Využití znalců Flashcards
Co je to kriminalistická expertíza?
systém úkonů a operací směřujících k ZÍSKÁNÍ nebo UPŘESNĚNÍ (vysvětlení) kriminalisticky relevantních informací za využití odborných znalostí, metod a prostředků z různých oblastí vědy, umění, řemesel
Kde v Trestním řádu je upraveno (podmínky), kdy je NUTNÉ vyžádat příslušného odborníka nebo znalce k zodpovězení odborných otázek souvisejících s odhalováním, objasňováním a vyšetřováním trestné činnosti?
§ 105, odst. 1, věta první
Jakým zákonem je upravena znalecká činnost?
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících + vyhláška MS č. 37/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Kdo může podle příslušného zákona a vyhlášky vykonávat funkci znalce?
a) fyzické osoby zapsané v oddílu I. Seznamu ústavů nebo jiným pracovišť, specializovaných na znaleckou činnost a vědeckých ústavů, vysokých škol a institucí, které lze požádat o podání posudku
b) vědecké ústavy, vysoké školy a vědecké instituce a státní orgány, zapsané v Oddílu II. Seznamu, které lze požádat o podání posudku ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení
c) odborně erudované osoby PŘIZVANÉ k podání znaleckého posudku ad hoc
V jakých případech se využijí v kriminalistické expertíze “odborně erudované osoby přizvané k podání znaleckého posudku AD HOC”?
když pro příslušný obor není v Seznamu znalců a tlumočníků zapsán znalec příslušného oboru, nebo jestliže znalec zapsaný v Seznamu NEMŮŽE úkon provést, nebo by provedení úkonu zapsaným znalcem přineslo nepřiměřené náklady nebo obtíže
Na základě rozhodnutí koho je znalec přibrán?
rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení
Expertíza může být poskytnuta ve formě?
- odborné vyjádření
- znalecký posudek
Jaká forma využití odborných znalostí je kromě expertízy (ofborného vyjádření nebo znaleckého posudku) využívána v trestním řízení jako důkazní prostředek, a je také poskytována experty, znalci?
potvrzení (o určitých skutečnostech), o jehož správnosti nejsou pochybnosti
Jaké kvalifikované osoby mohou být přizváni k provedení úkonu, ale nejsou nejsou přibráni rozhodnutím OČTŘ na rozdíl od znalců?
kvalifikovaní specialisté plnící různé, nejčastěji technické úkoly, zejména v rámci provedení vyšetřovacích úkonů anpř. při ohledání -> specializovaní kriminalističní technici, experti OKTE, experti Kriminalistického ústavu Praha, kteří v součinnosti s kriminalistou vyhledávají, zajišťují, dokumentují, shromažďují materiály, stopy, .. a podílejí se na jejich předběžném posuzováním
Kdy se odborník, expert stává znalcem?
v okamžiku PŘEDVOLÁNÍ, aby před OČTŘ a po složení znaleckého slibu VYPOVÍDAL jako znalec
Fakta obsažená v závěrech znalců (v odborných vyjádřeních/znaleckých posudcích) jsou … důkazy:
soudními důkazy (tzn. odborné vyjádření/znalecký posudek jako dokument je důkazním prostředkem a jejich obsah je soudním DŮKAZEM
Jakým druhem rozhodnutí přibírají OČTŘ znalce?
opatřením (je proti němu přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek)
V jakém případě se opatřením vydaným OČTŘ přibírá znalec před zahájením trestního stíhání?
v případech, kdy vypracování odborného vyjádření, respektive znaleckého posudku a zajištění důkazu provedeného znalcem, lze hodnotit jako neodkladný a neopakovatelný úkon - POKUD PRO ODŮVODNĚNÍ JEJICH DALŠÍHO ROZHODNUTÍ JE POTŘEBNÉ OBJASNIT ODBORNÉ SKUTEČNOSTI z oblasti vědy, techniky, umění, řemesel
Pojmové znaky expertízy:
a) nařizuje ji OČTŘ, vymezuje její předmět = (určuje otázky, které má znalec zodpovědět), uskutečňuje přípravu ke znaleckému zkoumání, provádí výslech znalce a hodnotí znalecký posudek
b) předmětem: důkazně relevantní problémy, k jejichž objasnění jsou potřeba odborné znalosti
c) zkoumání různých objektů, majících vztah k dané věci za použití odborných znalostí
d) zkoumání provádějí znalci nebo znalecké instituce
e) výsledkem: zodpovězení důkazně relevantních otázek ve formě odborného vyjádření nebo znaleckého posudku
Jaký je rozdíl mezi znaleckým posudkem a odborným vyjádřením?
zatímco u odborného vyjádření orgán činný v trestním řízení prioritně zajímá odpověď na položenou otázku, u znaleckého posudku jsou důležité, z hlediska posuzování jeho věrohodnosti a objektivity, i postupy, na základě kterých znalec dospěl k odpovědi na položenou otázku
Podle jakých kritérií můžeme rozlišovat expertízy?
podle počtu přibraných znalců, podle počtu aplikovaných oborů, rozsahu znaleckého zkoumání, posloupnost expertíz
Jaké je nejdůležitější a základní kritérium dělení expertíz?
podle druhu odborných znalostí v příslušném oboru vědy, techniky, umění nebo řemesel
Z jakých oborů krim. techniky se nejčastěji provádí expertízy?
daktyloskopická expertíza, balistická, mechanoskopická, defektoskopická, biologická,trasologická, antropologická
Podle počtu znalců dělíme expertízy na?
a) e. prováděné 1 znalcem
b) e. prováděné 2 znalci
c) více než 2 znalci
Kdy se expertíza provádí dvěma znalci?
obligatorně tehdy, kdy se jedná o prohlídku a pitvu mrtvoly, v ostatních případech jen jde-li o objasnění skutečností zvláště důležitých
Kdy se expertíza provádění více než 2 znalci?
ve výjimečných případech - víceoborové, komplexní expertízy
Pode posloupnosti se expertízy dělí na:
a) prvotní
b) doplňující
c) opakované
Kdy se nařizuje doplňující expertíza?
pokud byly v průběhu TŘ zjištěny NOVÉ SKUTEČNOSTI, které je třeba v rámci první expertízy objasnit, nebo pokud není prvotní znalecký posudek dostatečně jasný nebo úplný - zpravidla doplňující e. provádí stejný znalec jako prvotní, odpovídá na další otázky, které prvotní e. neobsahovala/reaguje na dodatečně zjištěné info předané orgány činnými v TŘ
Kdy přichází v úvahu opakovaná expertíza?
pokud se zjistí, že prvotní expertíza nebyla provedena úplně nebo vyjádření znalce zejména v závěru posudku nejsou srozumitelná a takovéto vady není znalec schopen odstranit ani výslechem, případně doplňující expertízou
Kdy DÁLE lze nařídit opakovanou expertízu?
a) závěry znalce jsou neopodstatněné (v rozporu se zjištěnými důkazy, vzniknou pochybnosti o správnosti závěrů znalce)
b) pochybnosti o správnosti použitých metod, prostředků a postupů použitých znalcem v průběhu zkoumání
c) znalec překročil svoje kompetence
d) dodatečně zjištěná podjatost znalce
Provádí opakovanou expertízu stejný znalec, který prováděl prvotní?
ne, musí provádět jiný znalec (v závažných případech může být o provedení požádán ústav nebo může být nařízena expertíza prováděná dvěma znalci)
V jakých etapách probíhá utváření znaleckého důkazu?
1) příprava a nařízení expertízy
2) vymezení předmětu znaleckého zkoumání a výběr znalce
3) formulace a sestavení otázek pro znalce
4) vyžádání znaleckého zkoumání
5) znalecké zkoumání
6) analyticko-syntetické stádium
7) stádium vyovzení a formulování závěrů
Jak se říká materiálům (nositelé informací), které je nutné vyhledat, zajistit, shromáždit k dosažení cíle kriminalistické expertízy? - materiály, které budou podrobeny znaleckému zkoumání
objekty expertízy (NOSITELÉ DŮLEŽITÝCH INFORMACÍ K OBJASNĚNÍ VYŠETŘOVANÉHO TRESTNÉHO ČINU)
Jaké mohou být objekty expertízy?
a) objekt neznámého původu (u nich se předpokládá příčinná souvislost s TČ) - materiální stopy, věci, listiny (i jejich části), mrtvoly, kosterní nálezy, ..
b) objekty známého původu (nepředpokládá se příčinná souvislost s TČ) - srovnávací materiály např. pokusně vyrobené srovnávací stopy, vzorky, ukázky, krim. sbírky a evidence
Co je hlavním účelem první fáze: “příprava a nařízení expertízy”?
shromáždění materiálů potřebných k provedení expertízy (objekty neznámého původu, objekty známého původu, + pomocné materiály)
Co patří k “pomocným materiálům”?
nejčastěji písemná dokumentace - část vyšetřovacího spisu (protokol o výslechu, protokol o ohledání místa činu, pořízená kriminalisticko-technická dokumentace, protokoly o dalších vyšetřovacích úkonech) - pomáhají znalci orientovat se v daném případě a poskytují mu koplexní inforaci o všech skutečnostech, které jsou předmětem znaleckého zkoumání
Co znamená fáze “vymezení předmětu znaleckého zkoumání a výběr znalce”?
vymezení předmětu (vymezení druhu odborných znalostí a tudíž druh expertízy a které objekty a budou zkoumány) - jeden objekt může být zkoumán z různých aspektů např. zkoumání zda na místě činu zajištěná vystřelená střela a nábojnice tvořily před výstřelem jeden celek / zkoumání zaměřená na identifikaci zbraně podle vystřelené střely, případně nábojnice, … + otázka výběru znalce - OČTŘ musí rozhodnout zda vybere jednoho nebo více znalců nebo ústav ze Seznamu nebo zda ustanoví AD HOC
Jakými zásadami se řídí sestavení otázek pro znalce?
- otázky nesmí přesahovat rámec odbornosti
- nesmí být hodnoceny právní skutečnosti
- otázky jasné, přesné, konkrétní, srozumitelné i dalším OČTŘ
- nesmí být nejasné, terminologicky nepřesné, mnohoznačné
- soubor otázek tvoří ucelený a logický systém (od obecného ke konkrétnímu/sled otázek podmíněn postupem znaleckého zkoumání)
- ucelený systém otázek a jejich zodpovězení musí vést znalce k vyčerpávajícímu zkoumání, na jehož základě učiněné závěry obsahují ÚPLNÉ a VŠESTRANNÉ objasnění otázek
- výsledek by měl vyloučit jakékoliv pochybnosti o úplnosti a objektivnosti zkoumání
- pouze otázky, které jsou zodpověditelné vzhledem k současné úrovni poznání v daném oboru - jinak znalec otázku odmítne
9.otázky nesmí být sugestivní, návodné, úskočné nebo klamavé
Jaké dva aspekty má fáze “vyžádání znaleckého zkoumání”?
první je volba VHODNÉHO OKAMŽIKU nařízení expertízy a druhý je ROZHODNUTÍ orgánu činného v TŘ o přibrání znalce/znalecké instituce a přesná formulace odborných otázek
Čím je determinována volba momentu nařízení expertízy?
konkrétní situace případu a prvky dané situace např. nutnost získání srovnávacích materiálů a jiných materiálů bez kterých expertízu nelze uskutečnit, zvláštnosti zkoumaných objektů a jejich stav, … - touto fází spolupráce mezi znalcem a OČTŘ nekončí - musí kontinuálně v průběhu procesu zkoumání komunikovat a spolupracovat např. dodání nově zjištěných informací, materiálů znalci, ..
Co se děje v “přípravném stádiu znaleckého zkoumání”?
a) znalec si ujasňuje otázky, které bude řešit, utváří si obecné představy o stavu a znacích zkoumaných objektů
b) vypracovává HYPOTÉZY, c) určuje metody, prostředky a postupy zkoumání i posloupnost jejich použití na základě ohledání objektů a studia ostatních materiálů
d) dokumentuje stav objektů zkoumání
e) v případě potřeby žádá o doplnění objektů zkoumání případně dodání dalších potřebných a dosud chybějících informací
Co se děje v “analyticko-syntetickém stádiu znaleckého zkoumání”?
vlastní podrboné a detailní zkoumání jednotlivých objektů, jejich vlastností a znaků - to je někdy spojeno s jejich mechanickým rozčleněním nebo dokonce zničením (což musí být náležitě a podrobně dokumentováno, resp. v dokumentaci ospravedlněno, vysvětleno) -> výsledkem tohoto stádia: určení obecných a zvláštních vlastností a znaků - může být v rámci znaleckého zkoumání více analyticko-syntetických stádií
Co se děje ve stádiu “vyvození a formulování závěrů”?
vrcholné stádium znaleckého zkoumání, složitý myšlenkový proces, který se uskutečňuje postupně, je v něm nutné často se vracet k analyticko-syntetickému stádiu, výsledkům dílčích stádií, ke studiu předložených materiálů - s cílem pžezkoumání či doplnění faktů, svědčících o pravdivosti postavených hypotéz - po nabytí vnitřního přesvědčení o pravdivosti vytyčených hypotéz znalec formuluje odpovědi na položené otázky - závěr je formulován buď jako kategorický soud nebo jako pravděpodobný soud / formuluje závěr tak, že na položenou otázku nelze odpovědět
Kde jsou stanoveny náležitosti znaleckého posudku?
Zákon o znalcích a tlumočnících (Zákon č. 36/1967 Sb.)
Co obsahuje úvodní část znaleckého posudku?
a) údaje o osobě znalce
b) pojmenování orgánu, který expertízu nařídil
c) stučné údaje k dané věci (číslo jednací, popis skutku)
d) jaké materiály byly předloženy ke zkoumání
e) doslovná citace položených otázek
f) dodatečně vyžádané informace
g) skutečnosti, že byl znalec přizván k jiným procesním úkonům , případně ke konzultacím a z jakých důvodů
Co je to “nález” jako součást znaleckého posudku?
“nález” je část znaleckého posudku po úvodní části, znalec tu detailně popíše zkoumané objekty a uvede postup a výsledky zkoumání s označením použitých metod a prostředků zkoumání (včetně dokumentačních prostředků) - musí uvést i důvody výběru právě takových metod a prostředků
Co obsahuje závěrečná část znaleckého posudku?
zalcovo zjištění ve formě ODPOVĚDÍ na položené otázky, dále pokud je znalecký posudek písemný, musí být PODEPSÁN znalcem a opatřen razítkem a tzv. znaleckou doložkou
Kdy musí být v závěrečné části znaleckého posudku tzv. znalecká doložka?
pokud je znalec osoba zapsaná v Seznamu znalců a tlumočníků a vede si znalecký deník
V jakém případě není v závěrečné části znaleckého posudku tzv. znalecká doložka?
pokud byl znalec jmenován ad hoc - v tom případě znalec podepisuje znalecký slib a podepisuje znalecký posudek, který vypracoval
Kde ve znaleckém posudku je uvedena dokumentace pořízená znalcem v průběhu zkoumání?
v závěrečné části - dokumentace slouží k bližšímu přiblížení postupu znaleckého zkoumání, ilustruje jeho průběh, průběh jednotlivých etap a použitých metod a názorně demonstruje výsledky zkoumání
Co se děje s vyhotoveným znaleckým posudkem ještě před tím, než může být použitý v procesu dokazování?
OČTŘ musí znalecký posudek hodnotit - ze dvou hledisek (obsahové hledisko a formální hledisko) - hodnotit musí aby bylo zajištěno, že výsledky expertízy budou objektivní, přesné, konkrétní, musí být vyloučena jakákoliv pochybnost o způsobu jejich získání, o správnosti postupu znalce a o jím použitých metodách a prostředcích
Jak se hodnotí formální stránka odborného vyjádření (znleckého posudku)?
znamená zjistit případné nedostatky v požadovaných NÁLEŽITOSTECH (zejména zda byly dodrženy zákonné požadavky např. zda nebyly důvody pro vyloučení znalce, zda byl kompetentní, zda neřešil právní otázky, zda byl NÁLEŽITĚ POUČEN atd.
Pokud by byla ve formální stránce znaleckého posudku při hodnocení OČTŘ zjištěna neodstranitelná pochybení …:
znalecký posudek by byl považován za nepoužitelný
Co zkoumá na znaleckém posudku OČTŘ z obsahového hlediska?
a) dostatečnost a věrohodnost materiálů, které byly znalci přeloženy
b) zda zkoumání byly podrobeny všechny zaslané objekty
c) zda nedošlo k záměně objektů nebo dalších materiálů
d) vhodnost použitých metody a postupy, VĚDECKOST použitých metod a postupů
e) způsob aplikace metod a prostředků
f) zda závěry vycházejí právě z těchto vědeckých metod a postupů
g) zda závěry nejsou v rozporu s výsledky dílčích zkoumání
h) vztah závěrů posudku k ostatním důkazům, zda tyto důkazy doplňují, jsou s nimi v souladu nebo rozporu
i) zda zkoumáním byly ODHALENY nové vztahy, dosud neznámé informace, jejich důkazní význam a možnosti využití
