářičce (hledá něco k sání)
Moroův (objímací) reflex – úleková reakce dítěte – prohne se dozadu do luku a pak se sbalí do vajíčka
- při náhlém zvuku, při škubnutí s podložkou apod.
- do 6 měsíců
chůzový reflex– když dítě držíme pod pažemi a dáme ho nad podložku, kmitá nožičkama jako by chodilo
- do 3 – 4 měsíců
Babinského reflex– po bosém chodidle se přejede od paty pod prstíčky např. tužkou, dítě roztáhne prstíčky a sbalí
mizí až po 9. měsíci
uchopovací reflex– pokud dítěti dáme do dlaně např. prst, dítě se velmi pevně chytne
mizí po 3. měsíci
tonický šíjový reflex (šermířský reflex)
- v bdělém stavu u zralých novorozenců
- hlava k jedné straně, tam kde se dívá má nataženou (v extenzi) ruku a nohu a tam, kde se nedívá, ji má skrčenou (ve flexi)
- je to způsobeno nezralostí mozkové kůry, nevyskytuje se u nezralých novorozenců
- od 18. týdne do 6. měsíce
plavací reflex – dítě samovolně zadržuje dech, když je ve vodě
Škála NBAS (Neonatal Behavioral Assessment Scale)
Berry Brazelton (prof. pediatrie a lidského vývoje, autor 26 knih; založil výzkumné centrum dětského vývoje v Bostonu)
- škála hodnocení chování novorozence
- použitelná od 3 do 30 dnů a je pro dítě trochu stresující
- důraz na tréninkové programy, prevenci, zdravý vývoj, služby pro rodiny s dětmi
- zajímavá mezikulturní zjištění v NBAS (tělesné a neurologické reakce, emoční pohoda)
- děti asijského původu a děti indiánské jsou celkově klidnější a komunikativnější
- děti černošské rasy jsou na tom lépe po stránce pohybové
- evropské děti jsou nejdráždivější
např. dítě spí a svítí se mu přes oči – zkoumá se reakce na zvukový podnět, reakce na probuzení, reakce na lidský hlas z různých stran při držení v náručí, jak fixuje lidský pohled…
u dětí, které se narodí s určitým handicapem Brazelton tvrdí, že pokud odborníci pomohou navázat rodičům kontakt s dítětem, rodiče to snáze přijmou – ukazuje na tom testu, že přestože má dítě nějaké postižení, je schopno se učit
Protosociální chování novorozence
= primární, nejzákladnější
reakce na lidský hlas – novorozenec reaguje živěji na lidský hlas než na jiné zvuky
reakce na lidský obličej nebo jen masku lidského obličeje a jeho pozorné sledování
úchopový reflex je silnější, drží-li se ruky dospělého
plazivé reflexní pohyby – tatínek leží na zádech, na něj se dá miminko – dítě je živější než na nějaké neživé podložce
diferencovaný křik – rodiče velmi rychle rozliší, z jakého důvodu dítě křičí; (Zuzana Masopustová – zabývá se křikem novorozenců)
schopnost sociálního učení – rozlišuje a integruje informace z okolí – když přijde maminka a usmívá se, ví, že bude buď mazlení, nebo krmení
vyhledává příjemné podněty
Interakce dospělého s novorozencem
- synchronizace pozornosti a afektu
- dospělý musí citlivě odhadnout, jestli dítě zrovna má zájem o kontakt nebo ne – nevnucujeme mu například hračku, když má hlad
význam volné sociální hry a mazlení, taktilního kontaktu (masáže kojenců)
fixace pohledu z očí do očí – rodičům dělá dobře, když se na ně dítě dívá a směje, čekají na to
přehánění v hovoru dospělého - vyšší hlas, pomalu, nápadnější mimika
úzký repertoár výrazů – neustálé opakování, což umožňuje dítěti rozeznávat, co bude následovat, a poznávat osoby v kontaktu
stereotypní opakování -> dítě se učí
časná asynchronie v kontaktu či nedostatek sociální interakce -> možné narušení psychického vývoje
