Kriminalistický experiment Flashcards
Co je to experiment?
metoda poznání, spočívá v účelně navozené situaci, jejíž pozorováním se má zjistit ZÁKONITÝ VZTAH mezi danými (uměle navozenými) podmínkami a následky (nebo ověření takového předpokládaného vztahu)
V jakých případech kriminalistické VĚDY se využívá kriminalistický experiment?
když je např. potřeba ověřit hypotézy spojené se vznikem stop a informací uložených ve stopách
V jakých případech kriminalistické praxe se využívá kriminalistický experiment?
prověření pochybnosti o možnosti/nemožnosti provedení určitých činností nebo o existenci určitého faktu, jevu, události v reálných podmínkách, případně o příčinných souvislostech mezi zjištěnými podmínkami a následkem
Co je to kriminalistický experiment?
je to metoda kriminalistické praxe, spočívající v POKUSNÉM VYVOLÁVÁNÍ a zkoumání kriminalisticky relevantních jevů, činností a fragmentů událostí v uměle vytvořených a kontrolovaných, měněných podmínkách
Co je účelem kriminalistického experimentu?
poznání a dokázání skutkového stavu věci (ověření - potvrzení/vyvrácení hypotézy)
V jaké formě se uplatňuje kriminalistický experiment jako “speciální” metoda kriminalistické praxe?
a) expertizní experiment (což je jedna z metod kriminalistické expertízy např. během zajišťování srovnávacích materiálů pro identifikační zkoumání)
b) taktický experiment (jakou součást jiných kriminalistických metod prováděných v rámci ohledání, rekognice, ..
V jaké formě se uplatňuje kriminalistický experiment jako “specifická metoda” kriminalistické praxe?
ve formě vyšetřovacího úkonu pod názvem VYŠETŘOVACÍ POKUS
Má taktický experiment (závěry učiněné po jeho provedení) důkazní status?
ne
Jaká podoba kriminalistického experimentu má důkazní status?
vyšetřovací pokus (je důkazním prostředkem ve smyslu § 104c TrŘ)
V čem spočívá význam kriminalistického experimentu?
a) vyvolání jevů analogických jevům zkoumaným
b) cílevědomé měnění podmínek
c) opakovat experiment
d) bezprostřední zkoumání vyvolaných jevů a podmínek, za nichž jevy vznikly
Co prakticky kriminalistický experiment (jeho výsledky) umožňuje?
a) získat podklady k identifikaci osob nebo věcí v rámci kriminalistické expertízy
b) získat nebo ověřit informace důkazního/nedůkazního charakteru
c) získat důkazní prostředek pro trestní řízení
Jaká je zásadní odlišnost vyšetřovacího pokusu od jiných metod kriminalistické praxe (rekonstrukce, ohledání, prověrka výpovědi na místě, ..)?
spočívá v jeho podstatě, kterou je POKUSNÁ ČINNOST
O čem všem kriminalista při provádění vyšetřovacího pokusu může získat informace?
informace o hmotných důsledcích za daných podmínek (stopy), ale i získat informace o jevech a okolnostech, které materiální stopy nezanechávají
Kde je vyšetřovací pokus upraven jako samostatný úkon?
Zákon č. 265/2001 Sb. (§ 104c Trestního řádu)
Jak můžeme definovat “vyšetřovací pokus”?
specifická metoda kriminalistické praxe spočívající v provádění pokusů v uměle vytvořených a cílevědomě měněných podmínkách za účelem prověření, upřesnění zjištěných skutečností nebo zjištění NOVÝCH skutečností důležitých pro TRESTNÍ ŘÍZENÍ
Jaké jsou základní cíle vyšetřovacího pokusu?
získání:
a) podkladů pro vytyčení kriminalistických (vyšetřovacích) verzí
b) prostředků prověrky vytyčených kriminalistických verzí
c) nových důkazů
d) prostředků prověrky již získaných důkazů
e) prostředků zjištění okolností napomáhajících spáchání určitého TČ
Podle jakého kritéria typicky dělíme vyšetřovací pokus?
podle POVAHY zjišťovaných skutečností
Jak dělíme vyšetřovací pokus podle povahy zjišťovaných okolností?
a) senzorické pokusy
b) situační pokusy
Co je typické pro “senzorické pokusy” jako pro typ vyšetřovacího pokusu?
pomocí nich se zjišťují MOŽNOSTI VNÍMÁNÍ určitých skutečností lidskými smysly např. zda z určitého místa za určitých podmínek bylo možno pozorovat událost, poznat určitou osobu, slyšet pronášené výroky, volání o pomoc, cítit zápach hořlaviny, atd.
Co je typické pro “situační pokusy” jako pro typ vyšetřovacího pokusu?
zjišťují se možnosti:
a) provedení nějaké činnosti v určitých podmínkách nebo určitou osobou
b) vzniku a existence nějakého jevu
c) průběhu vyšetřované události, jednotlivých segmentů, detailů a mechanismu vytvoření stop
Uveďte příklad “provedení nějaké činnosti v určitých podmínkách nebo určitou osobou”, co se jako jedna z věcí zjišťuje v rámci situačního (vyšetřovacího) pokusu?
překonání určité překážky určitou osobou, přepravení břemene na určitou vzdálenost atd.
Uveďte příklad “vzniku a existence nějakého jevu”, co se jako jedna z věcí zjišťuje v rámci situačního (vyšetřovacího) pokusu?
oslnění řidiče protijedoucím řidičem za určitého technického stavu vozidla
Uveďte příklad “průběhu vyšetřované události, jednotlivých epizod, detailů a mechanismu vzniku stop”, co se zjišťuje v rámci situačního (vyšetřovacího) pokusu?
např. jestli při úderu nabitou zbraní mohlo dojít k samovolnému výstřelu, nebo jestli zadní nárazník automobilu při couvání mohl způsobit konkrétní poškození nějakého objektu, atd.
Kdo jsou účastníci “vyšetřovacího pokusu”?
- přímí účastníci
- nepřímí účastníci
Kdo jsou “přímí účastníci” vyšetřovacího pokusu?
osoby přímo se podílející na organizaci, provádění, průběhu jednotlivých pokusů (orgány činné v trestním řízení + osoby provádějící pokusy + osoby na základě jejichž výpovědi a pokynů jsou pokusy provádění - svědci, poškození, obvinění)
Kdo jsou “nepřímí účastníci” vyšetřovacího pokusu?
a) odborní konzultanti (znalci a jiní odborníci)
b) nezúčastněná osoba
c) obhájce obviněného
.
.
Mohou osoby, na základě jejichž výpovědi a podle jejich pokynů jsou pokusy prováděny ODMÍTNOUT aktivní účast na experimentu?
ano (dle Trestního řádu) - účast je dobrovolná (pokud jsou osoby zastupitelné)
V jakém případě jsou osoby “nezastupitelné” a musí se aktivně účastnit vyšetřovacího pokusu?
pokud jsou předmětem vyšetřovacího pokusu subjektivní vlastnosti daných osob, které nelze poznávat prostřednictvím vlastností jiných osob (nějaké nenahraditelné, individuální vlastnosti)
Co se děje pokud osoby (svědci, poškozený, obviněný) odmítnou aktivní účast na vyšetřovacím pokusu?
experimentu se účastní POKUSNÉ OSOBY a figuranti
Jak musí probíhat výběr POKUSNÝCH OSOB?
tak, aby jejich subjektivní vlastnosti, které jsou rozhodující pro výsledek experimentu (věk, výška, váha, zrak, sluch, fyzická kondice, atd.) byly co nejvíce shodné se subjektivními vlastnostmi osob, které zastupují
Za jakým účelem se vyšetřovacího pokusu účastní nezúčastněná osoba nebo třeba obhájce obviněného?
za účelem verifikace objektivnosti a zákonnosti postupu při jeho provádění
Kdo jsou ve vyšetřovacím pokusu “pomocné osoby”?
osoby, které zabezpečují uzavření místa vyšetřovacího pokusu, nebo zajišťují ostrahu obviněného, provádí technickou dokumentaci průběhu a výsledků vyšetřovacího pokusu, atd.
V jakých případech má obviněný při vyšetřovacím pokusu u sebe ostrahu?
v případech vazebního vyšetřování
Jaké otázky je třeba vyřešit před výjezdem na místo vyšetřovacího pokusu (pokud se jedná o složitější pokus ve specifických podmínkách určitého místa)?
- specifikovat problém
- stanovit prověřované hypotézy
- stanovit pořadí, obsah a způsob provedení plánovaných pokusů, jejich etapy a varianty podmínek za nichž budou prováděny
- určit okruhu účastníků a zajištění jejich účasti
- zajištění materiálně-technického zabezpečení
Jaké otázky je třeba vyřešit po příjezdu na místo vyšetřovacího pokusu a je tento výčet vyčerpávající?
- uzavření místa
- rekonstrukce místa
- fotodokumentace místa
- předběžná konzultace s odborníky
- instruktáž účastníků
tento výčet pouze demonstrativní (někdy není třeba provést všechna uvedená opatření, jindy bude vhodné provést i některá další)
Co se myslí zajištěním materiálně technického zabezpečení?
opatřit dopravní, dokumentační, spojovací prostředky, zajištění potřebných sil a prostředků k UZAVŘENÍ místa, k odklonu dopravy, zajištění maket a jiných předmětů nutných k provedení experimentu
Jsou odborníci (znalci) vždy přítomni při vyšetřovacím pokusu a probíhá s nimi tedy pokaždé předběžná konzultace?
NE
Kdy se provádí po příjezdu na místo vyšetřovacího pokusu “rekonstrukce místa”?
pokud došlo na místě k PODSTATNÝM ZMĚNÁM od spáchání činu
Z jakého důvodu se provádí jako přípravné opatření op příjezdu na místo vyšetřovacího pokusu “fotodokumentace místa”?
zdokumentování místa v původním stavu (před rekonstrukcí) a po rekonstrukci
Co se děje v rámci instruktáže účastníků vyšetřovacího pokusu?
vysvětlují se jim jejich úkoly, seznamují se se SIGNÁLY, na jejichž základě bude započata, přerušena nebo ukončena experimentální činnost
Jaké jsou podmínky nutné k zajištění objektivního průběhu VP a k získání hodnověrných výsledků?
- omezený počet účastníků
- shodnost uměle vytvořených podmínek s podmínkami, za nichž došlo ke zkoumanému faktu, jevu, události
- cílevědomě měněné podmínky
- opakování stejnorodých pokusů
- provádění pokusů v několika etapách
Proč se doporučuje omezit počet účastníků VP?
přítomnost většího počtu osob může negativně ovlivnit experimentující osoby, ale i osobu řídící VP
Myslí se zajištěním shodnosti uměle vytvořených podmínek s podmínkami zkoumané události ÚPLNÁ SHODA všech podmínek?
NE, shodnost je zajistit u těch podmínek , které jsou URČUJÍCÍ pro samotný DĚJ a jeho následky - u ostatních podmínek nemusí být shoda dodržena
K jakým podmínkám se doporučuje přihlédnout (zvážit jejich důležitost pro případ)?
podmínky, které se nepodařilo znovu obnovit
Jak se doporučuje zajistit relativní shodnost uměle vytvořených podmínek s podmínkami zkoumané události?
- eliminace negativního působení informace na pokusné osoby
- vhodný výběr denní doby
- provedení experimentu na místě, kde došlo ke zkoumané události
- provedení rekonstrukce místa a podmínek místa v době události
- výběr shodných klimatických podmínek
- využití shodných nebo podobných předmětů
- shodnost tempa pokusů s tempem události
Jakým způsobem se například provádí eliminace negativního působení informace na pokusné osoby?
pokud se například vyšetřovacím pokusem prověřuje SLYŠITELNOST ROZHOVORU na určitou vzdálenost, NEINFORMUJE se pokusná osoba předem o tomto cíli pokusu
Jak se provádí výběr denní doby VP?
aby byla shoda s denní dobou, ve které proběhla kriminalisticky relevantní událost
Co je jedním ze základních metodických principů experimentu?
cílevědomé variování podmínek
Co se doporučuje pro zjištění VÝZNAMU jednotlivých podmínek pro vznik nějakého jevu?
doporučuje se izolovat jednotlivé podmínky nebo některé eliminovat při nezměněném stavu těch ostatních
Co se doporučuje pro prověření hodnověrnosti výsledků vyšetřovacího pokusu?
usnadnění nebo naopak ztížení podmínek provádění experimentálních činností
Co umožňuje hlubší a pečlivější studium zkoumaného jevu a je garancí HODNOVĚRNOSTI VÝSLEDKŮ, neboť umožňuje orgánům činným v trestním řízení nabýt přesvědčení, že získané výsledky nejsou nahodilé?
při provádění vyšetřovacího pokusu zbytečně nespěchat a zajistit vícenásobné opakování pokusů v nezměněných podmínkách
Kdy se teoreticky doporučuje rozčlenění VP do několika etap?
když se má jednat o složitější, náročnější VP - rozčlenění umožňuje PŘESNĚJŠÍ a DETAILNĚJŠÍ poznání celého experimentálního děje
Kdy se v praxi doporučuje rozdělit VP do několika etap?
když pokud výsledky jednotlivých pokusů nezávisejí na tempu a kontinuitě zkoumaného děje - po každé etapě experiment přerušit na dobu nezbytně nutnou pro ke zkoumání, vyhodnocení a dokumentaci průběhu a výsledků dané etapy - poté pokračovat další etapou
Co se doporučuje v případě, kdy nelze experiment reálně rozdělit na jednotlivé etapy?
doporučuje se MYŠLENKOVÉ ROZDĚLENÍ zkoumaného děje např. několikanásobné opakování pokusu ve stejných podmínkách, kdy při každém opakování zkoumáme pouze předem stanovený úsek děje
Co se analyzuje při hodnocení výsledků VP?
a) jaké okolnosti případu vedly k rozhodnutí o provedení VP
b) opodstatněnost stanovených hypotéz
c) uměle vytvořené podmínky z hlediska jejich shodnosti se zkoumaným jevem, událostí, činností
d) vliv podmínek, které nebylo možno znovuvytvořit, na výsledek experimentu
Co dostaneme (jaké dvě kategorie informací) při hodnocení VP?
1) výsledky VP
2) závěry z nich vyplývající
Jaké mohou být “výsledky” VP?
a) pozitivní (např. ano z určitého místa lze za daných podmínek slyšet takhle a takhle vzdálenou konverzaci)
b) negativní (např. ne, za daných podmínek nelze vykonat určitou činnost tímto způsobem)
Jakým principem se odůvodňuje platnost závěrů činěných na základě výsledků experimentální činnosti?
principem INDUKCE (od konkrétních případů dojdeme k obecnému)
Jaké 2 typy závěrů vyplývající z objektivně zjištěných výsledků experimentem mohou být?
a) kategorické závěry (spojené s negativním závěrem VP)
b) “možné” závěry (spojené s pozitivním výsledkem VP)
Jaký je rozdíl mezi “kategorickým” a “možným” závěrem VP?
např. pokud bylo prokázáno, že z určitého místa NELZE pozorovat určitý děj, lze učinit jednoznačný (kategorický) závěr, že osoba z tohoto místa NEVIDĚLA (nemohla vidět) událost o níž vypovídá
Jaký je rozdíl mezi “kategorickým” a “možným” závěrem VP?
např. pokud bylo prokázáno, že z určitého místa NELZE pozorovat určitý děj, lze učinit jednoznačný (kategorický) závěr, že osoba z tohoto místa NEVIDĚLA (nemohla vidět) událost o níž vypovídá / např. pokud bylo prokázáno, že z určitého místa lze pozorovat nějakou událost, lze učinit závěr, že osoba pouze MOHLA pozorovat událost o níž vypovídá (nelze to kategoricky vyloučit)
Kdy získávají závěry VP důkazní význam?
až v kombinaci s dalšími shromážděnými důkazy
Jak se VP dokumentuje?
základním procesním dokumentem je “protokol o vyšetřovacím pokusu” (§ 55 odst. 1 TrŘ)
Jakým způsobem se doporučuje doplnit písemný protokol o VP?
průběh a výsledky VP: videozáznam, elektromagnetický záznam zvuku (diktafon, digitální), ..
Co obsahuje úvodní část protokolu o VP?
- obvyklé náležitosti dle § 55 odst. 1 TrŘ
- důvody provedení VP a jeho cíle
- osobní data účastníků
- poučení účastníků dle jejich procesního postavení
- odkaz na dobrovolnost účasti
Co obsahuje druhá (popisná) část protokolu o VP?
- určení bezprostředního místa provedení VP, popis situace a podmínek místa, údaje o provedené rekonstrukci místa
- popis podmínek, za nichž byl experiment proveden
- uvedení použitých předmětů
- podrobný popis každého pokusu s uvedením jeho účastníků, obsahu činností, průběhu a získaných výsledků
Co obsahuje třetí (závěrečná) část protokolu o VP?
obvyklé údaje o užití dalších dokumentačních prostředků (videozáznam, fotodokumentace, plánek), případné námitky, návrhy, připomínky a vyjádření účastníků k průběhu a výsledkům VP a k obsahu protokolu + čas ukončení a podpisy všech účastníků
